Jaká byla výprava

Na poslední akci v kalendářním roce (6.12.) jsme se vydali do pražského Braníka. Odtud totiž vyjížděl první prosincový víkend parní vlak s historickými vozy, a nutno dodat, že pořádně dlouhý. Nežli jsme našli svá místenková místa – zpočátku v jiném voze, protože ta trojka na voze neznamenala třetí vůz, ale třetí třídu – chvilku to trvalo. Vlak byl plný, ale tak akorát, právě díky místenkám.

Poté, co se celá souprava dala do pohybu, jsme si povídali o tom, kdo nás to vlastně táhne – jak taková parní mašina funguje. Že je v ní zapotřebí topit, že spolyká mnoho vody, která vytváří... Nás táhla Šlechtična, lokomotiva řady 475.179 z roku 1949. Schéma parní mašiny jsem dětem nerozdával, neb by ho domů asi nedonesly nezmuchlané. Oddílové děti dostaly schéma až na schůzkách. Vagóny procházel anděl, Mikuláš a čerti. Snad každé dítko zazpívalo nebo řeklo básničku a každé dítko dostalo od anděla perník.

Trasa vedla po pražském Semmeringu po vysokánských obloukových viaduktech na okraji Prokopského údolí, na Žvahov a vzhůru po úbočí Dívčích hradů s výhledem na noční Prahu a dál přes Jinonice a Cibulku do Zličína. A pak to celé zpět. Jízda to byla pro děti poměrně dlouhá, takže bylo pochopitelně ve vagónech živo. Vlakem procházel ještě modrý slon, pěkně špinavý od čerta. Že by Africký Mikuláš? Po příjezdu do Braníka a zahasnutí nádražních osvětlení nastal velký ohňostroj. To byla taková tečka za tím naším večerem. A my domů pádili už moderním vláčkem.

Jaká byla

 
Plocha kolejišť – 419 m2
Délka kolejí – 1 070 m
Počet statických aut – 1 044
Počet jezdících aut – 24 (údaj jen ze tří krajů)
Počet jezdících vlakových souprav – 49
Počet figurek – 10 610  
Počet stromků – 8 920

Jaké bylo

Námět na víkendové téma (10. - 12.10.) nám byly filmové plastelínové postavičky vynálezců Wallace a jeho věrného psa Gromita (v Anglii, země původu, se jedná o téměř kultovní postavičky). V malém městečku se chystala velká zeleninová soutěž. Lidé si hýčkali svou výstavní zeleninu a schovávali pod zámky ve sklenících. Wallace (čti volis) a Gromit mají firmu, která „zneškodňuje“ škůdce zeleniny. Tedy králíky, které odchytávají a pak láskyplně chovají u sebe doma. Jenže jeden ještě nevyzkoušený vynález udělá v městečku, intenzivně se připravující na zeleninovou soutěž, pozdvižení. Z pronásledovatele se stane pronásledovaný, králíkodlak, požírající zeleninu opravdu ve velkém. Vše se nakonec vyřeší a k dobrému obrátí.

To je hodně ve stručnosti příběh, podle kterého děti do neděle hrály hry. Wallace s Gromitem chytali králíky například do kleští. Zrovna tak naše čtyři družstva Králíci v akci, Vlkodlaci, The Fox a Králíci měli za úkol na louce vychytat všechny králíky. Jako kleště jsme použili klacek s přivázaným kolíčkem na konci. Spousta králíků na lístečkách byla na louce a „odchyt“ probíhal štafetově.
 

Další tematická hra se odehrála v sobotu odpoledne v lese. Po lese byly pro králíkodlaky rozvěšeny neodolatelné pochoutky; mrkve. Každé družstvo mělo navíc mrkve ve své barvě fáborku. Členové družstev (králíkodlaci) měli za úkol po lese objevit a bez použití rukou sníst co nejvíce svých mrkví. Samozřejmě je ale chytal Wallace s Gromitem (každý králíkodlak měl pět životů). Neméně zajímavá hra v nedělním dopoledni byl Králíkocuc. Wallas s Gromitem měli na odchytávání ještě jedno zařízení, kterým vysávali králíky ve velkém z podzemních nor. Děti rovna nevysávaly králíky z nor, ale nasávaly papírové králíky své barvy brčkem a přenášely do svého družstva, samozřejmě vše bez použití rukou.
 

