NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020Žlutý květ - tábory, výpravy, vedoucí
 
Titulní strana  /  Tábory 
 
Aktualizace 28.9.

Výpravy 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Výpravy
   Všeobecně o výpravách  /  Kalendář akcí  /  Naše doporučení ohledně koronaviru

   Pro přihlášení nám stačí dát jakkoliv vědět (SMS, email...). Přihláška na výpravy není třeba,
   stačí táborová nebo oddílová přihláška, pokud není, tak údaje emailem (jméno, věk, kontakty,
   bydliště a zdravotní stav, případně léky).
    
   Podrobné informace zde nejpozději cca 14 dnů před výpravou (ale většinou je to takto).

Termín
Téma
So 26.9.
Turistická
2. – 4.10.
Ratatouille
So 7.11. So 14.11. Ne 6.12.
Místo Zrušeno
Srbsko
Praha západ Jindřichohr. Praha
Volno --
415 15 15
   

2. výprava (šk. rok 2020-21)

Výprava říjen 2020

2. – 4. října   *   od 4 let   *   Srbsko (CHKO Český kras)

S sebou: přezůvky, spacák nebo peřinu, prostěradlo(!),  náhradní tričko, hygienu, ručník, blok + psací a kreslící   potřeby, věci na spaní, spodní prádlo.
Oblečení na ven, tedy mikinu, bundu... + pláštěnku, holínky, šátek na hry, malý batůžek s kapesníčky a láhví na pití.

Sraz v pátek v Srbsku v 18:00 (nevozte nám děti dříve).

Cena: 980 Kč. V ceně je především ubytování, dobroty navíc (k tématu), strava, materiál, odměny, jízdné pro externí pracovníky. Platba ideálně předem na účet 2801290131/2010 (účet na výpravy), případně při příjezdu.
Storno 50,- ze zdravotních důvodů, 100,- bez zdravotních důvodů.

Ubytování: dům Lída (JEKA), Na Chlum 199, Srbsko, mapa.
GPS: 49°56'27.669"N, 14°8'19.417"E

V neděli si pro děti přijeďte v 14.00 hodin.            Letáček ke stažení

Začínáme páteční večeří a končíme nedělním obědem.

Hry v přírodě
  

Zprávy, šifry, tajemství, to je naše

 
K výpravě patří táborák
 
Na stanovišti
 

Hry na louce
 
Hry v lese


 
  Hledáme vedoucí na tábory
 
a další zájemce o práci s dětmi
  (oddíl).
  Sháníme vedoucí (či rodiče) na
  turistický nebo cyklo tábor 2021
.

   Nabízíme zapojení v dlouhodobě
  tvořené táborové partě, akce pro
  členy, proplácení akcí a školení.

 
O činnosti, táborech a podmínky
 
pro vedoucí zde (starší verze)
.

  T:  777 671 483 
       (po - čt  9:00 – 19:00 / pá do 17:00)
  E:  zluty-kvet@seznam.cz   
  E:  web email
 zluty-kvet: zluty-kvet
  Na každou zprávu reaguji, ale ani spolehlivost
  internetu není stoprocentní – pokud by na Vaši
  zprávu nepřišla reakce déle než 7 dní,
  kontaktujte mne prosím telefonicky. Z. Prágr

   
Jaká byla výprava

Výprava červen 2020

Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrovaV "letním sídle" v Řevnicích proběhla v červnu v posunutém termínu víkendová výprava – dlouho po vynucené pauze. Nikdo nevěděl, jaký bude po karanténě zájem. Ovšem ten byl obrovský, sešlo se nás 40, akce se zaplnila během pár dnů.

Děti si myslely, že budeme hledat poklad, podle názvu výpravy "Poklad ptačího ostrova." Ač se v příběhu poklad vyskytoval, jeho včlenění do děje bylo zcela jiné, než by se očekávalo. Námětem víkendových her nám byl loutkový film z roku 1952 od Karla Zemana se stejnojmenným názvem. Celá myšlenka příběhu je pěkně shrnuta na Česko-Slovenské filmové databázi: "Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat, znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi názorně vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která činí člověka a jeho život šťastným." Stejně tak co pochopily i děti na výpravě, když jsme si o příběhu povídali.

