Divadlo Tři zlaté vlasy děda Vševěda a vánoční Praha
Na
nedělní akci (14.12.) se sešla malá skupinka
dětí. V divadle Komedie (Pražské komorní divadlo)
jsme shlédli pohádku Karla Jaromíra Erbena Tři zlaté vlasy děda Vševěda.
Tedy, bylo to trochu jinak, než že bychom shlédli jen celou
pohádku. První část dějství se
odehrávalo na půdě střechy. Skupinka dětí se šla
podívat na půdu kamarádových rodičů. Na půdě
našly knihu s pohádkami a posléze se rozhodly, že
si nějakou pohádku zahrají. Scéna byla o dětech,
kteří se snaží něco zahrát, ale moc jim to nejde,
protože nevědí jak na to a občas se přou a hádají.
Byla to ohromná legrace, obzvlášť
nejmladší „ségra“ v
podání Ivany Uhlířové (hrála ve filmu Nuda v Brně). Dokonalé!
Po
přestávce se hrála samotná pohádka, kterou
si „děti z půdy“ dobře připravily. Během pohádky
byly dva vstupy dětí z půdy, například, když je rodiče
volali na večeři. Závěr byl vizuálně zcela jiný a
zajímavý, ale nezvyklý. Tím koncem předsta-
vení byl rozhovor matky a děda Vševěda při
trhání tří zlatých vlasů. Zcela na
závěr jsme se dozvěděli, jak bude potrestán zlý
král. Zajímavý závěr, ale pro děti bych
přeci jen čekal sehrání pohádky i s dobrým
koncem. Každopádně, představení bylo povedené a
stojí za shlédnutí. Možná, že se víc
pobaví dospělé obecenstvo, děti všechny
legrační momenty přeci jen neocení.
Po
představení si děti v divadle daly svačinku a vyrazili jsme do
svítících večerních ulic. Minuli jsme
obchod s mapami, kam jsme se s dětmi podívali před divadlem.
Měli jsme namířeno na Staroměstské náměstí.
Akorát jsme stihli představení dvanácti
apoštolů na orloji. Samozřejmě bylo všude plno
lidí, a tak jdeme s dětmi za ruce k ozdobenému stromečku.
Už nám nezbývalo příliš mnoho času. Proto
se snažíme najít nějaká stará řemesla.
Našli jsme kováře, který nekoval, oheň
pohasínal, ale alespoň měl vystavené kovové
zvonce. Ty děti samozřejmě řádně vyzkoušely. No, nechtěl
bych mít stánek vedle těch zvonců. Cestou na metro
nacházíme domácí zvířata v ohradě,
ovce a kozy. U zvířátek proběhlo náležité
zdržení. Proto jsme také autobus na cestě domů
dobíhali.
Divadlo Komedie. Fotogalerie
Jaké bylo kino VALL-I
V
neděli 30.11.08 jsme se s dětmi vydali za kulturou, konkrétně do kina.
Shlédli jsme animovaný film VALL-I z dílen studia
Pixar. Se stejného studia pochází filmy;
Hledá se Nemo, Příběh hraček, Život brouka, Auta,
Ratatouille a další. Z tohoto důvodu se dala
očekávat stoprocentní výtvarná
stránka, což se potvrdilo.
VALL-I je Víceúčelově Automatický
Likvi- dační Lisovač – Imunizátor, poslední
robot na planetě Zemi, kterého tu lidstvo zanechalo, aby ji
vyčistil. Jádrem příběhu je vztah, po kterém
robotek touží. Není to tedy film o ekologii, jak by se
mohlo zdát. Země plná odpadků a lidstvo na
kosmické lodi Axiom je jen vyjádření prostředků k
příběhu. Film nemá ani nic společného s filmem
Číslo 5 žije, natož s hraným E.T. Jde o
originální nápad, který se začal rodit již
před vytvořením filmu Toy Story (Příběh hraček) v roce
1995.
Roztomilý robot nakonec svou lásku našel. Roboti
ve filmu nemluví, ale vydávají zvuky. Zvuky a
gesty robotů dokázali tvůrci perfektně vytvořit lidské
emoce. Film je opět něco nového a celkový
scénář je dosti originální. Samotný
příběh lodi Axiom a jeho kapitána je možná až
příliš primitivní, a akčních scén by
mohlo být méně. Každopádně film za
shlédnutí stojí.
