Žlutý květ – tábory, výpravy, akce ...
ZVONOHLÍK ZAHRADNÍ se často zdržuje v blízkosti lidských sídlišť, kde žije v parcích, zahradách, sadech a dalších typech městské zeleně. Hnízdí 2x do roka od května do července. Úhledné hnízdo staví samička na stromě či keři. Potrava kterou sbírají hlavně ze země se skládá ze semen plevelů a kulturních rostlin, jejich zelených částí a hmyzu. Převážně tažný, většina našich ptáků odlétá zimovat na Apeninský a Balkánský poloostrov.
VLAŠTOVKA OBECNÁ má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a dlouhá zadní péra a červenohnědé hrdlo. Staví si miskovité, shora otevřené hnízdo uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy. Koncem března přilétají z afrických zimovišť.
NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020

                      
       Kontakty 
  Nově    17.9. – Zveme na první výpravu po prázdninách – tradičně turistickou s možností přespání.
 
Archiv  12.9.V kalendáři je první várka termínů.
              27.8.Táborové ztráty a nálezy.
              21.8.Na webu jsou nové letošní táborové hlášky.
Počasí Rudná - Slunečno.cz
Astronomický snímek dne
 


Dětské tábory
Výpravy, výlety
Oddílová činnost
Kalendář všech akcí
 
Bazar
Fotogalerie z táborů, výprav a akcí
Deskové a mechanické hry / dominový efekt
Den Země Rudná (archiv)
     
 
ZAJÍMAVOSTI
Pozvánka na Festival ptactva 2019

První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
Termíny

.....................................
Noc vědců 2019

Letos připadá na pátek 27. září. Astronomický program Noci vědců proběhne opět na desítkách míst. Můžete se těšit na přednášky, v případě příznivého počasí astronomická pozorování dalekohledy. Návštěvníci budou mít možnost vidět práci vědců na vlastní oči, proběhne řada pokusů, pamatováno bude i na nejmenší návštěvníky. Vstup je na všech akcích zdarma. Místa
.....................................
Fotopast v Doupovských horách zaznamenala výskyt kočky divoké

Oznámily to Vojenské lesy a statky ČR, které lokalitu spravují. Výskyt šelmy, se pokusí správci ověřit sběrem biologického materiálu, byl zaznamenán na území vojenského újezdu Hradiště. „Podle obrázků se jedná velmi jednoznačně o kočku divokou, nyní se ještě pokusíme zajistit srst, abychom výskyt definitivně potvrdili,“ uvedl ředitel VLS Petr Král. Kočka divoká patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Více (Zdroj ČRo).


.....................................
Kalifornské sekvoje a sekvojovce

Prastaré velikány zvané latinsky Sequoiadendron giganteum a česky odborně sekvojovec obrovský najdete v jejich přirozeném prostředí jenom na západních svazích pohoří Sierra Nevada.  To je jejich přirozené prostředí. Jinde na planetě je lidé pěstovali a pěstují uměle. Nejsou nejvyššími stromy na světě. Tenhle primát patří jejich blízkým příbuzným, kterým se latinsky říká se sequoia sempervirens, česky sekvoje vždyzelená, a které rostou blíž pobřeží Pacifiku. Dosahují výšky obvykle okolo 90 metrů a ten nejvyšší, kterému se říká Hyperion, dokonce přes 115 metrů. Více (Zdroj Příroda.cz)
.....................................
Sledování orlů královských


HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, září 2019

......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
22.9. 19:48
jz
v
22.9. 21:24
jz
jz
23.9. 20:36
jz
v
*23.9. 22:13
z
z
24.9. 19:47
jz
v
24.9. 21:24
z
sz
25.9. 20:36
z
sv
*25.9. 22:13
sz
sz
26.9. 19:47
jz
sv
26.9. 21:24
z
sz
27.9. 20:35
z
sv
*27.9. 22:12
sz
sz
28.9. 19:47
z
sv
28.9. 21:24
sz
sz
29.9. 20:35
sz
sv
30.9. 19:46
z
v
30.9. 21:23
sz
z
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
Mise raketoplánů
Discovery STS-124 Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
ČT2 29.9. 21:45
Vlak
 