Výprava červen 2020 – Poklad ptačího ostrovaPo utvoření pěti družstev si děti užily první velkou hru ještě v pátek večer. Družstva představovala posádky lodí, které se mezi sebou utkávaly. Hlavní herní den se udál v sobotu. Po ránu jsme si dali rozehřívací a velmi oblíbenou Počítací schovávanou (což je zcela jiná než klasická schovávaná). Pak družstva hledala po rozlehlém areálu pelikány a vlaštovky z příběhu. Ale jen je, protože v areálu se vyskytovali i jiní jim podobní ptáci. Následovaly další hry, například schovávačka na ostrově, "jablka na hlavně," nebo lov ryb.

Odpoledne probíhalo v lese. Nejprve proběhlo klání o ptačí hnízda i další drobné hry, pak si děti stavěly lodičky ze dřeva, které se pouštěly později na Berounce. Cestou z lesa se k lítosti dětí vynechalo hřiště v Řevnicích. Přeci jen pro nás jako uzavřenou skupinu stále platila hygienická pravidla nemísit se mezi ostatní osoby. Sobotní večery už tradičně patří táboráku, opékání, kouzlům s laserem...

V neděli se mimo jiné dohrávaly hry, které se nestihly předchozí den a to jak ty menší, tak bodované. Poslední soutěžní hrou tak byl "sběr perel." Všechno jednou končí, stejně tak jako výprava před prázdninami byla zakončena slavnostním vyhlášením, rozdáním diplomů a hledáním pokladů pro každé družstvo. Přeci jen se děti pokladu dočkaly.




Jaká byla výprava


Výprava březen 2020

Slunečné počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v březnu (14.3.) před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim. Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba, brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí brouci.

Výprava do lesa, březen 2020Postupně jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně. Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.

Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit podařilo.
Fotogalerie    



Jaká byla výprava na


Výprava leden 2020

Běžně se nestává, abych měnil naplánovaná témata výprav. Tentokrát jsem to ale s radostí udělal, když jsem se dozvěděl o kosmonautické výstavě Cosmos Discovery. Na jedné podobné jsme byli před pěti lety. Hlavně se jedná o unikátní příležitost, protože stálá výstava na toto téma v tomto rozsahu a s originálními artefakty u nás není a dost pravděpodobně ani nikde v Evropě. Výstava je navíc jenom do dubna 2020, takže volba byla jasná.

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020 Každý návštěvník dostal hlasového asistenta. U některých exponátů byla čísla, to stačila zadat na hlasovém asistentovi a mohli jste poslouchat výklad. Pro děti byla navíc připravena samoobslužná „hra“ s razítky umístěnými na výstavě. Výstava začínala projekcí, kinem. Žel v angličtině, jen s titulky, takže pro část dětí to byly jen pěkné záběry.

Nejde popisovat všechny exponáty – bylo jich hodně a spousta originálních nebo velmi povedených kopií – ale některé stojí za zmínku. Úžasné bylo si osahat originál spalovací komory (zajímavý materiál) jednoho z pěti obřích motorů F1, který byl na Saturnu 5, co vynášel lidi na Měsíc. Parádní byla prohlídka kosmické lodě Mercury včetně vnitřku. Člověk v reálu viděl, jak byla malá a představa, že sedíte „v létající sedačce,“ kde si ani nenatáhnete nohy třeba přes 30 hodin, není lákavá (obdobné to bylo u lodi Gemini, aneb „dvě létající sedačky,“ nejdelší let 14 dní!).

Stejně tak jsme obdivovali servisní a přistávací moduly kosmické lodi Sojuz, část již zaniklé orbitální stanice Mir, pneumatiku „Michelinku“ z raketoplánu nebo trysku z největšího motoru na kapalný kyslík a vodík SSME, používaný v raketoplánech (motory se budou opět používat). Takový  motor měl spotřebu 467 kg kapalného kyslíku a kapalného vodíku + dalších 17 kg vodíku se používalo k chlazení spalovací komory a trysky – to vše za jednu sekundu! Teplota hoření plynů ve spalovací komoře byla 3 500 °C (což o dost přesahuje teplotu varu železa).

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020 Velmi zajímavý byl pohled do modelu pilotní kabiny raketoplánu. Na měsíční vozítko, průkopnický Lunochod, padák Sojuzu, československý Magion 2, sovětskou Lunu 15, marsovské vozítko – sondu Opportunity, která přes 15 let zkoumala Mars, první družice Země Sputnik 1 … Nejen u skafandrů (jsou různé typy a každý na jiný účel) jsme se dozvěděli o úskalí pobytu ve vesmíru, včetně základních lidských potřeb.

