NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020Žlutý květ - tábory, výpravy, vedoucí

Aktualizace 26.10. / Titulní strana  Tábory Výpravy 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007

Výpravy
   Všeobecně o výpravách  /  Kalendář akcí

   Pro přihlášení nám stačí dát jakkoliv vědět (sms, email...). Přihláška na výpravy není třeba,
   stačí táborová nebo oddílová přihláška, pokud není, tak údaje emailem (jméno, věk, kontakty,
   bydliště a zdravotní stav, případně léky).
 
Termín
Téma
11. – 13.10.
Happy Feet
30.11.
Muzeum Nučice
Ještě bude doplněn prosinec – březen
Místo Srbsko Nučice
Volno proběhla 12
 
Termín
Téma
3. – 5.4.
 
17. – 19.4.
 
30.4. – 3.5.
vodní, čluny
15. – 17.5.
 
29. – 31.5.
 
Místo Srbsko Jižní Čechy
Mýto Jižní Čechy Řevnice
Volno 26 2030 20 30


2. výprava ve školním roce 2019-20

Výprava říjen 2019

11. – 13. října  *  Srbsko, CHKO Český kras  *  od 4 let

S sebou: přezůvky, spacák nebo peřinu, prostěradlo(!),  náhradní tričko, hygienu, ručník, blok + psací a kreslící potřeby, věci na spaní, spodní prádlo.
Oblečení na ven, tedy mikinu, bundu... (počítejte se zmazáním kalhot) + pláštěnku, holínky, šátek na hry, malý batůžek s kapesníčky a láhví na pití.

Cena: 780 Kč. V ceně je především ubytování, strava, materiál, odměny, jízdné pro externí pracovníky. Platba ideálně předem na účet 2801290131/2010 (účet na výpravy), případně při příjezdu.
Storno 50,- ze zdravotních důvodů, 100,- bez zdravotních důvodů.


Sraz v pátek v Srbsku v 18:00 (nevozte nám prosím děti dříve).
Místo je výborně dostupné vlakem z Prahy.
Ubytování typu ubytovny – pokoje, jídelna, sociálky…
Přesné místo z bezpečnostních důvodů neuvádíme, bude posláno přihlášeným.

V neděli si pro děti přijeďte v 14.00 hodin.         Letáček ke stažení

Začínáme páteční večeří a končíme nedělním obědem.
Výpravy v Železné (do r. 2014)

Objekt v zahradě
  

Táborák

 
Hry v zahradě
 
Hry v klubovně




 
  Hledáme vedoucí na tábory
 
a
další zájemce o práci s dětmi
  (výpravy, oddíl).
 
  Sháníme vedoucí (či rodiče) na
  turistický nebo cyklo tábor
.

   Nabízíme zapojení v dlouhodobě
  tvořené táborové partě, akce pro
  členy, proplácení akcí a školení.

 
O činnosti, táborech a podmínky
 
pro vedoucí zde
.
  T:  777 671 483 
        (po - čt  9:00 – 19:00 / pá do 17:00)
  E:  zluty-kvet@seznam.cz   
  E:  web email
  Na každou zprávu reaguji, ale ani spolehlivost
  internetu není stoprocentní – pokud by na Vaši
  zprávu nepřišla reakce déle než 7 dní,
  kontaktujte mne prosím telefonicky. Z. Prágr

   
Jaký byl

Výprava září 2019

Článek se chystá



Jaká byla výprava (7. – 9.6.2019)
Výprava červen

Výprava červen 2019 – RobinsonDo zapeklité situace se dostal každý trosečník, který zůstal na osamělém ostrově. Tím nejznámějším je bezesporu Robinson a jeho druh Pátek. Jeho příběh jsme si připomenuli a někteří se s ním seznámili v starším filmu z roku 1975. Ale ještě před filmem se čtyři družstva utkala v první velké hře. Na rozlehlé louce (moře) se pohybovala družstva (lodě), která se přesouvala a snažila se střelbou (míčky) zneškodnit další lodě a zároveň nebýt sestřelen. Hra to byla náročnější, proto nejmladší „školkoví“ účastníci výpravy měli svůj program.

Další den program probíhal na námět příběhu. Děti se schovávaly, malovaly nejen na obličej jako domorodí indiáni, proběhly podobné „turnaje,“ jaké si udělal Robinson s Pátkem, stejně tak se děti napodobovaly, podobně jako když Robinson učil Pátka. Protože se děj odehrával na ostrově plném zvířat, i děti zvířata hledaly a poznávaly.

V odpoledním programu v lese děti házely oštěpem a stavěly robinsonův příbytek. Hlavní hrou bylo sbírání ptačích vajec. Hra, při které bylo třeba vejce hlídat, kořistit a lovit u protivníků. K našemu překvapení děti chtěly hrát v lese ještě schovávanou místo návštěvy hřiště, kde se většinou stavíme při cestě z lesa na základnu.

Výprava červen 2019 – RobinsonPo příchodu z lesa se z oblohy snesla pořádná sprcha. To výrazně nevadilo, děti si domorodý tanec k táboráku mohly připravit na pokojích. Večer vzplál tradiční táborák, opékalo se, povídalo, nechybělo laserové „představení.“ Tentokrát byl k dispozici také hvězdářský dalekohled, kterým jsme pozorovali Měsíc. Některé děti byly tak uchvácené pohledem na krátery, že se do fronty řadily několikrát.

