..............................................
Pracovní pod
hesly
|
| ZAJÍMAVOSTI |
Kreativní dětské pokoje
Pamatujete
si, jak vypadal váš dětský pokoj? Já mám v paměti pevně zarytou
fialovou látku s medvídky. Stejně tak si zřetelně vybavím
„univerzálový“ nábytek nebo drsnost chlupatého koberce. Dnešní děti
tráví v interiérech dvakrát více času než my, jejich rodiče. Co se
vryje do paměti jim? Když začnete zařizovat nebo upravovat dětský pokoj
a shánět informace, všude narazíte na „hlavně bezpečně“ a „děti milují
barvy“. Myslím, že to nestačí. Vytvořme zdravé pokojíčky ohleduplné k
dětem i planetě. Dále.
(Zdroj Sedmá generace)
.....................................
Hedvábí - ušlechtilé vlákno, jehož výrobu řídí motýli
Podle
čínské legendy se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n.
l.. Vypráví se, že Chuang-Ti požádal svou ženu Si Ling-Š´, aby
zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Si Ling-Š´ objevila bílé
housenky, které snovaly lesklé zámotky. Později jeden zámotek náhodou
upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno
a navinout ho na cívku. Podle všeho tak objevila technologii výroby
hedvábí, která zůstala po více než 2000 následujících let čínským
tajemstvím. Výroba hedvábí sestává ze čtyř částí: pěstování
morušovníku, chov bourců morušových, namotávání hedvábných nitek ze
zámotku na cívky, tkaní hedvábných látek. Více.
(Zdroj Rozhlas.cz)
.....................................
Šakalů je u nás víc, než tušíme
V
bývalém vojenském prostoru Milovice se rozmnožují šakali.„Poprvé jsme
šakala nafotili roku 2015, ale nevěděli jsme, jestli se jedná o trvale
usazeného jedince, nebo jen procházející zvíře,“ uvedla v Magazínu
Leonardo Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty
Univerzity Karlovy v Praze. Vědci později zjistili, že jde o usazeného
jedince. Šakala není důvod se bát. Není nebezpečný, zvíře je to plaché
a při kontaktu s člověkem uteče. Takže kdyby ho někdo viděl ve volné
přírodě, tak to může považovat spíše za štěstí než za nebezpečí. Dále
(Zdroj Rozhlas.cz)
.....................................
Cookovy ostrovy se snaží zůstat nejzelenějším rájem pro turisty
S
rozvojem rybolovu, podmořské těžby, ale i turismu se tamní příroda
začala měnit a upadat. Vytvoření, respektive rozšíření, mořské
rezervace má v první řadě vést k tomu, aby se fauna i flora obnovily.
Neznamená to ale úplný zákaz ekonomických aktivit na území celé
rezervace. Více
(Zdroj Rozhlas.cz)
Další
zajímavosti
|
| HVĚZDÁŘSKÝ
SLOUPEK |
......................................
Viditelnost
Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
| dat. |
od |
z |
na |
| 5.8. |
21:42
|
sz
|
jv
|
| *5.8. |
23:19
|
z
|
jz
|
| 6.8. |
22:26
|
z
|
j
|
| 7.8. |
21:34
|
z
|
jv
|
| *8.8. |
22:19
|
z
|
jz
|
| 9.8. |
21:26
|
z
|
jv
|
| *11.8. |
21:18
|
jz
|
j
|
Od 12.8. do 3.9. není ISS z ČR viditelná
|
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze,
(pokud nevstoupí dříve do stínu
Země), trvá cca 5 min.
......................................
Mléčná dráha jako studna legend
Každý
z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud
vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je
již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři
noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou
inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i
kulturami. Pojďme si některé stručně představit... Dále
......................................
Již
neaktuální (historie)
Starty raket a
události
......................................
Mise
raketoplánů
Discovery
STS-124
Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIP
Ne 13.8. – ČT2 21:45
V zajetí rychlosti
Anthony Hopkins v roli muže, který šel celý život za svým snem: být nejrychlejší.
Novozélanďan Burt Munro strávil 40 let života zdokonalováním svého
motocyklu Indian z roku 1920. S tímto strojem se pak vydal na cestu na
solná jezera Bonneville* v americkém státě Utah, která jsou díky
dokonale rovnému povrchu ideálním místem pro rychlostní závody. Přes
nepřízeň okolností se mu v roce 1967 podařilo zajet rychlostní rekord,
který dodnes nikdo nepřekonal.
