Žlutý květ - tábory, výpravy, vedoucí

Aktualizace 24.9.  /  Titulní strana  Tábory Výpravy 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007

Výpravy
   Všeobecně o výpravách  /  Kalendář akcí  /  Podrobné informace níže cca 14 dní před akcí.

   Pro přihlášení nám stačí dát jakkoliv vědět (sms, email...). Přihláška na výpravy není třeba,
   stačí táborová nebo oddílová přihláška, pokud není, tak údaje emailem (jméno, věk, kontakty,
   bydliště a zdravotní stav, případně léky).
 
Termín
Téma
23. září
Exk. Slapská přehrada
+ NS Svatoj. proudy
(2)
6. – 8.10.
Hra Mana-tu
15.10.
Les
(čištění budek)
? 3.12.
Místo Vltava (foto z 2013)
SrbskoÚhonický les

Volno Proběhlo
91212


2. výprava - šk. rok 2017-18
Výprava říjen 2017

6. – 8. října   *   Srbsko, CHKO Český kras   *   od 4 let
 
Vlastní hra, není podle žádného filmu ani knihy

S sebou: přezůvky, spacák nebo peřinu, prostěradlo(!),  náhradní tričko, hygienu, ručník, blok + psací a kreslící potřeby, věci na spaní, spodní prádlo.
Oblečení na ven, tedy mikinu, bundu... (počítejte se zmazáním kalhot) + pláštěnku, holínky (kvůli rose), šátek na hry, malý batůžek s kapesníčky a láhví na pití.

Cena: 780 Kč. V ceně je především ubytování, strava, materiál, odměny, jízdné pro externí pracovníky. Platba ideálně předem na účet 2801290131/2010 (pozor, nový!), v nouzi při příjezdu.

Sraz v pátek v Srbsku v 18:00 (nevozte nám prosím děti dříve).
 
Ubytování: dům Lída (JEKA), Na Chlum 199, Srbsko.   Mapa
GPS: 49°56'27.669"N, 14°8'19.417"E
Místo je výborně dostupné vlakem z Prahy.

V neděli si pro děti přijeďte v 14.00 hodin.  Letáček ke stažení
Výpravy v Železné (do r. 2014):

Objekt v zahradě
  

Táborák

 
Hry v zahradě
 
Hry v klubovně
 

Hry v lese



 
  Hledáme vedoucí na tábory
 
a
další zájemce o práci s dětmi
  (výpravy, oddíl).

  Málo je těch, kteří dětem ukazují
  cesty
.

 
Nabízíme zapojení v dlouhodobě
  tvořené táborové partě, akce pro
  členy, proplácení akcí a školení.

 
O činnosti, táborech a podmínky
 
pro vedoucí zde (ke stažení
).
  T:  777 671 483 
        (po - čt  9:00 – 19:00 / pá do 17:00)
  E:  zluty-kvet@seznam.cz   
  E:  web email
  Skype: zluty-kvet
  Na každou zprávu reaguji, ale ani spolehlivost
  internetu není stoprocentní – pokud by na Vaši
  zprávu
nepřišla reakce déle než 5 dní, kontaktujte
  mne prosím telefonicky. Zbyšek Prágr

   
Jaká byla

Turistická výprava září 2017

Článek se připravuje



Cyklistická výprava na A380

V květnu jsme si udělali netradiční akci, kterou můžete brát také jako typ na nevšední cyklistický výlet. Poloha Rudné je v tomto směru výhodná.

Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017Výprava měla dvě části. V té první jsme se sešli v klubovně Žlutého květu v základní škole na promítání naučného dokumentu o největším dopravním letadle světa – Airbusu A380. Dokument byl zajímavý a některé věci, o kterých se v dokumentu mluvilo, jsme si za nedlouho živě ověřili. Zcela plná klubovna účastníků, především dětí, měla jednu výsadu. Díky jednomu tatínkovi, který opravuje na Ruzyňském letišti letadla, jsme si mohli osahat a podívat se na díly z letadel a ukázky leteckých materiálů.

Mezi účastníky tak například kolovala lopatka z motoru Boeingu 737–400 po střetu s ptáky, okénko z trupu letadla, kryt pozičního světla, obraceč (reverz) tahu proudového motoru. Z materiálů jsme si mohli osahat moderní uhlíková vlákna (u A380 se z nich vyrábí např. směrové křídlo), hliníkové a jiné výplně/výztuže používaných především v podlahách letadel, kevlar a různé nezpevněné tkaniny a síťky. Jako bonus byla k vidění kopie tepelné dlaždice raketoplánů, které raketoplány chránily před žárem při vstupu do atmosféry Země.
 