Květen 1940, postupující německá armáda vytlačuje francouzské a belgické obyvatelstvo. Vlaky jsou přecpané uprchlíky, ženy s dětmi cestují v osobních vagónech, ostatním musí stačit dobytčáky. Vagon se tak stává mikrosvětem, ve kterém se odehrávají velká i malá lidská dramata i osudová setkání. Julien se musí oddělit od své těhotné ženy. V jeho vagonu cestuje velmi různorodá společnost, z níž vyčnívá krásná a elegantní německá Židovka Anna. A Julien se beznadějně zamiluje. Režisér Pierre Granier-Deferre sáhl již několikrát po literární předloze belgického spisovatele Georgese Simenona a zároveň oživil své vlastní vzpomínky na exodus, který zažil jako dítě.

......................................
KINO TIP
 
Agape
 
Miran rozhodně nesplňuje tradiční představu o tom, jak vypadá katolický kněz. U svých farníků sdružených okolo moderního záhřebského kostela je však velmi oblíben. Kromě kázání v kostele vede také výuku náboženství v třídě problematických adolescentů pocházejících z větší části z dětského domova. Ke svým žákům, zvláště pak k dospívajícímu sirotkovi Goranovi, má velmi kamarádský vztah. Goran jej nepokrytě obdivuje a jejich vztah se nejvíce podobá vztahu otce a syna. Když ale do třídy přijde nový žák - starší, velmi inteligentní a citlivý Gabriel, obrací se Miranova pozornost hlavně na něj. Goran to vnímá jako zradu a Mirana obviní ze sexuálního zneužívání. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Stromboli
 
Pátek 27. září
KD Šeříková, Plzeň

Po obnovení činnosti kapely v roce 2014 a vydání nového alba Fiat Lux (v překladu Budiž světlo) se kapela nadechla ke vstupu do své nové éry. Že to byl šťastný krok, o tom svědčí neutuchající zájem fanoušků, kteří si koncerty Stromboli vychutnávají na velkých festivalech i v komornějších podmínkách.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly

ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Deadpine (Kačlehy 2019)                                        19.8.19
 
Píše se rok 2056. V osadě Deadpine, do níž nováčci přijíždí, však starý letopočet nikdo nepoužívá. Rychle si tedy zvykají na to, že je vlastně rok 31 a život v komunitě má svůj vlastní řád a pravidla. Hned po příjezdu čeká všechny důkladná zdravotní prohlídka. Jejím závěrem je, že jsou všichni pacienty typu D – jsou to tedy Dědicové Země, stejně jako zbytek komunity. Ta je do této chvíle poněkud zdecimovaná, tvoří ji jen rada starších v čele s mentorem, který si říká Nero.

Deadpine – Kačlehy 2019 Lidstvo před 26 lety zasáhla smrtící pandemie. Pacienti byli podle příznaků rozděleni na několik typů. Typem D jsou právě Dědicové. Nesou si s sebou velkou křivdu, protože během pandemie byli všichni nakažení bez milosti posílání do karanténních táborů. Dědicové pobyt v těchto táborech díky genetické mutaci přežili a vzpomínali na něj jako na čas hrůzy a utrpení. Později je však Nero sjednotil a společně vytvořili vzkvétající komunitu. Jsou přesvědčeni, že jejich přežití má jistý důvod a že jsou vyvolení k tomu, aby převzali Zemi po smrtelnících, kteří ji přivedli do záhuby. Vědec Boris, který měl svůj podíl na vývoji viru, poskytl Dědicům léky, které zpomalují postup nemoci.