......................................
KINO TIP
Cesta na Měsíc
Podivuhodná cesta
Snímek
Georgese Mélièse, natočený roku 1902 (6 let po vzniku filmu), Cesta na
Měsíc, se stal blockbusterem ve filmové historii, který byl však
zapomenut. Roku 1993 byla objevena jedna barevná filmová kopie, která
byla považována za ztracenou, a tak se rozjela jedna z nejdůmyslnějších
a nenákladnějších restaurátorskou akci v historii filmu. Podivuhodná
cesta doplňuje Mélièsovu Cestu na Měsíc a vytváří tak výjimečný filmový
zážitek pro všechny milovníky filmu. Více
......................................
HUDBA TIP
Chris Rea
Út 7.11. Kongresové centrum, Praha 4
Rea
se narodil se v roce 1951 v anglickém Middlesbrough. Debutové album
vydal v roce 1978 a pochází z něj i jeho první globální hit „Fool If
You Think It's Over“. Pátého studiového alba Water Sign z roku 1983 se
prodalo přes půl milionu kusů a hit I Can Hear Your Heartbeat bodoval v
hitparádách po celé Evropě. Následné koncertování rozšířilo jeho
fanouškovskou základnu, která mu zůstala věrná i po následující
desetiletí. Období po vydání alba King of the Beach v roce 2000
přineslo nejenom úspěch, ale bohužel i onemocnění, které vyústilo
v kratší přestávku v jeho kariéře. Po ní se Chris Rea vrací ke svým
bluesovým kořenům.
 |
| SLOUPEK ŽK |
|
......................................
....................................
....................................
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi je
tvořivý projekt pro všechny
žáky od druhého stupně zš.
Vítejte
na Zemi... je název
spousty naučných her a testů. Jednoduchá
hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh. Náročnější
ekologická hra Honoloko.
Víte,
jak naložit s
bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik
her pro děti.
Klasická hra šibenice na
Českém rozhlasu. Tři hry na balonek.cz. |
| HUMOR |
"Sex je
náš" od skupiny Lucie v
úpravě pro dechovku! :D
...................................
....................................
|
....................................
Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a
vložte do
svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
|
|
Příběh Ebrourie (tábor Kačlehy)
9.8.17
Když
jsme dorazili do tábora, proběhlo jako obvykle seznamování, a podle
všech zvyklostí probíhal i první den v království Ebrourie. Království
bylo rozděleno do čtyř rodů, v jejichž čele stáli konzulové a kvestoři
z řad královské družiny. Po večerním táboráku, na kterém zazněla kromě
zpěvů i jedna z mnoha prastarých legend, však bylo několika obyvateli
Ebrourie nahlášeno, že se kolem tábora pohybují zvláštní modrá světla.
Nebyl to ojedinělý úkaz, i druhý večer se objevila, a to ve větším
počtu.
Zanedlouho
jsme zjistili, že nejde jen o světla, ale o zvláštní přízraky s bílými
obličeji bez výrazu, se kterými jsme se brzy nato střetli tváří v tvář.
Bohužel na ně nezabíraly naše zbraně ani očarované mong-kharamy.
Poslední, co jsme mohli dělat, bylo provést pod vedením Kharazima,
učence řádu pěti, ochranný rituál, který by přízrakům zabránil dostat
se do obydlené části království. Rituál byl nebezpečný, v táboře směli
zůstat jen vyvolávači, kteří se ho účastnili, a proto šli všichni
ostatní přenocovat mimo tábor. Bohužel je ale zahnaly zpátky přízraky a
rituál se nezdařil. Druhý den jako podmínku za poskytnutí prostředků k
provedení rituálu správce Zavan nařídil vybírání daní – již druhé v
měsíci. Velká část přinesené inkarnitové rudy však putovala do jeho
kapsy.
 K
velkému zármutku všech král Ebrourie padl na výpravě. Zavan se okamžitě
zmocnil vlády, ale v královské družině se našel králův právoplatný
dědic. Když se správce odmítl vzdát trůnu dobrovolně, byl rozzlobenými
Ebrourijci vyhnán, za což se později nezapomněl pomstít. Spolu se
správcem zmizela i většina inkarnitové rudy z královské pokladnice, a
tak musely rody po čichu vypátrat naleziště, proplížit se okolo
přízraků a natěžit nové zásoby.
