|
| ZAJÍMAVOSTI |
Jaké zvuky vydává liška? Odpověď překvapí a rozesměje
Pokud
se někdo zeptá jak dělá liška, tak většinou jen pokrčíme rameny. I když
je liška oblíbenou pohádkovou postavou, tak zvukový projev lišky mezi
laickou veřejností skoro nikdo nezná. Dále
(Zdroj priroda.cz)
....................................
Pokud něco nezměníme, přestane česká krajina plodit
„Asi
před deseti lety jsem se na konferenci pohádal s kolegy lesníky, když
jsem jim říkal, že by měli mnohem víc pěstovat listnaté dřeviny.
Rozčílili se, že potřebují prodávat a komu prý prodají buk? Dnes jim
lesy plošně usychají,“ připomíná Daniel Pitek. Něco podobného prý čeká
i zemědělskou půdu. Dále
(Zdroj ČRo).
....................................
Zvířecí demokracie
Demokracii
aplikují například včely, které společně rozhodují o tom, kde bude
společenství žít. Když včelí průzkumníci objeví místo, které jim
připadá vhodné pro usazení, vrátí se ke skupině a svůj nález oznámí
pomocí specifického tance. Pokud je tento tanec dostatečně energický,
vyhledají a zhodnotí ho i další průzkumníci. Když místo obstojí, stane
se pro včelí společenství novým domovem. Více (Zdroj ČRo)
|
| HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK |
Klik
na datum = mapka.
* Nízko
nad obzorem.
Let ISS po
celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIP
Ne 31.1. ČT2 22:05
Po přečtení spalte
Osborne
Cox je operační důstojník CIA, který bojuje o přežití. Jeho kariéra i
manželství už dlouhou dobu nikam nevedou. Harry Pfarrer je domýšlivý
ministerský úředník, který za zády své ženy holduje internetové
seznamce a ve sklepě si sám vyrábí sexuální pomůcky. Když Ozzie
definitivně přijde o práci u CIA, rozhodne se ve své slastné
nevědomosti napsat vzpomínkovou knihu. Bohužel netuší, že jeho žena si
chystá vhodnou půdu pro rozvod a zmocní se rukopisu z jeho počítače.
Disk se pak omylem dostane do rukou potrhlé zaměstnankyně fitcentra
Lindy a jejího natvrdlého kolegy Chada. Oba prosťáčci v tom vidí
báječnou příležitost, jak přijít k penězům, ale nenapadne je nic
lepšího, než svůj objev nabídnout Rusům.
......................................
KINO TIP
Žaluji!
V
roce 1894 je důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus
nepravdivě obviněn z velezrady a odsouzen k doživotí. Tato událost
vstoupila do historie jako Dreyfusova aféra.
Pátého ledna 1895 byl Alfred Dreyfus, nadějný mladý důstojník
degradován za špionáž pro Německo a odsouzen k doživotnímu vězení na
Ďáblově ostrově. Jedním ze svědků Dreyfusova veřejného lynčování je
také Goerges Picquart pověřený vypátráním špeha. Když ale zjistí, že
Němci stále informace dostávají, je zatažen do mocenských machinací. Více
......................................
HUDBA TIP
Hans Zimmer
13.
února 2022
O2, Praha
Hans
Zimmer vytvořil některé z nejznámějších a nejvlivnějších filmových
partitur naší doby. Skladatel, který v roce 2018 obdržel již 11.
nominaci na Oscara za hudbu ke snímku Dunkerk režiséra Christophera
Nolana, znovu objevil formát živého hudebního filmového doprovodu.
Publikum může očekávat další bohaté představení s téměř 100 hudebníky
vystupujícími na pódiu vedle samotného Zimmera.
|
| SLOUPEK ŽK |
|
......................................
....................................
....................................
Poznej
ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi je
tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte
na Zemi... je název spousty naučných her a testů. Jednoduchá
hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh. Náročnější
ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.
Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu. Tři
hry na balonek.cz. |
| HUMOR |
....................................
|
....................................
Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
|
Archiv (historie)
Starty raket a
události
Mise
raketoplánů
Discovery
STS-124 Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
|
|
|
Došlé PFky a přání (klikni
pro zvětšení)
 |
 |
|
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
|
Domácí Žluťák
Stejně
jako na jaře, i nyní na podzim se členům, ale i zájemcům týdně posílá
"Domácí Žluťák." Na jaře vznikl jako náhrada za oddílové schůzky, které
se nemohly konat. Nabídka je nyní pro jakékoliv zájemce, ovšem už není
na rozdíl od jara volně přístupná a běží po celý školní rok.
 Jedná se o hry, pokusy, vesmír,
přírodu, luštěnky, kvízy, různé náměty, ale i mobilní aplikace,
hádanky, tábornictví. Náměty oživí rodinné chvíle doma, na
zahradě, na procházce, na chatě... Není to tedy o tom, on-line sedět
před monitorem, ale právě o pohybu, přemýšlení, poučení a zábavě. Pěkně to shrnula jedna maminka: "Děkujeme za rady jak trávit volný čas, už nám docházely nápady."
Zprávičky (2.1.)
"Z tvorby příběhů je nadšený a myslím, že celá úhonická škola bude vědět, co to je. Má v plánu obohatit děti ze třídy i z družiny:). Do kroužku chodí moc rád, úkoly ho baví."
 "V
bytě prostor na bludiště moc nemáme, tak jsme si ho udělali v lese a na
lano jsme dali rolničky, pro upozornění, že se někdo dotkl."
"Musím říct, že plavající rozkvétající kytky dostaly i mne."
"Kvíz byl poučný i pro nás rodiče."
"Pak
jsme si zahráli šerm, co se změnilo v pokoji, klokaní ocásky a udělali
pokus, ale pouze s mandarinkovou slupkou. S mandarinkou to šlo, ale
ohňostroj byl malinký a ani jednou se nám ho nepodařilo zachytit na
foťák."
O víkendu jsme byli v úhonickém lese a kupodivu jsme na vytyčeném uzemí našli spoustu hub.
"Odjeli jsme celá rodina na chatu, která je u
lesa, takže ideální prostředí na bádání a objevování. Posíláme pár
fotek z našeho venkovního hraní, co šlo tak jsme vzali s sebou do
terénu. Nejvíce legrace jsme si užili u trefování propisky do lahve a
naprosté nadšení vzbudil pokus se svíčkou, z kterého posíláme video."
 Soutěž ve vytvoření dlouhého papíru – samozřejmě bez
spojování.
Poslané výsledky:
- Maya 371 cm.
- Luboš M. 330 cm.
- Adam B. 183 cm + máma 305 cm.
- Míra H. přes 3 m.
- Viki V. 200 cm + manžel 575 cm (v závěru ale přetrženo) + manželka 240 cm (bohužel chvilka nepozornosti a přetrhlo se mi to).
Máte-li také zájem o Domácí Žluťák, stačí napsat na zluty-kvet@seznam.cz.
|
Není poklad jako poklad
14.9.20
V
"letním sídle" v Řevnicích proběhla v červnu v posunutém termínu
víkendová výprava – dlouho po vynucené pauze. Nikdo nevěděl, jaký bude
po karanténě zájem. Ovšem ten byl obrovský, sešlo se nás 40, akce se
zaplnila během pár dnů.
 Děti
si myslely, že budeme hledat poklad, podle názvu výpravy "Poklad
ptačího ostrova." Ač se v příběhu poklad vyskytoval, jeho včlenění do
děje bylo zcela jiné, než by se očekávalo. Námětem víkendových her nám
byl loutkový film z roku 1952 od Karla Zemana se stejnojmenným názvem.
Celá myšlenka příběhu je pěkně shrnuta na Česko-Slovenské filmové
databázi: "Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh
obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat,
znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět
k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi
názorně vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která
činí člověka a jeho život šťastným." Stejně tak co pochopily i děti na
výpravě, když jsme si o příběhu povídali.