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Po naučné části nastala část pohybová, cyklistická. Po úvodním bezpečnostním ponaučení se více jak 30 cyklistů – rodičů a dětí – vydalo k letišti. A v tom tkví výhodná poloha Rudné. Z Rudné vede trasa přes dálniční most (nyní v opravě, ale pro pěší a cyklisty je otevřený) na Chýni. Chcete-li se vyhnout silnicím (např. kvůli dětem), v podstatě stačí přejet kopeček z Rudné do Chýně a na konci Chýně u rybářství u Černých zahnout ze silnice doprava, na cestičku vedle chat a vojenského objektu. Pak už jedete jen po vedlejších cestách a ulicích. Kolem Břevského rybníku, dále stezkou kolem Litovického rybníku, kde se můžete zastavit na vyhlídce (ptačí pozorovatelna Litovický rybník). V Hostivici od Litovického rybníku zahnete do ulic města, dojedete pod nádražní most a pokračujete dále k areálu letiště. Samozřejmě se dá jet jednoduše z Chýně i po hlavních komunikacích. Možností je spousta. Trasa od dálničního mostu až na vyhlídku letiště je dlouhá zhruba 11 km. Zde je příklad trasy: www.mapy.cz/s/1Lxpt.
 
Vyhlídkový val (spotterská plošina, letecká vyhlídka…) u křížení leteckých drah se naším příjezdem zaplnila. Měli jsme nádherný výhled na přistávající a odlétající letadla, protože vyhlídka jen nad úrovní plotu. V podvečer je na Ruzyňském letišti vždy rušno. Nyní jsme na vlastní oči viděli to, o čem byl dokument; Airbus A380. Tento kolos k nám létá každý den, pravidelně. V 13:30 přistává, v 15:55 je odlet (viz www.planes.cz). V dokumentu popisovali, jak dosáhli toho, že je letadlo při letu tiché. A skutečně. Jeho start byl oproti jiným menším letadlům neuvěřitelně tichý! Měli jsme štěstí na datum výpravy, protože nás čekala jedna rarita, která u nás není běžně k vidění – Antonov An-124 Ruslan. Tento kargo kolos po přistání popojížděl kolem nás a na rozdíl od všech letadel to bylo s velkým náskokem nejhlučnější letadlo, až si někteří zakrývali uši. Letadel jsme se nabažili a po společné fotce vydali zpět. Ovšem na zpáteční cestě se většina zasekla u stánku se zmrzlinou v Chýni.

Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017Zkuste to také. Na výlet na kole s nevšedním cílem (aneb letadla na dosah), navíc pokud si ještě přidáte přírodovědnou zastávku u Litovického nebo i jiného rybníka, budete rádi vzpomínat. Cesta na leteckou vyhlídku i s malými dětmi (s námi jeli i prvňáci) trvá přibližně hodinu.




Jaká byla výprava

Výprava květen 2017

Výprava květen 2017 – Volání divočiny Na víkendové výpravě jsme už dlouho neměli živá zvířata. To se povedlo ke konci května, kdy nám teplé počasí přálo k tématu africké divočiny. V pátek se děti seznámily s příběhem lvice Elsy, o kterou se starali manželé Adamsonovi v Africké Keni. Joy Adamsonová byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat (narodila se v Opavě). Napsala, také knihu Příběh lvice Elsy, podle které byl natočen úspěšný film, a který děti shlédly (některé doslova hltaly).

Představování domácích mazlíčků, které si někteří účastníci přivezli, proběhlo v sobotu dopoledne. Chovatelé své svěřence znali jako domácí zvířátka, ovšem se znalostmi, odkud zvíře pochází a čím se v přírodě živí, už bylo slabší. Po celý víkend si tak děti prohlížely morče, křečíky džungarské, dalšího křečka a osmáka degu.

Chvíle se zvířátky byla poměrně statická, bylo třeba se rozhýbat. Na řadu přišla velice oblíbená Počítací schovávaná, což je hra hodně rozdílná oproti klasické „schovce.“ Málo kdo z dětí si při hře všiml, že nad námi přeletělo historické dvoumotorovéBaťovo letadlo – Lockheed Electra.

Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Přišel čas na pořádnou africkou hru. Jak známo, v některých částech Afriky je nouze o vodu. Obyvatelé pro vodu musí chodit na dlouhé vzdálenosti. Afričané umí nosit předměty a nádoby na hlavně. Děti si něco podobného vyzkoušeli také. Úkolem Gepardů, Králíků džungle, Asijských tygrů, Tarzanů a Bělochů, tedy pěti kmenů (družstev), bylo nosit vodu v misce na hlavně (s držením) a naplnit svou nádobu. V druhém kole se voda nosila ve „vacích.“ Další soutěžní hra byla nejen o afrických zvířatech. Družstva měla v rozlehlém areálu najít co nejvíce zvířat na obrázcích a určit je a u jednoho úkolu určit, která nežijí v Africe, což pro většinu nebylo těžké.

