Hlášky dětí

Pošlete nám legrační hlášku Titulní strana | Výpravy | Tábory | Akce | O nás

Dětské hlášky (a nejen dětské)

"Moje ségra přišla ze školky a měl jsem zkažený celý lunární rok."
"Přemek je konzervativní, protože se vejde do konzervy."
"Proč si všichni myslí, že je vesmír nekonečný? Protože je romantik."
"Proč mám chlupy? Protože je správná kompatibilita Venuše a Jupiteru."
"Můj kamarád dneska nic nedělá, jenom mě štve."
"Nenašel jsem ho, ale stejně tam nebyl."
"On nám sebral okno."
"To je úplně stejný, jako na škole v přírodě, jenom trochu jiný."
"Až moje babička umře, odkáže mi želvu."
"Vletěla mi do kapsy vosa." "Však ty kapsy nemáš!"
"Nebrečím, jsem naštvaný. Brečení by se projevilo kapáním slz z očí."

"Ta hra s pavučinou byla horší, než dvě hodiny angličtiny za sebou."
"Jakmile dostane něco ženská, chlap nemá šanci."
"Ty nemáš jiný kraťasy?“ Ne, tyhle ještě nesmrdí."
"Jak jsem se kutálela, tak už ani nevím, co je za den. Ale vím, že je sobota."
"Už nejsem tak hloupej, jako minule."
"Dnes cítím, že bude dobrý den."
"Mne nejde otevřít umyvadlo."
"Byla to rezíma." (remíza)
"Mě bolí boty."

"Kde je ten pán, co nám poslouží, když hrajeme hry?"
"Proč brečíš?" "Ještě nevím."
"Byly výborný. Tyhle špagety jsem viděla v televizi."
"Bolí mě čelo" "Z čeho? Uhodil ses?" "Ne, to je taková nemoc."
"Auuu! Ty jsi mi zlomil kůži!"
"Já jsem se omylem počůral."
"Už jsi byl někdy na táboře?" "Ano." "A kdy?" "Zítra."
Při hře Městečko Palermo
"Vypravěč: Katány se ptá..." ozve se: "Můžu jít čůrat?"
"Kdo tam bude dřív? My nebo oni?" Vedoucí: "Každý jdeme jinam." Dítě: "Aha, takže tam budou dřív oni."
"Mně spadla na skříň čelenka."
"Já myslel, že půjdeme ze shora nahoru."
"U nás v koupelně straší. Tak jsme se tam zamkli. A teď jsem vám to přišel říct."

"Někdo rozlil pití." "Někdo?" "Spíš já."
"Není ti zima?" "Ne" "A proč máš husí kůži?" "Protože mi je zima, trochu."
"... Pak jsme jezdili na koních pro matroš."
"Já mám dvoje omalovánky. Jedny vtipný, druhý pro Ludvíka."
"Co si dáš?" "Tu takovou tu tamtu."
"Oni mají to a my ne."
"Kolik je ti let?" "Včera když jsme přijeli, jsem měla narozeniny. Bylo mi 45 let." "Dobře, a kolik je ti dnes?"
"V Kanadě se mluví anglicky, viď?" "Ano." "I v angličtině?"
"Umíš hodiny?" "Ne, jenom když mi je někdo řekne."
"Můžu spát v tee-pee?" "Můžeš." "Ale já nechci."
"Co je v Africe?" "V paprice jsou vitamíny."
Vypadly pojistky: "Nám se vybilo světlo ve sprše." "Nám se taky vybilo světlo ve sprše."

"My jsme to nesplnili, takže vypadáváme." "Tak vypadněte!"
"Proč máš ten šutr v posteli? V noci tě musel tlačit." "Ne, ne, netlačil, tento šutr je měkký."
"Mám výbornou zprávu, pojedeme do Chorvatska." "Já mám taky výbornou zprávu, dneska jsem se přežrala."
"Jsem si vzpomněl na maminku, jak mi říkala, že čím budu starší, tím se mi víc budou měnit chutě. Tak už je to asi tady."
"Co nechápeš na tom, že máš jít krást?"
"Já jezdím s Mírou ráda, protože hodně přikazuje."
"Pojede někdo ještě na další tábor?" "Já jedu na tenhle a pak ještě na ten minulý."
"Až umřeš, budeš vědět, do kolika let jsi se dožil."
"Teď tady jsme my a střídání bude za hodinu. A hodina má 19 minut."

