Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...
            
Titulní strana   /  Zpět na výpravy
 
Výpravy v roce 2014
Jaká byla výprava



Na poslední akci v kalendářním roce (6.12.) jsme se vydali do pražského Braníka. Odtud totiž vyjížděl první prosincový víkend parní vlak s historickými vozy, a nutno dodat, že pořádně dlouhý. Nežli jsme našli svá místenková místa – zpočátku v jiném voze, protože ta trojka na voze neznamenala třetí vůz, ale třetí třídu – chvilku to trvalo. Vlak byl plný, ale tak akorát, právě díky místenkám.
Výprava parní vlak
Poté, co se celá souprava dala do pohybu, jsme si povídali o tom, kdo nás to vlastně táhne – jak taková parní mašina funguje. Že je v ní zapotřebí topit, že spolyká mnoho vody, která vytváří... Nás táhla Šlechtična, lokomotiva řady 475.179 z roku 1949. Schéma parní mašiny jsem dětem nerozdával, neb by ho domů asi nedonesly nezmuchlané. Oddílové děti dostaly schéma až na schůzkách. Vagóny procházel anděl, Mikuláš a čerti. Snad každé dítko zazpívalo nebo řeklo básničku a každé dítko dostalo od anděla perník.

Trasa vedla po pražském Semmeringu po vysokánských obloukových viaduktech na okraji Prokopského údolí, na Žvahov a vzhůru po úbočí Dívčích hradů s výhledem na noční Prahu a dál přes Jinonice a Cibulku do Zličína. A pak to celé zpět. Jízda to byla pro děti poměrně dlouhá, takže bylo pochopitelně ve vagónech živo. Vlakem procházel ještě modrý slon, pěkně špinavý od čerta. Že by Africký Mikuláš? Po příjezdu do Braníka a zahasnutí nádražních osvětlení nastal velký ohňostroj. To byla taková tečka za tím naším večerem. A my domů pádili už moderním vláčkem.




Jaká byla


Jednu listopadovou neděli (9.11.) jsme se vydali za železničními modely do Království železnic. A jak jinak, než vlakem. Už beztak početnou skupinu rozšířili ještě zájemci z Prahy. Na začátku dvoupodlažní expozice si děti utvořily skupinky převážně po čtyřech, každá skupinka dostala pracovní list, ti starší o něco těžší. Úkolem skupin bylo hledat na kolejových modelech věci zadané v pracovních listech. Například „V krytém bazénu stojí na skokanském můstku žena. Jakou barvu mají její plavky?“ nebo „Jak se jmenuje jediné kino v expozici?“

Výprava do Království železnic - listopad 2014V prvním podlaží jsou tři kolejové modely o celkové ploše 115 m2. U těchto modelů děti strávily velkou část času. Pak jsme se přesunuli do dalšího, většího patra. Všechny modely mají jezdící vlakové soupravy, jezdící auta (které někteří chlapci s údivem pozorovali a koukali pod podvozek, jak je možné, že po silnicích jezdí) a všude se střídá den a noc a modely, auta, nádraží a některé domy svítí.

Po přestávce na svačinu ve vlastní místnosti, kterou jsme měli propůjčenou, pokračovala naše prohlídka. Mimo železničních modelů byli k vidění také rozsáhlé expozice hraček, modelů a figurek z Lega, panenek, stavebnice Merkur, K´Nex, největší prezentace v Evropě Mašinky Tomáš, Igráčků, papírových modelů ve vitrínách a mnoho dalšího. 

Kolejiště v druhém podlaží jsou dělané podle krajů s jejich nejvýznačnějšími stavbami. K zhlédnutí byl kraj Karlovarský, Plzeňský (s Dinoparkem), Středočeský (např. s Karlštejnem), Liberecký s Ještědem a jezdící lanovkou, Ústecký a město Praha. Pár zajímavých čísel z vyjmenovaných krajů a Prahy, mimo kraje Libereckého, jehož údaje nejsou na webu království železnic k datu psaní článku zveřejněné. Souhrnné údaje z pěti "krajských" kolejišť:
 Výprava do Království železnic - listopad 2014
Plocha kolejišť – 419 m2
Délka kolejí – 1 070 m
Počet statických aut – 1 044
Počet jezdících aut – 24 (údaj jen ze tří krajů)
Počet jezdících vlakových souprav – 49
Počet figurek – 10 610  
Počet stromků – 8 920

Výprava to byla parádní, ani jsme nenavštívili všechny expozice, pozornost dětí začala ochabovat. Nazpět domů už jsme celkem pospíchali a na Smíchovské nádraží jsme přišli chvíli před příjezdem vlaku. Zbylo nám tak ještě trochu času probrat vyplněné pracovní listy. Převážnou část úkolů děti splnily, žádná skupina ale nedokázala odpovědět na všechny otázky. Nebylo divu, některé byli poměrně těžké.