 Dozvídáme se také o existenci sedmi kapitol, do nichž se Dědicové dělí. Jednu z nich před časem potkal smutný osud. Nero vysvětluje, že Babylonci pro jisté neshody z Deadpine před časem odešli a krátce poté je smrtelníci – tak Dědicové říkají nenakaženým – vyvraždili. Nově příchozí však také musí být rozděleni do kapitol a čtyři z nich potřebují posílit. Jsou to Výrovci, Jezevci, Strážci a Horalové. Po rozdělení do kapitol se koná tradiční sněm. Na něm jsou všichni označeni symbolem Dědiců a všem je udělena nejnižší hodnost radovojce. Poté se přistoupí k hlasování, ve kterém má každý počet hlasů daný svou hodností.

Deadpine – Kačlehy 2019Novopečení radovojci se také dozvídají o tradici Času zúčtování, což je válečná výprava, během níž si Dědicové berou od smrtelníků zpět, co jim právem náleží. V rámci sedmi dnů soupeření proběhne několik bitev a několik nebojových klání (stavba vodovodu, vědomostní hra a sportovní turnaj). Vítězná kapitola pak získává právo vydat se na Čas zúčtování a její vítězství bude náležitě oslaveno během festivalu, který se koná v jeho předvečer.

Noví Dědicové si musí osvojit čtyři základní dovednosti: orientaci v mapách, lukostřelbu, šerm a zdravovědu. Právě při první orientaci v mapách se však najde podivná zašifrovaná zpráva. Po rozluštění se ukáže, že nás posílá cosi hledat. Vyrážíme hned večer a po dlouhém a náročném hledání se nám konečně dostává do rukou nenápadná plechovka. Jedná se o sebrané spisy, které nám zanechala jakási kronikářka. Dozvídáme se z nich více o historii komunity. Také obsahují indicii k nalezení dalšího spisu.

Druhý spis hledáme během dne a musíme přitom čelit útokům po zuby ozbrojených Tyranů. Nacházíme v něm mimo jiné úryvek z Borisova deníku, v němž popisuje vývoj léků, díky nimž můžeme nemoci tak dlouho vzdorovat. Hlavně Dryák je důležitý pro radu starších, které bez něj hrozí nepříjemná předčasná smrt. Proto se komunita ocitá ve velkém nebezpečí, když je Dryák smrtelníky ukraden. Další dny proto věnujeme zjišťování, kdo jsou a co je jejich záměrem, a snaze dostat Dryák zpět. Spisy jsou odsunuty do pozadí a mentor zakazuje další hledání.

Deadpine – Kačlehy 2019 Během konfrontací se smrtelníky se dokonce zmocníme dvou zajatců. Prvního Nero chvíli vyslýchá. Není spokojen s jeho spoluprací, a tak ho obviní ze lži a strhne mu plynovou masku. To pro zajatce znamená nakažení a téměř jistou smrt. V komunitě se začínají ozývat nesouhlasné projevy ze strany radovojců i rady starších a Dědicové se začínají rozdělovat. Druhého zajatce necháváme naživu déle a snažíme se ho vyslýchat. Když nic užitečného neprozrazuje, schyluje se k dalšímu demaskování. Nakonec však jedna hlídka zajatci pomůže k útěku a statečně čelí následkům svého činu. Nero přitvrzuje a jeho režim se stává mnohem přísnějším. Komunita se nakonec rozštěpí do tří tajných frakcí – schází se Nerovi příznivci, revolucionáři v čele se Štikounem a rovnostáři, které vede Ada.

Všechny tři frakce se snaží získat pro sebe třetí spis a jeho nalezení vyústí ve velkou bitvu. Rovnostáři se snaží ochránit Adu, která luští zašifrovaný spis, Štikoun s revolucionáři se snaží dostat moc na svou stranu a Nero se pokouší uchránit poslední zbytky své autority. Nakonec se ze spisů dozvídáme, že právě Nero a jeho bývalý pobočník Eryx jsou zodpovědní za smrt Babylonců. Eryx stihne utéct, Nero je zajat a o jeho osudu se rokuje na odpoledním sněmu.