Ještě několik zajímavostí o
filmu (převzato z Česko-Slovenské filmové
data- báze). Vzhled Vall-I vznikl, když si jeden z
designérů prohlížel lovecký dalekohled a zjistil,
že různé sklony okulárů připomínají
různé emoce. Ve scénářích promlouval Vall-I
normální angličtinou, aby bylo pro animátory
lehčí vžít se do situace. Mezi roboty tedy
probíhají normální dialogy. Slova byla ale
nahrazena pípáním. Tvůrci se setkali s lidmi z
NASA, kteří vyvíjejí opravdové roboty. Ve
filmu si zahrál i první lidský výtvor ve
vesmíru: VALL-I se z kupy harampádí vynoří
s družicí Sputnik na hlavě. Na návrhu designu robota EVE
pracoval šéfdesigner z Apple, Jonathan Ive. V
prvních 30-ti minutách snímku nepadne
jediné slovo. Ozvučení Vall-I vytvořil
známý zvukař, který pracoval například na
nové i staré trilogii Star Wars, Ben Burtt.
Český web: www.csfd.cz/film/231646-valli-walle, originální web.
JAKÝ BYL
Nové
děti, nový vedoucí, a některé nové hry. Tak
jsme navštívili, brzo po zahájení
školního roku „naší“
víkendovou základnu u Železné (12. - 14.9.08). Ale
abych upřesnil první větu, nových dětí bylo
pár, nový vedoucí byli nový jen tím,
že byli poprvé v Železné, jinak osvědčení z
táborů, a ti přinesli pár nových her.
Účast byla poznamenána nemocností dětí, ale i tak se jich sešlo šestnáct.
V
příjemném slunečném, ale chladném
víkendu se hrálo několik her ve velké zahradě
kolem chaty. Došlo i na utvoření tří družstev.
Názvy družstev si ale děti vymýšlely už v
klubovně, kde se také hrálo několik her. První
klání mezi družstvy proběhlo ve hře Aktivity.
Sobotní
dopoledne se uskutečnilo už tradičně při hraní her na
hřišti v Železné. Protože nebylo tolik dětí, jako
obvykle, mohli jsme si dovolit k obědu udělat palačinky. Odpoledne jsme
strávili v lese při nových hrách. Děti si
například vyzkoušely komunikaci mezi sebou pouze po
hmatu. Nechybělo ani klání mezi družstvy v
překážkové dráze. Další část
odpoledne a večera se již hrály hry na zahradě u chaty.
Sobotní pobyt venku byl zakončen zpěvem vedoucích při
flétně, táborákem a opékáním
buřtíků. Před povinnou sprchou a večerkou jsme si v klubovně
zahráli ještě jednu hru.
Nedělní
ráno je vždy balící a uklízecí. Po
balení obvykle chodíme ven, ale protože bylo ještě
chladno, hrálo se několik her v klubovně. Ven se šlo až
po svačině. Před příjezdem rodičů se vyhlásily
výsledky bodování skupin a šel se hledat
sladký poklad. Tentokrát hledání pokladu
nedalo dětem příliš práce. Zato v říjnu, na
táboře Poklad pevnosti Železňák to nebude tak
jednoduché! :)
| TYGŘÍCI |
NETOPÝŘI |
MONTÍCI |
|
Pavlína K.
Kristýna N.
Alice V.
Bára V.
Adam H.
Jirka Č.
|
Tomáš V.
Johanna
Lada
Ivo R.
Tomáš S.
|
Jirka B.
Ondra V.
Emma V.
Štěpán V.
Katka P.
|
|
21 bodů
|
19 bodů
|
25 bodů
|
|
2. místo
|
3. místo
|
1. místo
|
JAKÉ BYLO
O červnovém víkendu si počasí hrálo. V pátek
předávání dětí proběhlo za
dešťové přeháňky.
K pátečnímu
začátku tradičně patří vzájemné
představení se a pár her. Do večeře se stihla utvořit tři
družstva: Kobylky, Ferdové a Berušky. Za zmínku
stojí večerní divadelní představení
družstev. Protože byl víkend věnován Ferdovi Mravencovi,
bylo téma představení: Polámal se Mraveneček.
Poslední večerní program pro děti se už odehrával
naležato při čtení knih na dobrou noc.
Sobotní
dopoledne trávíme na hřišti v Železné.
Poslední dobou je nějaké oblíbené. Asi po
vzoru Mistrovství Evropy v honění míče se i na
hřišti v Železné odehrálo něco vzdáleně
podobného. Tedy, hrála se i vybíjená a
náležitě se využilo dětské hřiště.