Jaké bylo


Železná říjen 2014 - Prokletí králíkodlakaNámět na víkendové téma (10. - 12.10.) nám byly filmové plastelínové postavičky vynálezců Wallace a jeho věrného psa Gromita (v Anglii, země původu, se jedná o téměř kultovní postavičky). V malém městečku se chystala velká zeleninová soutěž. Lidé si hýčkali svou výstavní zeleninu a schovávali pod zámky ve sklenících. Wallace (čti volis) a Gromit mají firmu, která „zneškodňuje“ škůdce zeleniny. Tedy králíky, které odchytávají a pak láskyplně chovají u sebe doma. Jenže jeden ještě nevyzkoušený vynález udělá v městečku, intenzivně se připravující na zeleninovou soutěž, pozdvižení. Z pronásledovatele se stane pronásledovaný, králíkodlak, požírající zeleninu opravdu ve velkém. Vše se nakonec vyřeší a k dobrému obrátí.

To je hodně ve stručnosti příběh, podle kterého děti do neděle hrály hry. Wallace s Gromitem chytali králíky například do kleští. Zrovna tak naše čtyři družstva Králíci v akci, Vlkodlaci, The Fox a Králíci měli za úkol na louce vychytat všechny králíky. Jako kleště jsme požili klacek s přivázaným kolíčkem na konci. Spousta králíků na lístečkách byla na louce a „odchyt“ probíhal štafetově.
 
Železná říjen 2014 - Prokletí králíkodlaka
Další tematická hra se odehrála v sobotu odpoledne v lese. Po lese byly pro králíkodlaky rozvěšeny neodolatelné pochoutky; mrkve. Každé družstvo mělo navíc mrkve ve své barvě fáborku. Členové družstev (králíkodlaci) měli za úkol po lese objevit a bez použití rukou sníst co nejvíce svých mrkví. Samozřejmě je ale chytal Wallace s Gromitem (každý králíkodlak měl pět životů). Neméně zajímavá hra v nedělním dopoledni byl Králíkocuc. Wallas s Gromitem měli na odchytávání ještě jedno zařízení, kterým vysávali králíky ve velkém z podzemních nor. Děti rovna nevysávaly králíky z nor, ale nasávaly papírové králíky své barvy brčkem a přenášely do svého družstva, samozřejmě vše bez použití rukou.
 
Na sobotní večer byl připravený táborák, ale místo pokynu „jdeme k ohništi“ jsme museli konstatovat „prší.“ Buřty tak skončily v troubě na pekáči. Místo večerního programu u táboráku jsme děti před večerkou seznámily trochu blíže s Wallacem a Gromitem krátkým příběhem. Z něho vyplynulo, že Wallace miluje sýr.
 
Železná říjen 2014 - Prokletí králíkodlakaBěhem víkendu se hrála spousta her a soutěží (filmový taneček, ztvárnění zeleniny…) na zahradě, na hřišti a louce v Železné, v lese i klubovně. Těch hodnocených do družstva bylo 11. Protože králíkodlaci nestihli sníst v lese všechnu mrkev (králíkodlaci byli přeci jen malý a mrkve velké), zůstala nám mrkev ještě do konce výpravy. Někteří by chroupali dodnes, někteří už ji nemohli ani vidět. Jak to tak bývá, výpravu jsme zakončili slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáním diplomů a odměn a hledáním sladkého pokladu. A možná, že se s Wallacem a Gromitem ještě setkáme na nějaké další výpravě.
 
Fotogalerie
KRÁLÍCI V AKCI
THE FOX
KRÁLÍCI
VLKODLACI
Vanessa V.
Valérie H.
Helena H.
Jakub P.
Marie P.
Petr B.
Vojta M.
Nikola J.
Amálie Č.
Berenika Č.