Poslední víkendový den už je kratší – děti spí po náročné sobotě déle, musí se balit a uklízet, ale čas pro hry samozřejmě je. Vše je pak zakončeno slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáváním diplomů a odměn a hledání pokladu.
 
ROBINSONOVÉ
KANIBALOVÉ
ZTROSKOTANÁ LOĎ
Bohumil K.
Michal M.
Tomáš K.
Pavel S.
Petr B.
Jan V.

Filip B.
Žofie T.
Adéla B.
Lukáš F.
Marie K.
Simona L.
Andrea K.
Ondra M.
Oliver P.
Natan C.
Anna B.
Ema O.
Meg O.

25 bodů
24 bodů 21,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Jaká byla Hobití výprava (24. – 26.5. 2019)

Výprava květen

Výprava květen 2019 – HobitKvětnová výprava se nesla ve znamení malých a veselých postaviček, hobitů. Jak už to bývá, čekali jsme při hrách na všechny malé i větší hobity, než se ze všech koutů Středozemě dopraví. První větší hra se odehrála večer na velké louce. Děti se chtě nechtě seznámily s Runami – trpasličími písmeny. Trpaslíci se totiž s hobity znali. Na louce byla spousta písmenek a každá hobití vesnice (= družstvo) měla písmenka ve své barvě. Právě ta písmenka bylo třeba získávat. Hodila se na druhý den. Každý neznal příběh o hobitovi, a proto se s ním děti ještě před spánkem ve zkrácené formě seznámily.

Ráno proběhla rekapitulace příběhu a hobití kvíz. Každá vesnice si také připravila pro jinou vesnici hádanku. Hádanky měl náš hobit rád. Hobit také cestoval divočinou a bylo důležité, aby v ní dokázal přežít. Musel si tedy umět rozdělat oheň, něco na něj nalovit, být obratný… a stejně tak si děti tyto dovednosti na stanovištích ověřily.
Výprava květen 2019 – Hobit
Odpoledne se hobití vesnice vydali do lesa. Po cestě se hrály dvě hry. V lese už na děti čekala další hra, při které se využívaly trpasličí Runy. Ve výsledku bylo potřeba sestavit a slepit správně zprávu. Tu ale vesnice zatím nemohli přečíst, protože neznali klíč. Zprávu luštili až v neděli. Nechybělo ani stavění hobití vesnice a další hry.

Večer po vzoru trpaslíků nám vesnice předvedli pěkná taneční nebo pěvecká vystoupení. K výpravě patří i táborák a zde to nebylo jiné. V neděli se luštili a četli zprávy, proběhlo několik menších her a jedna velká, závěrečná do bodování. Bodování bylo tentokrát jiné než obvykle. Náš hobit z příběhu cestoval a stejně tak vesnice cestovali na mapě. Víkendy bývají mnohdy krátké a děti odpoledne odcestovaly z hobitího příběhu do reality všedních dnů.

SPOLEČENSTVO PRSTENŮ
ŠMAKOVÍN
ZLOBYDLOV
HOBITÍN
Ondra M.
Oliver P.
Jakub H.
Sam H.
Jan P.
Vít P.

Zuzka Z.
Eliška K.
Amálie K.
Gábina N.
Markéta M.
Karolína K.

Veronika K.
Jáchym S.
Natálie S.
Katka N.
Marie K.
Nela M.
Žofie T.
Jan V.
Petr B.
Marie B.
Štěpán Š.
Michal M.
Aaron Ch.
Alžběta P.
Adriana Ch.

39 bodů
37 bodů 35 bodů 33 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla (5. – 7.4. 2019)
Výprava duben

První víkendovka po zimě byla netypická. Po čtyřech letech jsme si zopakovali jeskyňářskou výpravu. Pobyt v Srbsku, tedy v Českém krasu, kde je v okolí plno jeskyní, je k tomuto účelu přímo stvořené.  

Jeskyňářská výprava, duben 2019 Výprava byla tradičně plná (na spoustu dětí se nedostalo), proto mohla v pátek vzniknout čtyři družstva, jejichž členové si vymysleli názvy; Trilobiti, Tulmeni, Medvědi a Diamantové krápníky. Tyto týmy vyrazili na louku, kde si zahráli oblíbený laser. Ovšem na připravenou „krápníkovou“ hru už nezbyl čas. Před první nocí jsme si promítli motivační dokument o slovenské expedici do velkých jeskyní ve stolových horách ve Venezuele a výběr fotografií z našich dospěláckých jeskyních akcí v Moravském krasu, kde jsou podzemní prostory násobně větší než v krasu Českém. Včetně žebříků, které mají mnohdy i desítky metrů.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Sobotní dopoledne děti čekala generální zkouška – hra na prolézání umělé jeskyně. Jeskyně byla vytvořena na terase, pod dlouhými venkovními stoly, které byly zakryty plachtami a dekami. Děti musely jeskyni po jednom v „plné polní,“ tedy s přilbou prolézt a neponičit výzdobu a neublížit zvířátkům. Musely se tak vyhýbat stalagmitům (kužele), brčkovým stalaktitům (špagety), stalagnátům (nohy stolu), vodopádu (voda z várnice), žábě, hadovi a netopýrům. Abychom stihli opravdovou jeskyni, byl oběd dříve.