V závěru výstavy si děti mohly vyzkoušet trenažér na výcvik kosmonautů a další atrakce a samozřejmě nesmí chybět suvenýry. Cestou v tramvaji si děti udělaly zajímavý kvíz z výstavy, který jsme při čekání na autobus probrali.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu (pro fandy vesmíru a kosmonautiky je to povinnost), protože nic obdobného u nás na dlouhou dobu neuvidíte. Pro nás výstava měla další význam, protože jsou k vidění exponáty, o kterých si povídáme na našich astronomicko-kosmonautických táborech.  




Jaké bylo


Výprava listopad 2019

 
Na přelomu listopadu a prosince jsme udělali „dvojakci:“ oddílovou noc a výpravu. Oddílová noc v klubovně měla velký úspěch a zatím největší účast téměř 30 dětí. Hrály se hry, díky tmě také ty světelné, pro zájemce „stezka odvahy“ a ve spacácích se děti seznámily s vikinským teenagerem Škyťákem. Ráno se část dětí vydala do Nučic, další děti a rodiče se k nám přidali, tedy téměř další třicítka osob svým počtem překvapila pana průvodce.

Přestože Nučice těsně sousedí s Rudnou, pravděpodobně málokdo z rudenských navštívil muzeum v Nučicích (s námi byly děti i z Prahy!). Muzeum není běžně otevřené – otevírá se pouze při zvláštních příležitostech, nebo po domluvě na obecním úřadě. Jen pro zajímavost, první myšlenky o založení muzea přišly na svět v roce 1958, ale pro první návštěvníky bylo muzeum otevřeno až v roce 1967.

O dobývání železné rudy v našem kraji byla větší část expozice. Dozvěděli jsme se takové zajímavosti, že se nejdříve začala ruda dobývat povrchově, že pod zdravotní stanicí pro horníky bylo vězení, že v kraji bylo 6 dolů a každý horník měl svou známku, aby se poznalo, že se z fárání vrátil. Nákladní auta používaná na dolech byla nejdříve značky Mercedes a poději Fiat. Do trafostanice se přivádělo 35 000 voltů a odtud se rozvádělo už běžných 220V (předtím měl každý důl svou výrobnu elektrické energie). V Nučicích byla také zřízena odborná hornická škola. K vidění byli staré fotografie, mapy, malby, důlní nástroje, písemnosti a další exponáty.

Pan průvodce – pamětník povídal také něco o odbojovém vojenském oddílu Železo. Odkud pocházel název odbojového oddílu, je asi jasné. Také povídal osobní zajímavou příhodu z konce války – o boji mezi Němci a vojenském oddíle Železo v Dušníkách (dnešní části Rudné) a lidských poměrech té doby.
 
Další expozice se týkaly historie obce Nučice, společenských a sportovních spolků, např. Sokola. Děti zaujala vystavená kostra mladé ženy slovanského původu, která se našla spolu s dalšími kostrami a předměty v roce 1958 při stavebních pracích.

Jedna část expozice se ale netýkala jen Nučic, protože zachycovala běžný život tehdejších obyvatel. Tedy jak se museli starat o obživu, jaké k tomu používali zemědělské nástroje, nebo domácí vybavení – nahřívací žehličky, mlýnky, hmoždíře, máselnice… Nebo jak to bylo s hygienou či volným časem. Žádná televize tehdy nebyla. Návštěva muzea byla zajímavá a rozhodně doporučuji se s přáteli domluvit a objednat si prohlídku na obecním úřadě v Nučicích.




Jaká byla výprava

Výprava říjen 2019

Článek se chystá



Jaký byl

Výprava září 2019

 
Každoroční turistická zářijová výprava (28.9.) vedla za hojné účasti přes Brdy. Naše putování začalo v Mníšku pod Brdy. První plánovaná zastávka byla v Mníšku na zámku. Ta svačinová v zámeckém parku byla nutná, ale prohlídka zámku se konala až za hodinu a takovou dobu se nám nechtělo čekat. Tak jsme po dohodě prohlídku zámku vynechali. Vydali jsme se kolem zámeckého rybníku a stoupali lesem, k Baroknímu areálu Skalka.

