..............................................
Pracovní pod
hesly
|
| NOVINKY * ZE SVĚTA
ZAJÍMAVOSTI |
Vhodné menu na ptačí krmítko
Aby
se z našeho dobrého úmyslu, nestala pro
ptáčky nebezpečná past, je potřeba znát několik
zásad jak a čím krmit. Předně člověk potřebuje
vhodné místo, kde bude ptáčkům podstrojovat
a kde potrava zůstane suchá a nezapadne sněhem. Dále
.....................................
Kalkulátor spočítá, kolik vaše spotřebiče "žerou", když spíte
Zjistit
si, kolik elektřiny spotřebují vaše domácí
spotřebiče v době, kdy spíte, lze několika způsoby. Můžete si
opatřit zásuvkový měřič spotřeby a postupně proměřit
všechny své spotřebiče. A nebo můžete využít
méně přesný, zato jednodušší a
mnohem rychlejší způsob: vyplnit několik málo
údajů do kalkulátoru na stránkách
Ekolist.cz. Dále
.....................................
Ještě letos přibude nová CHKO. Jejich celkový počet se ale nemění
Ministerstvo
životního prostředí plánuje letos vyhlásit
Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Máchův kraj v
okolí Doks. „Nová“ CHKO Máchův kraj
vznikne rozšířením a přejmenováním
stávající CHKO Kokořínsko. Název
této staronové CHKO bude Kokořínsko-Máchův
kraj. (Zdroj Ekolist) Více
.....................................
26 úsporných tipů, aneb přestaňme se konečně vymlouvat
Známe
to. Všichni si neustále na něco stěžují. Na počasí, na politiku, na
stav našeho životního prostředí. Když se jich však potom zeptáte, co
dělají proto, aby se to co je štve změnilo, zmlknou. A přitom většinou
stačí málo, aby se změnilo mnoho. Pojďme se společně podívat, jak může
každý z nás pomoci životnímu prostředí a potažmo i své peněžence bez
toho, aby se musel nějak výrazně omezovat. (Zdroj příroda.cz) Dále
|
| HVĚZDÁŘSKÝ
SLOUPEK |
......................................
Viditelnost
Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Po
kliknutí na datum se objeví mapka přeletu.
* v
max. výšce viditelnost
nízko nad obzorem.
Let
po obloze,
pokud ISS nevstoupí dříve do stínu
Země, trvá cca 5 min.
Využíváme
služby Heavens-Above
a n2yo
......................................
Plán
startů a
událostí
v kosmonautice + odkazy na
články, fotografie a videa. Dočasně
neaktuální
......................................
Mise
raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
......................................
Voda na Europě
- nové důkazy
V
rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali
rovněž data z kosmické sondy Galileo. Zjistili, že v případě Jupiterova
měsíce Europa se s největší pravděpodobností jedná o těleso nejen s
přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer
kapalné vody o objemu srovna- telném s pozemskými Velkými jezery (Great
Lakes, nacházející se na hranicích mezi USA a Kanadou). Jezera mohou
být rozmístěna uvnitř ledového krunýře tohoto měsíce. Voda může
představovat vhodné prostředí pro život, přičemž velké množství
takovýchto jezer může existovat kdekoliv v podpovrchových oblastech
ledové kůry Europy. Předpokládají to astronomové v článku publikovaném
v časopise Nature. Více
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIPY
So 28.1. - ČT1, 20:55
Legenda o vášni
Plukovník
Ludlow opustil armádu Spojených států, protože nesouhlasil s genocidou
indiánských kmenů, a se svými třemi syny Alfredem, Samuelem a Tristanem
se usadil na farmě v Montaně. Když si v roce 1913 přivedl Samuel na
usedlost krásnou snoubenku Susannah, nikdo netušil, jak významným
způsobem ovlivní život rodiny. Zatím ale v Evropě vypukla válka a
všichni bratři se proti vůli otce dobrovolně přihlásí do armády.
......................................