Po
utvoření pěti družstev si děti užily první velkou hru ještě v pátek
večer. Družstva představovala posádky lodí, které se mezi sebou
utkávaly. Hlavní herní den se udál v sobotu. Po ránu jsme si dali
rozehřívací a velmi oblíbenou Počítací schovávanou (což je zcela jiná
než klasická schovávaná). Pak družstva hledala po rozlehlém areálu
pelikány a vlaštovky z příběhu. Ale jen je, protože v areálu se
vyskytovali i jiní jim podobní ptáci. Následovaly další hry, například
schovávačka na ostrově, "jablka na hlavně," nebo lov ryb.
Odpoledne
probíhalo v lese. Nejprve proběhlo klání o ptačí hnízda i další drobné
hry, pak si děti stavěly lodičky ze dřeva, které se pouštěly později na
Berounce. Cestou z lesa se k lítosti dětí vynechalo hřiště v Řevnicích.
Přeci jen pro nás jako uzavřenou skupinu stále platila hygienická
pravidla nemísit se mezi ostatní osoby. Sobotní večery už tradičně
patří táboráku, opékání, kouzlům s laserem...
V
neděli se mimo jiné dohrávaly hry, které se nestihly předchozí den a to
jak ty menší, tak bodované. Poslední soutěžní hrou tak byl "sběr
perel." Všechno jednou končí, stejně tak jako výprava před prázdninami
byla zakončena slavnostním vyhlášením, rozdáním diplomů a hledáním
pokladů pro každé družstvo. Přeci jen se děti pokladu dočkaly.
Po oddílové noci do muzea v Nučicích
15.9.20
Na
přelomu listopadu a prosince jsme udělali „dvojakci:“ oddílovou noc a
výpravu. Oddílová noc v klubovně měla velký úspěch a zatím největší
účast téměř 30 dětí. Hrály se hry, díky tmě také ty světelné, pro
zájemce „stezka odvahy“ a ve spacácích se děti seznámily s vikinským
teenagerem Škyťákem. Ráno se část dětí vydala do Nučic, další děti a
rodiče se k nám přidali, tedy téměř další třicítka osob svým počtem
překvapila pana průvodce.
Přestože Nučice těsně sousedí s Rudnou, pravděpodobně málokdo z
rudenských navštívil muzeum v Nučicích (s námi byly děti i z Prahy!).
Muzeum není běžně otevřené – otevírá se pouze při zvláštních
příležitostech, nebo po domluvě na obecním úřadě. Jen pro zajímavost,
první myšlenky o založení muzea přišly na svět v roce 1958, ale pro
první návštěvníky bylo muzeum otevřeno až v roce 1967.
O dobývání železné rudy v našem kraji byla větší část expozice.
Dozvěděli jsme se takové zajímavosti, že se nejdříve začala ruda
dobývat povrchově, že pod zdravotní stanicí pro horníky bylo vězení, že
v kraji bylo 6 dolů a každý horník měl svou známku, aby se poznalo, že
se z fárání vrátil. Nákladní auta používaná na dolech byla nejdříve
značky Mercedes a poději Fiat. Do trafostanice se přivádělo 35 000
voltů a odtud se rozvádělo už běžných 220V (předtím měl každý důl svou
výrobnu elektrické energie). V Nučicích byla také zřízena odborná
hornická škola. K vidění byli staré fotografie, mapy, malby, důlní
nástroje, písemnosti a další exponáty.
Pan průvodce – pamětník povídal také něco o odbojovém vojenském oddílu
Železo. Odkud pocházel název odbojového oddílu, je asi jasné. Také
povídal osobní zajímavou příhodu z konce války – o boji mezi Němci a
vojenském oddíle Železo v Dušníkách (dnešní části Rudné) a lidských
poměrech té doby.
Další expozice se týkaly historie obce Nučice, společenských a
sportovních spolků, např. Sokola. Děti zaujala vystavená kostra mladé
ženy slovanského původu, která se našla spolu s dalšími kostrami a
předměty v roce 1958 při stavebních pracích.
Jedna část expozice se ale netýkala jen Nučic, protože zachycovala
běžný život tehdejších obyvatel. Tedy jak se museli starat o obživu,
jaké k tomu používali zemědělské nástroje, nebo domácí vybavení –
nahřívací žehličky, mlýnky, hmoždíře, máselnice… Nebo jak to bylo s
hygienou či volným časem. Žádná televize tehdy nebyla. Návštěva muzea
byla zajímavá a rozhodně doporučuji se s přáteli domluvit a objednat si
prohlídku na obecním úřadě v Nučicích.