Zajímavé pokyny (nepřikrášleno, opravdu zkopírováno z internetu)

Léky proti dešti: "Proto je vhodné, aby dítě si sebou do autobusu vzalo malý batůžek, ve kterém nebude chybět svačina, pití, pláštěnka a popř. léky pro případ deště."
Co udělá záměna y i: "Každý musí mýt pláštěnku a holinky."
Když se pletou písmenka: "Ideální kacapita 44 míst dává možnost obsadit pouze jedením kolektivem a zachovat tak soukomí a erosený pobyt. Prp tyto akce uajistíme autobus."

"Amálka byla samonalepovací, prezident se musí lízat."
Dítě na paní: "Kolik je vám let?" "Padesát." "Tak to se máte."
"Hele, já to neudělal. A on to dělal taky."
"Dej si deset." "Teď nemůžu, teď slintám."
Kokotník (= kotník).
Při hře Palermo: "Může ti někdo dosvědčit, že jsi byla doma?" "Ano, manžel." "A kdo je tvůj manžel?" "Cizí člověk!"
"Bezlepkový kohout je normální."
"A jaké zvíře byl Rango?" "CHALEMELOUN."
"Uvědomuje si vedoucí, kudyma ta cesta vede a že jsou zde malý děti?"
"Budeme dnes gejovata?" "Gojovat???" "Ano, gejovat." "Ne, grilovat nebudem."
"Stůj a pohni se."
"Neříkej to mne. Řekni to propiskou papíru."
"Oni rozházeli hru! Ale všichni se přiznali, že oni to nebyli."
"Co se stane motýlovi, když mu sáhneš na křídla?" "Zabije se!"
"My měli na parapetu medvěda. Matýsek ho v noci slyšel."
"Jarko, kolik je ti let?" "Já nevím, nemám u sebe hodinky."
"Ty nemáš smysl pro zábavu! Ty máš smysl jenom pro pravidla, který nikdo nedal."
"Julčo, nemáš to těžký?" Ne, to je lehký jako PLASE!"
"Čím se platilo na divokém západě?" "Eury!"
"Co je specifické pro krtka?" "Že má kamarády."

"Emil Holub byl člověk, který stvořil kurník."
"Začínáš poslední"
"Ty máš stejné DNA jako táta – voníš úplně stejně."
Jak říkáme samci koně? "Herec."
Jak se jmenuje obydlí sestavené z kmenů a trámů? "Hrob."
"V úterý byl výborný den, hlavně ten řízek."
"Proč máme k večeři Milánské špagety a ne ty normální?"
"Vše bylo tak rychlé, že mi heslo vyšlo z hlavy."
Holka, co stále brečí, na jiné dvě brečící holky: "Pojďte vy šneci ubulený."
"Jaké máš příjmení? To je to tvé druhé jméno." "Nevím, já asi žádné nemám."
"Já v tobě vidím, že děláš všechno proto, abychom se nekamarádily."
"Táta má malý vousy – doma."

Ríša: "Já budu holka, říkala to máma."
Vedoucí: "Jak se jmenuje souhvězdí Orion?"
"Vzal sis pláštěnku do batůžku?" "Já jsem jí stejně nemohl najít, tak proč bych si jí bral!"
"Šel jsem a praštil se o strop."
"Tak to je jasný..., ale nevím to."
"Ten kluk s krásnýma modrýma očima mne bouchnul!"
Holčička brečí u oběda nad talířem jídla. Vedoucí: "Proč břečíš?" Holčička: Já už nemůžu a nechci to vyhodit, protože by to umřelo."
"Pepo, jdeš na wc čůrat?" Pepa: "Ne, jdu tam hledat lachtany."
"Davide, víš, že máš dobrou volbu? Máš totiž dobrej hlas!"
"Jednu tyčinku za patnáct. Kolik stojí?"
"Babička je chytrá po prababičce."
"Nemluv s otevřenou pusou."
"Král má syrečkový plášť." (Míněno hermelínový).
"Já se umím nad vodou vznášet."
"Mám teplo v botách."
"Je to schovaný před očima."
"Rozkrojíte mi ten chleba na dvě půlky?" Vedoucí: "Ty nesníš celý chleba?" "Ne, já je sním obě."
Chlapeček: "Mě bolí bříško." Holčička: "Tak umři."