KINO TIP
Černobílý svět
Film
se Černobílý svět odehrává v 60. letech 20. století v Mississippi a
hraje v něm Emma Stone postavu Skeeter, jižanské dívky ze společnosti,
která se vrací z vysoké školy a je odhodlána, že se stane
spisovatelkou, ale obrátí život svých přátel naruby—stejně jako malé
město v Mississippi — když se rozhodne udělat rozhovor s černoškou,
která strávila svůj život tím, že se starala o prominentní jižanské
rodiny. Více. Original web
.......................................
HUDBA TIP
METALLICA
7. května
SynotTip aréna, Praha 9
Původní
čtyři členové Black Sabbath - Ozzy Osbourne (zpěv), Tony Iommi
(kytara), Geezer Butler (baskytara) a Bill Ward (bicí) - se sejdou, aby
nahráli své první studiové album po 33 letech. Skupina následně vyrazí
na rozsáhlé světové turné, které se uskuteční v roce 2012. Bez Black
Sabbath by tvrdý rock určitě vypadal jinak. Ať už si o nich myslíte, co
chcete, v dobách své největší slávy byli doslova stylotvorní a tolik
pilných žáčků či plagiátorů jako oni má málokdo. Více
|
| SLOUPEK ŽK |
......................................
....................................
....................................
|
| HUMOR |
Sherpa
Limit je tu! Shlédněte
na YouTube
nebo v mnohem
lepší kvalitě stahujte
(wmv, 45 MB)
...................................
"Sex je
náš" od skupiny Lucie v
úpravě pro dechovku!!!
...................................
....................................
...................................
|
|
|
|
S
dětmi v divadle
25.1.12
 V
lednu bylo na programu další divadelní představení. S dětmi a s jedním
tatínkem a s jednou babičkou jsme se vydali do Švandova divadla v Praze
5 na Smíchově. Před začátkem představení jsme měli ještě chvíli času,
tak jsme si u divadla zahrály dvě hry. Představení se jmenovalo O
dvanácti měsíčkách. Herců bylo jako máku, ale tu hlavní roli hráli
přeci jen tři. Tedy herců, spíše začínajících herců. Účinkující byli
členové Divadelního souboru KLAP, což je nejstarší skupina Dětského
divadelního studia. Název už sám napovídá, že divadelníci byli
mládežníci.
Hlavní
děj představení se nijak neodlišoval od klasické pohádky Boženy
Němcové. Představení bylo oživené tancem a písněmi. Příběh je o matce,
která má vlastní dceru Holenu a nevlastní Marušku. Holena krásy moc
nepobrala, zato Maruška do ní rostla. Stejně tak rostla zlost matky a
Holeny. Holena pošle v zimě nevlastní sestru pro fialky, které přinese,
poté jahody, které přinese a nakonec jablka, které přinese. Díky
dvanácti měsíčkům. Jak už to v pohádkách bývá, vše šťastně dopadlo a
zlo bylo potrestáno.
Fotogalerie se připravuje
Divadelní představení k svátku Tří králů 17.1.12
 V
neděli 8. ledna se v základní škole v Rudné sehrálo divadelní
představení s písněmi, abychom si i po novém roce užili trochu té
kultury. Divadelní soubor Excelsior, který jak sami členové říkají,
hraje pro radost, sehrál představení Betlémská hra Vánoční. Stejné
představení se hrálo v základní škole před čtyřmi roky, tato verze byla
ale vylepšená.
Příběh
každý jistě zná. Příběh o Josefu a Marii, kterým se v judském městečku
Betlémě narodí chlapeček, kterému dají jméno Ježíš, jak jim řekl anděl.
Skupina andělů (dnes se vyobrazuje jako kometa) dovedla tři mudrce
přesně k chlévu, kde se chudým rodičům narodila „hvězda z rodu
Jákobova, nový král Izraele“. Josefovi se opět zjevil anděl, aby mu
řekl, že mají s dítětem utéci do Egypta, protože král Herodes se chystá
zabít všechny novorozence. Brzo po tom král Herodes umírá a rodina se
vrací zpět do Izraele, do země Galilejské, města Nazareta.