Z Mníšku přes El-Paso do Řevnic
7.6.20
Každoroční
turistická zářijová výprava vedla za hojné účasti přes Brdy. Naše
putování začalo v Mníšku pod Brdy. První plánovaná zastávka byla v
Mníšku na zámku. Ta svačinová v zámeckém parku byla nutná, ale
prohlídka zámku se konala až za hodinu a takovou dobu se nám nechtělo
čekat. Tak jsme po dohodě prohlídku zámku vynechali. Vydali jsme se
kolem zámeckého rybníku a stoupali lesem, k Baroknímu areálu Skalka.
Před areálem byla první vyhlídka na trase. V parkovém prostranství
Skalka je Kaple sv. Máří Magdalény, kterou vybudoval stavitel Kryštof
Dienzenhofer v roce 1693. Vzorem mu byla skalní kaple ve francouzském
Aix en Provence. Kaple byla v roce 1993 zrekonstruována. Nyní se v něm
pořádají výstavy a koncerty. Také jsme si prohlédli bývalou budovu
barokního kláštera, byla postavena v letech 1692-93. Také klášter v
minulosti chátral (po roce 1945), ale od roku 2001 je již opraven a
zpřístupněn veřejnosti, sloužící taktéž k pořádání výstav a koncertů. V
době naší návštěvy v něm byly vystaveny zajímavé sochy a skulptury, v
kapličce obrazy. Na Skalce byla delší obědová pauza, je tam rovněž
stánek s občerstvením a je možné si tam na otevřeném ohni něco opéct.
Po téměř rovné hřebenové cestě jsme došli k „Jezírku.“ To je název na
mapách pro jezírko mezi skalami, ale také pro pravděpodobně nejstarší
trampskou osadu v Brdech – El Paso. V místních skalách byl provozován
lom do začátku 20. století, ale v roce 1921 se do lomu provalila spodní
voda. Místo učarovalo trampům, kteří sem jezdili. Osada byla založena v
roce 1923 třemi osadníky z bývalé osady Westend. První a nejstarší
bouda byla postavena v roce 1925 a z roku 1953 je poslední postavená
chata. My se na osadu dívali shora – osada je malá a přílišná
návštěvnost by osadníkům nebyla milá.
Nutno podotknout, že lesy před El-Pasem i po něm mění charakter, jednou
jsou bukové, smrkové či v jiném složení, bylo se prostě na co dívat.
Narazili jsme také na dlouhou kamennou zeď, pro nás neznámého původu.
Pěkný výhled byl na Babce (505 m n. m.), vrchol skalního výběžku, což
je další vyhlídkové místo. Odtud byl výhled na Prahu, České středohoří,
na Milešovku, Krušné i Jizerské hory a triedrem byl vidět i Ještěd.
Z Babky vedla cesta pěkně z kopečka kolem lesního divadla až do Řevnic
na vlak, kde jsme naší pěší výpravu zakončili. Devět dětí a sedm
dospěláků ušlo celkem 14,4 km. Výlet trval téměř 7 hodin, ale samotná
cesta jen necelé čtyři hodiny. Tedy jsme se zhruba tři hodiny kochali,
odpočívali a svačili :). Byla to pohodová akce a lze trasu doporučit i
malým dětem.
Domácí Žluťák /jarní/ (poslední příspěvek
26.5.)
 Jedné rodině se v PR Karlické údolí
u Dobřichovic podařilo spatřit naší vzácnou,
krásnou a velkou ještěrku zelenou. Zatímco například ještěrka obecná je
běžný druh (mám ji i na zahrádce), ještěrku zelenou můžete spatřit na
několika slunných místech ČR. Ještěrky nejsou tak plaché, je tedy šance
je spatřit.
"Ptáčky
se učíme poznávat, tedy asi hlavně já :-), kluci už jich pár zvládnou.