 Naším cílem na celé odpoledne byl lom Na Chlumu. Dvě skupiny se chystaly do jeskyně pod vedením členů České speleologické společnosti, konkrétně Speleologického klubu Praha. Pro další dvě skupiny bylo přichystáno slaňování, které pro nás připravili jiní horolezečtí dobrovolníci. Ovšem slaňování bylo dobrovolné, přesto si ho vyzkoušela většina. Kdo neslaňoval, hrál hry.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Než jsme do jeskyně vstoupili, povídali jsme si o bezpečnosti v jeskyních a rozdělili dospělé mezi děti. Do uzavřené, veřejnosti nepřístupné jeskyně se vstupovalo po asi 5 metrovém žebříku. Dále se šlo po velkých kamenných blocích, různými chodbičkami až do velkého dómu, kde děti řádily s blátem. Za dómem byl ještě jeden menší prostor s množstvím vymodelovaných postaviček a všeho možného.

 V krásném večeru, při plápolajícím táboráku, povídali jsme si o uplynulém dni. Pak už se mohlo opékat. Chybět nemohlo ani tradiční laserové představení. Protože bylo jasno, ukázali jsme si také některá souhvězdí jarní oblohy.

Nedělní dopoledne po balení se ještě zahrála „krápníková“ hra, která se v pátek nestihla, ale i jiné hry. Po obědě už na děti čekaly diplomy s odměnami za parádní výpravu, kterou jsme mohli uskutečnit díky devíti lidem, kteří se na ní podíleli. Díky!


TRILOBITI
TULMENI
MEDVĚDI
DIAMANTOVÉ KRÁPNÍKY
Simona L.
Lukáš B.
Lukáš R.
Vilém G.
Nela N.
Jan P.
Vít P.

Eliška Z.
Rosťa K.
Tonda K.
Ondra M.
Tomáš K.
Michal P.

Bohouš K.
Michal M.
Zuzka Z.
Ema O.
Meg O.

Ríša K.
Sára T.

Filip M.
Julie P.
Josef N.
Šárka P.
Marie B.
Šimon J.
Štěpán M.
52 bodů
43 bodů 38 bodů 36 bodů
1. místo 1. místo 2. místo 3. místo



Jaké bylo (20.1. 2019)

Výprava leden

Jak zmást některé lidské smysly, tak bychom mohli nazvat lednovou výpravu do Muzea smyslů. Zájem o výpravu byl veliký, stejně jako počet návštěvníků toho dne. Děti se před odchodem na expozice musely samozřejmě posilnit a mohlo se vyrazit.

Výprava – Muzeum smyslů, leden 2019 V úvodu nás čekala květinová stěna s tekoucím kohoutkem – ovšem kohoutek byl ve vzduchu, „držela“ ho jen tekoucí voda. Takový kohoutek byl v muzeu ještě jednou. Míchání barev byla další místnost. Barvy vznikaly mícháním červené, modré a zelené, jak jsme si mohli s průvodcem přiděleným naší skupině ověřit. Když jsme se prošli po laně nad mrakodrapy, přes 3D plastiky a další atrakce, došli jsme do konírny. Jak pan průvodce říkal, byla to historická místnost, která musela být architektonicky zachována, tudíž byla vymalována jako konírna, ale patrová.

Lože z hřebíků si musel každý vyzkoušet. Někteří i dvakrát. V další části jsme se věnovali šikmému prostoru, hledali černý bod, který na obraze ve skutečnosti není, nebo jsme se mnohokrát namnožili. Odhady velikosti předmětů nebo rovin byl docela tvrdý oříšek. Obrácená místnost byla spíš na fotografický efekt, co ale fungovalo dokonale, byla místnost na změnu výšky, jak dokládají fotografie. Zajímavých exponátů bylo více, děti si některé vyzkoušely i vícekrát (např. fialový tunel). Byla to zajímavá a poučná výprava, což je výpravy vždy účel.




Jaký byl (12. – 14.10. 2019)

Výprava říjen – Psí příběh

Psí příběh – výprava říjen 2018Pejskové, malí i velcí, všichni byli tématem víkendové říjnové výpravy v Srbsku v Českém krasu. Abychom se lépe vžili do pocitů života psů, promítli jsme si film, kde jsou psi hlavními představiteli. Kde psi prožívali šťastné chvíle se svými pány, ale i chvíle smutné či chvíle nepochopení. Setkali jsme se se psi, o které bylo dobře postaráno, se psem zanedbaným i se psem překrmovaným. Každý měl své poslání, to bylo důležité.

V sobotu si děti tipovaly, jaká psí plemena znají. Abychom to otočili, při některých hrách si děti vyzkoušely být psem, přestože to úplně nejde. Pes je pes, člověk je člověk. Alespoň některé psí kousky napodobovaly. K tomu se výborně hodila velikánská louka u lomu Chlum. K lomu samotnému jsme se ovšem nedostali, protože jeho okolí bylo obsazeno filmaři. Točil se tam film Jan Žižka. Hned na vedlejší louce jezdil nějaký rytíř na koni. Ale zpět k programu. Po rozehřívací hře si čtyři družstva – Jezevčíci, Pejsci, Grifonci, Zlatí retrívři – dala první soutěžní hru. Podobně jako v psím příběhu, děti měly za úkol dostihnout a chytit létající talíř. To se mohlo povést jen jednomu, ale nebylo to tak jednoduché. Talíř po dopadu na zem občas úplně změnil směr. Další hry probíhaly až do oběda.