Před areálem byla první vyhlídka na trase. V parkovém prostranství Skalka je Kaple sv. Máří Magdalény, kterou vybudoval stavitel Kryštof Dienzenhofer v roce 1693. Vzorem mu byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence. Kaple byla v roce 1993 zrekonstruována. Nyní se v něm pořádají výstavy a koncerty. Také jsme si prohlédli bývalou budovu barokního kláštera, byla postavena v letech 1692-93. Také klášter v minulosti chátral (po roce 1945), ale od roku 2001 je již opraven a zpřístupněn veřejnosti, sloužící taktéž k pořádání výstav a koncertů. V době naší návštěvy v něm byly vystaveny zajímavé sochy a skulptury, v kapličce obrazy. Na Skalce byla delší obědová pauza, je tam rovněž stánek s občerstvením a je možné si tam na otevřeném ohni něco opéct.

Po téměř rovné hřebenové cestě jsme došli k „Jezírku.“ To je název na mapách pro jezírko mezi skalami, ale také pro pravděpodobně nejstarší trampskou osadu v Brdech – El Paso. V místních skalách byl provozován lom do začátku 20. století, ale v roce 1921 se do lomu provalila spodní voda. Místo učarovalo trampům, kteří sem jezdili. Osada byla založena v roce 1923 třemi osadníky z bývalé osady Westend. První a nejstarší bouda byla postavena v roce 1925 a z roku 1953 je poslední postavená chata. My se na osadu dívali shora – osada je malá a přílišná návštěvnost by osadníkům nebyla milá.

Nutno podotknout, že lesy před El-Pasem i po něm mění charakter, jednou jsou bukové, smrkové či v jiném složení, bylo se prostě na co dívat. Narazili jsme také na dlouhou kamennou zeď, pro nás neznámého původu. Pěkný výhled byl na Babce (505 m n. m.), vrchol skalního výběžku, což je další vyhlídkové místo. Odtud byl výhled na Prahu, České středohoří, na Milešovku, Krušné i Jizerské hory a triedrem byl vidět i Ještěd.

Z Babky vedla cesta pěkně z kopečka kolem lesního divadla až do Řevnic na vlak, kde jsme naší pěší výpravu zakončili. Devět dětí a sedm dospěláků ušlo celkem 14,4 km. Výlet trval téměř 7 hodin, ale samotná cesta jen necelé čtyři hodiny. Tedy jsme se zhruba tři hodiny kochali, odpočívali a svačili :). Byla to pohodová akce a lze trasu doporučit i malým dětem.




Jaká byla výprava (7. – 9.6.2019)
Výprava červen

Výprava červen 2019 – RobinsonDo zapeklité situace se dostal každý trosečník, který zůstal na osamělém ostrově. Tím nejznámějším je bezesporu Robinson a jeho druh Pátek. Jeho příběh jsme si připomenuli a někteří se s ním seznámili v starším filmu z roku 1975. Ale ještě před filmem se čtyři družstva utkala v první velké hře. Na rozlehlé louce (moře) se pohybovala družstva (lodě), která se přesouvala a snažila se střelbou (míčky) zneškodnit další lodě a zároveň nebýt sestřelen. Hra to byla náročnější, proto nejmladší „školkoví“ účastníci výpravy měli svůj program.

Další den program probíhal na námět příběhu. Děti se schovávaly, malovaly nejen na obličej jako domorodí indiáni, proběhly podobné „turnaje,“ jaké si udělal Robinson s Pátkem, stejně tak se děti napodobovaly, podobně jako když Robinson učil Pátka. Protože se děj odehrával na ostrově plném zvířat, i děti zvířata hledaly a poznávaly.

V odpoledním programu v lese děti házely oštěpem a stavěly robinsonův příbytek. Hlavní hrou bylo sbírání ptačích vajec. Hra, při které bylo třeba vejce hlídat, kořistit a lovit u protivníků. K našemu překvapení děti chtěly hrát v lese ještě schovávanou místo návštěvy hřiště, kde se většinou stavíme při cestě z lesa na základnu.

Výprava červen 2019 – RobinsonPo příchodu z lesa se z oblohy snesla pořádná sprcha. To výrazně nevadilo, děti si domorodý tanec k táboráku mohly připravit na pokojích. Večer vzplál tradiční táborák, opékalo se, povídalo, nechybělo laserové „představení.“ Tentokrát byl k dispozici také hvězdářský dalekohled, kterým jsme pozorovali Měsíc. Některé děti byly tak uchvácené pohledem na krátery, že se do fronty řadily několikrát.

Poslední víkendový den už je kratší – děti spí po náročné sobotě déle, musí se balit a uklízet, ale čas pro hry samozřejmě je. Vše je pak zakončeno slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáváním diplomů a odměn a hledání pokladu.
 