Další hraní už probíhalo na hřišti za areálem. Po poledním klidu neklidu se celá výprava přesunula do lesa. Hlavní lesní hrou byl sběr hlíz. Některé africké kmeny vyhrabávají ze země hlízy, aby s nich získaly tekutiny. Také naše kmeny hledaly po lese vykukující hlavičky hlíz a snažily se je vytáhnout nebo vyhrabat. Akorát ty naše „hlízy“ byly kovové, dlouhé a s hlavičkou. Kdo nezvládl hlízu vytáhnout, mohl si na pomoc přivést někoho staršího z kmene.
 
Ještě před táborákem se v areálu sehrála strategická hra mezi kmeny. Každý kmen si udělal kruh, kam umístil „vejce“ své barvy a ty musel hlídat a zároveň se snažil ukořistit co nejvíce dalších vajec. Byla to fajn lítačka, při které část lidí musela hlídat vejce a část chodit lovit. Sobotní den ukončil tradiční táborák s opékáním.   
 
V neděli se déle spalo, balilo a kupodivu se stihly, mimo jiných, ještě dvě soutěžní hry. Tedy ta poslední byla na procvičení mozkovny. Psala se zvířata na dané počáteční písmeno. Po vyhlášení výsledků, rozdání diplomů a zvířecích odměn se hledal poklad. Všichni poklad našli téměř hned, jen vítězný kmen hledal do příjezdu rodičů.

Fotogalerie se připravuje

BĚLOŠI
KRÁLÍCI DŽUNGLE
ASIJŠTÍ TYGŘI
GEPARDI
TARZANI
Annamari B.
Berenika Č.
Simona L.
Kamila V.
Hubert Č.
Ondra M.
Jakub S.
Jan P.
Petr B.
Nella S.
Patrik S.
Oliver V.
Prokop M.
Alžběta P.
Leontýna B.

Martina K.
Lukáš P.
Eliška Ž.
Bára J.
Ema O.
Jan K.
Jan S.

Alena Š.
Eliška J.
Eliška V.
Michal M.
Gábina N.
Markéta M.
Štěpánka J.
František H.

Bartoloměj V.
Charlotta Ř.
Amálie Č.
Adéla D.
Katka N.
Karel Ř.
Nela M.

23 bodů
14 bodů 14 bodů 13 bodů 11 bodů
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla výprava

Výprava květen 2017


Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeřeKdo by neznal Vinnetoua, Shatterhanda a další postavy Mayovek? Využili jsme prodloužený víkend v květnu a zahráli si nějaké hry na téma Poklad na Stříbrném jezeře. Akorát hry a aktivity nešly chronologicky jako ve filmu, ale to vůbec nevadilo. Lord Castlepool byl onen vědec, který hledal, modré motýli Papilio polymnestor parinda. Ten motýl skutečně existuje, ovšem žije na Srí Lance, což je zcela jinde, než se v příběhu nacházel lord Castlepool. Pět kmenů (družstev) na louce také lovili motýli, ale i jiné, ovšem ty byli za méně bodů, než Papilio polymnestor parinda.

Další hrou po chytání motýlků bylo přesunování se na voru (kartonu papíru). Velký úspěch měla hra Tichý indián. Ve filmu se hodně plížilo a potají přesouvalo a přitom je třeba být hodně obezřetný, aby dotyčného ani praskající větévka neprozradila. Všichni si vyzkoušeli potichu projít vymezenou trasu tak, aby ho chytač z jiného družstva se zavázanýma očima nechytil. Tichý indián II byla zase jiná hra, ale s podobným námětem. Bylo třeba být potichu a skrývat se a dostat se co nejblíže k hráči z jiného družstva.

Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeřeDěti v lese stavěly malé modely indiánských stanů tee pee. Mnohým se líbilo zmalování se. Tedy malování barvami na obličej, jako indiáni. Na indiánské výpravě nesměla samozřejmě chybět střelba z luku. Po zlomení prvního luku už to šlo hladce a všichni si zastříleli na bizona. Neméně zajímavé bylo křepčení kolem ještě nezapáleného ohně. Každý kmen si připravil indiánskou scénku. Po scénkách vzplál táborák a opékalo se…

Nejtěžší hra proběhla na konec, v den odjezdu. Byla to velká pátračka po písmenech v trávě, na dřívkách od zmrzlin. Rovná plocha dřívka směřovala k dalšímu a na každém dřívku byla písmena, dávající dohromady větu.