Psí příběh – výprava říjen 2018Odpoledne bylo stále krásně, slunečno a my se vydali do pískovcového lomu na další psí klání. Tentokrát si děti vyzkoušely „psí výcvik.“ Tedy běh s různými překážkami a úkoly. Nad lomem v krásné přírodní scenérii následovaly další, třeba i nesoutěžní hry. Večer vzplál tradiční táborák, značně oživen písněmi při kytaře. Ještě než se začaly opékat buřty a podávat k nim hromada zeleniny (kterou děti u nás jedí), proběhlo „očichávání.“ Psi mají výborný čich, ale jak na tom byly děti? Vcelku dobře, při čichání a určování deseti potravin a koření poslepu dokázaly překvapit.

Druhé ráno nás opět přivítalo Slunce. Po nezbytných ranních a kalorických úkonech a balení zbyl čas ještě na hry u domu i na louce. Za víkend proběhlo 10 psích soutěžních her a spousta dalších jiných. Jak už to bývá, závěr patřil slavnostnímu zhodnocení a vyhlášení, rozdávání diplomů a odměn.

GRIFONCI
JEZEVČÍCI
ZLATÍ RETRÍVŘI
PEJSCI
Michal M.
Michal P.
Nikol M.
Šárka P.
Sofie B.
Julie P.
Jan K.

Jan S.
Míra N.
Alice N.
Jakub S.
Lukáš Č.
Katka S.

Kryštof M.
Simona L.
Amálie A.
Ondra M.
Tobiáš B.
Lukáš B.
Oliver P.
Eliška K.
Amálie K.
Natálie S.
Jáchym S.
Samuel B.
Karolína K.
Veronika K.

28 bodů
28 bodů 24 bodů 17 bodů
1. místo 1. místo 2. místo 3. místo


Jaké byly (11.11. 2019)

Výprava listopad
Jednodenní „pozorovací“ výprava proběhla za krásného listopadového slunečného počasí. Nabalil jsem hlavně triedry (dalekohledy) a vyrazili jsme na Kařezské rybníky nedaleko Mýta. Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena roce 1992 a zahrnuje soustavu čtyř rybníků. My navštívili ještě pátý, Štěpánský rybník, který do soustavy sice nepatří, ale je nedaleko a je z nich největší. 

Výprava na Kažezské rybníky, listopad 2018Procházeli jsme hráze a louky a pozorovali ptactvo. Jako první zaujal letící kormorán. Na prvním rybníku byly jen labutě velké. Velkou zkušenost děti učinily při pozorování lučního ptactva, kdy dlouho pozorovaly na keřích strnada obecného, či spíš celé hejno a červenku. A později také duhu. Dva rybníky byly vypuštěné, ale na jednom napuštěném jsme spektivem (větší dalekohled) pozorovali kormorány. Zajímavá byla rybářská plynová plašička, která dávala v intervalech rány, ale kormoráni na konci rybníka byli zcela v klidu.

Na Štěpánském rybníku žel nic vidět nebylo, ale při jiných výpravách jsme na něm viděli velké hejno volavek bílých a šedých a orla mořského. V hlavní ptačí sezóně se uvádí, že v oblasti Kařezských rybníků jsou k vidění strnadi rákosní, moudivláčci lužní, rákosníci, bekasiny otavní, slučky a dravci moták pochop či orel mořský. To jsou druhy ptáků, z nichž někteří jsou velice vzácní, kolem Rudné je rozhodně neuvidíte. I flóra stojí za to: na loukách rostou vzácné druhy rostlin jako je upolín, prstnatec nebo prvosenka. Kařezské rybníky i ten Štěpánský doporučuji jako výborný tip na poznávací výlet. Dalekohled rozhodně s sebou.


Jaký byl (22.9. 2019)
Turistický výprava Brdy – Plešivec

Poslední roky vždy po letních prázdninách pořádáme turistickou výpravu. V září bývá obvykle ještě teplo a slunečno a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Při hledání nového cíle byly zvoleny Brdy. Konkrétně Plešivec – Olymp Brd, jak se mu tento výraz vžil.  

Turistická výprava na Plešivec, září 2018 Skupina dětí a rodičů společně vyrazila vlakem z Berouna. V Rejkovicích u Jinců jsme hned začali stoupat na kopec. Převýšení necelých 300 m všichni volným tempem zvládli bez problémů a brzo jsme byli na kamenné Čertově kazatelně, krásné vyhlídce na brdské vršky. Výhled i s informační cedulí byl parádní, jen to kazil silný studený vítr. Po nezbytné svačince bylo dobré popojít do závětří lesa, a z kopečka na Smaragdové jezírko, jenž se vytvořilo v místě bývalého kamenolomu. U jezírka jsme si přečetli pár legend či pověstí, které se k námi navštíveným místům a Brdům váží. Účastníci také pověsti dostali vytištěné.

Na Vrcholu Plešivce se rozkládalo hradiště, jehož největší rozkvět se datuje do doby bronzové. Bylo také důležitým obchodním a metarulgickým centrem, do kterého byl přivážen cín z Krušnohoří i měď z Alp. Vnější opevnění dosahovalo 2 400 m! Toto je skutečnost, nikoliv pověst. K Plešivci se váže snad nejvíce pověstí ze všech brdských vrcholů. Například o hadí ženě ze Smaragdového jezírka, o čarodejnicích z kamenné věže u Viklanu, a z hřebene Koníček sem čas od času přilétá drak. K vyhlídce Čertova kazatelna se zase pojí pověst o ďáblu, který zaklel zdejší hříšné město. Nejznámější je ale duch pohoří Brd – Fabián či Babí Jan.