ROBINSONOVÉ
KANIBALOVÉ
ZTROSKOTANÁ LOĎ
Bohumil K.
Michal M.
Tomáš K.
Pavel S.
Petr B.
Jan V.

Filip B.
Žofie T.
Adéla B.
Lukáš F.
Marie K.
Simona L.
Andrea K.
Ondra M.
Oliver P.
Natan C.
Anna B.
Ema O.
Meg O.

25 bodů
24 bodů 21,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Jaká byla Hobití výprava (24. – 26.5. 2019)

Výprava květen

Výprava květen 2019 – HobitKvětnová výprava se nesla ve znamení malých a veselých postaviček, hobitů. Jak už to bývá, čekali jsme při hrách na všechny malé i větší hobity, než se ze všech koutů Středozemě dopraví. První větší hra se odehrála večer na velké louce. Děti se chtě nechtě seznámily s Runami – trpasličími písmeny. Trpaslíci se totiž s hobity znali. Na louce byla spousta písmenek a každá hobití vesnice (= družstvo) měla písmenka ve své barvě. Právě ta písmenka bylo třeba získávat. Hodila se na druhý den. Každý neznal příběh o hobitovi, a proto se s ním děti ještě před spánkem ve zkrácené formě seznámily.

Ráno proběhla rekapitulace příběhu a hobití kvíz. Každá vesnice si také připravila pro jinou vesnici hádanku. Hádanky měl náš hobit rád. Hobit také cestoval divočinou a bylo důležité, aby v ní dokázal přežít. Musel si tedy umět rozdělat oheň, něco na něj nalovit, být obratný… a stejně tak si děti tyto dovednosti na stanovištích ověřily.
Výprava květen 2019 – Hobit
Odpoledne se hobití vesnice vydali do lesa. Po cestě se hrály dvě hry. V lese už na děti čekala další hra, při které se využívaly trpasličí Runy. Ve výsledku bylo potřeba sestavit a slepit správně zprávu. Tu ale vesnice zatím nemohli přečíst, protože neznali klíč. Zprávu luštili až v neděli. Nechybělo ani stavění hobití vesnice a další hry.

Večer po vzoru trpaslíků nám vesnice předvedli pěkná taneční nebo pěvecká vystoupení. K výpravě patří i táborák a zde to nebylo jiné. V neděli se luštili a četli zprávy, proběhlo několik menších her a jedna velká, závěrečná do bodování. Bodování bylo tentokrát jiné než obvykle. Náš hobit z příběhu cestoval a stejně tak vesnice cestovali na mapě. Víkendy bývají mnohdy krátké a děti odpoledne odcestovaly z hobitího příběhu do reality všedních dnů.

SPOLEČENSTVO PRSTENŮ
ŠMAKOVÍN
ZLOBYDLOV
HOBITÍN
Ondra M.
Oliver P.
Jakub H.
Sam H.
Jan P.
Vít P.

Zuzka Z.
Eliška K.
Amálie K.
Gábina N.
Markéta M.
Karolína K.

Veronika K.
Jáchym S.
Natálie S.
Katka N.
Marie K.
Nela M.
Žofie T.
Jan V.
Petr B.
Marie B.
Štěpán Š.
Michal M.
Aaron Ch.
Alžběta P.
Adriana Ch.

39 bodů
37 bodů 35 bodů 33 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla
Výprava duben

První víkendovka po zimě byla netypická (5. – 7.4.). Po čtyřech letech jsme si zopakovali jeskyňářskou výpravu. Pobyt v Srbsku, tedy v Českém krasu, kde je v okolí plno jeskyní, je k tomuto účelu přímo stvořené.  

Jeskyňářská výprava, duben 2019 Výprava byla tradičně plná (na spoustu dětí se nedostalo), proto mohla v pátek vzniknout čtyři družstva, jejichž členové si vymysleli názvy; Trilobiti, Tulmeni, Medvědi a Diamantové krápníky. Tyto týmy vyrazili na louku, kde si zahráli oblíbený laser. Ovšem na připravenou „krápníkovou“ hru už nezbyl čas. Před první nocí jsme si promítli motivační dokument o slovenské expedici do velkých jeskyní ve stolových horách ve Venezuele a výběr fotografií z našich dospěláckých jeskyních akcí v Moravském krasu, kde jsou podzemní prostory násobně větší než v krasu Českém. Včetně žebříků, které mají mnohdy i desítky metrů.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Sobotní dopoledne děti čekala generální zkouška – hra na prolézání umělé jeskyně. Jeskyně byla vytvořena na terase, pod dlouhými venkovními stoly, které byly zakryty plachtami a dekami. Děti musely jeskyni po jednom v „plné polní,“ tedy s přilbou prolézt a neponičit výzdobu a neublížit zvířátkům. Musely se tak vyhýbat stalagmitům (kužele), brčkovým stalaktitům (špagety), stalagnátům (nohy stolu), vodopádu (voda z várnice), žábě, hadovi a netopýrům. Abychom stihli opravdovou jeskyni, byl oběd dříve.