Veronika Z.
Michal B.
Michal D.
Šárka Z.
Aleš Z.
Julie R.
Jakub S.
Adam R.
Nikola T.
Ondra M.
39 bodů 36 bodů 35 bodů 31 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Jaká byla


V polovině září jsme se vydali na turistickou výpravu k Sázavě. Na akci bylo přihlášeno přes dvacet účastníků, ale snad pod hrozbou špatného počasí někteří odřekli. A nedobře udělali. Z Prahy jsme vyrazili vlakem do železniční stanice Petrov u Prahy, která je stejně jako další úseky trati, vybudována na skalnatém svahu nad řekou Sázavou. Celá trasa vede po červené turistické značce a zpočátku také po naučné stezce Medník.

Posázavská stezka, září 2014Trasa vedla zpočátku podél Sázavy s poměrně mírným stoupáním, v některých částech cesty byly vybudované schody. Posázavská stezka se začala budovat Klubem českých turistů v roce 1914, v délce 68 kilometrů byla dokončena o deset let později, jak nás informovala pamětní cedule ve skále. Posázavská stezka je jen část z této dlouhé trasy. My nešli samozřejmě 68 km, ušli jsme zcela v pohodě i s malými dětmi plánovaných 11 kilometrů.

Cestou bylo k vidění mnoho chat patřící pod staré trampské osady. Některé chaty byly vystavěny na neuvěřitelných skalních výběžcích. Po cestě jsme viděli silně ohroženého černo-žlutého mloka skvrnitého. A také letící čarodějnici - ty zas tak ohrožené nejsou. Na trase je několik vyhlídek, jedna už byla zcela zarostlá, ale bezkonkurenčně nejlepší výhled poskytuje Klimentova vyhlídka, kde jsme si dali svačinu/oběd.

Posázavská stezka, září 2014
Po celou dobu pěší výpravy jsme hráli hru „Klíště.“ Hra měla velký úspěch nejen u dětí a nadšení ze hry vydrželo několik hodin až k vlaku. Pravidla jsou jednoduchá. Vezmete kolíčky (kolik záleží na velikosti skupiny, my měly tři) a kdykoliv během cesty se je komukoliv snažíte kamkoliv připnout, aniž by si toho dotyčný všiml. Když vedoucí náhodně zvolá „klíště,“ tak v tu chvíli, kdo má na sobě nebo v ruce kolíček, má trestný bod. Ze začátku hry jsou všichni pozorní, ale během času pozornost samozřejmě upadne.    

Náš cíl byl v Kamenném přívozu, kde si dáváme na zahrádce restaurace další várku občerstvení. Cestou pozorujeme v řece Sázavě invazní druh, nutrii říční. Náš zpáteční vlak do Prahy byl poměrně plný, ale za to byl dvoupatrový. Z horního parta vagónu byly občas vidět krásné scenérie do údolí řeky Sázavy a na jednom nádražíčku jsme potkali parní lokomotivu.




Jaká byla výprava



Byla to před prázdninami poslední víkendová výprava (13. - 15.6.), opět za hojné účasti – přes 30 dětí. Ještě v pátek se děti rozdělily do čtyř družstev a vydaly se sbírat části zprávy. Každé družstvo mělo svou barvu zprávy, a všichni ji složili a vyluštili. Zpráva bylo o prvním údolí, ve kterém je svítící strom, který musela družstva najít. Svítící strom všichni našli, obrali ho o světlo a ještě se našel pro každého keramický dárek v truhličce kousek od stromu.

Výprava červen 2014 - Tajemné údolíV sobotu dopoledne proběhlo na louce v Železné, štafetové sbírání dalších dílků zprávy. Tentokrát sbírání ztěžoval lovec, který dětem lovil sebrané zprávy. Ve druhé zprávě stálo „Hledejte druhé údolí… To je Tajemné údolí.“ Děti se dozvěděly, podle čeho poznají, že jsou v Tajemném údolí a co je jejich úkolem. Když už jsme byli na louce vedle dětského hřiště, nemohli jsme nechat děti se na něj jen dívat :-).

Odpoledne, po obědě a poledním klidu se celá výprava měla vydat hledat Tajemné údolí. Jak ho poznat už děti věděly, ale v kterém lese vlastně je? Abychom mohli údolí najít, musela družstva v zahradě hledat mapu, kde bylo údolí popsáno. Děti z družstev nám pak říkaly, kudy bychom podle mapy měli jít – tento test orientace v mapě dopadl pro všechny na výbornou. 
 