Turistická výprava na Plešivec, září 2018Cestou od jezírka jsme objevili na divoko postavenou trampskou chatu, vhodnou spíše jen na přespání. Tu děti náležitě prolezly. Cesta dále vedla různými typy lesa, téměř stále za mírného klesání, s pěknou vyhlídkou na Čenkov v závěru cesty. Poslední zastavení bylo hlavně pro děti, aby se mohly realizovat na ostrůvku říčky Litavky. Z Jinců už nás čekala jen cesta vlakem do Berouna.

Byl to pěkný a nenáročný výlet, místy s naučnou stezkou „Z Jinec na Olymp Brd,“ který zvládli bez problémů i předškoláci. Ušli jsme celkem 12,2 km za 5,5 hodiny, ale z toho jsme byly celkem 2,5 hodiny na různých místech při přestávkách, zastávkách a kochání se.



Jaká byla výprava

Výprava Řevnice červen

Výprava červen 2018 – Kniha džunglíPoslední výprava před prázdninami se nesla v duchu lesních a „prérijních“ her. Námětem nám byl příběh o Mauglím, klukovi vychovaného v džungli vlčí smečkou. V příběhu jsme se seznámili také s pardálem Baghírou, veselým medvědem Balú a zlým tygrem Šér Chánem, kterého Mauglí nakonec chytrostí přemohl.

Přes třicet dětí bylo rozděleno do pěti družstev, v kterých si vymyslely názvy Baluové, Šercháni, Hadi Kaa, Mauglíci a Divoký tygři. A mohly se hrát hry inspirované příběhem. Mauglí v džungli výborně běhal po stromech a přes překážky. Děti po stromech sice neběhaly, ale překážkovou dráhu měly. V příběhu bylo mnoho zvířat. Také děti zvířata poznávaly. Nejen vizuálně, ale také po zvucích, která vydávají. Tyto a další hry se uskutečnily v areálu, ty odpolední v lese. Slalom mezi stromy (sloupy v chrámu), sběr medu ve výšce (bonbóny na stromě), neslyšná chůze lesem a jiné, to byly další „příběhové“ hry z Knihy džunglí.

Rudý květ – oheň – táborák, se pro déšť žel neuskutečnil. Zpívání s kytarou proběhlo v jídelně. S rudým květem si ale děti zahrály hru. Jejich úkolem bylo rudý květ štafetově přenášet, což bylo umožněno svíčkou. Počasí bylo pěkné, jen občasné nedělní sprchy nás na vyhlašování s rozdávání diplomů vyhnaly do jídelny. Poklad byl ovšem venku a některým dlouho trvalo jeho nalezení.


BALUOVÉ
ŠERCHÁNI MAUGLÍCI DIVOKÝ TYGŘI
HADI KAA
Samuel E.
Hubert Č.
Radim T.
Jakub S.
Agáta Z.
Sofie B.

Jan K.
Petr T.
Žofie T.
Tomáš K.
Tereza S.
Simona L.
Richard H.

Berenika Č.
Markéta M.
Samuel B.
Štěpán S.
Jakub V.
Natan C.
Nela M.
Petr Z.
Lucie Z.
Karel Ř.
Denisa D.
Mikuláš Z.
Charlotta Ř.
Antonín K.
Amálie Č.
Adéla H.
Vašek H.
Rosťa K.
Petr B.
41. bodů
38. bodů 37. bodů 37. bodů 36. bodů
1. místo 2. místo 3. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla výprava

Výprava Řevnice květen 

Výprava květen 2018 – Divoký hřebecDruhá květnová výprava byla inspirována příběhem o mladém mustangovi, který se snaží zachránit svůj domov a znovu získat ztracenou svobodu. Přitom pozná věci, o kterých neměl ani tušení a hlavně pozná, co je to přátelství mezi ním a indiánem.

Program byl tedy především „koňský,“ i když v příběhu nevystupovali jen koně. Družstva tak hledala v areálu obrázky se zvířaty – úkol byl jednoduchý, zvířata pojmenovat. Děti také skákaly jako koně a úkolem bylo doskákat co nejdále. Proběhla velká překážková „koňská“ dráha. Jeden z vedoucích pracuje s postiženými dětmi a přivezl zařízení, které vypadá jako střelba, ale jeho účelem je orientace v prostoru za použití zvuku a rukou. Oči byli zakryté. Tyto hry a ještě další se stihly v sobotu dopoledne.

Odpoledne už jsme si to štrádovali do lesa nad Řevnicemi. Tam na děti čekali skuteční koně a téměř každý se na koni projel. To zabralo většinu odpoledne, ale ještě další aktivity se také stihly. Například několik her na louce po návratu z lesa. Ještě než večer vzplál táborák, každé družstvo předvedlo indiánský tanec. Hry se hrály i v neděli dopoledne, po obědě proběhlo slavností vyhlášení, rozdání diplomů a hledání pokladu.

STŘELY
SPLAŠENÍ KONĚ
DIVOCÍ HŘEBCI
ZÁVODNÍ KONĚ
Berenika Č.
Hubert Č.
Tomáš K.
Lukáš K.
Jarka L.

Lucka Z.
Jakub H.
Viktor K.
Amálie Z.
Michal M.

Jáchym S.
Natálie S.
Kryštof M.
Sabina B.
Lucka K.
Natan C.
Julie P.
Šárka P.
Adéla H.
Ondra M.
Michal P.
Dominika H.
29. bodů
27. bodů 27. bodů 24. bodů
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo



Jaký byla výprava

Prodloužená výprava

Akce o prodlouženém květnovém víkendu si vyžadovala ubytovací zařízení vhodné pro děti a kousek od velkého rybníka, nejlépe s ostrovem. Jediné takové místo v rozumném dosahu od Prahy bylo nedaleko Mýta (okres Rokycany), kam se sjelo hledat poklad 34 námořníků.