 Naším cílem na celé odpoledne byl lom Na Chlumu. Dvě skupiny se chystaly do jeskyně pod vedením členů České speleologické společnosti, konkrétně Speleologického klubu Praha. Pro další dvě skupiny bylo přichystáno slaňování, které pro nás připravili jiní horolezečtí dobrovolníci. Ovšem slaňování bylo dobrovolné, přesto si ho vyzkoušela většina. Kdo neslaňoval, hrál hry.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Než jsme do jeskyně vstoupili, povídali jsme si o bezpečnosti v jeskyních a rozdělili dospělé mezi děti. Do uzavřené, veřejnosti nepřístupné jeskyně se vstupovalo po asi 5 metrovém žebříku. Dále se šlo po velkých kamenných blocích, různými chodbičkami až do velkého dómu, kde děti řádily s blátem. Za dómem byl ještě jeden menší prostor s množstvím vymodelovaných postaviček a všeho možného.

 V krásném večeru, při plápolajícím táboráku, povídali jsme si o uplynulém dni. Pak už se mohlo opékat. Chybět nemohlo ani tradiční laserové představení. Protože bylo jasno, ukázali jsme si také některá souhvězdí jarní oblohy.

Nedělní dopoledne po balení se ještě zahrála „krápníková“ hra, která se v pátek nestihla, ale i jiné hry. Po obědě už na děti čekaly diplomy s odměnami za parádní výpravu, kterou jsme mohli uskutečnit díky devíti lidem, kteří se na ní podíleli. Díky!


TRILOBITI
TULMENI
MEDVĚDI
DIAMANTOVÉ KRÁPNÍKY
Simona L.
Lukáš B.
Lukáš R.
Vilém G.
Nela N.
Jan P.
Vít P.

Eliška Z.
Rosťa K.
Tonda K.
Ondra M.
Tomáš K.
Michal P.

Bohouš K.
Michal M.
Zuzka Z.
Ema O.
Meg O.

Ríša K.
Sára T.

Filip M.
Julie P.
Josef N.
Šárka P.
Marie B.
Šimon J.
Štěpán M.
52 bodů
43 bodů 38 bodů 36 bodů
1. místo 1. místo 2. místo 3. místo



Jaké bylo
Výprava leden

Jak zmást některé lidské smysly, tak bychom mohli nazvat lednovou výpravu do Muzea smyslů (20.1.2019). Zájem o výpravu byl veliký, stejně jako počet návštěvníků toho dne. Děti se před odchodem na expozice musely samozřejmě posilnit a mohlo se vyrazit.

Výprava – Muzeum smyslů, leden 2019 V úvodu nás čekala květinová stěna s tekoucím kohoutkem – ovšem kohoutek byl ve vzduchu, „držela“ ho jen tekoucí voda. Takový kohoutek byl v muzeu ještě jednou. Míchání barev byla další místnost. Barvy vznikaly mícháním červené, modré a zelené, jak jsme si mohli s průvodcem přiděleným naší skupině ověřit. Když jsme se prošli po laně nad mrakodrapy, přes 3D plastiky a další atrakce, došli jsme do konírny. Jak pan průvodce říkal, byla to historická místnost, která musela být architektonicky zachována, tudíž byla vymalována jako konírna, ale patrová.

Lože z hřebíků si musel každý vyzkoušet. Někteří i dvakrát. V další části jsme se věnovali šikmému prostoru, hledali černý bod, který na obraze ve skutečnosti není, nebo jsme se mnohokrát namnožili. Odhady velikosti předmětů nebo rovin byl docela tvrdý oříšek. Obrácená místnost byla spíš na fotografický efekt, co ale fungovalo dokonale, byla místnost na změnu výšky, jak dokládají fotografie. Zajímavých exponátů bylo více, děti si některé vyzkoušely i vícekrát (např. fialový tunel). Byla to zajímavá a poučná výprava, což je výpravy vždy účel.

Výpravy 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů
Autorská práva  Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte © 2006 2020