Velké
pozdvižení způsobila zelená kaše. Královská družina usoudila, že je
kaše v pořádku, při večerním nástupu se však u všech objevily zvláštní
příznaky – bolesti rukou, nohou a slepota. Nakonec nám pomohla zvláštní
bytost jménem Mongphera, která z ingrediencí, které jí nemocné rody
přinesly, uvařila protijed. Také nás naučila bránit se proti přízrakům.
Za svou pomoc ale chtěla rukavici válečného hrdiny Agaraga, pro kterou
jsme se hned druhý den vypravili.
Každý
měl příležitost si pod vedením velmistrů z řad královské družiny během
prvního týdne osvojit šerm, lukostřelbu, boj beze zbraně, ranhojičství
a řemeslnictví. Všechny tyto umy se později osvědčily v nesčetných
bitvách, které Ebrourii čekaly. Nejprve jsme bojovali s černokněžníkem
vyvolávajícím přízraky o rukavici, kterou jsme pak přinesli Mongpheře.
Druhá bitva byla svedena o královskou korunu, ukradenou Zavanem, pro
kterou jsme se museli probít lesem plným přízraků.
Přízraků
neubývalo a po tolika střetech jsme byli pevně rozhodnuti zjistit o
nich více. S tím nám pomohla návštěva učených mistrů Řádu pěti, kteří
nás odkázali na prvního mistra z pěti a Knihu spojení, kterou měl u
sebe. Ani to však nebylo jednoduché a museli jsme splnit čtyři úkoly
mistra Kethariho, abychom dokázali, že jsme hodni znát polohu sídla
Řádu. Tu nám Řád nakonec nesdělil, ale bylo nám prozrazeno, že první z
pěti je na výpravě nedaleko od nás a Knihu má u sebe. Ozbrojili jsme se
a vydali jsme se za ním na dobrodružnou cestu, která trvala dva dny.
Zjistili jsme, že z knihy byl vytržen list, a museli jsme znovu čelit
přízrakům, abychom mohli vytvořit ochranné kouzlo kolem tábořiště.
Legendy,
které se četly u táboráků, se nakonec ukázaly být důležitějšími, než se
zdálo. Z přízraků se vyklubaly bytosti jménem Xartha, o kterých jsme se
v legendách doslechli a které kdysi dávno přicházely pomocí mocného
Porthillského kamene do našeho světa v naději na záchranu vlastního
druhu. Vše se ale zvrtlo, v dlouhou krutou válku, kterou nakonec
zastavili spojenými silami, tři lidští vládci, jeden čistokrevný Xartha
jménem Zareth a jeden poloviční Xartha Solgar.
Po
porážce mocné První Bytosti, která kámen chránila, roztříštil Solgar
Porthillský kámen na pět úlomků a tím přerušil spojení mezi světy. V
poslední době se kolem nás zvláštní kamenné úlomky opravdu objevovaly a
dali jsme si dohromady, že se asi jedná o Porthill. Jeden jsme měli u
sebe na královské koruně, další u sebe měl černokněžník a jeden byl na
rukavici, kterou jsme získali pro Mongpheru. Ve třetí bitvě, ve které
položil život král Ehrak, jsme se opět postavili černokněžníkovi a jeho
přízrakům. Černokněžníka jsme zajali a v táboře proběhl soud, kde jsme
hlasovali o jeho osudu. Byl nad ním vynesen rozsudek smrti a byl
okamžitě vykonán. Bohužel jsme odsoudili nepravého.
Hned
po popravě nás přepadla Mongphera se Zavanem po boku, ukradla nám
všechny získané úlomky kamene a vyšlo najevo, že černokněžník byl celou
dobu Solgar. Legendy byly pravdivé. Později jsme omylem vyvolali i
Zaretha a ten nám prozradil, že Mongphera je ve skutečnosti První
bytost. Měla u sebe všechny úlomky a hrozilo velké nebezpečí, že kámen
spojí a ovládne. Proto jsme proti ní společně se Zarethem svedli
poslední velkou bitvu, ve které byla poražena a po dalším hlasování
vydána Xartha, kteří byli konečně z Porthillu vysvobozeni, aby se s ní
vypořádali po svém.
Jejich
příběh porážkou Mongphery zdaleka neskončil, Ebrourie v něm však svou
roli sehrála a mohla se poklidně navrátit k nápravě škod napáchaných
správcem Zavanem.