Prodloužená výprava květen 2018 – Poklad Černé perly Mladí námořníci se ještě v pátek rozdělili do pěti posádek. Všichni s napětím vyslechli příběh O pokladu Černé perly, o starém lodníkovi, který před svou smrtí popsal cestu k pokladu, ale ve své řeči, o lodním deníku a šifrovací tabulce. Naše posádky tak čekala spousta práce, chtěli-li najít poklad. Druhý den bylo zapotřebí najít v lese části zprávy a tu dát dohromady tak, aby byla čitelná. Ve zprávě stálo, že je potřeba společnými silami najít mapu v lese u hřbitova. Mapu, která měla ukazovat, kde se nachází Lodní deník (šifrovací tabulka) pro každou posádku. Mapa byla po úskalích nalezena. Ovšem mělo to háček. Mapa nebyla úplná, kousek chyběl. Ale na ten už nebyl momentálně čas.

Měli jsme k dispozici čluny, vesty, ale posádky byly většinou nezkušené. Proto proběhlo námořnické školení o tom, jak se na takové lodi chovat a jak ji uvést pokud možno do přímého pohybu. Pak si děti, pardon, námořníci zkoušeli jezdit na člunech. Nyní přišel správný čas získat další díl mapy. Ten byl získán jen tak, že vyplaval na polystyrenu v lahvi. Do ní ale bylo potřeba nanosit štafetově vodu ve stříkačkách. Hurá, mapa byla celá a říkala, že se Lodní deník nachází na druhé straně rybníka. Posádky už na člunech uměly, nebyl tedy problém Lodní deníky na druhém břehu najít.
Prodloužená výprava květen 2018 – Poklad Černé perly
Tabulka lodního deníku byla ovšem prázdná. Tu posádky zaplňovaly písmeny podle her a úkolů v dalších dnech. Stejně jako jsme se v dalších dnech stále věnovali plavbám ale i cachtání na břehu rybníka. Nechyběl samozřejmě také táborák s kytarou a zpěvem při nádherném večerním západu Slunce.

Největší hry probíhaly v blízkém lese. Hry, při kterých se muselo pátrat, schovávat a často utíkat. Při jedné takové hře někdo na zemi našel ležet srnče. A protože máme rádi přírodu, už víme, že není opuštěné a nesahá se na něj. Tak jsme srnče pro jistotu obklopili kužely, aby snad na něj někdo v zápalu hry nešlápl. Protože každý námořník je tak trochu i zálesák, stojí za zmínku zálesácké aktivity, při kterých si mladí námořníci vyzkoušeli záludnosti rozdělání ohně, ale také aktivity na přemýšlení či zručnost. Protože to byla námořnická výprava, proběhly také závody na člunech.

Prodloužená výprava květen 2018 – Poklad Černé perlyA poklad? Tím, jak si každá posádka za hry říkala o písmenka do Lodního deníku, se jim odkrývalo tajemství, kde je poklad ukryt. Kompletní příběh se nakonec podařilo sestavit všem pěti posádkám dohromady. V Lodním deníku se psalo o pokladu, který je skrytý na jednom ze dvou ostrovů na rybníku. Posádky vybraly své nejlepší námořníky – přeci jen všichni se na čluny nevešli – a plavba za pokladem mohla začít. Prohledávání prvního ostrova bylo zdlouhavější, ale se zdárným výsledkem. Truhlice byla nalezena!

Není zde zaznamenáno vše, ba většina her tu není popsána, to by byl článek už příliš dlouhý. I díky stále slunečnému počasí tato pětidenní výprava patřila k těm nejkrásnějším, které jsme zatím uskutečnily a děti mají na co vzpomínat.

HAWKINSOVÉ
ELITNÍ
PIRÁTI
ČERNÉ
PERLY
SILVEROVÉ
ČERNÁ SKVRNA
Honza K.
Tomáš K.
Marek H.
Patrik Ř.
Adéla S.
David H.
Kristýna K.
Štěpán M.
Simona L.
Tereza M.
Michal H.
Michal P.
Filip B.
Markéta M.
Jáchym S.
Natálie S.
Tomáš K.
Vilém G.
Šárka P.
Nela M.
Michal M.
Lukáš Č.
Šimon J.
Adéla D.
Jakub S.
Ema O.
Meg O.
Markéta P.
Patrícia R.
Mikuláš Z.
Ondra M.
Eliška Z.
Lucie H.
Petr B.
58. bodů
51. bodů 49. bodů 44. bodů44. bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 4. místo



Jaká byla výprava


Výprava do lesa

Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018Ideální slunečné počasí, nedělní odpoledne, dvanáct zvědavých dětí. Jarní poznávací výprava do lesa byla zpestřena o návštěvu včelaře. Pan včelař byl velmi zkušený, své řemeslo dělá celý život. Z počátku nám povídal o včelích „bodancích“ a jak je obranný jed během roku u různých včel rozdílně silný. Zajímavé to bylo ve včelíně. Včelař nejdříve jeden úl zakouřil – měl k tomu „kuřák,“ kde se pálí troud. Včely po zakouření zkrotly a my se mohli podívat na vytaženou plástev v rámu se včelstvem. Děti si prohlédly také odstředivku na med, pak následovaly dotazy a diskuze.