Odpoledne už
tradičně patří krásné cestě do smrkového
lesa, ve kterém se to Ferdou Mravencem jen hemžilo. Děti barvily
Ferdův kapesník přírodními barvami, pak Ferda
sbíral pro Berušku včeličky, motýlky a broučky.
Samozřejmě látkové a papírové, my
přírodu chráníme. Protože je Ferda pilný
jak včelka, staví pro Berušku vilku. Inu, ta se
má. Nakonec Ferda běžel do práce a musel
překonávat nástrahy lesa (překážkový běh na
čas). Děti naopak využily dary lesa, každý vzal pár
klacíků a šlo se na zahradu připravovat večerní
táborák. Sobotní večer se odehrával ve
znamení opékání buřtíků a
hraní na zahradě. V klubovně, před pov in nou sprchou, bylo
předvedeno jedno, pro stálé účastníky
odehrané kouzlo s přestříhnutým provazem. Tedy,
provaz se sice přestřihl a zauzloval, ale uzel sjel a provaz byl
celý.
Po nedělní snídani
a balení se uskutečnilo ještě pár
hodnocených her. Žel občasné dešťové
přeháňky děti zaháněly do klubovny. Družstva
vymýšlela např. slova na písmeno M. Kolem
sedmdesáti slov v časovém limitu není pro družstva
vůbec špatný výsledek. Tím to ale
nekončilo, bylo třeba vymyslet z napsaných slov věty. V
samém závěru výpravy účastníci
dostali diplomy a hledali poklad, ale bylo třeba trochu té
nápovědy, jinak by tam ti mravenečkové hledali dodnes.
| KOBYLKY |
FERDOVÉ |
BERUŠKY |
|
Anička H.
Sára P.
Alice V.
Štěpán V.
Tomáš B.
Jakub V.
|
Johanna H.
Vanessa Č.
Bára V.
Ivo R.
Ondra V.
Jára V.
Lukáš V.
|
Kristýna N.
Bára V.
Míša D.
Kamila S.
Kája N.
Lukáš V.
|
|
23 bodů
|
20 bodů
|
21 bodů
|
|
1. místo
|
3. místo
|
2. místo
|
JAKÝ BYL
V pátek
se sjela necelá třicítka dětí. Počasí
nebylo zrovna nakloněné ke hrám na zahradě, a proto po
příjezdu až do večerky hrajeme hry v klubovně, některé na
pohádkové téma. První večerka samozřejmě
některým dětem dělala problémy :).
Sobota
první jedince, k nelibosti spících
vedoucích, uvítala po šesté ráno. Po
snídani s dětmi hrajeme hry ještě v klubovně, po čase
nastává opravdu pohádková hra,
hledání svačiny – tropického ovoce na stromě
české zahrady. Po svačině se pohádkové
společenstvo o čtyřech družstvech vydává na
hřiště, kde se při hrách trochu zdrželo. Oběd samozřejmě
neutekl. Po malé, spíše odpolední pouze se
chystají přípravy do pohádkového lesa.
Počasí nás obšťastnilo sluníčkem,
které vydrželo až do neděle. Cestou po lukách se
brodíme vysokou trávou, což se dětem ohromě
líbilo, dalo se v ní i krásně schovat.
Po
příchodu do lesa to vypadlo, že jsme se do něj přišli jen
najíst, ale po svačince se rozjelo několik
pohádkových her. Například ponoření se do
malého světa přírody, tedy do takového světa
skřítků, pak družstva hledala pohádkové bytosti,
až našla skutečnou čarodějnici. Po pohádkových
hrách bylo třeba cestou do chaty nasbírat trochu toto
dříví na večerní oheň. A zatímco
někteří připravují na zahradě táborák,
někteří hrají hry. Po prvním chodu večeře se
ještě bojuje při hrách o body do družstva. Pak se úspěšně zapaluje
táborový oheň, opékají buřtíky a
chlebíky. Hromada zeleniny jako příloha k buřtům zmizela
jako vždy beze stopy. Před spaním nechybělo v klubovně
nějaké to kouzlo, hra a vyhodnocení dne. Pak už jen do
sprchy a hajdy do spacáků.
Nedělní
probuzení do slunečného dne bylo naštěstí
pozdější. Některé události jsou
nevyhnutelné. Tím je balení a úklid po
snídani. Další program už je
zajímavější, tím jsou další
pohádkové hry. Tak třeba úspěch měla Popelka, tedy
přebírání hrachu a čočky. Jistě nezapomenutelnou
pohádkou se stalo Sůl nad zlato. Jak je sůl důležitá, se
strávníci oběda přesvědčili na vlastní jazyk.