Na sobotní večer byl připravený táborák, ale místo pokynu „jdeme k ohništi“ jsme museli konstatovat „prší.“ Buřty tak skončily v troubě na pekáči. Místo večerního programu u táboráku jsme děti před večerkou seznámily trochu blíže s Wallacem a Gromitem krátkým příběhem. Z něho vyplynulo, že Wallace miluje sýr.
 

Fotogalerie 

Jaká byla

V polovině září jsme se vydali na turistickou výpravu k Sázavě. Na akci bylo přihlášeno přes dvacet účastníků, ale snad pod hrozbou špatného počasí někteří odřekli. A nedobře udělali. Z Prahy jsme vyrazili vlakem do železniční stanice Petrov u Prahy, která je stejně jako další úseky trati, vybudována na skalnatém svahu nad řekou Sázavou. Celá trasa vede po červené turistické značce a zpočátku také po naučné stezce Medník.

Trasa vedla zpočátku podél Sázavy s poměrně mírným stoupáním, v některých částech cesty byly vybudované schody. Posázavská stezka se začala budovat Klubem českých turistů v roce 1914, v délce 68 kilometrů byla dokončena o deset let později, jak nás informovala pamětní cedule ve skále. Posázavská stezka je jen část z této dlouhé trasy. My nešli samozřejmě 68 km, ušli jsme zcela v pohodě i s malými dětmi plánovaných 11 kilometrů.

Cestou bylo k vidění mnoho chat patřící pod staré trampské osady. Některé chaty byly vystavěny na neuvěřitelných skalních výběžcích. Po cestě jsme viděli silně ohroženého černo-žlutého mloka skvrnitého. A také letící čarodějnici - ty zas tak ohrožené nejsou. Na trase je několik vyhlídek, jedna už byla zcela zarostlá, ale bezkonkurenčně nejlepší výhled poskytuje Klimentova vyhlídka, kde jsme si dali svačinu/oběd.

Po celou dobu pěší výpravy jsme hráli hru „Klíště.“ Hra měla velký úspěch nejen u dětí a nadšení ze hry vydrželo několik hodin až k vlaku. Pravidla jsou jednoduchá. Vezmete kolíčky (kolik záleží na velikosti skupiny, my měly tři) a kdykoliv během cesty se je komukoliv snažíte kamkoliv připnout, aniž by si toho dotyčný všiml. Když vedoucí náhodně zvolá „klíště,“ tak v tu chvíli, kdo má na sobě nebo v ruce kolíček, má trestný bod. Ze začátku hry jsou všichni pozorní, ale během času pozornost samozřejmě upadne.    

Náš cíl byl v Kamenném přívozu, kde si dáváme na zahrádce restaurace další várku občerstvení. Cestou pozorujeme v řece Sázavě invazní druh, nutrii říční. Náš zpáteční vlak do Prahy byl poměrně plný, ale za to byl dvoupatrový. Z horního parta vagónu byly občas vidět krásné scenérie do údolí řeky Sázavy a na jednom nádražíčku jsme potkali parní lokomotivu.

  Fotogalerie 

Jaká bylo

Byla to před prázdninami poslední víkendová výprava (13. - 15.6.), opět za hojné účasti – přes 30 dětí. Ještě v pátek se děti rozdělily do čtyř družstev a vydaly se sbírat části zprávy. Každé družstvo mělo svou barvu zprávy, a všichni ji složili a vyluštili. Zpráva bylo o prvním údolí, ve kterém je svítící strom, který musela družstva najít. Svítící strom všichni našli, obrali ho o světlo a ještě se našel pro každého keramický dárek v truhličce kousek od stromu.

V sobotu dopoledne proběhlo na louce v Železné, štafetové sbírání dalších dílků zprávy. Tentokrát sbírání ztěžoval lovec, který dětem lovil sebrané zprávy. Ve druhé zprávě stálo „Hledejte druhé údolí… To je Tajemné údolí.“ Děti se dozvěděly, podle čeho poznají, že jsou v Tajemném údolí a co je jejich úkolem. Když už jsme byli na louce vedle dětského hřiště, nemohli jsme nechat děti se na něj jen dívat :-).