Výprava červen 2014 - Tajemné údolí
Údolí nebylo těžké poznat. Tajemné bylo proto, že se v údolí podle pověstí vyskytují záhadní živočichové, rostliny a stromy. Úkolem družstev bylo Tajemné údolí prozkoumat, najít zajímavé rostliny, živočichy, přírodní anomálie a tyto věci popsat nebo nakreslit. Ve zprávě bylo dále napovězeno, jak mohou tyto věci popisovat.
 
Navečer jsme si zahráli například hádací hru. V zahradě bylo umístěno 23 cedulek s říkánkami a družstva měla uhodnout, co říkanka znamená. „Chytrá je a mazaná, v kurníku však nezvaná.“ Není to těžké, že? Večerní táborák s opékáním patří k našim výpravám. Ovšem, než se táborák zapálil, družstva odprezentovala svá pozorování v Tajemném údolí. Někdo kreslil, někdo popisoval, někdo udělal obojí.

V neděli proběhlo ještě několik her, z toho jedna soutěžní, pak jsme dopsali umístění na diplomy. Všichni víkendové hry a soutěže obstáli na výbornou, poklad také všichni našli a počasí bylo tentokrát ideální, že se dalo jíst i venku na terase.
Fotogalerie 
PERMONÍCI
UFONI
N.Y. RANGERS ZOMBÍCI
Štěpán V.
Lucie Z.
Petr Z.
Max V.
David V.
Tereza J.
Kristina Č.

Dominik V.
Jaroslava Š.
Evelína M.
Helena H.
Ondřej Š.
Denis M.
Vojta V.
Petr V.
Jan V.
Eva J.
Petr B.
David J.
Marek B.
Václav J.
Michal B.
Kryštof H.
Matyáš N.
Barbora J.
Daniel V.
Adam R.
Jakub S.
Julie R.
Petr K.
Alice V.
Linda V.
Helena V.
29 bodů 25 bodů 21 bodů 21 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 3. místo



Jaká byla výprava



Nevšední téma ke konci května (23. - 25.5.) přilákalo rekordních 40 dětí, ovšem choroby pár dětem nakonec tuto událost překazily. Slepičí námět víkendových her byl podle animovaného příběhu Slepičí úlet (od výtvarníků a autorů slavného Wallace & Gromita). Po pátečním rozdělení družstev se ještě stihla zahrát první bodovaná hra. Družstva formou štafety sbírala „zobání,“ tedy hrách, fazole a sóju. V další fázi hry bylo za úkol vytvořit ze zobání co nejdelší čáru. Večer venku i v klubovně – záleželo, jestli pršelo či ne – se hrála spousta dalších her. Před spánkem jsme shlédli, Slepičí úlet, který jak se ukázalo, znal málo kdo.

Výprava květen 2014 - Kvoč kvočPo sobotní snídani nastalo tematické kreslení; kluci kreslili „slepičí letadlo“ a holky slepice (a některé kohouty). V družstvech se výkresy představily a také jsme je vyvěsili na nástěnku. Byl čas na svačinu a na hledání tradičního přesouvajícího se banánovníku. Na louce v Železné se hrála soutěžní hra s vajíčky. Samozřejmě s plastovými. Děti jsme nechaly vyřádit na hřišti, které později posloužilo k další hře – slepičí dráze (obdoba opičí dráhy).

Po (dětmi) oblíbené krupicové kaši a poledním klidu se náš slepičí chov vydal na hry do lesa. Když jsme vycházeli, bylo pěkně, oblačno, ovšem v polovině cesty se začala blížit souvislá oblačnost, místy černá, místy hřmějící … Meteorolog by jistě zaplesal, ale my s dětmi neriskovali a otočili se zpět. V klubovně družstva dala hlavy dohromady, protože pro mokrou variantu byla připravena další hra. Přiřazování postaviček z příběhu Slepičí úlet na kartičkách ke správným jménům. Další úkol, filmové scénky čtyři z pěti družstev zvládli na výbornou.  Mezitím se vypršelo a od té doby bylo navzdory předpovědím krásně slunečno až do neděle.
 