Pravda, možná v tu chvíli by raději to zlato :-). Ale
slaná bramborová kaše byla kompenzována
mrkvičkou a výbornou domácí bábovkou. A samozřejmě
tradičním sladkým pokladem, který se jednomu
družstvu nedařilo najít, ale i ono se nakonec dočkalo.
| PIRÁTI |
TYGŘI |
JEŠTĚRKY |
POTKANI |
|
Tomáš D.
Lada F.
Johanna H.
Emma V.
Kryštof K.
Matěj K.
Míša J.
|
Tomáš V.
Bára P.
Bára V.
Kája S.
Tomáš B.
Katka Š.
|
Mirek N.
Johana B.
Kristýna Š.
Ondra V.
Kája V.
Honza V.
Simona V.
|
Mikeš P.
Jakub K.
Magda Z.
Kristýna N.
Tomáš S.
Štěpán V.
Alice V.
|
|
16 bodů
|
18 bodů
|
27 bodů
|
11 bodů |
|
3. místo
|
2. místo
|
1. místo
|
4. místo |
JAKÝ BYL
Počasí o víkendech v polovině dubna předvádělo neuvěřitelné situace.
V pátek to
vypadalo jen na déšť, který ovšem ustal
začátkem výpravy v Železné. Protože venku je
vše mokré, hrajeme s dětmi hry v klubovně. Také
bylo třeba vytvořit soutěžní posádky, které se
utkají při hledání pokladu. Piráti z
ostrova pokladů, Draci a Jestřáby si vymysleli opravdu
povedené pokřiky. Večer před spaním si děláme
kino. Z dataprojektoru pouštíme výborné
krátké animované filmy ze studia Pixar.
V sobotu
se probouzíme do slunečních paprsků. V klubovně hrajeme
spoustu her, až bychom málem zapomněli vyrazit na čerstvý
vzduch a na hřiště v Železné. Tedy, ještě je třeba
si v zahradě najít svačinu. Opět to nebylo jednoduché,
zahrada je velká a banány zase vyrostli v jiné
části zahrady. V Železné na hřišti měla
největší úspěch klasická
vybíjená.
Po
jídle a opravdu klidném poledním klidu
vyrážíme do lesa. Cestou samozřejmě nesmí chybět
naše klasické „povodeň, brouci…“. V
lese posádky staví lodě. Samo sebou, staré
historické, ze dřeva. A představte si, že jen jedna
posádka ze tří myslela na to, že loď musí
být něčím poháněna, a tedy nezapomněla na plachty
a dokonce měla pohon zdvojený vesly. Ostatní, po dotazu
na pohon, začali vymýšlet neuvěřitelné
nereálné neviditelné mechanizmy v podpalubí
:-).
Příliš
času nám nezbývá, proto na louce hrajeme
Mrazíka a soutěžní štafety. Cestou do
naší základny sbíráme
dříví na táborák. Na zahradě část
dětí hraje hry a část připravuje dříví. K
večeři si
dáváme gulášovou. Táborák
přišel až po soutěžích v zahradě a při soumraku. Tedy,
nebylo to jednoduché. Oheň nechtěl chytit. Ale nakonec se dřevo
bránícím se plamenům přeci jen podvolilo. Nastalo
veselé opékání buřtíků i
chlebíků a jejich následná konzumace s hromadou
zeleniny (rajčata, okurky, červené papriky, ledový
salát, cibule), které se u nás opravdu
nešetří a vždy se sní. Před spaním jsme si
v klubovně vyhodnotili den a já předvedl druhé
večerní kouzlo, tentokrát
s čtením slov napsaných na lístečcích, aniž by se museli předem rozbalit.
V neděli
je program částečně daný. Po snídani
nastává balení a úklid pokojů. Pak se
můžeme věnovat hrám. Nastalo poslední
rozdávání dílků mapy s vyznačeným
pokladem. Družstva si mapu dala dohromady, slepila a pod dohledem
vedoucích vyrazila hledat poklad. Dvěma družstvům
hledání pokladu nedělalo problém, třetímu
to trvalo trochu déle, ale i ono se svých dobrůtek
dočkalo.
| PIRÁTI Z OSTROVA POKLADŮ |
DRACI |
JESTŘÁBY |
|
Tomáš V.
Tomáš D.
Lada F.
Johanna H.
Anna H.
Ivo R.
|
Honza K.