Deadpine – Kačlehy 2019 Ada se pokouší spojit se skupinou Naděje, k níž patřili oba zajatci, a k jejímu velkému překvapení jí odpovídá Boris. Vrací se do Deadpine s tím, že má hotový lék, který dokáže Dědice vyléčit úplně. To je pro Dědice, jimž nemoc dlouhá léta sloužila jako důkaz jejich výjimečnosti, náročné, ale nakonec hlasování rozhodne o přerodu komunity. Všechny hlasy jsou si teď rovny, Ada se stává novou mentorkou, Nerův trest bude vyléčení a spolu s ním se vyléčí i všichni ostatní. Čas zúčtování je jakožto zbytečné vraždění zrušen a festival se koná ve změněné podobě, která jej už neoslavuje.

Poslední den tábora probíhá zcela mimo celotáborovou hru a slouží k zamyšlení nad tím, co se během posledních dvou týdnů stalo. Bavíme se o manipulaci a o motivech postav, které vedoucí představovali. Rozebíráme především Nera, který šířil nenávist ke smrtelníkům a ospravedlňoval Čas zúčtování, a Štikouna, který svou touhu po moci zvládl šikovně zamaskovat nejrůznějšími prázdnými sliby. Mluvíme také o ponaučeních, která si z příběhu osady Deadpine můžeme odnést, a den zakončíme večerním táborákem.
Erix       


STRÁŽCI
JEZEVCI
VÝROVCI
HORALOVÉ
Lily (Markét)
Zoen (Gábina)
Valkýra (Anežka)
Jožo (Štěpán)
Čolek (Vojta)
Megi (Terka)
Eda (Lukáš)
Elvíra (Bára)
Monika Z.
Kamila V.
Michal M.
Ondra M.
Adéla M.

Martin C.
Linda S.
Alex K.
Sára T.
Dan C.
Jiří M.
Ava J.
Max V.
Max H.
Liam J.
Alice V.
Lukáš K.
Lukáš P.
Tereza C.
Anežka Š.
Martina K.
František H.

Annabelle M.
Michaela L.
Viktorie K.
Samuel B.
Michal K.
Lukáš M.
Linda V.
Jakub B.
Ema R.
Dan V.
Eva S.

Jiří C.
Bárt V.
Bára Š.
Filip L.
Julie R.
Matěj Š.
Matyáš L.
Tereza H.
Denisa D.
Jindřiška B.

Karolína M.
Strážci (Kačlehy 2019)
Strážci (Kačlehy 2019)
Strážci (Kačlehy 2019)
Strážci (Kačlehy 2019)



Hráli jsme si na Robinsona
                                    17.7.19
 
Do zapeklité situace se dostal každý trosečník, který zůstal na osamělém ostrově. Tím nejznámějším je bezesporu Robinson a jeho druh Pátek. Jeho příběh jsme si připomenuli a někteří se s ním seznámili v starším filmu z roku 1975. Ale ještě před filmem se čtyři družstva utkala v první velké hře. Na rozlehlé louce (moře) se pohybovala družstva (lodě), která se přesouvala a snažila se střelbou (míčky) zneškodnit další lodě a zároveň nebýt sestřelen. Hra to byla náročnější, proto nejmladší „školkoví“ účastníci výpravy měli svůj program.

Další den program probíhal na námět příběhu. Děti se schovávaly, malovaly nejen na obličej jako domorodí indiáni, proběhly podobné „turnaje,“ jaké si udělal Robinson s Pátkem, stejně tak se děti napodobovaly, podobně jako když Robinson učil Pátka. Protože se děj odehrával na ostrově plném zvířat, i děti zvířata hledaly a poznávaly.

V odpoledním programu v lese děti házely oštěpem a stavěly robinsonův příbytek. Hlavní hrou bylo sbírání ptačích vajec. Hra, při které bylo třeba vejce hlídat, kořistit a lovit u protivníků. K našemu překvapení děti chtěly hrát v lese ještě schovávanou místo návštěvy hřiště, kde se většinou stavíme při cestě z lesa na základnu.