Cestou lesem si děti zapisovaly, co viděly za živočichy, velké plus měly za spatřenou dutinu ve stromě. Povídali jsme si o pobytových znameních – podle čeho poznáme, kde jaký živočich byl. A že toho není málo. To nejsou jen stopy, ale napočítali bychom hodně přes deset „stopařských“ důkazů. Na pozorování přírody měly děti zapůjčené triedry (dalekohledy). Ty se hodily také na pozorování veverčího hnízda v rozsedlině stromu.
 
Výprava do lesa a ke včelaři, duben 2018
Na výpravě nechyběly také hry. V lese klasické ocásky s šátky, děti si zahrály také dvě hry s šiškami. Další hry proběhly na louce (např. lesní telefon) a poslední před odjezdem ve vesnici. Oproti předchozím lesním výpravám měla tato jinou trasu, takže byl její závěr u tří rybníčků. Tam pro změnu děti pozorovaly přírodu zblízka – pomocí lup (měly jsme tři typy). Nabrali jsme vzorky vody do sklenice, protože pro většinu výprava pokračovala ještě v klubovně.

Před odjezdem jsme si probrali spatřené živočichy a pokochali se kozičkami ve výběhu. Tedy těma dvěma, ostatním se k nám moc nechtělo. Po příjezdu do Rudné jsme v klubovně některé nasbírané přírodniny pozorovali pod binokulárními mikroskopy. Prozkoumávali jsme také vodu z rybníku. V našem vzorku toho moc nebylo, sem tam jsme poznali jen trepku. Ovšem co akce skončila a děti odešly, jsem ještě prohlížel vzorky vody... a nalezl doslova výstavního, velice aktivního vířníka (kmen mikroskopických živočichů, v ČR žije asi 600 druhů).



Jaké bylo

Výprava Vesmírné putování
Po zimě máme za sebou první víkendovou výpravu (16. – 18.3.), která proběhla v Českém krasu. Tedy, zrovna ten víkend vůbec předjarně nevypadal, spíše to byla výprava zimní, na sněhu. Ale o to byla zajímavější.

Výprava březen 2018 – Vesmírné putováníJeště v pátek večer se utvořily tři kosmonautické týmy; M 355, Venušský Orioni a NASA. Na velké louce se tak sehrála první týmová hra, která měla dvě kola. Nejprve šlo o hledání meteorů a pak získávání vesmírných světel. V závěru dne se dětem promítl vesmírný animovaný film, který zaujal i dospělé vedoucí a který byl inspirací na hry po následující dva dny.

Ráno jsme se probudili do bílého dne. Ovšem do sněhu jsme se hned nevydali, první aktivity probíhaly ještě v domě. Tou první bylo kreslení robotů z filmu nebo kosmické lodi nebo mimozemšťana podle představ. Následovala dětská prezentace výtvorů. Další hra byla přímo filmová, úkolem týmů bylo napodobit uklízecího robota. Jako „cizí znečištění“ nám posloužila rýže. Nakonec měly týmy za úkol bez dotyků pohnout kamennými tvářemi „robotů.“ Byl čas provětrat se na čerstvém vzduchu, ehm, sněhu. Na louce se v týmech hrála schovávaná robotů (prchající roboti) a hlavně hledání rostliny. Cenné rostliny v botě, jako posla života na Zemi zanesené odpadky, jak to bylo ve filmovém příběhu.

Po obědě a poledním klidu se celá vesmírná grupa vydala do pískovcového lomu, kde pokračovalo týmové klání. Tedy především hledání a sestavovaní souhvězdí. Večerní táborák výjimečně nebyl, mimo jiné bychom těžko pod sněhem hledali vhodné dříví. Nijak to ovšem nevadilo, protože jsme si pěkně užili soutěžního a zábavného večera. Týmy stavěly věž z „odpadků,“ ale také sehrály povedené scénky podle pátečního filmu. Další spousta her už byla zábavných.

Třetí den, ještě před příjezdem rodičů, se ještě pár her stihlo. V domě se hrálo „robotické rameno“ a venku například týmová hra, při které byla důležitá správná domluva a navigace nevidících hráčů. Po poledni už si všichni pochutnávali na obědě a těšili se na vyhlášení, zhodnocení, diplomy a odměny.  
ASA
VENUŠSKÝ ORION
M 355
Veronika R.
Richard H.
Michal S.
Matěj O.
Bára J.
Katka S.
Lukáš Č.
Adam D.
Simona L.
Štěpán M.
Anežka M.

Teodora V.
Alžběta P.
Tomáš K.
Lukáš K.
Ema O.
Ian B.
28 bodů 25 bodů 17 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Jaký byl


Výprava Přechod Brd

Po třetí jsme se s dětmi vydali na přechod Brd (3. – 4.3). Tentokrát byla trasa úplně jiná, jen cíl byl stejný. Z Rudné jsme na přiblížení se k Brdům využili vlakového spojení. Výchozí bod byl v Rejkovicích, což je o zastávku před Jincemi, odkud jsme vyráželi předchozí dva roky.

Přechod Brd, březen 2018 Cesta zpočátku vedla po velké louce a polní cestě s krásnými výhledy a zajímavými přírodními scenériemi. Došli jsme do malé vesničky Křešín. Tam dětem neušla pozornosti kozí farma, tedy desítky koz za plotem. Z Křešína už vedla cesta do brdských lesů, v první půlce z větší části po asfaltové hospodářské cestě. Mimo nezbytných zastávek na doplnění kalorií se významnější zastávka udála na Hrachovišti. Tato místo bylo zajímavé z historického a přírodovědného hlediska.