Cesta do pravěku, to byl silvestrovský tábor 9.1.12
Máme
za sebou poslední tábor v roce 2011. Po svátcích vánočních jezdíme do
brány šumavské, Prachatic. Téma celotáborové hry bylo vskutku
netradiční, na námět starého filmu z 50. let, Cesta do pravěku.
 Hned
po příjezdu nebyl čas váhat, utvořily se soutěžní
týmy, jejichž úkolem
bylo obstarat zásoby potravin na cestu do pravěku.
Všechny týmy úkol
splnily na výbornou a tak mohly do pozdního večera
hrát ve dvou
společenských místnostech plných přírodnin
a zvířátek hry. Druhý den si
děti pod vedením lektorky z ekologického centra
Dřípatka udělaly
panáčka z bukvice a vlny. A také za vodními
radovánkami do krytého
bazénu se vydaly. Večer probíhali všeliké
soutěže na zručnost a důvtip.
Úkolem bylo například stavění,
určování přírodnin po hmatu,
skládání
hmyzu či hledání nerostů.
Cesta
do pravěku nás čekala třetí den. Dopoledne se všichni náležitě
nabalili, obalili, zásobovali a mohlo se vyrazit. Na cestě, před
vstupem “do pravěku“ byla první zastávka – svačinová. Pak se výprava
vnořila do lesa, do sychravé doby ledové. Hned ze začátku spatřili jsme
pravěké obydlí. Někteří také modrého
dinosaura a někteří kdo ví, co ještě. Cesta, až na pár vyjímek, všem za
neustálého dovádění na vrchol Libína uběhla poměrně rychle a my se
vrátili oproti všem předpokladům zpět do základny ještě za světla. Ještě se vrátím k vrcholu.
Tam byla rozhledna, ze které byly vidět jen mraky a vrcholky stromů,
neb jasné počasí nás opustilo někdy po ránu a také restaurace, na které
byl nápis “Z neznámých důvodů zavřeno“.
Poslední
den roku 2011 byl ve znamení her a soutěží, které probíhali jak na
základně, tak v ulicích historického města. Děti si také vyzkoušely
uválet a tvarovat výrobky z lískového těsta. Večer se týmy vydaly na
takovou malou “stezku odvahy“. Po návratu všechny čekala slavnostní
hostina a přání některých dětí, kdy jsme si trochu povídali, než se
pustili do chlebíčků, vlastních výrobků, sušenek, ovoce, oříšků a
dalších pochutin. Zajímavostí je, že děti mají zcela opačné pořadí
hodnot co je dobré než dospělí. Po hostině jsme se  přesunuli do klubovny, kde děti sehrály své připravené scénky, některé skutečně povedené.
Pak už zbyl jen krátký čas na karnevalový rej, ale do toho se letos
nikdo příliš nehrnul. Tak jsme to vyřešili hrou. Už byl čas se jen
obléknout a hurá na kopeček, ze kterého byl pěkný výhled na všechny
půlnoční ohňostroje. Zvládli jsme i novoroční přípitek a pak už šup do
peřin.
První
den v roce se samozřejmě dlouho vyspávalo. Také tento den
se hrály hry
venku i v klubovnách. V závěru dne jsme si udělali kino a
promítli, již
zmiňovaný film Cesta do pravěku, který naprostá
většina dětí nezná.
Mimo nezajímavého balení v den odjezdu nastalo
ještě slavnostní
vyhlášení a předání diplomů
všem malým i větším
účastníkům této
tradiční programově bohaté akce.
DINOSAUŘI
|
LOVCI MAMUTŮ
|
MODRÝ MĚSÍC
|
Míša R.
Tereza G.
Štěpán V.
Slávek R.
Prokop R.
|
Karolína P.
Gábina S.
Linda S.
Matyáš P.
Honza P.
Dominika H.
|
Rosťa L.