Při mytí rukou: "Mami, ty máš ty hodinky nepromokavý?"
"Tetóóó? A kdy se z té tety vylíhne to miminko?" Teta: "Za dva měsíce" Kluk: "Já jsem se narodil až ve třiceti."
Vedoucí na plačící dítě: "Copak ti je?" Odpověď: "Můj brácha je tak hezkej."
"Kde pracují vaši rodiče?" "Moje maminka je kolegyně a táta policajt." "A jaký? Městský, státní nebo dopravní?" "Pracovní."
Dítě: "rozkrojíte mi ten chleba na dvě půlky?" "Ty nesníš celý chleba?" "Ne, já je sním obě."
Vedoucí ze spaní: "Děti pojďte sem", záhy se probere… "vlastně oni tady nejsou."
Vedoucí ve 4 hodiny ráno ze spaní: „Řekni dětem, ať se seřadí do družstev!“
Vedoucí: „Ty neznáš slovo podtácek?“ „Znám, ale překvapilo mne to.“
„Dneska je pomalé počasí.“
V 1. třídě: „Vojto a jak se ti říkala básnička před celou třídou?“ Vojta: „Špatně, to prostředí se mi zdá velmi nevhodné.“
„Já už jsem vykončil.“
„Vím kdo se vyměnil, ale zapomněl jsem to.“
„Pořádně se přetláskej, ať mám večer od tebe pokoj.“
„Moje teta není taťkova čistokrevná sestra.“
Z astronomického tábora: „Co by jsi si vzal na Mars?“ „Cvičitelku Zumby, ta má dvojí využití, a bezdomovce, ten si všude najde jídlo. “
„Vůl nemůže mít děti.“
„Spaní mi nedělá dobře.“
„Jedny tyhle dva.“
„Fuj, to je dobrý.“
„Mám super baterku, která dokonce dokáže svítit ve tmě.“
„Zase jsme hráli Mrazíka! Víte, ony ty úterky bývají těžké.“
„Viděla si toho motýla?“ „To nebyl motýl, ale obarvená můra.“
Děti se zavázanými oči třídí věci z kýble: „Tady máš šátek a zavaž si oči.“ „To jako budeme zvracet poslepu?“
„Rostou tady masožravé kytky?.“ „Některé v Čechách rostou.“ „Já viděl kytku a ta měla hlavu.“
Při stýskání: „Už se jen párkrát vyspíš a pojedeš domů, to vydržíš, ne?“ „Když on je pro mě den jako hodina a hodina je pro mne jako týden.“
Děti na trampolíně: „Ó škoda, ona má už podprsenku.“
„Není to tvoje mikina?“ „Já mám stejnou, ale jinou.“
Mladý praktikant: „... tam stála kočka, óóó, úplně šťavnatá!“
„Jmenuji se Petr a jsem voják.“ Dítě: „Petr? To není moc vojenské jméno.“
„A této, kde si byla celou noc?“ „No, spala jsem.“ „Ty spíš?!?“
Děti hádají: „Ten co spravuje boty... no jak se mu říká?“ „Botník!“
„Proč má pejsek ustříhlej provázek?“ (ocásek)
Dítě: „Paci, paci, pacičky, táta koupil botičky a maminka pásek za myší ocásek.“ Vedoucí: „A dědeček?“ Dítě: „A dědeček tam nebyl!“