Hrachoviště byla obec, která stávala mezi léty 1331 a 1952. „Osudnou se jí stala až válka studená. Vždy ji tvořilo pouze několik chalup. Že zde někdy byla obec, dnes připomíná už jen stodola, která dříve patřila k č.p. 4 a dodnes slouží vojenským lesům, několik rozvalin domů, studen a malé vápenné pícky, tři lípy vysazené u příležitosti vzniku Československa v roce 1918, malý křížek a kamenný památník s názvem obce a letopočty jejího vzniku a zániku pod ním“ (citace z poznejbrdy.cz/hrachoviste). Z přírody jsme nic vzácného vzhledem k ročnímu období neviděli, ale s dětmi jsme si ukázali lokalitu, kde žijí velice vzácní živočichové (např. listonoh letní, kuňky žlutobřiché) a rostou taktéž vzácné rostliny.
Přechod Brd, březen 2018
Na lesních cestách byly zamrzlé louže, které děti náležitě využily ke klouzání. Další zastávka byla u starých dolů na Jedové Hoře. Ovšem z dolů už nic podle informací z literatury v podstatě nezbylo. Většina chodeb je zavalených nebo zaplavených a vchody zavřené. Stejně jako 72 metrů hluboká hlavní těžební šachta Barbora. U zrekonstruované šachty byla informační tabule, která je součástí naučné stezky Okolím Komárova.

Pod Jedovou horou se nachází docela velká vodní nádrž Záskalská. Po hlubokých mrazech to bylo obrovské kluziště. Po „rybníku“ se proháněly bruslaři, běžkaři, psi, rodiny s dětmi a samozřejmě naše děti. Když už byly děti náležitě vyklouzané a uválené, šli jsme dále přes obec Mrtník a po lukách rovnou do cíle. Tím nám byl rodinný dům v Jivině u Komárova, teplá večeře, spacáky (dovezené, děti s nimi nešly) a děti domácích. Ranní výhledy do krajiny z obrovského okna ze spacáku děti zaujal. Po snídani a sbalení spacáků jsme si ještě povídali o tom, jak správně zorientovat mapu a jak jít podle azimutu. Proběhla tedy názorná ukázka s mapou a buzolou. Cesta zpět už byla jednoduchá. Auty na vlak do Hořovic a pak vlakem do Rudné.

Cesta přes Brdy byla celkově v porovnání s minulými roky přímější, jednodušší a to až tak, že by se dala označit za „rodinnou procházku.“ Před akcí jsem měl obavu z předpovědi na mrazivé, zatažené až deštivé počasí. Ale dopadlo to úplně opačně. Bylo slunečno a teplo tak, že si někteří místy sundávali bundy. Od vlaku z Křešína do Jiviny jsme ušli 14 km a cesta se všemi zastávkami nám trvala 7 hodin a 15 minut. Však tempo chůze bylo také velmi pomalé, výletní.




Jaké bylo

Výprava do Národního technického muzea

Národní technické muzeum, leden 2018Byla to první výprava v historii, která se konala ve všední den (26.1.). I když to původně nebyl záměr. První nedělní termín se výprava musela zrušit pro vysokou nemocnost přihlášených a navrhl se pátek po škole. Což se ukázalo jako výhodné, protože páteční termín se zaplnil. Většina dětí si po škole nechala školní aktovku v klubovně a vyrazili jsme do Prahy do Národního technického muzea. A v metru si zahráli tichou poštu...

Velká hlavní hala byla na dlouhou dobu útočištěm zvídavých pohledů i dotazů. Začali jsme prozkoumávat první automobily a jejich výkony. Děti porovnávaly, „kolik jezdily.“ Také je zaujal letoun Supermarine Spitfire. Ano ten, který ztvárnil pěkné letecké pokoukání ve filmu Dunkirk. Překvapivě zaujala i jachta Niké, kterou postavil český mořeplavec Richard Konkolski v polovině 70. let. V té době to byla druhá nejmenší loď, která obeplula celý svět. Na stejném patře byly zajímavéNárodní technické muzeum, leden 2018 také lokomotivy, modely vagónů a jídelní vůz Františka Josefa I. Na ochozech hlavního sálu jsme se dost zdrželi u motocyklů a leteckých dílů, součástek a modelů. Děti byly zvědavé, ale cedulky se jim číst moc nechtělo – otázka je jednodušší. Než jsme opustili hlavní halu, ještě jsme posvačili a zastavili se u jízdních kol, jestli se některým tak dalo vůbec říkat.

Expozice Fotografický ateliér byla bez vysvětlení nevím proč uzavřená, ta by pro děti byla zajímavá. Ale tu vynahradila expozice Tiskařství. Dětí se ujal průvodce, který je povídáním zaujal. Evidentně to neměl v plánu nás provázet, ale děti měly zvídavé otázky a pán byl ochotný. Tak jsme se například dozvěděli, jak se tiskly první knihy, sázelo písmo (stranově obráceně) a jak se tyto techniky zdokonalovaly. Čas se krátil, ještě jsme spíše krátce navštívili tři expozice a vydali se dom. Venku už byla tma a my se mohli na živo podívat na odpověď hádanky „Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co je to?“

Výpravy 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů
Autorská práva  Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte © 2006 2019


Od 28.11.2006