Ivo R.
Pavla P.
Nikola P.
Alice V.
Zuzana S.
|
| 25 bodů |
23 bodů |
28 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
"Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu."
Václav Havel
Došlé PFky a přání (40x):
Pouštění lodiček po Vltavě
19.12.11
Byla
to soukromá akce, kterou si okruh přátel pořádá mnoho let. Místo se ale
postupně měnilo. Předtím to byla Kampa, nyní jsme se k této akci
přidali na Střeleckém ostrově v Praze. V uvedený sraz nikdo nikde, až
jsem začal nervóznět, jestli jsme ve správný čas na správném místě.
Nakonec se ale sešlo možná takových patnáct účastníků s všemožnými
plavidly různých velikostí, tvarů a výtvarného pojetí. Start nám ze
začátku komplikovalo bláznivé deštivé a hlavně větrné počasí, které se
naštěstí po chvíli uklidnilo.
 Kritérium
lodiček bylo jen jediné – aby lodičky byly rozložitelné, ekologické.
Sešli se lodičky papírové, občas s doplňkem dřeva. Lodičky zkušených od
těch našich nováčkovských byli znát. Já měl také jako jediný lodičku
klasickou skládanou – parníček. Některá plavidla zhasla, klesla nebo
shořela hned u ostrova, ale větší část doplula až k jezu u Novotného
lávky. Pěkná podívaná s kulisou osvíceného Smetanova nábřeží.
Po lodičkových jízdách se naše skupinka vydala na Staré město a uličkou
Ve Stínadlech přišla ke kostelu, sv. Haštala, kde se měl konat Večer
světel. Večer světel je Vontská tradice, popisovaná v Rychlých šípech.
Když jsme přišli ke kostelu, vyhlašovali se tam výsledky různých
soutěží spojených s Rychlými šípy a nakonec se pronesla Vontská hesla.
Akce pro děti nic moc. Alespoň jsme se podívali do tajemných večerních
uliček a pověděli si něco o Rychlých šípech a Vontech. A co myslíte,
kde má původ název naší organizace a oddílu Žlutý květ?
Večerní Prahou párou s čertem a Mikulášem 6.12.11
Byla
to naše první “noční“ výprava. Vyrazili jsme na Branické vlakové
nádraží, postupně se k nám přidávali další a nakonec se sešel hojný
počet dětí, tatínků, maminka, dědeček i švagrová. Navečer, po příjezdu
na nádraží jsme si prohlédli parní lokomotivu, které se říká Šlechtična
(lokomotiva řady 475.179 z roku 1949), ale moc času jsme na ní neměli.
Naše výprava se nalodila do  historického
vagónu, číslo 12, což byl místenkový vůz. My obsadili dvě “kupé“.
Oproti předpokladům, že se ve vagónu budou tlačit lidé, měly děti
prostoru dostatek. Nikdo na stojáka tam nebyl a my měli část vagónu jen
pro sebe. Přišel pan průvodčí, a když viděl tu hromádku jízdenek a
místenek, půjčil dětem kleštičky a každý si jízdenku procvakl sám.
Šlechtična
zabrala a celá historická souprava se dala do pohybu vstříc Pražskému
Semmeringu po vysokánských obloukových viaduktech na okraji Prokopského
údolí, na Žvahov a vzhůru po úbočí Dívčích hradů s výhledem na panorama
Prahy dole pod tratí, na které nám pan průvodčí ve vagónu zhasl. A dál
přes Jinonice a Cibulku do Zličína. A pak zpět. Vlak to byl dlouhý a
cesta do kopce, proto parní Šlechtičně na druhém konci musela pomáhat
novější mašina, které se říkalo Karkulka. Cesta pro děti to byla
poměrně dlouhá, obzvlášť když měl vlak několikrát přestávku. Proto bylo
v naší části vlaku živo.