Sedmileté holky: "My jsme malý holky, který nemají ani dvě kila, my máme půl kila."
Vedoucí na děti: "Tak a teď si zahrajeme na ostro." Malý Honza: "To jako bez slipů?!"
"Sami, ty si nevezmeš batůžek?" Sam: "Ne teto, aspoň se s ním nemusíš tahat."
"Máma je levák a táta obouruč."
"Já mám dva dědy. Jeden je línej a ten druhej ne."
"Borůvky a Cola je dobrá na břicho. Ségra se po tom poblila."
"... A ty ještě k tomu sislás!"
"Bude nějaká dobrota." "To není dobrota, možná bude polívka nebo druhý jídlo."
"Půjdeme do sedmičky. To je ten pokoj s šestkou."
"Já mám doma tak krásný peníz, že až vyrostu, tak bude platit."
"Dneska nejsou zapékané flíčky. Dneska jsou zapékané těstoviny."
Paní kuchařka: "Tys to nesnědl?" Mareček: "Nesnědl a ještě se mi chce hrozně kakat."
"Jeden pohled a poznámku."
"Já jdu do jinýho pokoje, protože u nich to hrozně smrdí."
Z anatomie: trusovací díra = řitní otvor.
Ponaučení ke klukům: "Kluci, když jdete na malou, zvedejte prkénko." A zezadu se ozve: "Sakra."
"Děti, dostaly jste nějaký nápad?" "Já jo, ale ještě musím vymyslet jakej."
"Kdo se těší do školy?" "Já! Protože tam se můžeme o přestávkách prát. Tady ne."
Na paní v bufetu: "Našel jsem čtyři koruny. Tak já ti dám čtyři koruny a ty mi dáš pět, jo?"
"Proč nespíš?" "Promiňte, já musím počkat, až usnu."
"Vyměňte si místa kdo má zelené oči." "Ale já mám dvoje."
Malý Péťa si kreslí. "To je pořádně dlouhé auto, Péťo!" "No, to je meluzína..."
"Máma byla na super víkendu. Vymývali si i mozky".

"Mne bolí žábry" (Míněny žebra).
"V pohodě, nic necítím, ale bolí to."
"Máte pohledy a známky?" "Ne, až zítra." "Tak jeden pohled a známku."
"Já jsem měla průvan." (Myslela průjem)
"Co to pěkného stavíš?" "Hrob."
"Všechno lítá co peří má! Vrána lítá." L. Vrána: "Já jsem taky Vrána a nelítám."
"Zbyšku, na ženskejch je noční můra."
"Kolik to stojí?" "13 korun." "Tak na to nemám, já mám jen 10 a 20."
"Já netoužím po vítězství, já toužím po legraci."
Dva kluci: "Co kdyby někoho kousl krokodýl?" "No on by ukousl krk a hlava už by taky nebyla."
"Táta pije víno a maminka Gambrinus."
"Vosovčela je včela, která sbírá med a píchá kdy chce."
"Kolikátí jste byli?" "Druzí a šestí." "? Vždyť je jen pět družstev?"
"Jak se jmenuje vaše adresa?"
"Neměla si průjem?" "Ne, průjem je placatej."
"Kolik ti je roků?" "Čtyři" "A jak dlouho nosíš brýle?" "13 let."
"Maminka říkala, že až se dvakrát vyspím, že si mám vzít holinky."
"Já se těším domů, abych si mohl sníst tu svačinu."
"To umyvadlo se mi zdá být nějaké citlivé."
"Víš, já se nebojím, ale mám strach."
"Maminka mi zakázala jíst fazole, protože mám kašel."
"Co potřebuješ, Martine?" "Mohl bych si přidat šťávu?" "Jasně, pojď, naliji ti." "Ale ne, já ještě mám."