Byli jsme na rybách na Mastníku (přítok do Slap) a víkend na Labi u
Štětí. Takže o ptáky nebylo nouze. Na Mastníku byl k vidění kos,
pěnkava, datel, strakapoud, straka, drozd, ledňáček a slyšet žluna
zelená. A samozřejmě kachny a labutě. Jeden labuťák k nám plave už asi
5 rokem. Na Labi byli k vidění opět kachny, labutě, kos, pěnkava,
datel, kukačky, racek, kormorán a slyšet opět žluna, po setmění až do
rána slavíci.
Pak mi aplikace
rozeznala rákosníka obecného. Na Labi se nám konečně podařilo vidět
hejno pulců, pár skokanů a plavat bobra, kousek od nás byli okousané a
překousané stromy a pod jedním velkým měl asi domov.
 Kluci plní úkoly,
doplňovačky a občas si zahrajeme nějakou tu hru.
Dále pozorujeme noční oblohu, hvězdy, družice (SpaceX), na ISS jsme
zatím neměli štěstí a pár meteoritů už bylo vidět. Přivezl jsem si od
táty hvězdářský dalekohled, tak budeme koukat, až bude jasno.
Ještě jednou moc děkujeme za domácí Žluťák.
 Chceme
se podělit o zážitek z dnešní procházky kolem rybníku v Břvích.
Narazili jsme na labutí rodinku. Bylo moc dojemné, jak se labutí rodiče
starali o svá dítka. Maminka je nejdříve všechny schovávala pod
křídlem, ale čekání se vyplatilo a nakonec nám je ukázala. Hrdý otec
byl stále ve střehu a svou rodinku si chránil. No klidně bychom tam
ještě zůstali, ale nechtěli jsme je znervózňovat. Jen všude kolem bylo
poházeno spousta pečiva a vyšlapané cestičky směrem k hnízdu :-(.
 Cestou
jsme narazili na hodně pokácených stromů a v jednom stromě se ukrývalo
hnízdo a druhý strom byl ve uvnitř úplně vyžraný a zůstaly jen suky.
Syn se toho bál, je pravdou, že to vypadá trochu strašidelně.
"Děti už se moc těší na obnovení oddílové činnosti a na kamarády z
oddílu Gepardů :)."
 Vlevo jsou foto zprávičky od Matěje z Kunžaku.
Ruměnici našel, ale pomlázku nevím kdo
pletl :-).
„...Sešli
jsme kousek z cesty, aby nám neunikl krásný výhled nejen na Velkou
Lhotu, na této vyhlídce je ohniště a kamenné sedačky. Při návratu na
stezku stál v cestě pomník jednoho místního občana, který byl ve špatné
době na špatném místě – vydal se na jelena, ale v lese byli ukryti 3
nacisté, kteří když ho viděli se zbraní v ruce, okamžitě zvedli své
zbraně a rozstříleli ho. Steska a vše kolem je plné kamenů. Hradisko je
seskupení kamenů, skála, na kterou se dá vylézt jen tak a z přední
strany jsou očka pro lezce. Nahoře je nádherný výhled např. na město
Dačice. Jinak se snažíme chodit do přírody a vylézt kdejaký kámen –
nádherné jsou např. kameny za Terezímen, Ďáblova prdel, Ďáblův chléb,
kamenolom v lesích za Jitrama, ale také každý větší kámen v lese ;-).“
 „Chceme
Vám moc poděkovat za hry. Musím říct, že jsme se parádně pobavili a
zasmáli. Fotek není mnoho, protože jsme hráli naplno všichni a já
nestíhala fotit. A ještě jednou se u nás pletly pomlázky. Děti se je
chtěly naučit.“
„Udělali
jsme si neděli se žluťákem. Úkoly jsme si zase moc užili a posíláme pár
fotek. Nestíháme vše (škola nám dává hodně zabrat) snažíme se to
uschovávat na volné chvilky.“
"Cestou
lesem jsme tam také narazili na vodní zdroj, ale ten nemám
zdokumentován. Studánka je posazena uprostřed louky. Tak jsme jí trochu
očistili, vyfotili. Dívala jsem se na seznam vodních zdrojů, studánek a
není tam. Máme nafocené i ruměnice, kterých je tedy všude dost. Z
cyklovýletu jsme si domů dovezli berušku, kterou si Vandi chtěla
ubytovat v našem hmyzím domečku. Jenže berušce nebyl náš hotel zřejmě
dost dobrý, takže odlétla :)). Ostatní fotky jsou z kunžateckých Struh,
kde holky "čistili" potůček. Cestou po pěšině jsme došli k rybníku.