 Cestou
jsme si pověděli a ukázali jednoduché schéma, jak
vlastně taková parní
lokomotiva pracuje, co ji pohání. Na řadu přišly
také slovní hry,
návštěva bufetového vozu a občasný
zájem o pohled z oken. Velkým
očekáváním byl ale příchod čerta s
Mikulášem. Čert s Mikulášem byli
neustále vyhlíženi za veselého
dovádění dětí. Nejklidnější
chvíle ve
vlaku nastala, když první přišel čert. V našem
oddělení najednou
všichni vzorně a mlčky seděli. Došlo na zpěv i
básničky a Mikuláš s
andělem všem rozdali perníky.
Po
sedmé hodině večerní souprava přijela zpět na Branické nádraží. Na
závěr pořadatelé spustili velký ohňostroj, což bylo dle vyjádření
některých dětí to nejlepší z celé akce. Nám už zbývala jen cesta domů,
ale ještě v metru jsme si zahráli tichou poštu.
Víte, jak pracuje parní stroj, tedy parní lokomotiva?
Milovat navzdory (2. závěrečná část)
29.11.11
Jedna
taková položka ve statistice se jmenuje “Emma“. Když šla ráno do školy,
odcházela, aniž dala tátovi pusu. Bylo jí teprve šest a vůbec nemohla
vědět, že včerejší polibek byl poslední. Klidně může být jedním z
padesáti procent takových dětí, které během dvou let už nikdy neuvidí
svého otce. Chceme-li milovat proti všem předpokladům, musíme brát v
úvahu ty, jež jsme slíbili milovat. Když otec vyšel ze dveří, už ho prý
nikdy nespatřila.
Jestli chcete, pojďte teď se mnou do parku poblíž vašeho domu.
Podívejte se na cestu a uvidíte mladou rodinku. Otec s matkou drží s
matkou za ruce batole a učí jej prvním krůčkům. Občas ho v podstatě
podpírají, ale vůbec jim to nevadí: jejich dítě začíná chodit.
Představte si prosím, že bychom mohli tu rodinku vyrušit a že by dítě s
námi umělo mluvit jako dospělý. Pohlédne na vás a řekne: “Ze všech sil
se snažím naučit chodit v tomto světě, do něhož jste mě přivedli. Co mi
slíbíte, když se mi to podaří?“
Co odpovíme? Nemůžeme mu slíbit práci –
jedna vláda za druhou toho není
schopna. Nemůžeme mu slíbit mír –
žádné dítě v žádné generaci si
jím
nemohlo být jisto. Samozřejmě mu nemůžeme ani slíbit, že
bude vždycky v
bezpečí; v podstatě mu nemůžeme slíbit ani to, že bude
moci dojít ze
školy domů, aniž by mu hrozilo nebezpečí.
Dokážu si představit, jak to dítě k nám vzhlédne a řekne: “Namáhám se,
abych se naučilo vejít do tohoto světa. Co mi můžete slíbit? Můžete mi
slíbit, že vy, kteří jste mne na tento svět přivedli, mě tím vším
provedete – spolu?“ A my odpovídáme: “Ne, to ti nemůžeme slíbit, ale
můžeme ti slíbit, že než ti bude šest, budeš mít počítač, a než ti bude
deset, budeš mít u sebe v pokoji televizi. Dáme ti stereopřehrávač, CD
a DVD…“ A potom skloníme hlavu, protože mu toho ve skutečnosti můžeme
slíbit velice málo.
Stává se, že slyšíme o manželské dvojici, která ve vztahu prožívá
problémy, a někdo poznamená: „Zůstávají spolu kvůli dětem.“ Nejsem tak
naivní, abych věřil tomu, že je to vždycky ten správný směr, ale řeknu
vám, že si myslím, že je to dobrý důvod. A znám bezpočet manželů, kteří
se právě pro toto rozhodli a v průběhu času znovu k sobě našli lásku.
Často je velice těžké milovat proti všem předpokladům. Téměř v každém
manželství nastane období, kdy se nevěra zdá velmi přitažlivá.