Děti: "Kde je Zbyšek?" Vedoucí: "Zbyšek je začarovanej." Děti bez mrknutí oka: "Aha."
"Paní učitelko, já nemůžu jíst!" "A proč, Honzíčku?" "Protože mne bolí nohy."
"Vidím dobře, i když jsem mrtvola."
"Paní učitelko, já vám přinesl polévku." (písek ve formičce) "Děkuji, Kubo. Moc dobrá polévka. Vaříš také doma mamince polévku?" "Copak máme doma v paneláku písek!?"
"Dnes se mi líbilo házet švihadlem na americkou vlajku, bylo to fajn, opravdu".
"Až mi dva umřem, už tady nic nebude, jenom Ježíšek, ten musí pořád existovat."
Vendulka si po dojezení oběda u stolu rýmuje písničku a Barunka ji poslouchá.
Vendulka: "To je rým, co?" A jedlík Barunka si povzdychne: "A přidávací okénko už je zavřené."
"Jak to, že včera tu ti mravenci nebyli a dneska tu jsou?" "Nevím." "Já jo! Oni přišli z Ameriky!"
Adélka nakreslila Manku od Rumcajse zeleně; "A proč je Manka zeleně?" ptá se vedoucí. Adélka: "Protože ještě není zralá!"
"Já nemůžu najít šátek, takže tu budu o dva týdny déle."
"Pojď rychle, ať nás nesežere klekánice". "A co je to klekánice?" "Já nevím."
"Byla jsem na velký a bylo to velký."
"Oni mi prdí do plyšáka!"
"Jéé, já to zapomněl, ale pošeptám ti to."
Při výletě: "Kdo se chce ještě očistit vášní přírody?"
"Ty jí nadržuješ, protože je sestra tvojí nevěsty!"
"My jsme nic před večeří nejedly. Markéta ti to dokáže." Markéta: "No jasně, my jsme to jedly spolu."

"Děti, víte co je to souška?" "Já vím, paní učitelka!"
"To máš stejný jako já. Akorát to máš trochu jiný."
"Máte na pokoji taky komáry?" "Ne, nás se ani nedotkli. My máme na pokoji vystavený repelenty."
"Jednu známku." "A kterou, na pohled nebo na dopis?" "To je jedno, která je levnější."
"Kterým hmyzem se živí netopýr?" "Ovocem."
"To jsou ale velké kalhotky." "To nejsou kalhotky, to je ségry podprsenka." "A ségra už má prsa?" "Má a má jich mnoho."
"Děti, jak se jmenuje samec prasete?" "Prasák!"
"Kůň dává ze sebe maso."
"Dobrý den, my jsme z tábora Měnil kovboj měnil a hrajeme hru Havlovice nad Úpou."
"Nehejbejte s tou vodou nebo se mi utopí šampon."
(Šestiletá Andrejka na vedoucí): "Proč hrajeme takové těžké hry? Aha, vy chcete vědět, co v nás je. A já bych zas chtěla vědět, co je ve vás."
"Otevři oči a nedívej se."
"Já budu mluvič." (míněn vypravěč)
(O úkolu): "To je tak těžký, až mne bolí za krkem."
"Jak se píše F?" "A co chceš napsat?" "Přijedu f pátek."
"Kluci pozor, teče k vám pulec."
(Z běžné praxe): "Proč brečíš?" "Nemůžu najít holinky." "A nemáš je nahoře?" "Mám."
"Slyšel krádež na vlastní oči!"
"Nežaluj." "Já nežaluju, já to jenom říkám."
"My večer na pokoji mluvíme sprostě." "A tobě se to líbí?" "Ne, mne zajímá chemie."
"Jestli se ta fronta nepohne, tak mi prasknou vaječníky." (povídá jeden chlapec)
"Myslím, že už začínám končit."
"Kluci nám píšou strašný sprosťárny." "A co píšou?" "Že nás strašně milujou."