Ondra H.
Bára P.
Bára V.
Tomáš B.
Tomáš S.
|
Veronika H.
Kristýna N.
Kristýna Š.
Martin M.
Lukáš V.
Emma V.
|
|
18 bodů
|
14 bodů
|
15 bodů
|
|
1. místo
|
3. místo
|
2. místo
|
Za jarní přírodou (28. -
30.3.2008)
Tak jsme se dočkali. První ze čtyř připravovaných víkendových výprav
s dětmi do Železné.
Letos jsme přivítali novou posilu do party vedoucích jak do Železné,
tak na letní tábor, Janu z Plzně. Pod jejím
vedením se v pátek konaly hry ve velké zahradě a po západu slunce v klubovně.
Sobota
pro některé děti začala dobrovolným budíčkem v 6
hodin ráno. Chtíc vyrazit na hřiště do
Železné, jsme se museli před chatou znovu otočit zpět, protože
déšť si usmyslel, že nám odchod pozdrží.
Tak jsme se pozdrželi v klubovně při hře Aktivity. Ale jednalo se jen o přeháňku, za
chvíli jsme byli na hřišti. Tedy na hřišti
dětském s prolézačkami, kolotočem apod. Toto
území přitáhlo děti jak magnet, což jsme využili
pro překážkovou soutěž. Na klasickém
vedlejším hřišti dáváme ještě
Rybičky a rybáře a pak se vracíme na hry do
naší zahrady.
 Odpoledne
se vydáváme zkoumat jarní přírodu. Před
odchodem si něco malého povíme a vyrážíme.
Na začátku cesty hned kolem jezevčí nory. Na louce
objevujeme pěkné stopy vysoké zvěře. Spoustu stop,
které dle plánu odléváme. Nejdříve
si je děti jedlým olejem naolejují a poté se do
stopy nalije sádra. Nechali jsme je vylité sádrou
na svém místě s tím, že si je ztvrdlé
vyzvedneme, až se budeme vracet. Cestou hrajeme Povodeň, bomba, brouci.
Po svačince v lese jedna polovina dětí hraje Stromovis
a druhá půlka
se učí poznávat stromy pouze po hmatu. Nutno dodat, že
poznávačka smrku, borovice, buku a břízy pouze po hmatu
dětem šla na výbornou. Potom jsme byli umluveni na stavbu
domečků. Po domečcích každého samostatně beru na posed,
odkud pozorujeme triedrem okolní krajinu. Děti si tak mohli
vyzkoušet, jaký výhled má hajný nebo
myslivec. Cestou zpět vláčíme dříví na
táborák a sbíráme již utuhlé stopy.
Za
tmy se rozhořel táborák, kde se vedoucí Jana a
Tomáš T. projevili jako buřtlabužníci.
Noční obloha byla překrásná, a proto jsme stejně
jako v pátek večer, pozorovali unikátní
jasný přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) s první evropskou zásobovací kosmickou lodí ATV - Jules Verne, která letěla souběžně před ISS
- obě tělesa byla pár dní před spojením. Pak jsme
si ukázali nějaké souhvězdí a planetu Mars na
krásném místě v Blížencích. Před
mytím a večerkou dáváme ještě jednu hru v klubovně a
zhodnocení dne. Děti, rozdělené do dvou družstev –
Morčata a Postrach chaty v Železné – soutěžily i mezi
sebou. Bodování bylo velmi vyrovnané, které
ale nakonec pouze o vlásek vyhrálo družstvo Postrach chaty v Železné.
Na
nedělním ránu byl již předchozí den znát,
děti vstávaly ke spokojenosti vedoucích o
poznání déle :). Neděle byla skutečně
vyvedená, teplá a slunečná. Děti stavěly ZOO pro
zvířátka, která do družstva dostaly. Samozřejmě
nechybělo hledání svačiny, rostoucí na stromě,
stejně tak hledání pokladu a
rozdávání diplomů. Tak tedy, v dubnu opět v Železné!
O výpravě na Perlu oceánu do IMAXu
O
výpravu do trojrozměrného kina IMAX byl velký
zájem, sešlo se 16 dětí. V kině samotném
někteří neodolali pražené kukuřici, poháry doslova
přetékaly tímto zobáním. Inu, po nás
by se z podlahy nazobaly i slepičky.