Výprava červen 2019 – RobinsonPo příchodu z lesa se z oblohy snesla pořádná sprcha. To výrazně nevadilo, děti si domorodý tanec k táboráku mohly připravit na pokojích. Večer vzplál tradiční táborák, opékalo se, povídalo, nechybělo laserové „představení.“ Tentokrát byl k dispozici také hvězdářský dalekohled, kterým jsme pozorovali Měsíc. Některé děti byly tak uchvácené pohledem na krátery, že se do fronty řadily několikrát.

Poslední víkendový den už je kratší – děti spí po náročné sobotě déle, musí se balit a uklízet, ale čas pro hry samozřejmě je. Vše je pak zakončeno slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáváním diplomů a odměn a hledání pokladu.


ROBINSONOVÉ
KANIBALOVÉ
ZTROSKOTANÁ LOĎ
Bohumil K.
Michal M.
Tomáš K.
Pavel S.
Petr B.
Jan V.

Filip B.
Žofie T.
Adéla B.
Lukáš F.
Marie K.
Simona L.
Andrea K.
Ondra M.
Oliver P.
Natan C.
Anna B.
Ema O.
Meg O.

25 bodů
24 bodů 21,5 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Putování s hobitem
                                                 21.6.19
 
Květnová výprava se nesla ve znamení malých a veselých postaviček, hobitů. Jak už to bývá, čekali jsme při hrách na všechny malé i větší hobity, než se ze všech koutů Středozemě dopraví. První větší hra se odehrála večer na velké louce. Děti se chtě nechtě seznámily s Runami – trpasličími písmeny. Trpaslíci se totiž s hobity znali. Na louce byla spousta písmenek a každá hobití vesnice (= družstvo) měla písmenka ve své barvě. Právě ta písmenka bylo třeba získávat. Hodila se na druhý den. Každý neznal příběh o hobitovi, a proto se s ním děti ještě před spánkem ve zkrácené formě seznámily.

Ráno proběhla rekapitulace příběhu a hobití kvíz. Každá vesnice si také připravila pro jinou vesnici hádanku. Hádanky měl náš hobit rád. Hobit také cestoval divočinou a bylo důležité, aby v ní dokázal přežít. Musel si tedy umět rozdělat oheň, něco na něj nalovit, být obratný… a stejně tak si děti tyto dovednosti na stanovištích ověřily.

Výprava květen 2019 – Hobit Odpoledne se hobití vesnice vydali do lesa. Po cestě se hrály dvě hry. V lese už na děti čekala další hra, při které se využívaly trpasličí Runy. Ve výsledku bylo potřeba sestavit a slepit správně zprávu. Tu ale vesnice zatím nemohli přečíst, protože neznali klíč. Zprávu luštili až v neděli. Nechybělo ani stavění hobití vesnice a další hry.

Večer po vzoru trpaslíků nám vesnice předvedli pěkná taneční nebo pěvecká vystoupení. K výpravě patří i táborák a zde to nebylo jiné. V neděli se luštili a četli zprávy, proběhlo několik menších her a jedna velká, závěrečná do bodování. Bodování bylo tentokrát jiné než obvykle. Náš hobit z příběhu cestoval a stejně tak vesnice cestovali na mapě. Víkendy bývají mnohdy krátké a děti odpoledne odcestovaly z hobitího příběhu do reality všedních dnů.

Fotogalerie 

SPOLEČENSTVO PRSTENŮ
ŠMAKOVÍN
ZLOBYDLOV
HOBITÍN
Ondra M.
Oliver P.
Jakub H.
Sam H.
Jan P.
Vít P.

Zuzka Z.
Eliška K.
Amálie K.
Gábina N.
Markéta M.
Karolína K.

Veronika K.
Jáchym S.
Natálie S.
Katka N.
Marie K.
Nela M.
Žofie T.
Jan V.
Petr B.
Marie B.
Štěpán Š.
Michal M.
Aaron Ch.
Alžběta P.
Adriana Ch.