Dopis z tábora

Přesná adresa

Pošta domů

Balík dětem na tábor

Táborové básnické výtvory

Veget Ovce si právě dávaj veget, ve stejné době si Artuš odskočil na prevét. Právě se uklízela Artušova lóže, a jak to smrdělo! Ach můj ty bóže. Artušův výkal padal z prévetu dolů a spadl Hrabošovi přímo na holou hlavu. Hraboš zapěl: „Artuši bude bitka, tentokrát se ale nesetkáme u dobytka.“ Když se sešli Hraboš řekl: „Já se pomstil, celý Kamelot jsem ti rozbil!“ Nikdy nechoďte pod žádný prevét, rači si dejte jako Ovce veget.	Merlin a Artuš Když Merlin Artušovi čaruje, rytíř mu na záda maluje. Merlin už jde spát, Artuš si jde hrát. Rytíři hrajou s Artušem, Merlin už spí s teploušem. Rytíři jdou popíjet, Artuš chodí pobíjet. Artuš ještě bojuje, rytíř všechno propije. Merlin zase vstává, zloděj ho o kouzla okrádá.	Nabídka na jednom stanu: Magické čtení z karet: téma láska = 4,- Čtení ze žil (z ruky) = 2,- Uvolnění mysle = 3,- Zástava krve (není bezpečné!!) = 2,- Kouzlo = 1,- Kouzlo = 2,- Vidění do budoucnosti = 3,- Čtení z karet: pravé vykládací žolíky: 2,- Čára života = 1,- Lehká hypnóza = 5,- vzpomenete si na různé věci Uvolnění těla = 1,- Kouzla s kartami = 2,- Masáže: krku, ramen, zad; 5min. 3,- Učebna pokru = 4,- (od 19 let)
Báseň o ženách Tak jako každý správný pán, který k šlechticům rád by byl přijat, chodíme s hrabětem, když ženy jdou prádlo prát mokré je k rybníku očumovat. Nemáme však jen tak nicotné cíle, které, ač zrak náš je ocení, sic mají účinky jářku okamžité, nedbají o životní prostředí. A tak teď s hrabětem místo na čumnedu okukovat mokré ženské vnady, chodíme do lesa poslouchat vážnou hudbu krmiti vysokou a kojiti hady.	Středověká láska Láska ve středověkých zdech krásně rozkvétá jako třešňový květ. Silní rytíři se dvoří mladým pannám na nádvoří. Pod rozkvetlý strom panna usedá vedle sebe chlapce má. Pod rozkvetlý strom usedají, hubičku si přitom dají. Teď panna leží v hrobečku láska ta láska jí zabila. Chlapec, který jí dal hubičku, teď jinou si odvádí.	Mordred Narodil se Artušův syn, jmenoval se Mordred. Merlin radí, aby využil jeho rad, že Morgona chce zaútočit na jeho hrad. Mordreda by unést chtěla, ale hrad nedobila. Mordred pak utek sám za svou tetou, aby zbrojil proti Artušovi. Když Mordred přišel k Mordaně, díval se na ni oddaně. Artuš své síly zbrojí, ale Morgana se ho nebojí. Se svými věrnými do boje vyráží, kromě Mordreda všechny poráží.
Středověk Všichni žijem v Kamelotu, Při výstavbě padlo potu. Hodně válek vyhráváme, Excalibur používáme. Artuš vytáhl ho z kamene, Byl pasován na krále. Merlin kouzly pomáhá mu, Morgana meč ukradla mu. Výpravu pro něj jsme měli, Zpět jsme ho hned získávali. Z pochvy jsme ho vytasili, Až když jsme meč odčarovali. Domů jsme se vrátlili, Pěkně hodně veselí. Pak žili jsme si dál, Kdopak by se nás teď bál.	Smrt hrdinů Brali panence milýho. Slíbili, že vrátějí jí ho celýho. Pak cvičilo ho na vojáka. Když v tu přišel soudný den. A řada nepřátel hrála na buben. Když viděli si do tváře, velitel zavelil, Boj. Silní a stateční rytíři chránili svou zem. Pak poslední muž zůstal stát. Na louce těly poseté. Kde krkavci trhají těla hrdinů.	Vojáci Vojáci chodí do války Balisti střílí do dálky Na hradě máme hlad Spálili nám sad Meče a štíty řinčí Okolo padajících lidí vítr fičí První hradba nám padá Až vyhrajeme vyroste nová Doufáme, že to brzy skončí Podpálíme jejich tábor loučí Válka konečně skončila Většina našich lidí umřela A naše zem v ní prohrála
Óda na S Snědý soused snědl sedmou svini. Svině strašně syčela. Soused sebral svini srdce. Strčil srdce soudci. Soudce snědl srdce. Spolkl srdce. Strávil srdce. Soudce a soused syčí splínem. Sežrali svini, sežrali srdce. Sežerou sami sebe. Soudce snědl sousedovo střevo. Soused skonal strašnou smrtí.	Óda na B Bagrista Bedřich bagruje blízko Bartošovic bystra. Bagruje, bagruje bláto bagrista Bedřich. Bílý BMW bourá barák babičky Bílé. Babička Bílá brečí, běduje, buzeruje bagristu Bedřicha. Bedřich buzeruje babičku Bílou. Biolog Brtník bourá bílé BMW. Babičku Bělu bolí boule blízko boty. Bílí bikeři bikují bláznivě blízko babiččinýho bílo-béžového BMW. Babička blahopřeje Bedřichovi, biologovi, bikerům blízko buzerantského bystra.	Jan, Jirka a jasmín Jan Jelínek ječí jako jelen. Jan jezdí jako Jana. Jak jezdí Jana? Jana jezdí jako judhista. Judhisti jezdí jako jantaři. Jantar jede jako jepice. Jepice jede jako Julián. Jasný Janek jedl jedlý jíl. Jedlý jíl je jedovatý. Jaký Jan jedl jedlá jablka? Jednou jel Janek jako Jirka. Jirka jezdí jako Jana. Jana jela jen jednou jako Jirka. Jirka jezdí jako ježek. Ježek jezdí jako Jana. Ježek je jasmín. Jeden jediný Jarda jezdil.
Tábor Tábor je útočiště zbloudilých duší, občas tu někdo buší. Mokré oblečení ve srubu se suší. Špinavé ponožky zde puší. Ve smradu stan č. 7 vede, předehnat se je nepovede. Všichni hrají spoustu her, pokaždé jiné každý den. Zbyšek ví, čím okořenit den, běháme lesem sem a tam, leckdo z nás je veterán. Ešusy jsou od guláše, ale i špinavé zůstávají naše. V lavórech je umyjeme lavóry pak vylijeme. Ze všech týmů my jsme ten nej a nejsme na prodej!	Óda na S Syn Sedrika Soukupa sypal sovám, sýkorkám, sýčkům, supům sušená semínka slunečnice. Srnkám, syslům, sobům sypal seno. Sumcům, sardinkám, sypal sušenou směs se smetím. Svini Sáře sypal seno se solí. Óda na P Policejní patrola přijela pátrat po podezřelém pracujícím podvodníku. Plně překvapena podlostí podvodníka Pavla překročila povolenou pracovní podobu.	Óda na T Tak teda tenhle tým to trefí! Tomáš Trulli táhne, Týnu Tenkou toleruje. To tak. Teď tě to trkne. Tumáš, Tomáši, to tě týrá terminátor. Tenhle terminátor Tonda tupě tluče Tomáše taškou, tam. Táta troubí, teta trpí. Tchýnin traktor trousí tenkou trávou, tchánovo toledo táhne tým. Tomášův trabant troubí trapným tónem. Teď tě trumfne Tereza Tlučhořová. Trápí teplé tele, toyvo třídní tablo tele tíží. Ty trapná této, třískni to tele. To tele trpí tak tupě. Teta tloukla tele tvrdě. Tenhle tým tloukl tetu, teta tloukla tele. Trabant tahal taky tele. Tým trpaslíků trpí teplem. Tonda tahá truhlu tolarů. Tolary tinkají tichým tónem. Táta topil teplého Tondu. Talisman tolerantního Tarzana tloukl toho tlustého tchořovitého tygra takovým tlakem. Tygr těžkou tyranizaci trpěl.
Blázni Dneska je ten pátek, co blázni mají svátek. Do vysokých hor, jedou blázni na tábor. Ty největší blázne Zbyšku, vyndej si ze zadku tu šišku. Druhý blázen Mariňák to je dobrej kamarád. Třetí blázen to je Jitka, úsměv má jak hezká kytka. Dalších bláznů je tu moc, opíjej se celou noc (pozn. Zbyška - na táboře nepijeme :). Na táboře je to prima, v noci je tu velká zima, tudíž všechny chytla rýma. Tábora je bohužel konec, pro nás blázny zvoní zvonec.	Moje milované miminko! Milá maminko, miloval mě můj milý mladý Michal. Máme miminko! Maminko, miluj mé malé miminko! Mé miminko má malý malíček. Márinka má milého medvídka Míšu. Márinka maluje marihuanu, míč, marťánka, méďu. Michal míchal míchačkou míchanou maltu. Michal měl malou myšku, Márinka mu myšku mučila. Márinka mimořádně mávala mrožovi. Mrož Márinčino mávání minul.	Mariňák Mariňák má málo milostných minut. Mladý muž mával malým mravencům. Mravenci míchali máslo měchačkou. Mladý muž má mravenčí máslo, mravenci mají mraveniště.
Den Pan Příhoda poseděl pod pryskyřicí. Pak poodešel, přistoupil pan Pošmourný. Podal panu Příhodovi papíry pro podání pevné petice případu Potopa. Paní Pipková polila pana Pipku pravým plzeňským pivem. Pan Pipka poslal paní Pipkovou pro plné plzeňské pivo. Paní Pipková popřála panu Pipkovi pěkné pití, pak poodešla pro pravé plzeňské pivo. Pravil právník právničce práva pro plýtvání penězi. Paní právnička pronesla pár přání, potom přešla po pláži Pacifiku pro případnou pomoc. Proto pochopíme, proč právníci podávají přísná pravidla pro pykající pány. Přemohli pokušení porušení práv podaných pracujícími právníky. Půl party policistů postihlo pár pracujících podvodníků. Podali podělané peníze pracujícím prodavačkám. Pykají, protože přeslechli pokárání právníků.	Ptačí profíci Pan Poláček potřeboval proso pro ptáčky. Proto poprosil pana Pavla Pekaře původem Poláka. Prosil přes Pekařovi pochyby, protože potřeboval potravu. Prochladlí, prohladovělí ptáčci pípali přes perutě. Po pozření potravy ptáčci pětkrát pípli, polkli, poděkovali. Prostě profíci! Pěkně přejedený ptáček přepadl přes protrhlé pletivo, poté pošel. Pošetilí ptáčci pohoršeně protestovali proti protrhlému pletivu. Pomatený Poláček Počítá ptáčky … Pošlého ptáčka přehlídl, proto poté přišlápl. Přeživší ptáci plakali, protestně prchli, přeskočili přes pomalovaný parapet pryč. Pan Poláček pleskl panu Pekaři pohlavek, protože proso působilo pomatenost prchlích ptáčků. Prostě profík!	Dudy Petr přišel pozdě do postele, potom přišel Patrik počůraný. Petr a Patrik prostě přichází pozdě a příšerně. Pátek se procházeli po parku. Potkali policistu. Petr a Patrik prosili o prominutí, protože počůrali paseku. Policista přikývl. Petr a Patrik se procházeli dál. Petr později potkal Pavlu. Petr povídal o psech, protože psi pořád procházejí parkem. Patrik potom potkal Petru. Petra se Patrikovi posmívala, protože si prdnul a počůral plavky. Potom Patrik přiběhl k Petrovi. Petr pískal píšťalkou na psa. Pes přiběhl a prosil o pohanku. Petr pohanku přinesl. Pes potom pokousal Petra, protože pohanka připomínala psovi párek. Potom přiběhl Patrik, protože potřeboval pomoc Petrovi.
Náš tábor Támhle visí pestrý fábor, tam už bude ten náš tábor. Náš tábor je super príma, nehrozí tam žádná rýma. Vedoucí je super Zbyšek, co má v chatě stádo myšek. Když vysvitne sluníčko, usměje se maličko.	Oddílová To ti naši smajlíci nejsou žádní padlíci. Nikdo neví kdo to je, když se pustí do boje. Jeptišky tak svaté nejsou, na kopytech vás roznesou. Modrou barvu vyznávají a tebe si vychutnají. Jeptišky ty uměj a Šimlíci jen čuměj. Ovšem občas zadaří se, Žluťásci pak radují se. Red Vloudi nás varují, že si všechny podají.	Jen jednou Jel jednou jeden Jirka, jel jako jeřáb. Jirka je jako jasný junák, je jako jasmín.