Představujeme si ji a sníme o vzrušení a pocitu svobody, které nám
přinese. Udělali bychom dobře, kdybychom se upamatovali na slova, jež
vyřkl George Bernard Shaw: “V životě existují dvě velké tragédie.
Jednou z nich je, když se nesplní touha našeho srdce, a druhou, když se
touha našeho srdce splní.“
Z knihy Roba Parsonse “Milovat proti všem předpokladům”.
Vydalo nakladatelství Návrat domů.
Milovat navzdory (1. část)
23.11.11
Před
časem jsem byl požádán, abych se sešel s mužem, kterého jsem od ško-
lních let neviděl. Slyšel, že se teď snažím pomáhat trpícím rodinám, a
vyjádřil, že se se mnou nutně potřebuje setkat.
Když
ke mne přišel vstupní halou hotelu, donutil se k úsměvu, ale brzy se
sebe vychrlil svoji hlubokou tragédii. Byl ženatý teprve něco přes
dvanáct let a "měl báječnou ženu a dvě fantastické děti - jednomu bylo
osm, druhému dvanáct let". Vyprávěl mi, že se jim všem vedlo dobře,
dokud ho jeho zaměstnavatelé nepožádali, aby přijal dočasný úkol, který
znamenal, že bude přes týden zůstávat mimo domov. Netrvalo dlouho a
začal se cítit přitahován k mladší ženě, která pracovala ve stejné
kanceláři. O několik měsíců později spolu navázali milostný poměr.
Nějaký
čas to před manželkou a rodinou tajil a jezdil na víkendy domů, aby se
s nimi viděl; pak ale jednoho dne jeho žena zjistila, co se děje a on
si musel vybrat. Rozhodl se, že opustí svou ženu a rodinu a nastěhuje
se ke své milence. Týden před naším setkáním se ta žena rozhodla, že už
s ním nechce zůstat, a odešla od něj. Plakal přede mnou a říkal: "Robe,
ztratil jsem všechno, čeho jsem si kdy cenil, a přesto nemohu přestat
na tu druhou ženu myslet".
Přede
mnou seděl muž, který toho tolik měl, a přesto to všechno kvůli
"několika měsícům zábavy", jak to nazval, odepsal. Zajímalo by mě, zda
s tím mužem cítíte. Já ano. Dokážu pochopit, co se tomu muži stalo;
všichni jsme zranitelní. Je to tak, ale mé skutečné soucítění patří
manželce a dětem. Podle jeho vlastních slov byla jeho žena
"fantastickou manželkou a matkou". A hořkost, jež nyní prýští z dopisů,
které ten muž dostává od jejího právníka, je jediné, čím ta žena může
bránit svoji osobnost sraženou na kolena.
Toto
je druhá strana mince manželské nevěry, jež se ve filmech příliš
neukazuje; nevěra v nich bývá spíše idealizována. Ve skutečných
příbězích figurují muži a ženy, kteří už nechtějí žít, protože vidí, že
přišli o samotnou podstatu svého života.
Ano,
skutečně s tou ženou cítím a cítím, také s jejími dětmi. I ony
mají svá práva. Ve společnosti, v níž žijeme, mohou mnohé okolnosti
odepřít dítěti matku nebo otce a vím, že mnozí osamělí rodiče si
počínají fantasticky. Ale vím také, že děti z tohoto manželství
nemusely být o svá práva oloupeny. Tito manželé se svým dětem věnovali
dvanáct let. Když byly maličké, v noci vstávali a utěšovali je,
vyprovodili je v první den školy, obvazovali odřená kolena, a když
začaly dospívat, museli být nablízku, aby obvazovali zraněná srdce.
Dvanáct let to všechno dělali a měli v tom a měli v tom pokračovat
ještě dalších dvanáct let a pak dále. Ale těmi "několika měsíci zábavy"
to všechno vzalo za své. Cena, kterou si nevěra vyžádala od tohoto
muže, byla nesmírně vysoká, ale přitom nezůstalo: platit musely také
manželka a děti.
Není
v módě hovořit o "ceně" manželské nevěry. Současným trendem je mluvit o
"osobní svobodě", zdůrazňovat, že nadevše máme právo být šťastní.
Nevěřím, že máme takové právo bez ohledu na cenu, kterou to stojí druhé
lidi. Denně vidím příliš mnoho osobní bolesti, než abych to bral na
lehkou váhu. Nejsou to jednoduché záležitosti, ale nikdo z nás nemůže
přežít krásný vztah včetně manželství, pokud myslíme v první řadě na
to, co je dobré pro nás. Každý den v roce je dalších čtyři sta dětí
postiženo rozpadem manželství svých rodičů. Nejedná se jen o statistiky
– jsou to lidé se jménem.
Z knihy Roba Parsonse “Milovat proti všem předpokladům”.
Vydalo nakladatelství Návrat domů.
Výprava do Mořského světa
9.11.11
První
listopadovou sobotu jsme si udělali výpravu za poznáváním mořských
živočichů. To je možné v pražském Mořském světě. Ještě než se skupina
deseti dětí přesunula na výstaviště v Holešovicích, užila si jízdu
autobusem, metrem a tramvají, což byl zážitek, na který se někteří
těšili :-).
 Prohlídku
akvárií na ploše 1 000 m2 jsme začali v
prvním patře. Cestou ale děti
zaujala plazmová koule, kterou každý musel
vyzkoušet. V horní části
mořského světa jsme si prošli korálovou jeskyni,
kde je umístěno deset
akvárií. Zde děti zaujal například mořský
koník nebo kajman. Po
prohlídce korálové jeskyně jsme pokračovali v
přízemí, kdy se hned v
prvním akváriu proháněli krásné
černo-bílé murény. Vypadají jako
mořští
hadi, ale ve skutečnosti se jedná o ryby. Cestou kolem spousty
ryb jsme
došli do zatím k největší nádrži o
objemu 100 tisíc litrů mořské vody,
ve které se proháněl například žralok
bělocípý a žralok černocípý. V
jiných nádržích byly i prapodivní
živočichové, mezi které patří
ostrorep, jehož schránku máme i v klubovně. Mimo
mořských ryb všelikých
barev, tvarů a velikostí – například vrubozubců,
piraní, rejnoků nebo
arowan, jsme viděli také několik druhů želv nebo tolik
zajímavé murény
ve velké nádrži s obsahem 50 tisíc litrů vody,
které se proháněli kolem
modelu historické lodi Bounty.
Interiér
Mořského světa je také velmi zajímavý. U stropu je maketa rejnoka manty
atlantské, největšího rejnoka světa o rozpětí 8 metrů. Pěkná je také
věrná kopie majáku z mysu Hatteras v Severní Karolíně v USA, který byl
postaven v roce 1870. Co určitě zaujme, to jsou nástěnné malby. Jedná
se o největší ruční nástěnnou malbou v Evropě, která má rozměry 2700
m2.
 Velkou
atrakcí pro děti byla podlahová projekce. Na podlahu jsou promítány
mořské scény a každý, kdo do prostoru vstoupí, ovlivní promítanou
scénu. Děti tak honily hejno ryb, které jim ale hbitě unikalo. Po
vyřádění se honěním rybek, se děti dožadovaly nákupu suvenýrů. Svačinu
si každý dal v pohodlném křesle u stolu, u kterého si někteří také
zkusili něco z mořského světa nakreslit. Papíry a pastelky jsou v
Mořském světě
k dispozici.
Expozice
Mořského světa vznikali díky nadšeneckému úsilí a celý projekt stál
desítky miliónů korun a také provoz stojí nemalé prostředky. Proto se
možná může vstupné zdát někomu drahé, ale to by byla škoda. Málo kde se
totiž můžete pokochat tak nádherným mořským světem se stovkami ryb a
dalších živočichů. Na některé živočichy plující v korálech by se dalo
koukat desítky minut.
|
|
|
» 