39 bodů
37 bodů 35 bodů 33 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Rodinné setkání nad Mölkky a s táborákem
        20.5.19
 
Někteří raději oželeli přenos nedělního hokejového utkání naší reprezentace, který vyšel na termín dalšího rodinného setkání. To první proběhlo v zimě nad kulečníkem, tentokrát jsme si užili krásné slunečné počasí v přírodě.

V Rudné se ještě dají najít poklidná zákoutí v přírodě, kde si lze zahrát hry a udělat táborák. Začali jsme finskou hrou Mölkky. Je to jednoduchá hra, při které se házecím kolíkem hází na 12 očíslovaných kolíků s cílem shodit určitý počet tak, aby bylo dosaženo 50 bodů. Hrát Mölkky bylo zábavné, občas házecí kolík několikrát přeskákal očíslované kolíky a žádné neshodil. V druhém kole si síly proměřily děti bez rodičů, když vystřídaly rodinné týmy.

Po hře vzplál připravený táborák. Průběžně se opékaly buřty řezané na několik způsobů (znáte buřta – stromeček, chobotnici?). Společenská část měla velký význam, protože jsme si povídali o jedné velké změně, která oddíl čeká (s bonusem pro oddílové rodiče). Přinesl jsem oddílovou kroniku, která byla aktivně udržována žel jen v prvních letech vzniku Žlutého květu. Část dětí si udělala svůj program a často mizely v houštinách přilehlého lesíka.

Většina účastníků si po táboráku ještě prošla trasu, na které bylo úkolem hledat obrázky živočichů a psát jejich názvy do políček křížovky. Všichni tuto hru zvládli na jedničku. Zalili a uklidili jsme ohniště a zakryli místo srolovaným čtvercem vyříznuté trávy – druhý den ani nebylo vidět, že na místě nějaká akce proběhla. Byl to fajn podvečer. Děkuji rodičům, kteří dali přednost společenské akci s dětmi. Mohli jsme si popovídat a lépe se poznat.




Hurá do bláta – jeskyňářská výprava
                     4.5.19
 
První víkendovka po zimě byla netypická. Po čtyřech letech jsme si zopakovali jeskyňářskou výpravu. Pobyt v Srbsku, tedy v Českém krasu, kde je v okolí plno jeskyní, je k tomuto účelu přímo stvořené.  

Výprava byla tradičně plná (na spoustu dětí se nedostalo), proto mohla v pátek vzniknout čtyři družstva, jejichž členové si vymysleli názvy; Trilobiti, Tulmeni, Medvědi a Diamantové krápníky. Tyto týmy vyrazili na louku, kde si zahráli oblíbený laser. Ovšem na připravenou „krápníkovou“ hru už nezbyl čas. Před první nocí jsme si promítli motivační dokument o slovenské expedici do velkých jeskyní ve stolových horách ve Venezuele a výběr fotografií z našich dospěláckých jeskyních akcí v Moravském krasu, kde jsou podzemní prostory násobně větší než v krasu Českém. Včetně žebříků, které mají mnohdy i desítky metrů.

Jeskyňářská výprava, duben 2019 Sobotní dopoledne děti čekala generální zkouška – hra na prolézání umělé jeskyně. Jeskyně byla vytvořena na terase, pod dlouhými venkovními stoly, které byly zakryty plachtami a dekami. Děti musely jeskyni po jednom v „plné polní,“ tedy s přilbou prolézt a neponičit výzdobu a neublížit zvířátkům. Musely se tak vyhýbat stalagmitům (kužele), brčkovým stalaktitům (špagety), stalagnátům (nohy stolu), vodopádu (voda z várnice), žábě, hadovi a netopýrům. Abychom stihli opravdovou jeskyni, byl oběd dříve.

Naším cílem na celé odpoledne byl lom Na Chlumu. Dvě skupiny se chystaly do jeskyně pod vedením členů České speleologické společnosti, konkrétně Speleologického klubu Praha. Pro další dvě skupiny bylo přichystáno slaňování, které pro nás připravili jiní horolezečtí dobrovolníci. Ovšem slaňování bylo dobrovolné, přesto si ho vyzkoušela většina. Kdo neslaňoval, hrál hry.