Všechny kmeny úspěšně propluly příběhem s Vinnetouem, Shatterhandem a dalšími postavami. Zahrály si 13 hodnocených her a aktivit (lov bizona, skládání mapy, neodolatelný indián…), těch ostatních nepočítaje – mezi nejúspěšnější patří např. počítací schovávaná (námět z Prázdninových her Lipnice).

Fotogalerie se připravuje 

TEEPEECI
VINEŤÁNKOVÉ
INDIÁNI
ROŠTÍ
APAČERVY
Markéta Š.
Amálie Č.
Natálie B.
Hubert Č.
Lukáš P.
Viola N.
Filip Š.
Nela N.
Filip N.
Zuzka P.
Helena H.
Valérie H.
František N.

Berenika Č.
Mikuláš Z.
Štěpán K.
Kryštof S.
Jakub S.
Adéla K.
Matěj Š.
Julie P.
Sofie P.
Ondra M.
Žaneta F.
Andrea F.
Kryštof K.
Jindřich P.

Kristýna H.
Michal M.
Štěpán H.
Honza K.
Tonda Š.
Vojta Š

Filip B.
57 bodů
55 bodů 45 bodů 44 bodů 43 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo



Jaká byla výprava

Výprava duben 2017

Výprava duben 2017 – Cesta vesmíremDubnová víkendová výprava (21. – 23.4.) měla hvězdářsko-kosmonautické téma. Téměř třicítka dětí byla zvědavá, jak se bude cestovat vesmírem. V reálu dost těžko, pomyslné cestování vesmírem probíhalo ve čtyřech družstvech na „vesmírné mapě.“ Důležité ale byly aktivity, které se k tématu vázaly.

V pátek večer jsme si po obecných hrách promítali zajímavá videa o vesmíru a kosmonautice. Například o velikostech těles Sluneční soustavy nebo o tom, jak že žije ve vesmíru. Jak se tam stravuje, spí, myje, chodí na wc… všechno toto je jiné, než na pevné zemi. V sobotu ráno si děti prohlédly 3D snímky z vesmíru – planety a jejich měsíce, Slunce, mlhoviny, rakety a sběratelské nášivky kosmických misí. Následovalo kreslení a představení mimozemských obyvatel v představách dětí.

Na louce proběhl „kosmonautický výcvik.“ Ten se skládal z několika disciplín. Možná jste už někdy viděli fotografii astronauta ve volném kosmickém prostoru. Astronauté ve skafandrech nechodí mimo kosmickou loď samozřejmě na výlety, ale pracovat. Většinu svého pohybu ve vesmíru a práce musí učinit pouze rukama. Děti si tak vyzkoušely, jaké to je, když máte ve skafandru dělat jemnou práci. Dostaly rukavice a v nich musely navlékat kancelářské sponky. Další disciplína prověřila postřeh a rozhodování. I v tom musí být kosmonauté dobří. Úkolem dětských kosmonautů bylo „proletět“ určenou trasu a vyhýbat se létajícím meteoritům (hadrovým koulím z ponožek). Následovalo pár dalších her (např. evakuace z kosmické lodi). A už byl čas na oběd.
 
Odpoledne se vesmírná výprava vydala do pískovcového lomu za Srbskem. V lomu měly týmy za úkol dát dohromady dvojice souhvězdí (vyznačené souhvězdí + malbu souhvězdí) a nasbírat ideálně kompletní řadu souhvězdí. Jednalo se o štafetovou hru, na kterou navazovala vědomostní poznávačka – hledání stanovišť s otázkami a možnostmi správné odpovědi.
 
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Po večeři si týmy vyzkoušely princip raketového pohonu. Na balónek přilepily krátké brčko, které se navléklo na natažený provázek, a nafouknutý balónek se pustil. Balónek ale po provázku moc daleko většinou nedojel. „Technik sondy“ byla další hra. Poslepu odšroubovat a opět našroubovat uzávěry správných rozměrů na sondu. Tato aktivita se protáhla až do tmy, proto se dohrávala ještě v neděli dopoledne. Závěr sobotního dne byl zakončen táborákem, opékáním buřtů a chlebů a zpěvem při kytaře.

Další nestihnuvší hra, která se dohrávala v nedělní dopoledne, bylo „robotické rameno.“ Robotické rameno ovládané člověkem z kabiny je na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a bývalo na raketoplánech, které už nelétají. Úkolem ramene bývá přesun nákladu nebo ukotvení přilétající zásobovací kosmické lodi k ISS. Děti si vyzkoušely přesun Kinder vajíček s kleštěmi a svým ramenem.