Fotit žabí vajíčka bavilo Vandi, žáby ne. Pak už jsem nestačila nic
nafotit, jelikož jsme se ztratili a ještě nás popoháněl déšť. Deštivo
určitě oceníte Vy, jelikož jsme při něm stačili vyrobit pár hadráků :)."
"Děkujeme
za zprávy, které nás nenechají propadnout stereotypu :). Zkusíme hlavně
poznávat ptáčky, mám v telefonu pěknou aplikaci s hlasy a popisy ptáků,
ale dobrý nápad je zaměřit se na výběr (tak, jak to máte na stránkách).
Kačka má ve škole za úkol vytvořit si herbář,
tak na zahradě trháme
běžné kytičky."
Námět
od jedné maminky:
„Posíláme námět, co
se dá dělat na zahradě (foto vpravo), ale je to
spíš pro holčičí osazenstvo. Zahrát si na Vesnu s jarním kvítím. My
jsme u toho poznávali květinky, které jsme si pak dali do herbáře.
Viděla jsem obrázky, že i používali barvy na obličej a doplňovali
rozkvetlým líčením."
Fotky
z Hledání jara
Tatínek: Pozorovali a poslouchali jsme ptáky na zahradě. Pozorovali
kosáky, sýkorky, pak tu byl jeden vrabčák, poštolky, straky
a nakonec hrdličky, těch jsou tu mraky. Zážitek byl, když jsme si sedli
do trávy a pouštěl jsem ptačí zvuky. Kos nám odpovídal, ale nepřiblížil
se, za to sýkorka koňdra, ta přilétla až k nám a hledala odkud jde
zvuk. V jednu chvíli si s námi povídali tři sýkorky. To se klukům
líbilo. Minulý
víkend jsme postavili hmyzí
hotel. (Výborný námět pro
toho, kdo má zahradu).
Poznámka:
Někteří ptáci reagují na nahrávky zpěvů, ale nepřehánějte to.
V lese (jinde je neuvidíte) takto můžete snadno nalákat naše nejmenší
ptáky králíčky obecné a ohnivé. Jinak se hůře pozorují. O nahrávku jejich
hlasů si napište.
První
pozorování ptáků: Petr B. (Kunžak, začátek dubna) – sýkora uhelníček
(pole), kos černý (louka), čáp bílý mezi husami (pole).
Jedna maminka píše:
"Na vaše doporučení celá naše rodina sleduje ISS
stanici." Dokonce z práce viděla vláček družic Starlink od SpaceX.
Pro upřesnění, abyste
si nepletli družice s letadlem:
Družice je zcela
bezhlučná, nebliká, ale může měnit pozvolna jas jak večer vletí do
zemského stínu. Svítí tedy
odraženým světlem od Slunce. Můžete si je také najít v reálném čase v
PC planetáriu Stellarium.
Letadlo barevně bliká, může být
slyšet a
můžete si najít na PC či mobilní aplikaci (např. Flightradar24),
co vám letí nad hlavou.
 Parádní hmyzí hotel.
 Umělecký příspěvek od Natálky S. z Prahy
|
Jarní „budková“ výprava do lesa
24.3.20
Slunečné
počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v
březnu před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa
nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim.
Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba,
brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u
kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní
byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí
brouci.
 Postupně
jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají
kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají
konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale
nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému
roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě
klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně.
Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u
dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo
jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.
Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale
především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě
uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů
jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v
blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla
poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se
je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit
podařilo.
|
|
|
|
|
|
 |
Dnes vzácnost – ručně vyráběné přání
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bobři,
vážka, hnízdo, Měsíc...
|
|
| Labuť
s mláďaty na hnízdě |
|
Učíme
se plést pomlázky a ptáčky
|
|
Vrch
Hradisko
|
|
Večerní
pozorování dalekohledem
|
|
Hadráky
a Vanda v přírodě
|
|
|
|
|