Odpoledne, po obědě a poledním klidu se celá výprava měla vydat hledat Tajemné údolí. Jak ho poznat už děti věděly, ale v kterém lese vlastně je? Abychom mohli údolí najít, musela družstva v zahradě hledat mapu, kde bylo údolí popsáno. Děti z družstev nám pak říkaly, kudy bychom podle mapy měli jít – tento test orientace v mapě dopadl pro všechny na výbornou. 
 

Údolí nebylo těžké poznat. Tajemné bylo proto, že se v údolí podle pověstí vyskytují záhadní živočichové, rostliny a stromy. Úkolem družstev bylo Tajemné údolí prozkoumat, najít zajímavé rostliny, živočichy, přírodní anomálie a tyto věci popsat nebo nakreslit. Ve zprávě bylo dále napovězeno, jak mohou tyto věci popisovat.
 

Navečer jsme si zahráli například hádací hru. V zahradě bylo umístěno 23 cedulek s říkánkami a družstva měla uhodnout, co říkanka znamená. „Chytrá je a mazaná, v kurníku však nezvaná.“ Není to těžké, že? Večerní táborák s opékáním patří k našim výpravám. Ovšem, než se táborák zapálil, družstva odprezentovala svá pozorování v Tajemném údolí. Někdo kreslil, někdo popisoval, někdo udělal obojí.

V neděli proběhlo ještě několik her, z toho jedna soutěžní, pak jsme dopsali umístění na diplomy. Všichni víkendové hry a soutěže obstáli na výbornou, poklad také všichni našli a počasí bylo tentokrát ideální, že se dalo jíst i venku na terase.

Fotogalerie 

PERMONÍCI	UFONI	N.Y. RANGERS	ZOMBÍCI
Štěpán V. Lucie Z. Petr Z. Max V. David V. Tereza J. Kristina Č. Dominik V.	Jaroslava Š. Evelína M. Helena H. Ondřej Š. Denis M. Vojta V. Petr V. Jan V.	Eva J. Petr B. David J. Marek B. Václav J. Michal B. Kryštof H. Matyáš N. Barbora J.	Daniel V. Adam R. Jakub S. Julie R. Petr K. Alice V. Linda V. Helena V.
29 bodů	25 bodů	21 bodů	21 bodů
1. místo	2. místo	3. místo	3. místo

---

Fotogalerie 

KURNÍK	PRAŠTĚNÝ SLEPICE	SLEPIČÁCI	ČERNÁ SLEPICE	ČESKÉ SLEPICE
Julie R. Vojta V. Jakub S. Jakub P. Marie P. Adam R. Helena V.	Angelika M. Karolína M. Kristina Č. Ondra M. Matěj H. Petr B.	Patrik S. Honza S. Katka P. Jakub P. Zuzka B. Lukáš H. Jáchym H.	Berenika Č. Dominik V. Amálie Č. Jarka Š. Sára T. Ríša T.	Tereza Š. Martin Š. Šárka Z. Aleš Z. Nela D. Zuzka Z. Sabina F. Martina K.
38 bodů	35 bodů	33 bodů	28 bodů	22 bodů
1. místo	2. místo	3. místo	4. místo	5. místo

---

Fotogalerie 

ČESKÉ KRÁLOVNY	POSÁDKA 6 ZAHRADNÍKŮ	FERDOVI VOJÁCI	ZLATÉ CHŮVY	MODŘÍ DĚLNÍCI
Nela B. Jarka Š. Vojta Č. Adéla B. Matyáš S.	Štěpánka B. Martina K. Tobiáš S. Tomáš B. Lucka B. Vojta M.	Ema J. Amálie Č. Berenika Č. Veronika Č. Vanessa V.	Markéta M. Kristina Č. Nikola J. Jakub S. Nela M. Petr B.	Filip K. Marie P. Jakub P. Tomáš K. Martin Š. Tereza Š. Elizabeth H.
34 bodů	27 bodů	26 bodů	26 bodů	26 bodů
1. místo	2. místo	3. místo	3. místo	3. místo

---

---

---

---