Počasí na pozorování noční oblohy nám tento víkend nepřálo. Sluníčko se na chvíli ukázalo v neděli dopoledne a tak ti, co měli již sbaleno a uklizeno, měli štěstí a stihli se podívat na Slunce v dalekohledu. Samozřejmě s filtrem k tomu určeným. Na povrchu Slunce bylo vidět pár slunečních skvrn. I přes absenci jasné oblohy se všechny týmy pěkně proletěly, nejen vesmírem. A děti získaly malou představu o vesmíru a o tom, jak se astronautům v kosmu žije.


ZÁŘÍCÍ KOMETY
METEORITY
HVĚZDNÉ PLANETY NASA
František H.
Alžběta P.
Samuel B.
Honza K.
Kamil B.
Jakub M.
Ester P.
Nela M.
Adéla U.
Lukáš Č.
Simona L.
Jáchym H.
Pavlína P.
Markéta M.
Markéta P.
Michal M.
Adéla H.
Lukáš H.
Lucie B.
Alena P.
Ríša H.
Šárka P.
Matěj Š.
Adéla K.
Jakub S.
Ondra M.
Michal P.

28 bodů 26 bodů 20 bodů18 bodů
1. místo 2. místo 3. místo4. místo



Jaká byla výprava

Výprava březen 2017

Jednou za čas máme výpravu s výjimečným tématem. Před dvěma lety to byla jeskyňářská výprava, v březnu (24. – 26.3.) proběhla horolezecká. Skalnaté prostředí Českého krasu je k horolezectví ideální. Vždy se téma snažíme uvést nějakým příběhem. Nyní to byl skutečný příběh horolezce Joe Simpsona, který se mu s parťákem Simonem Yatesem přihodil v peruánských Andách. Dětem jsme v pátek večer nejdříve promítli fotografie hory Siula Grande a její umístění na mapě, aby měly představu, kde se událost odehrála. Joe Simpson napsal o dramatu knihu, jejíž příběh byl zfilmován. Co se tehdy přihodilo?

Horolezecká výprava, březen 2017V roce 1985 mladí horolezci Joe a Simpson lezli prvovýstup po západní stěně hory Siula Grande alpským stylem. To je výstup, který se provádí bez podpory, tedy bez nosičů, bez postupových táborů, horolezci si nesou v batohu všechno s sebou. Výstup na vrchol se jim podařil. Sestup byl ale náročnější. Větší část nehod se stává právě při sestupu. Joe se ve sněhovém převisu propadl a ošklivě si zlomil nohu. Jeho parťákovi Simonovi nezbylo nic jiného, než Joa po laně postupně spouštět po sněhovém srázu. Po spuštění na konec lana se lano vždy uvolnilo, jak se Joe odjistil, aby Simon mohl k němu sejít a proceduru opakovat. Byla už tma, když se ale najednou neuvolnilo, bylo napjaté a tak to trvalo několik hodin. Simon netušil, že Joe visí přes převis ve vzduchu a nemůže nic dělat. Simon už začal pomalu sjíždět po srázu… Vzal nůž a lano odřízl. Byl si jistý, že Joe zemřel. Ale byla to mylná domněnka. Joe spadl do ledovcové trhliny. Vše nakonec dopadlo dobře. Joe Simpson se zcela vyčerpaný a dehydrovaný doplazil do tábora, z kterého jeho parťáci už chtěli odejít.

Děti si hrami vyzkoušely některé části příběhu. Samozřejmě nešlo události napodobit věrně. To co skuteční horolezci zažívali, děti braly jako hru, často s úsměvem. Alespoň si malinko zkusily, že jsou situace, o kterých nemáme ani představu jak v reálu vypadají, když sedíme v teple a díváme se na film. Zimu andských hor jsme skutečně napodobit nemohli, protože o víkendu vládlo jarní slunečné teplé počasí.
 

Horolezecká výprava, březen 2017
Co si čtyři družstva dětí zkoušela z příběhu napodobit? Plazení se se zlomenou nohou, ovázanou karimatkou, tak, jak to udělal Joe Simpson. Není to nic jednoduchého. Joe měl také velký problém s vodou. Jak sám říkal: „Můžete sníst sněhu, kolik chcete, stejně to bude málo.“ Děti samozřejmě nejedly sníh, ale podobně jako Joe hledaly vodu. Na louce a nosily ji do nádoby (voda byla v Kinder vajíčkách). Také si vyzkoušely běh s batohem na zádech do stráně, nebo jaké to je, jít jako expedice spojená jedním lanem. S dětmi jsme si také povídali o podmínkách ve vysokých horách (uvaření dvou hrnků vody za hodinu, za 5 - 6 hodin postup jen o 60 metrů aj.).

Hrála se samozřejmě spousta jiných „nehorolezeckých“ her. Na sobotní večer si týmy připravily krátké divadelní scénky o příběhu. Většina zobrazovala nejdramatičtější moment, přeříznutí lana a pád do propasti. Pak následoval táborák s opékáním, ukazováním souhvězdí a promítáním efektů zeleného laseru.
 