Kino bylo plné ze čtvrtiny. Komu by se také chtělo v neděli v deset dopoledne do kina, že. Úvod byl v trojrozměrném promítání uchvacující. Hejna rybek plavala všude kolem vás a droboučké živočichy v moři vypadalo, že snad spolknete. Kolárovým útesem nás provázela želva kareta, jménem Aris. Spatřili jsme tak známého
klauna očkatého, hravého delfína, žraloky,
desítky druhů ryb samotářů a krásná
hejna a spoustu dalších živočichů. Samozřejmostí
bylo povídání karety Aris o tom, co jsou to
korálové útesy: „Korály jsou velice
citlivá stvoření, která vyžadují teplo,
čistou vodu a sluneční světlo. Přežívají ve vodě o
teplotě 17,7 až 28,8 °C. Vzhledem k tomu, že ke své
existenci potřebují sluneční světlo, přežívají pouze v mělkých oblastech.“
 Trojrozměrná projekce byla opravdu úchvatná a mnohdy tak
reálná, že si děti často chtěli ryby i delfína pohladit. Ovšem toho, čeho se ruce dotýkali, nebyly ryby, ale hlavy diváků, sedící před dětmi. Naštěstí měli pochopení, také natahovali své ruce, i když ne tak vehementně, jako děti.
Po filmu si děti udělaly mořský kvíz, snažící se správně určit žraloky, kytovce a další živočichy. Na Zličíně jsme si zahráli nějakou tu hru.
A těsně před odjezdem
domů padlo několik kvízových otázek. Víte,
jaké ryby jsme ve filmu Perla Oceánu viděli? Byl to kapr,
úhoř nebo delfín? Ani jedna možnost není
správně. Víte proč?
Za skřítkem do planetária
V
neděli 20. ledna 2008, jsme v teplém, ale větrném
počasí, s dětmi navštívili pražské
planetárium. Hlavní sál planetária,
Cosmorama, byl už z půlky zaplněn, když jsme dorazili. Čekal nás
příběh o jednom malém obyvateli planetária. Byl vskutku
malý, zato s velkými ušisky. Takový
téměř všeznalec planetária a zdatný
opravář. Ale už menší znalec souhvězdí a
noční oblohy vůbec. To snad proto, že v planetáriu nebydlel odjakživa,
předtím se staral o hodiny na věži a pak se dostal do továrny, kde se
planetária vyrábějí.
 Náš
skřítek se seznámil s jedním pracovní- kem
planetária, pomáhal mu při opravách a také se chtěl podívat k němu domů. Nakonec
skřítek pozval svého nového kamaráda k
sobě. Bydlí totiž na jednom moc neobvyklém místě v planetáriu. Kde? Kdepak, neprozradím, běžte se s dětmi na příběh podívat.
V
příběhu samozřejmě nemohlo chybět několik naučných pasáží, například o
souhvězdích, o Měsíci, planetách i kometách. Skřítka a jeho kamaráda
namluvil herec Martin Dejdar.
Po představení děti žádali svačinu, jak by ne. Zde se
ukázal jeden nedostatek. Není se kam posadit. Nikde nic
na sezení. Tak se uvelebujeme na koberci na chodbě do
sálu. Odtud nás paní uvaděčka vykázala. V
planetáriu jsem našel jeden pěkný veřejný
zastrčený koutek, kde bez přítomnosti veřejnosti, na
pěkně čistém koberci děti vybalují svačinu. Kdepak i zde
si nás paní uvaděčka našla. Vůbec jí
nevadí, že by děti posadila
na studenou mramorovou zem, hlavně aby na koberci nebyl ani drobeček. Koberec je přednější!
Po svačince se vrháme na expozici ve vestibulu. Koukáme,
mačkáme tlačítka, obdivujeme, dozvídáme se.
Pak jsme si chtěli něco koupit, a ejhle, prodejnička zavřená. Na
stažené roletě stálo něco o 15ti minutách po
představení. Zde si uvědomuji rozdíl mezi
státní organizací
a soukromníkem. Říkám si, kde si maminka nebo
babička s dědečkem odpočinou, pokud je třeba, když se ratolest bude
chtít porozhlédnout po expozici. O časově omezeném
prodeji nemluvě. Zklamaní z uzavřené prodejny
odcházíme.
Děti jsou větší znalci vesmíru než
náš skřítek. Při čekání na autobus
ven z Prahy proběhl soutěžní testík z výpravy.
Pamatovali si toho vskutku nad očekávání
více, než bych čekal. Děti převážně
z prvních tříd daly dohromady téměř všechny
planety Sluneční soustavy a zodpověděly další
spoustu záludných otázek. Že by budoucí
odborníci? ;-)
|