Lucie Pavlišová – Zeya
ETHELBERTI
|
ŇÚWDEGÁTI
|
KINGESTOUNI
|
JENDRINGOVÉ
|
Matyáš – Aikr
Lucie – Zeya
|
Markéta – Rowena
Tomáš – Eothain
|
Jindra – Karazim
Terka – Morgien
|
Terka – Thabie
Vojta – Monfon
|
Veronika T.
Matyáš L.
Monika Z.
Gábina J.
Linda V.
Linda S.
Katka T.
Josef G.
Julie R.
Bára V.
Ema R.
|
Liam J.
Vojta V.
Kamila V.
Helena H.
Amálie H.
Martina K.
Viktorie K.
Karolína M.
Veronika L.
Jindřiška B.
|
Bartoloměj V.
Kristýna H.
Markéta H.
Gábina S.
Štěpán H.
Denisa D.
Sabina F.
Alice V.
Jana G.
Stela B.
Max V.
|
Jan Š.
Jirka C.
Patrik S.
Eliška G.
Tereza L.
Denisa H.
Štěpán V.
Žaneta F.
Andrea F.
Amálie Č.
Valérie H.
|
|
|
|
|
Jak jsem konečně spatřil žluvu
7.8.17
Letos
tomu bylo už 16 rokem, co jsme měli tábor u velkého Kačležského rybníka
v jižních Čechách, v České Kanadě. Dlouho jsem nevěděl, že nad našimi
hlavami létá náš jediný zástupce tropického ptactva – žluva hajní (2).
Nevědomky jsem znal jen její flétnovitý zpěv, navozující atmosféru
tropického pralesa. Až před lety jsem zjistil, že patří tomu nádhernému
ptáku, kterého znám jen z knih a kterého jsem chtěl jednou spatřit.
A
tak ve chvilkách volných během tábora, zaslechnul-li jsem hlas žluvy,
prohledával jsem koruny stromů, leč marně. Žluva je poměrně plachá,
drží se vysoko v korunách stromů a díky zbarvení je při pohledu zespoda
nenápadná. Den po táboře jsem si udělal výlet. Ani jsem neopustil louku
tábora a opět slyším ten nezapomenutelný zpěv. Dlouho prohledávám
koruny olší, ale kde nic tu nic. Pokračuji tedy na sousedovic louku.
Znovu se ozve Oriolus oriolus, což je pro žluvu latinské, mezinárodní
jméno. Triedrem prohledávám osamocenou velkou břízu na louce. Mé přání
se splnilo!
Svítivě
žluté tělo s černými křídly, jak nádherný pták. A dokonce dva. Jeden z
nich si čistil peří na křídle a já se mohl dlouho kochat žluvou,
vystavenou na okraji větve v celé své kráse. Konečně jsem spatřil
opeřence, jednoho ze zhruba 400 párů hnízdících v ČR. Snad se další
podobné úlovky beze zbraní podaří v dalších letech.
Cyklistická výprava za největším dopravním letadlem světa
21.6.17
V
květnu jsme si udělali netradiční akci, kterou můžete brát také jako
typ na nevšední cyklistický výlet. Poloha Rudné je v tomto směru
výhodná.
Výprava
měla dvě části. V té první jsme se sešli v klubovně Žlutého květu v
základní škole na promítání naučného dokumentu o největším dopravním
letadle světa – Airbusu A380.
Dokument byl zajímavý a některé věci, o kterých se v dokumentu mluvilo,
jsme si za nedlouho živě ověřili. Zcela plná klubovna účastníků,
především dětí, měla jednu výsadu. Díky jednomu tatínkovi, který
opravuje na Ruzyňském letišti letadla, jsme si mohli osahat a podívat
se na díly z letadel a ukázky leteckých materiálů.
Mezi účastníky tak například kolovala lopatka z motoru Boeingu 737–400 po střetu s ptáky, okénko z trupu letadla, kryt pozičního světla, obraceč (reverz) tahu proudového motoru. Z materiálů jsme si mohli osahat moderní uhlíková vlákna
(u A380 se z nich vyrábí např. směrové křídlo), hliníkové a jiné
výplně/výztuže používaných především v podlahách letadel, kevlar a
různé nezpevněné tkaniny a síťky. Jako bonus byla k vidění kopie
tepelné dlaždice raketoplánů, které raketoplány chránily před žárem při
vstupu do atmosféry Země.
 Po
naučné části nastala část pohybová, cyklistická. Po úvodním
bezpečnostním ponaučení se více jak 30 cyklistů – rodičů a dětí –
vydalo k letišti. A v tom tkví výhodná poloha Rudné. Z Rudné vede trasa
přes dálniční most (nyní v opravě, ale pro pěší a cyklisty je otevřený)
na Chýni. Chcete-li se vyhnout silnicím (např. kvůli dětem), v podstatě
stačí přejet kopeček z Rudné do Chýně a na konci Chýně u rybářství u
Černých zahnout ze silnice doprava, na cestičku vedle chat a vojenského
objektu. Pak už jedete jen po vedlejších cestách a ulicích. Kolem
Břevského rybníku, dále stezkou kolem Litovického rybníku, kde se
můžete zastavit na vyhlídce (ptačí pozorovatelna Litovický rybník). V
Hostivici od Litovického rybníku zahnete do ulic města, dojedete pod
nádražní most a pokračujete dále k areálu letiště. Samozřejmě se dá jet
jednoduše z Chýně i po hlavních komunikacích. Možností je spousta.
Trasa od dálničního mostu až na vyhlídku letiště je dlouhá zhruba 11
km. Zde je příklad trasy: www.mapy.cz/s/1Lxpt.
Vyhlídkový val (spotterská plošina, letecká vyhlídka…) u křížení leteckých drah se
naším příjezdem zaplnila. Měli jsme nádherný výhled na přistávající a
odlétající letadla, protože vyhlídka jen nad úrovní plotu. V podvečer
je na Ruzyňském letišti vždy rušno. Nyní jsme na vlastní oči viděli to,
o čem byl dokument; Airbus A380. Tento kolos k nám létá každý den,
pravidelně. V 13:30 přistává, v 15:55 je odlet (viz www.planes.cz).
V dokumentu popisovali, jak dosáhli toho, že je letadlo při letu tiché.
A skutečně. Jeho start byl oproti jiným menším letadlům neuvěřitelně
tichý! Měli jsme štěstí na datum výpravy, protože nás čekala jedna
rarita, která u nás není běžně k vidění – Antonov An-124 Ruslan.
Tento kargo kolos po přistání popojížděl kolem nás a na rozdíl od všech
letadel to bylo s velkým náskokem nejhlučnější letadlo, až si někteří
zakrývali uši. Letadel jsme se nabažili a po společné fotce vydali
zpět. Ovšem na zpáteční cestě se většina zasekla u stánku se zmrzlinou
v Chýni.
Zkuste
to také. Na výlet na kole s nevšedním cílem (aneb letadla na dosah),
navíc pokud si ještě přidáte přírodovědnou zastávku u Litovického
nebo i jiného rybníka, budete rádi vzpomínat. Cesta na leteckou vyhlídku i s malými
dětmi (s námi jeli i prvňáci) trvá přibližně hodinu.
Pod hvězdnou oblohou
18.6.17
Náš
druhý Širák proběhl za krásného počasí a jasné oblohy. Na louku kousek
od Úhonic se z Rudné někteří vydali na kolech, ti nejmladší + velký
hvězdářský dalekohled auty. Kolem louky máme několik ptačích budek,
které jsme šli zkontrolovat. V jedné budce už podruhé nakladla vejce
sýkora modřinka, z ostatních mláďata už vylétla. Ve vysoké trávě na
louce se výborně hrála oblíbená schovávaná. Děti průběžně sledovaly
triedry a malým dalekohledem (spektivem) ptáky. Byl spatřen i ťuhýk obecný, kterého jsme na louce objevili loni. Slunce zapadalo a ukázal se srpek Měsíce, který jsme z pozorování nevynechali.
Zhruba o půl jedenácté nastal pro tuto noc první přelet Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station
– ISS), který všichni viděli. Druhý přelet těsně po půlnoci je na
fotografii jako dlouhá čára na obloze a ten viděl ještě Lukáš, třetí
přelet o dalších 90 minut z dětí neviděl nikdo.
Na
konci května se na obloze začínají hvězdy objevovat až po 22:00 hodině.
Ti nejmladší se už zavrtali do spacáků, zatímco čilejší část začala
pozorovat noční oblohu velkým dalekohledem. A začali jsme ve tmě
kreslit světlem. Fotoaparát na stativu byl otevřen desítky sekund,
zatímco my nad spáči vytvářeli baterkami, laserem a mobilem obrazce. Na
severozápadě bylo stále slabé světlo od Slunce, ale v tuto dobu už to
byla maximální tma na pozorování vesmíru. Nejčastěji jsme pozorovali
Jupiter a jeho se rychle pohybující měsíce, kulové hvězdokupy, galaxie, mlhovinu v Lyře a také pár dvojhvězd, z nichž každá hvězdička byla jinak barevná.