Horolezecká výprava, březen 2017To nejdůležitější a nejpracnější na celé výpravě bylo samozřejmě horolezení. Během sobotního dopoledne se děti vystřídaly na provazochodectví (slackline) a na výstupu na basy. Úkolem bylo pod sebe nastrkat co nejvíce přepravek od nápojů a po nich stoupat a nespadnout. Když někdo spadl, byl samozřejmě jištěn a jen se posadil do sedáku. Průměr postavených bas byl tak čtyři pět, jen jedna holka dokázala pod sebe postavit všech 12 bas.

Pro časovou náročnost celé odpoledne až do večera probíhalo lezení a slaňování na skále. Výška cvičné vápencové stěny měla odhadem tak 12 metrů. Pro většinu dětí nebyl problém skálu vylézt. Co ale bylo pro většinu nepřekonatelné, to bylo slaňování. Nešlo o slaňování samotné (tedy chození po skále), ale o moment vyklonění se ke skále o 90 stupňů a posadit se ve výšce do sedáku. To dalo nakonec jen pár jedinců.

První víkendová výprava v novém roce byla fajn. Nestihli jsme sice všechny naplánované horolezecké hry, ale děti se i tak vyřádily dosyta. Příprava a logistika oproti jiným výpravám byla náročnější, víkend zajišťovalo sedm lidí, ale o to byl zajímavější a dobrodružnější.

Fotogalerie 

ZDOLÁVAČI HOR
TRHLINY
SNĚŽKA
SIULA GRANDE
Daniel D.
Honza O.
Honza K.
Eliška Z.
Marie N.
Filip B.
Nela M.
Anna K.
Lucie H.
David H.
Alena P.
Martina K.
Markéta M.
Markéta P.
Richard H.
Pavlína P.

Amálie Č.
Michal M.
Lucka M.
Adéla H.

Bára J.
Klára K.
Marek J.
Jakub S.
Ondra M.

Justýna K.
Teodora V.
21 bodů
19 bodů 19 bodů 18 bodů
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo



Jaká byla výprava

Výprava duben 2017

Jarní počasí bylo ideální k výpravě do přírody, kterou jsme si začátkem dubna udělali (2.4.). Kombinace poznávání přírody a her byla splněna jen částečně, protože celé odpoledne na to bylo málo. Oproti minulým lesním výpravám do Úhonického lesa měla tato trochu jinou trasu i program.


Lesní výprava, duben 2017Cestou kolem kostela se nešlo nezastavit u ovcí a mazlivého berana, který si nechá snad vše líbit. Na rozdíl od plachých ovcí. Cestou do lesa jsme mimo jiných ptáčků koukali na holuba hřivnáče sedícího na větvi asi 10 m od nás. Tak blízko jsem ho ještě nikdy neviděl a ani nevypadal, že bychom ho nějak rušili. Jen koukal na nás a my na něho. Po cestě jsme si povídali o tom, podle čeho všeho můžeme v přírodě zjistit pobyt živočichů. Děti přišly na 12 možností (např. podle stop, chlupů a peří, hnízd, ohryzů stromů, výtrusů, zvuků atd.). Někteří triedrem pozorovali ptáky, kteří se chodili napít do louže na cestě. Většina dětí se podle zpěvu naučila poznávat budníčka menšího, ale i jiné ptáčky. Budníček menší je špatně spatřitelný, ale jeho charakteristický zpěv se velmi snadno zapamatuje.

Byl čas na první hru – ocásky a pak na svačinu. Kousek jsme popošli a dali schovávanou na místě, kde se tak výborně hraje. O další kus dále přišla na řadu další hra. Běh po jednom po číslech, která děti musely ve vymezeném území hledat. U každého čísla bylo napsáno zvíře. Ideální bylo zapamatovat si všech osm zvířat, což dokázala polovička dětí.

Lesní výprava, duben 2017
Další zastavení bylo u liščích nor. Jedno místo v Úhonickém lese je desítky let rozvrtáno množstvím nor. Jako dítě si tam pamatuji na hrající si liščata před norou. I při naší návštěvě byly některé evidentně obsazené. V další části lesa jsme si povídali o důležitém významu starých stromů v lese, což dnes asi málo kdo ví a má představu, že les musí být uklizen. To platí i pro zahrady, kde jsou staré nebo rozpadající se dřeviny velkým přínosem. Děti si také vyzkoušely poznávat některé stromy podle kůry. A to poslepu.

Předposlední zastavení proběhlo u stromu s dutinou. To by nebylo nic zvláštního, loni v dutině hnízdili strakapoudi. Letos se do ní ale strakapoud nedostane. Brhlík lesní byl rychlejší a vchod si zadělal – jak to brhlíci dělají – blátem zpevněným slinami přesně na svůj rozměr. Před odjezdem jsme se zastavili u tří rybníčků. Ropuchy obecné se už začínali pářit a všude jich bylo hodně. Dětem jsem ukázal, jak snadno přelstít samečky, aby si na chvíli mysleli, že jste jejich samička a drží se vás jak o život. Z vody jsme vytáhli dlouhozobku. To je takový hmyzí kolibřík. Stejně jako kolibřík „stojí ve vzduchu“ a z květů rostlin saje nektar. Dlouhozobce svědčilo teplo ruky a nikam se jí nechtělo. Zato Ondra si ji chtěl vzít domů, ale cesta autobusem by se jí už určitě nelíbila.




Jaký byl

Výprava březen 2017

Na druhý ročník přechodu Brd na začátku března (4. – 5.3.) jsme vyráželi opět z Jinců. Bylo doslova jaro – teplo, slunečno. U vojenských kasáren hned za městysem přišla úvodní svačinová přestávka. Ti starší si užívali sluníčka, mladší děti nevydržely sedět a přeskakovaly kanalizační výpusť. Prvních 5 km od vlaku jsme šli stejnou trasu jako loni. U Pstruhového potoka pozdravili vodníka a po 2,5 kilometrech od první přestávky byla vynucená další svačina (někteří by nejraději jedli nonstop). Po 5 kilometrech jsme zahnuli na správnou odbočku, na tu, které si loni nikdo nevšiml.

Výprava na Brdy, březen 2017Následujících půl kilometru trasa vedla krásnou přírodou, přecházeli jsme potok, minuli malé i velké louky, střídaly se různé jehličnaté a listnaté stromy, děti se podívaly na posed, až jsme došli na zpevněnou cestu. 2,8 km dlouhá, téměř rovná cesta s mírným stoupáním, vedla zajímavými přírodními scenériemi až na první turistickou značku, na kterou jsme se napojili. Po další nezbytné svačince jsme již klesali po asfaltové cestě (bez provozu) po žluté turistické značce až na Valdek. Od této chvíle se také hrála druhá hra probíhající po celé cestě. Klíště. Každý se stále hlídal, aby mu někdo cestou nepozorovaně nepřipl klíště = kolíček, protože účelem hry bylo mít co nejméně, ideálně žádné klíště za cestu. Klíšťata se kontrolovala vždy, když jsem vyhlásil „klíště.“ Dětem ostražitost vydržela dlouho a někteří nosily batůžky raději na hrudníku.

Došli jsme na Valdek. Na straně jedné vojenské ubytovací zařízení Valdek, na druhé, zřícenina hradu Valdek. První písemné zmínky o hradu pocházejí z 12. století, v roce 1623 se píše, že byl již opuštěný. Zříceninu jsme si ale zevnitř neprohlédli, všude byly cedule „zákaz vstupu.“

Další cesta vedla pěkně z kopečka přes Neřežín k velkému Záskalskému rybníku, u kterého byla další pauza. Zde se hrála hra s čepicí na rychlost a postřeh. Než jsme došli do Komárova, děti zaujala monumentální Mrtnická skála a později zase krocan za plotem. Průchod částí Komárova nebyl příliš záživný. Zato daleké výhledy z rozlehlých luk mezi Komárovem a Jivinou s oranžovými mraky zapadajícího Slunce stály za to. Na protější stráni byl vidět domek, který byl naším cílem. Poslední přestávka na louce byla krátká. Někteří už o jídlo neměli zájem, honička na louce byla větší zábava. Do cíle jsme došli už za tmy.

Výprava na Brdy, březen 2017
V domku našich přátel na kraji vesnice Jivina byl připraven čaj a teplá večeře. Některé děti se postupně rozutekly po domě, jen co se skamarádily s dětmi domácích. Než jsme se uložili ke spánku, všichni si ve třech skupinkách zahráli klidnou hru; stát, jméno, věc a zvíře.

Děti postupně vstávaly mezi 6 a 7 hodinou ranní. Asi jsme málo ušli nebo šli moc brzo spát :-). Nebo nás vzbudilo svítání, protože jsme spali u velikých oken s pěkným výhledem do krajiny. Po snídani někteří už nic hrát nechtěli, někteří ano, nakonec všichni skočily venku před domem s klacky a trávou v ruce, velcí kluci s míčem. Cesta domů vlakem byla zábavná. Schovávaná za automatickými dveřmi vytáhla na chodbičku i sedící děti.

Byla to povedená výprava. Všechno klapalo, nikde jsme nezabloudili, počasí ideální, nic mimořádného se nestalo… Pro rodiče výborná zpráva. Ale přeci jen na tu loňskou se vzpomíná více. Loni jsme měli problém s trasou a hromadou neoznačených cest, které nebyly v mapě, šlapali pěkný kopec, bylo sychravo, občas padal mokrý sníh. Tyto „extrémy“ jsou často pro děti Výprava na Brdy, březen 2017zajímavé a jsou tím, na co rády vzpomínají.

Protože jsem měl s sebou chytrou techniku, která zaznamenávala i každé pár metrové odskočení do lesa, přináším na závěr trochu zaokrouhlených dat. Na trase jsme strávili necelých 8 hodin, z toho jsme 5,5 hodiny šli, zbytek připadal na svačiny, hry, kochání se a jiná zdržení. Průměrná rychlost chůze byla 3,2 km/hod. Kolik kilometrů jsme ušli, snadno spočítáte. Díky přesnému on-line GPS měření nakonec více, než plánovaných 15.




Jaká byla
Výprava leden 2017

První výprava po novém roce (22.1.) vedla do zmenšeného světa přírody, lidských sídel a mašinek. Dům vláčků na pražských Petřinách není asi tolik známý, jako Království železnic na Smíchově, ale v mnohém je jiný, osobitější a pro děti velice přívětivý.


Výprava leden 2017 – Dům vláčkůExpozici tvoří několik kolejišť různých parametrů, např. 7 metrů dlouhý Negrelliho (Karlínský) viadukt ve velikosti N, model Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) ve velikosti H0e, rozkvetlé zahradní kolejiště, kolejiště HO i TT. Na jednom panelu je ukázka moderního digitálního řízení modelové železnice přes tablet. Děti také zaujal velice povedený simulátor strojvůdce. Vyzkoušely si, jaké to je řídit lokomotivu. Někteří měly problém se vůbec rozjet :-). V domě vláčků je také největší světová sbírka železničních modelů z bývalé NDR, včetně příslušenství, modelů budov a autíček.

U vláčků stálo také cyklistické kolo. Jeho účelem bylo dynamem vyrobit elektřinu k rozjetí zahradní mašinky. K tomu ovšem bylo zapotřebí pěkně šlápnout do pedálů. Zhruba dvě hodiny strávených na expozicích bylo skoro málo. Nádheru miniaturního světa železnic ukáže naše fotogalerie. Malá hloubka ostrosti snímků dodá úžasný pohled do krajiny, perspektivu, kterou naše oči nemohou zachytit. V tom je krása kvalitní fotografie. Modely byly vyvedeny do nejmenších detailů (záclony v oknech, větévky, špalíčky nasekaného dříví…). Ach, mít tak prostor, čas a finance…




Jaké bylo
Výprava prosinec 2016

Výprava prosinec 2016 – lodičky a muzeum Karla ZemanaV prosinci (17.1.) proběhla poměrně netradiční výprava do Prahy, která měla dvě části. Nejdříve jsme se vydali na Střelecký ostrov a setkali se ještě s dalšími lidmi stejného úmyslu. Všichni měli postavené lodičky z rozložitelného materiálu, za naší skupinu se sešlo 10 lodiček. Po společné fotografii všech lodiček se pustily na vodu. Většina lodiček plavala bez problémů a krásně nasvícené malými svíčkami většinou v papírových kabinkách nebo komínkách (samotná svíčka by nebyla moc vidět). Našlo se i několik lodiček, jejichž osud byl zpečetěn brzo po vyplutí. Jejich brzkou zkázou se staly většinou nakloněné komínky či jiné části, které začaly hořet. Ale světelné efekty byly také vítány.

Za svitu zářící Venuše nad jihozápadem jsme pokračovali na Malou Stranu za filmovými triky. Těmi původními, klasickými animovanými. Tato příležitost byla v muzeu Karla Zemana, autora unikátních filmů jako např. Vynález zkázy, Baron Prášil nebo Cesta do pravěku. Muzeum je to nevelké, ale základní informace o tvorbě filmového režiséra, animátora a výtvarníka v něm samozřejmě najdete.

Naše výprava pojala návštěvu spíše jako hru, kterou má muzeum pro děti připravenou. Děti dostaly pěkně udělaný list a jejich úkolem bylo najít všechny značky na informativních panelech a expozicích, u nich se pak četlo zadání. Kdo správně odpověděl, dostal samolepku na úkolový list. Dva nejstarší kluci dostali ale hru jinou, složitější. Na konci museli odposlechnout z rádia kód, kterým otevřeli truhlu. Ti mladší našli poklad v pařezu. V muzeu děti nehrály jen hru, samozřejmě náležitě využily interaktivní exponáty.

Výpravy 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů
Autorská práva  Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte © 2006 2017


Od 28.11.2006