Výprava květen 2014 - Kvoč kvoč
Už svitu sluníčka se pak hrála soutěžní hra zahradě. Praštěný slepice, České slepice, Kurník, Černá slepice a Slepičáci si dali souboj v překážkové a úkolové dráze. Další hry po skupinkách nebo podle věku se odehrávali na travnatém hřišti pod zahradou. Večer proběhl táborák, na který se mnozí moc těšili. Oheň ne a ne se rozhořet, tak se Anička snažila pomocí flétny děti rozezpívat. Nakonec se zadařilo, zvlhlé dřevo vzplálo a mohly se opékat buřtíky.

Po náročném sobotním dni děti dlouho spaly, přesto jsme ještě jednu hodnocenou hru zvládli, abychom mohli dopsat diplomy. Jak už to u nás bývá, po slavnostním vyhlášení výsledků, rozdání diplomů a odměn si šly děti po družstvech najít v zahradě sladký poklad.
 
Fotogalerie 
KURNÍK
PRAŠTĚNÝ SLEPICE
SLEPIČÁCI
ČERNÁ SLEPICE ČESKÉ SLEPICE
Julie R.
Vojta V.
Jakub S.
Jakub P.
Marie P.
Adam R.
Helena V.
Angelika M.
Karolína M.
Kristina Č.
Ondra M.
Matěj H.
Petr B.
Patrik S.
Honza S.
Katka P.
Jakub P.
Zuzka B.
Lukáš H.
Jáchym H.
Berenika Č.
Dominik V.
Amálie Č.
Jarka Š.
Sára T.
Ríša T.
Tereza Š.
Martin Š.
Šárka Z.
Aleš Z.
Nela D.
Zuzka Z.
Sabina F.
Martina K.
38 bodů 35 bodů 33 bodů 28 bodů 22 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo



Jaká byla výprava

Když jsme v září měli výpravu na hmyzí téma, kde vystupovali brouci a mravenci, první víkendová výprava v dubnu (4. - 6.4.) – po letošní divné zimě ne-zimě – byla čistě mravenčí. Námětem na hry nám byl animovaný film z roku 1998 Mravenec Z. A Mravenec Z přilákal do Železné u Berouna přes 30 dětí, i když jich nakonec také pro nemoc mnoho odpadlo.

Výprava duben 2014 - Mravenec ZNaše táborové vedoucí měli pro děti připravené hry, které na zahradě hráli až do setmění. Večer se vytvořilo pět družstev – mravenišť. Každé mraveniště si vymyslelo název. Název družstva – mraveniště jsme ale spojili s vlastnostmi různých tříd mravenců. Tak nám vznikla mraveniště s názvy: České královny, Posádka 6 zahradníků, Ferdovi vojáci, Zlaté chůvy a Modří dělníci. Jak se ukázalo v neděli při vyhlašování výsledků a rozdávání diplomů, souboj mravenišť byl velmi velmi vyrovnaný, protože tři mraveniště se umístila na stejném místě. To ale předbíhám. Ještě v pátek večer si jednotlivá mraveniště zahrála jednu hodnocenou hru a pak se všichni v animovaném příběhu seznámili s Mravencem Z.
 
Výprava duben 2014 - Mravenec Z
Po ránu nastalo velké kreslení a hádání scén z mravenčího příběhu a samozřejmě nějaké ty hry v klubovně, než se šlo ven na svačinu. Kdo jezdí do Železné pravidelně, ví, že v zahradě rostou záhadné stromy, na kterých ke svačině zrají banány od jara do podzimu. Po svačině se celá kolonie mravenišť vydala do Železné. Na hřišti se děti vyřádily. Pak následovala mravenčí hra na sbírání potravy pro královnu. Pro mnohé to bylo náročné, sbírat potravu (lístečky) kusadly (kolíčky) bez použití tykadel (rukou) a přenášet své královně, ale zvládli to úplně všichni. Dále se hrálo několik dalších her, ale ty už jsem neviděl, neb jsem šel vařit polívčičku a kašičku. Slaďoučkou krupicovou.

I děti si potřebují hrát neorganizovaně a odpočinout a k tomu sloužil polední klid.  Po poledním neklidu se naše kolonie vydala do lesa. V lese děti čekalo několik aktivit a her. Například všechna družstva stavěla svá mraveniště. Dvěma skupinám se podařilo udělat mraveniště téměř k nerozeznání od pravého. Následovala velká běhací hra, při které se lovili šátky. Dále děti „vyráběly“ mravence tak, aby zakryla předlohu na papíře a pak hrály další hry.

Výprava duben 2014 - Mravenec ZSobotní večer završil táborák, při kterém se zpívalo při kytaře, opékali se buřtíky, ale také hrály hry u táboráku. Obloha byla zatažená a tak dalekohled zůstal ležet v chatě nevyužit. Alespoň pohledem na zelený laser se děti potěšily. Před večerkou jsme si ještě zhodnotili den a pak už hajdy do spacáků.

Druhé ráno se spalo déle. Po snídani a balení přišla ještě jedna velká hra. Na zahradě bylo několik stanovišť, kdy každé mraveniště muselo úkoly na všech stanovištích splnit. Někdy se jednalo o pohybové nebo zručnostní úkoly, jednoduchou šifru, jindy pro změnu děti hledaly díly křížovky, kterou musely nejdříve složit, podobně jako puzzle a pak vyluštit. Všichni splnili úspěšně úkoly a nejen tyto, ale i po celý víkend bojovali jako skuteční mravenci. Proto si každý zasloužil diplom, odměnu a poklad, který všechna mraveniště našla i když jednomu mraveništi jsme museli jít s hledáním poradit.
Fotogalerie
ČESKÉ KRÁLOVNY
POSÁDKA 6 ZAHRADNÍKŮ
FERDOVI VOJÁCI
ZLATÉ CHŮVY MODŘÍ DĚLNÍCI
Nela B.
Jarka Š.
Vojta Č.
Adéla B.
Matyáš S.
Štěpánka B.
Martina K.
Tobiáš S.
Tomáš B.
Lucka B.
Vojta M.
Ema J.
Amálie Č.
Berenika Č.
Veronika Č.
Vanessa V.
Markéta M.
Kristina Č.
Nikola J.
Jakub S.
Nela M.
Petr B.

Filip K.
Marie P.
Jakub P.
Tomáš K.
Martin Š.
Tereza Š.
Elizabeth H.
34 bodů 27 bodů 26 bodů 26 bodů 26 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 3. místo 3. místo



Jaká byla výprava




Krásný slunečný den na konci března (30.3.) byl na výpravu do lesa přímo dělaný. Děti v počtu hojném, do lesa až příliš. Naše první zastávka u Úhonických rybníků byla o žábách. Před mnoha lety se tyto rybníky žábami jen hemžili, ovšem v posledních letech by se dali spočítat na prstech ruky. Naštěstí jsme pár žab – ropuch obecných objevili. Jednu si děti prohlédly.  Na nákresech jsme si ukázali, jak podle vajíček poznat, kdo je ve vodě nakladl a také, jak se snadno poznají pulci žab a pulci čolků. Žabím pulcům rostou nejdříve zadní nožičky.
 
Výprava do lesa, březen 2014V lese jsme si povídali o tom, podle čeho se pozná bývalá přítomnost nějakého zvířete, tedy kdo na daném místě byl. Možností je opravdu spousty. Savci i ptáci po sobě zanechávají různě ohlodané šišky, oříšky a jiné plody. Ptačí dravci vývržky, savci trus. Dále se dají živočichové identifikovat podle hnízd, stop, okusů a děr v kůře, peří a srsti. Některá pobytová znamení jsme našli, především okousané šišky. Nemusí to být jen přítomnost minulá. Ta současná je například i slyšet (zpěv ptáků, hlasové projevy zvěře…).

Na dalším místě bylo spousty liščích nor. Mnoho nor bylo evidentně aktivních, některé zasypané listím už upadaly v zapomnění. Většinu z nich jsme obešli, i když to v prudkém svahu nebylo pro mnohé jednoduché. Po obhlídce nor si kluci vymohli stavbu hráze na malém potůčku.
 
Výprava do lesa, březen 2014Během odpoledne si děti mimo poznávání lesní přírody zahrály mnoho her. Některé klasické, v lese byla výborná třeba schovávaná, ale také molekuly nebo ocásky se šátky. “Kymovku, “ hru na zapamatovávání předmětů jsme hráli s lesními předměty (kamínek, lístek, žalud, šiška…) a dětem dělal problém zapamatovat si sedm lesních předmětů, přitom v klubovně to úspěšně hrajeme i s třinácti předměty.

Poslední vzdělávací aktivitou bylo poznávání stromů poslepu, jen po hmatu. Některé stromy, jako například bříza, dub, buk a smrk mají vždy na kůže něco výrazného, čím lze strom pohmatu určit. Už nebylo tolik času, tak si tuto aktivitu vyzkoušeli jen někteří zájemci. Na úplný závěr jsme si dali kvíz z poznatků celé výpravy.

Během celého nedělního odpoledne jsme nestihli vše, co bylo v plánu. Děti během celé výpravy počítaly spatřené živočichy, ovšem už jsme je nestihli rozdělit do skupin. V plánu jsem měl také čtení z letokruhů, ale po cestě nebyl nikde vhodný čistý pařez. Ale i tak jsme toho stihli hodně.




Jaká byla



Pro jednou vydali jsme na delší cestu. 16. března přes Beroun a dále do Plzně. Cesta vlakem z Berouna netrvala nějak dlouho. Jen co si děti dojedly svačiny, zahráli jsme si zcela novou hru s rukami na odhad vztyčených palců, vizuálně trochu připomínající kámen nůžky papír. Cesta tak rychle uběhla. V Plzni jsme se do cíle vydali po svých. Celá cesta byla zpestřena další hrou, při které každý musel být ostražitý, aby se na něm neobjevilo klíště.

Výprava do TechmanieTechmania je projekt, kde jsou expozice popularizující vědu a techniku, které si může návštěvník vyzkoušet, sáhnout, složit... moderně se tomu říká interaktivní expozice. My byli na expozici Vesmír, ve 3D planetáriu a někteří na globusu Science On a Sphere. Někteří proto, že je hlavní expozice Vesmír zaujala natolik, že o Science On a Sphere nebyl zájem. V době naší návštěvy byla další expozice – Science center v rekonstrukci. Jestli se v česko-anglických názvech expozic ztrácíte, nevadí, v Techmanii je výběr vstupného a expozic a co se za vším skrývá trochu alchymie.

Expozice Vesmír je výtečná věc. Namátkou; k „vidění“ byly Keplerovy fyzikální zákony – pohyb planet kolem Slunce, děti si mohly vyzkoušet jízdu Lunochodem po Měsíci, nebo vyzkoušet orientaci dávných námořníků na moři podle hvězd, k vidění byl vznik tornáda (a jeho zrušení, když se do tornáda strčila ruka), vnitřek sopky nebo nitro Země a Slunce. Děti mohly roztočit „gelový“ Saturn, udělat pár nových kráterů na Měsíci, seřadit planety podle hustoty nebo vystřelit vodíkovou raketu. Velmi zajímavá byla také planetární váha – kolik by kdo vážil na planetách Sluneční soustavy. Alfonzie (jména jsou změněna), která na Zemi váží 40 kg, by na Měsíci vážila pouhých 6 kg, zato na Jupiteru 93 kg. Naše menší rybářka Eleonora Bílá by na Měsíci se 4 kg skákala lehce. A metalista z Božkova, který má na Zemi 68 kg, by na Jupiteru měl se svými 161 kg co dělat.
 
Výprava do Techmanie
Posledním bodem programu byla návštěva 3D planetária (ovšem ve 3D se promítá jen někdy). První pořad, který jsme zhlédli, se jmenoval Vesmír očima dětí, což bylo povídání a promítání obrázků o tom, jak děti vidí vesmír. Další program se jmenoval Země, Měsíc a Slunce. Moc pěkné, naučné a vizuálně zajímavé promítání (obzvláště polární záře byli nádherné) pro děti o legendách a skutečnostech Sluneční soustavy. Něco takového modernímu pražskému planetáriu, kde jsme byli nedávno, chybí!

Zpáteční cesta byla trochu zkomplikovaná kvůli zdravotnímu problému jednoho člena výpravy. Na zpáteční vlak už jsme proto spěchali bez hry, ale ve vlaku jsme si opět zahráli hru s palci a v Berouně při čekání na autobus další hru za vydatného přispění všudypřítomných kachen.




Jaké bylo



Divadlo, únor 2014S deseti dětmi jsme 15. února navštívili představení “Trampoty kmotry lišky, aneb kdo je nejhloupější?“, které sehrálo divadlo AHA! Příběh čerpal inspiraci z Ladových knih O chytré kmotře lišce a Popletených pohádek.

Na začátku příběhu se objevil pohádkový dědeček, který si chtěl odpočinout a utekl ze svého bláznivého pohádkového světa. Ovšem připletl se do cesty dvěma psům – Sultánovi a Hektorovi. A kmotře lišce, která se psy soupeřila v tom, kdo je nejchytřejší. Jednou Sultán a Hektor napálil Kmotru lišku, jednou liška napálila Sultána a Hektora a tak to šlo dokola. Pohádkovému dědečku, kterému z toho občas zůstával rozum stát, od začátku pomáhal psíkům. Zhruba hodinový příběh v podání čtyř herců měl zajímavé aranžmá a byl prokládaný veselými písničkami.



Jaké bylo lednové




Výprava do Nár. technického muzea, leden 2014V Národním technickém muzeu jsme ještě nebyli a tato výprava to napravila (18.1.). Expozicí je v technickém muzeu na celý den, ovšem na děti by to bylo moc. Proto jsme si vybrali jen něco. Nejdříve hlavní část věnovanou dopravě, velkou halu s letadly, lokomotivami, auty, motocykly atd. Začali jsme na ochozech v patrech, kde byly k vidění staré motocykly, některé výstředních konstrukcí a některé pamatující naše dětství a mládí. Kluky zaujal závodní motocykl na ledovou plochou dráhu s dlouhými hřeby na jedné straně kol.

U stropů byla zavěšena letadla. Asi nejvzácnějším kouskem bylo letadlo průkopníka české aviatiky Jana Kašpara, Blériot XI. A samozřejmě jiná letadla – dvouplošníky, civilní i stíhací válečné letouny (známý Supermarine Spitfire, ve kterém bojovali také čeští letci) i moderní Aero L-39 Albatros. A jeden vrtulník. K letecké dopravě patřila také výstava modelů letadel, výstroje pilotů a technické části letadel.

Výprava do Nár. technického muzea, leden 2014Lodní dopravu představovala malá expozice především velkých modelů lodí a jednoho hloubkového skafandru. Zajímavé byly bicykly, vystaven byl bicykl Vítězslava Dostála, který jako první Čech objel naši planetu na kole. Ve spodní části haly se nacházely dvě velké lokomotivy a jedna malá a historické hasičské vozy. Dále jsme se podívali na první závodní vozy, novější automobily, ale také historické limuzíny, jakou byla například Tatra 80 z roku 1935, ve které jezdil náš první prezident T. G. Masaryk.
 
Opustili jsme hlavní halu a zamířili na expozice tzv. interaktivní, tedy že poznání není nutné činit jen koukáním a čtením, ale samotným objevováním.  Tou první byla expozice o fotografování. Zde děti zaujalo především míchání barev ze tří základních složek – červené, zelené a modré (možná znáte pojem RGB, tedy Red, Green, Blue), u kterého jsme se na dlouho zastavili. Neméně zajímavý byl stroboskop, který vytváří pohyblivý obraz. Jedná se o kruh, na jehož obvodě byl namalovaný pták (ale může to být cokoliv jiného) v různých částech pohybu. V obvodě kruhu jsou štěrbiny. Když se obvod roztočí, vzniká pohledem přes štěrbiny iluze pohybu. Každé dítě si chtělo stroboskop samozřejmě vyzkoušet.

Výprava do Nár. technického muzea, leden 2014
Přes další expozice jsme se dostali pro děti asi tu nejzajímavější. Na letiště. Zde se návštěvníci mohli vžít do pracovníků letiště a policie. Každý si mohl vyzkoušet ohledání člověka na kovové předměty, nebo zavazadlový skener. Některé děti si tak nechaly zrentgenovat obsah svého batůžku. K vyzkoušení toho bylo spousty. Balistika nábojů, porovnávání vzorků pneumatik, vzorky pod mikroskopem, databáze hledaných osob, zkouška pravosti dokumentů, špionážní satelit a také aplikace, která vyzkoušela váš úsudek a rychlé rozhodování.

Není zde možné vypisovat vše, co jsme v technickém muzeu viděli nebo zažili. Přeci jen děti nevydrží u exponátů hodiny soustředění a u některých už byla znát únava. Právě včas na tolik vyžadovanou návštěvu obchůdku, kterým jsme zakončili prohlídku Národního technického muzea.