Slunce
už pálilo od brzkého rána a vysušovalo od rosy louku, naše věci a
zamlžený objektiv fotoaparátu. Snídaně v trávě, čekání na ťuhýka u
dalekohledu a hajdy na kola.
Volání divočiny – výprava se zvířaty 11.6.17
Na
víkendové výpravě jsme už dlouho neměli živá zvířata. To se povedlo ke
konci května, kdy nám teplé počasí přálo k tématu africké divočiny. V
pátek se děti seznámily s příběhem lvice Elsy, o kterou se starali
manželé Adamsonovi v Africké Keni. Joy Adamsonová
byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat (narodila se v Opavě).
Napsala, také knihu Příběh lvice Elsy, podle které byl natočen úspěšný film, a který děti shlédly (některé doslova hltaly).
Představování
domácích mazlíčků, které si někteří účastníci přivezli, proběhlo v
sobotu dopoledne. Chovatelé své svěřence znali jako domácí zvířátka,
ovšem se znalostmi, odkud zvíře pochází a čím se v přírodě živí, už
bylo slabší. Po celý víkend si tak děti prohlížely morče, křečíky
džungarské, dalšího křečka a osmáka degu.
Chvíle
se zvířátky byla poměrně statická, bylo třeba se rozhýbat. Na řadu
přišla velice oblíbená Počítací schovávaná, což je hra hodně rozdílná
oproti klasické „schovce.“ Málo kdo z dětí si při hře všiml, že nad
námi přeletělo historické dvoumotorové Baťovo letadlo – Lockheed Electra.
 Přišel
čas na pořádnou africkou hru. Jak známo, v některých částech Afriky je
nouze o vodu. Obyvatelé pro vodu musí chodit na dlouhé vzdálenosti.
Afričané umí nosit předměty a nádoby na hlavně. Děti si něco podobného
vyzkoušeli také. Úkolem Gepardů, Králíků džungle, Asijských tygrů,
Tarzanů a Bělochů, tedy pěti kmenů (družstev), bylo nosit vodu v misce
na hlavně (s držením) a naplnit svou nádobu. V druhém kole se voda
nosila ve „vacích.“ Další soutěžní hra byla nejen o afrických
zvířatech. Družstva měla v rozlehlém areálu najít co nejvíce zvířat na
obrázcích a určit je a u jednoho úkolu určit, která nežijí v Africe,
což pro většinu nebylo těžké.
Další
hraní už probíhalo na hřišti za areálem. Po poledním klidu neklidu se
celá výprava přesunula do lesa. Hlavní lesní hrou byl sběr hlíz.
Některé africké kmeny vyhrabávají ze země hlízy, aby s nich získaly
tekutiny. Také naše kmeny hledaly po lese vykukující hlavičky hlíz a
snažily se je vytáhnout nebo vyhrabat. Akorát ty naše „hlízy“ byly
kovové, dlouhé a s hlavičkou. Kdo nezvládl hlízu vytáhnout, mohl si na
pomoc přivést někoho staršího z kmene.
Ještě
před táborákem se v areálu sehrála strategická hra mezi kmeny. Každý
kmen si udělal kruh, kam umístil „vejce“ své barvy a ty musel hlídat a
zároveň se snažil ukořistit co nejvíce dalších vajec. Byla to fajn
lítačka, při které část lidí musela hlídat vejce a část chodit lovit.
Sobotní den ukončil tradiční táborák s opékáním.
V
neděli se déle spalo, balilo a kupodivu se stihly, mimo jiných, ještě
dvě soutěžní hry. Tedy ta poslední byla na procvičení mozkovny. Psala
se zvířata na dané počáteční písmeno. Po vyhlášení výsledků, rozdání
diplomů a zvířecích odměn se hledal poklad. Všichni poklad našli téměř
hned, jen vítězný kmen hledal do příjezdu rodičů.
Fotogalerie se připravuje
BĚLOŠI
|
KRÁLÍCI DŽUNGLE
|
ASIJŠTÍ TYGŘI
|
GEPARDI
|
TARZANI |
Annamari B.
Berenika Č.
Simona L.
Kamila V.
Hubert Č.
Ondra M.
Jakub S.
Jan P.
|
Petr B.
Nella S.
Patrik S.
Oliver V.
Prokop M.
Alžběta P.
Leontýna B.
|
Martina K.
Lukáš P.
Eliška Ž.
Bára J.
Ema O.
Jan K.
Jan S.
|
Alena Š.
Eliška J.
Eliška V.
Michal M.
Gábina N.
Markéta M.
Štěpánka J.
František H.
|
Bartoloměj V.
Charlotta Ř.
Amálie Č.
Adéla D.
Katka N.
Karel Ř.
Nela M.
|
23 bodů
|
14 bodů |
14 bodů |
13 bodů |
11 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
Prodloužená výprava s Vinnetouem 29.5.17
Kdo
by neznal Vinnetoua, Shatterhanda a další postavy Mayovek? Využili jsme
prodloužený víkend v květnu a zahráli si nějaké hry na téma Poklad na
Stříbrném jezeře. Akorát hry a aktivity nešly chronologicky jako ve
filmu, ale to vůbec nevadilo. Lord Castlepool byl onen vědec, který
hledal, modré motýli Papilio polymnestor parinda. Ten motýl skutečně
existuje, ovšem žije na Srí Lance, což je zcela jinde, než se v příběhu
nacházel lord Castlepool. Pět kmenů (družstev) na louce také lovili
motýli, ale i jiné, ovšem ty byli za méně bodů, než Papilio polymnestor
parinda.
Další
hrou po chytání motýlků bylo přesunování se na voru (kartonu papíru).
Velký úspěch měla hra Tichý indián. Ve filmu se hodně plížilo a potají
přesouvalo a přitom je třeba být hodně obezřetný, aby dotyčného ani
praskající větévka neprozradila. Všichni si vyzkoušeli potichu projít
vymezenou trasu tak, aby ho chytač z jiného družstva se zavázanýma
očima nechytil. Tichý indián II byla zase jiná hra, ale s podobným
námětem. Bylo třeba být potichu a skrývat se a dostat se co nejblíže k
hráči z jiného družstva.
Děti
v lese stavěly malé modely indiánských stanů tee pee. Mnohým se líbilo
zmalování se. Tedy malování barvami na obličej, jako indiáni. Na
indiánské výpravě nesměla samozřejmě chybět střelba z luku. Po zlomení
prvního luku už to šlo hladce a všichni si zastříleli na bizona. Neméně
zajímavé bylo křepčení kolem ještě nezapáleného ohně. Každý kmen si
připravil indiánskou scénku. Po scénkách vzplál táborák a opékalo se…
Nejtěžší
hra proběhla na konec, v den odjezdu. Byla to velká pátračka po
písmenech v trávě, na dřívkách od zmrzlin. Rovná plocha dřívka
směřovala k dalšímu a na každém dřívku byla písmena, dávající dohromady
větu.
Všechny
kmeny úspěšně propluly příběhem s Vinnetouem, Shatterhandem a dalšími
postavami. Zahrály si 13 hodnocených her a aktivit (lov bizona,
skládání mapy, neodolatelný indián…), těch ostatních nepočítaje – mezi
nejúspěšnější patří např. počítací schovávaná (námět z Prázdninových
her Lipnice).
Fotogalerie se připravuje
TEEPEECI
|
VINEŤÁNKOVÉ
|
INDIÁNI
|
ROŠTÍ
|
APAČERVY |
Markéta Š.
Amálie Č.
Natálie B.
Hubert Č.
Lukáš P.
Viola N.
Filip Š.
|
Nela N.
Filip N.
Zuzka P.
Helena H.
Valérie H.
František N.
|
Berenika Č.
Mikuláš Z.
Štěpán K.
Kryštof S.
Jakub S.
Adéla K.
Matěj Š.
|
Julie P.
Sofie P.
Ondra M.
Žaneta F.
Andrea F.
Kryštof K.
Jindřich P.
|
Kristýna H.
Michal M.
Štěpán H.
Honza K.
Tonda Š.
Vojta Š
Filip B.
|
57 bodů
|
55 bodů |
45 bodů |
44 bodů |
43 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
5.
místo |
Vesmírná výprava
15.5.17
Dubnová
víkendová výprava měla hvězdářsko-kosmonautické téma. Téměř třicítka
dětí byla zvědavá, jak se bude cestovat vesmírem. V reálu dost těžko,
pomyslné cestování vesmírem probíhalo ve čtyřech družstvech na
„vesmírné mapě.“ Důležité ale byly aktivity, které se k tématu vázaly.
V
pátek večer jsme si po obecných hrách promítali zajímavá videa o
vesmíru a kosmonautice. Například o velikostech těles Sluneční soustavy
nebo o tom, jak se žije ve vesmíru. Jak se tam stravuje, spí, myje,
chodí na wc… všechno toto je jiné, než na pevné zemi. V sobotu ráno si
děti prohlédly 3D snímky z vesmíru – planety a jejich měsíce, Slunce,
mlhoviny, rakety a sběratelské nášivky kosmických misí. Následovalo
kreslení a představení mimozemských obyvatel v představách dětí.
 Na
louce proběhl „kosmonautický výcvik.“ Ten se skládal z několika
disciplín. Možná jste už někdy viděli fotografii astronauta ve volném kosmickém prostoru.
Astronauté ve skafandrech nechodí mimo kosmickou loď samozřejmě na
výlety, ale pracovat. Většinu svého pohybu ve vesmíru a práce musí
učinit pouze rukama. Děti si tak vyzkoušely, jaké to je, když máte ve
skafandru dělat jemnou práci. Dostaly rukavice a v nich musely navlékat
kancelářské sponky. Další disciplína prověřila postřeh a rozhodování. I
v tom musí být kosmonauté dobří. Úkolem dětských kosmonautů bylo
„proletět“ určenou trasu a vyhýbat se létajícím meteoritům (hadrovým
koulím z ponožek). Následovalo pár dalších her (např. evakuace z
kosmické lodi). A už byl čas na oběd.
Odpoledne
se vesmírná výprava vydala do pískovcového lomu za Srbskem. V lomu měly
týmy za úkol dát dohromady dvojice souhvězdí (vyznačené souhvězdí +
malbu souhvězdí) a nasbírat ideálně kompletní řadu souhvězdí. Jednalo
se o štafetovou hru, na kterou navazovala vědomostní poznávačka –
hledání stanovišť s otázkami a možnostmi správné odpovědi.
Po
večeři si týmy vyzkoušely princip raketového pohonu. Na balónek
přilepily krátké brčko, které se navléklo na natažený provázek, a
nafouknutý balónek se pustil. Balónek ale po provázku moc daleko
většinou nedojel. „Technik sondy“ byla další hra. Poslepu odšroubovat a
opět našroubovat uzávěry správných rozměrů na sondu. Tato aktivita se
protáhla až do tmy, proto se dohrávala ještě v neděli dopoledne. Závěr
sobotního dne byl zakončen táborákem, opékáním buřtů a chlebů a zpěvem
při kytaře.
Další
nestihnuvší hra, která se dohrávala v nedělní dopoledne, bylo
„robotické rameno.“ Robotické rameno ovládané člověkem z kabiny je na
Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a bývalo na raketoplánech,
které už nelétají. Úkolem ramene bývá přesun nákladu nebo ukotvení
přilétající zásobovací kosmické lodi k ISS. Děti si vyzkoušely přesun
Kinder vajíček s kleštěmi a svým ramenem.
Počasí
na pozorování noční oblohy nám tento víkend nepřálo. Sluníčko se na
chvíli ukázalo v neděli dopoledne a tak ti, co měli již sbaleno a
uklizeno, měli štěstí a stihli se podívat na Slunce v dalekohledu.
Samozřejmě s filtrem k tomu určeným. Na povrchu Slunce bylo vidět pár
slunečních skvrn. I přes absenci jasné oblohy se všechny týmy pěkně
proletěly, nejen vesmírem. A děti získaly malou představu o vesmíru a o
tom, jak se astronautům v kosmu žije.
ZÁŘÍCÍ KOMETY
|
METEORITY
|
HVĚZDNÉ PLANETY | NASA
|
František H.
Alžběta P.
Samuel B.
Honza K.
Kamil B.
Jakub M.
Ester P.
|
Nela M.
Adéla U.
Lukáš Č.
Simona L.
Jáchym H.
Pavlína P.
Markéta M.
|
Markéta P.
Michal M.
Adéla H.
Lukáš H.
Lucie B.
Alena P.
| Ríša H.
Šárka P.
Matěj Š.
Adéla K.
Jakub S.
Ondra M.
Michal P.
|
| 28 bodů |
26 bodů |
20 bodů | 18 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo | 4.
místo |
|
|
|