Jeskyňářská výprava, duben 2019Než jsme do jeskyně vstoupili, povídali jsme si o bezpečnosti v jeskyních a rozdělili dospělé mezi děti. Do uzavřené, veřejnosti nepřístupné jeskyně se vstupovalo po asi 5 metrovém žebříku. Dále se šlo po velkých kamenných blocích, různými chodbičkami až do velkého dómu, kde děti řádily s blátem. Za dómem byl ještě jeden menší prostor s množstvím vymodelovaných postaviček a všeho možného.

V krásném večeru, při plápolajícím táboráku, povídali jsme si o uplynulém dni. Pak už se mohlo opékat. Chybět nemohlo ani tradiční laserové představení. Protože bylo jasno, ukázali jsme si také některá souhvězdí jarní oblohy.

Nedělní dopoledne po balení se ještě zahrála „krápníková“ hra, která se v pátek nestihla, ale i jiné hry. Po obědě už na děti čekaly diplomy s odměnami za parádní výpravu, kterou jsme mohli uskutečnit díky devíti lidem, kteří se na ní podíleli. Díky!


TRILOBITI
TULMENI
MEDVĚDI
DIAMANTOVÉ KRÁPNÍKY
Simona L.
Lukáš B.
Lukáš R.
Vilém G.
Nela N.
Jan P.
Vít P.

Eliška Z.
Rosťa K.
Tonda K.
Ondra M.
Tomáš K.
Michal P.

Bohouš K.
Michal M.
Zuzka Z.
Ema O.
Meg O.

Ríša K.
Sára T.

Filip M.
Julie P.
Josef N.
Šárka P.
Marie B.
Šimon J.
Štěpán M.
52 bodů
43 bodů 38 bodů 36 bodů
1. místo 1. místo 2. místo 3. místo




Sobě pro radost – dominový efekt
                       25.4.19
 
Po roce jsme si opět postavili domino. Vhodný prostor byl v klubu Rudňáček, kam se ještě dominový efekt vešel. Na stavění jsme měli téměř celý víkend. Domino stavěli průběžně převážně tři lidé od pátku do nedělního poledne. Přepočítáno na jednoho člověka, práce trvala přes 25 hodin a prostavěli jsme cca 4 000 dílků. Od minulého domina byla další sada 830 dílků přikoupena, ale neprostavělo se úplně vše. Je to zhruba maximum, co lze během víkendu průběžně ve třech lidech postavit – tedy pokud někdo nechce strávit stavěním od rána do večera, což už by bylo fyzicky dost náročné, nebo by se dařilo postavit dominové efekty hned napoprvé. Přeci jen na to není žádný stroj, všechno je to poctivá ruční práce.

Oproti minulému představení se nám ale nedařilo. Kazilo se, co se dalo. Včetně natáčení (kamery zaostřily, až když domino spadlo, jedna nešla vůbec…). Také stavění bylo náročnější – některé části jsme stavěli mnohokrát, velká stěna se stavěla snad šestkrát! To bylo dané částečně tím, že dřevěné domino není přesné, ale křivé, což bylo vidět právě na stěně. Velkým problémem se ukázala velmi kluzká podlaha. Při představení některé dílky proklouzly až do vedlejší druhé řady domin, kde ji předčasně spustily. Domino postavené na širší stranu na kluzké podlaze bylo téměř nefunkční a museli jsme použít gumovou podložku.

Přesto to byla fajn podívaná, naučili jsme se nové techniky a přibyli další zkušenosti.
 


Oddílová noc v novém
                                            4.4.19
 
Poprvé v nové klubovně proběhla během března tradiční oddílová noc, na kterou se sešlo přes 30 dětí ve dvou termínech. Než se všichni sešli, hrály se převážně deskové hry. Večer nemohlo chybět to, po čem děti vždy tak touží – zelený laser. S laserem se dají dělat různé hrátky (pozor ale na bezpečnost), oblíbené je jeho přeskakování nebo díky nástavcům promítání pohybujících se obrazců na strop.

Pro zájemce byla připravena stezka odvahy. Tím byla cesta ve sklepení domu, ve tmě mírně osvětlená svítícími tyčinkami. Úkolem dětí bylo jen dojít co nejdále a položit na zem lísteček se svým jménem. Většina dětí se stezky účastnila, podstatně menší část ale došla do úplného konce.

Oddílová noc, březen 2019Na slibované překvapení došlo ve spacácích. Zhaslo se a v siluetách stromů a zvířat Afriky, které v klubovně máme, vycházel Měsíc v úplňku. A na stropě se rozzářily hvězdy. Jarní a letní souhvězdí. Vlastně tak máme v klubovně malé planetárium. Při druhém termínu oddílové noci jsme si popisovali souhvězdí modrým laserem (předtím zeleným) a zjistili zajímavou věc. Modrý (resp. fialový) laser hvězdy ještě více rozzářil, což vypadalo úchvatně. Stačilo přejet laserem souhvězdí a bylo jasné, z kterých hvězd se skládá.

Po „planetáriu“ se promítala hraná komedie, film ze sedmdesátých let. Hlavně první skupina se mohla potrhat smíchy. V závěru filmu už ale někteří přecházeli do snové části. Ranní, či spíše dopolední oddílová noc byla zakončená společnou snídaní.


Pozn.: Lasery, zejména oblíbený zelený dětem do rukou nepatří. V nepovolaných rukou se může stát nebezpečnou „hračkou,“ kdy jde o zdraví (hlavně zrak) a další ohrožení. Nebezpečnost nemusí být ani úmyslná, stačí nepozornost, nerozvážnost. Abych nenaváděl, neuvádím, co vše se může laserem dělat a stát.
 
           Další články (archiv)
 
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Deadpine – Kačlehy 2019
Výprava červen 2019 – Robinson
Výprava červen 2019 – Robinson
Výprava červen 2019 – Robinson
Výprava červen 2019 – Robinson
Výprava červen 2019 – Robinson
Výprava květen 2019 – Hobit
Výprava květen 2019 – Hobit
Výprava květen 2019 – Hobit
Výprava květen 2019 – Hobit
Výprava květen 2019 – Hobit
Rodinné setkání – květen 2019
Rodinné setkání – květen 2019
Rodinné setkání – květen 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Jeskyňářská výprava, duben 2019
Domino, březen 2019
Domino, březen 2019
Domino, březen 2019
Oddílová noc, březen 2019
Oddílová noc, březen 2019
Oddílová noc, březen 2019
Oddílová noc, březen 2019
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody
    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování 
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2019
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
Naši činnost podporují:     Mladí ochránci přírody, z.s.     MŠMT     Město Rudná
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  SÝKORA UHELNÍČEK. Na obrázku velice připomíná sýkoru koňadru, ve skutečnosti je výrazně menší než koňadra a není tak pestře zbarvena. Je typickou sýkorou jehličnatých lesů, pokud žije ve smíšených lesích, pak jen v místech s převahou jehličnanů. Hnízdí od května do července, ve střední Evropě 2x ročně, v dutinách. V jehličnatých lesích nebývá mnoho stromových dutin, tak vyhledává daleko více než jiné sýkory zemní díry, opuštěné myší nory či škvíry ve zdech a skalách. Ráda zahnízdí i v ptačích budkách. Potravu hledá hlavně v korunách stromů na vnějších větvích, se skládá převážně z hmyzu, pavouků a semen. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Zdroj: nasiptaci.info SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.  PĚNKAVA OBECNÁ. Běžný druh, který se vyskytuje v lesích, zahradách a parcích. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata. Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírá často na zemi. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu. Avšak mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu.
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.  HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  VRABEC DOMÁCÍ (na obr. samec). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví převážně na stavbách. V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny.