Žlutý květ – tábory, výpravy, akce ...
         
ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.
STŘÍZLÍK OBECNÝ – je malý ptáček velký zhruba jako vlašský ořech. Velice nápadným znakem je zvednutý ocásek. Je to velice čilý, neposedný a na svou velikost zpěvem neobyčejně hlučný. Pokud mu vstoupíme do jeho obsazeného revíru, dokáže se hlasitě rozčílit. Zdržuje se při zemi v lesích s vývraty, v parcích a v okolí vodních toků, kde hbitě prolézá husté spleti kořenů a rostlin. Živí se převážně hmyzem.
                             Kontakty 
 Nově    20.1. Nabídka letních táborů je kompletní.
 
Archiv   13.1. – Ve fotogalerii je oddílová noc a výprava do planetária.


Počasí Rudná - Slunečno.cz
Astronomický snímek dne
Dětské tábory
Výpravy, výlety
Oddílová činnost
Souhrn všech akcí
 
Fotogalerie z akcí
Deskové a mechanické hry / dominový efekt
  
ZAJÍMAVOSTI
Vycházky ke Světovému dni mokřadů

Při příležitosti Světového dne mokřadů připravuje Česká společnost ornitologická sérii vycházek a přednášek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah kolem 2. února. Termíny.

Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám…


Přikrmujete ptáky? Dělejte to správně

Musíme mít na paměti, že přikrmováním na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit. Dále
Přikrmování vodních ptáků.




Beru si s sebou nůž. Zachraňuju
s ním životy

Nově vysazené stromy vidíme v parcích, sadech, v alejích kolem cest. Sází je zahradníci i dobrovolníci. Výsadba je většinou v pořádku. Strom je uchycen úvazy k jednomu až třem kůlům, aby ho nevyvrátil vítr. Kůly a úvazy by měly být po třech až pěti letech odstraněny. V mnoha případech k tomu nedojde... Dále
Zdroj Ekolist.cz
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
......................................
Živě z ISS  /  Foto z ISS

Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
  
dat. od z na
20.1. 18:33
jz
jv
21.1. 17:45
jz
v
21.1. 19:21
z
z
22.1. 19:33
jz
sv
23.1. 17:45
jz
sv
23.1. 19:22
z
sz
24.1. 19:33
z
sv
25.1. 17:45
z
sv
25.1. 19:21
sz
sz
26.1. 18:33
z
sv
*26.1. 20:10
sz
sz
27.1. 17:44
z
v
27.1. 19:21
sz
z
28.1. 18:33
sz
v
*28.1. 20:10
z
z
29.1. 17:44
sz
v
29.1. 19:21
z
jz
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
KULTURNÍ SLOUPEK
KINO TIP
 
Adam
 
Abla provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí, se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách nesvobody a represe. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Pražský výběr
 
22. dubna 2023
Prostějov

Skupina vystoupí v původním složení v čele s Michaelem Kocábem, Michalem Pavlíčkem, Vilémem Čokem, Klaudiusem Kryšpínem, Jiřím Hrubešem a již stálým hostem DJ Roxtarem. Zazní průřež skladeb z alb Straka v hrsti, Výběr a Běr a také skladby v novějších úpravách.

Pražský výběr - česká rocková skupina založená v roce 1976 klávesistou a zpěvákem Michaelem Kocábem. Ve druhé polovině 70. let se orientovala na jazz rock, který byl v té době populární. Na začátku 80. let přistoupila k celkové změně stylu, tehdy působila jako jedna z nejvýznamnějších českých novovlných skupin.

SLOUPEK ŽK
......................................
Odkazy na hry 

On-line hry
HUMOR
....................................
Pracovní pod hesly
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Noc v suchu
 
Fond ohrožených dětí

Archiv (historie)
Starty raket a události
Mise raketoplánů
Discovery STS-124 Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

Výprava do planetária a oddílová noc                       13.1.23
 
Po devíti letech jsme s oddílem jeden prosincový víkend zavítali do pražského planetária. Od té doby se toho přeci jen dost změnilo. Úvodní program pod kopulí planetária byl pro děti zajímavý, interaktivní v dikci moderátora. Dětem ukazoval některá souhvězdí, povídalo se o Měsíci a dalších souvislostech. Promítání noční oblohy je opravdu na špičkové úrovni a velice realistické.
 
Pohádka Polaris 2 byla pěkná a rovněž poučná. O tom, jak medvěd Vladimír a tučňák James se s kolibříkem Lucií vydají rozluštit záhadu polárních září. Ovšem vezmou to přes Měsíc, aby vyřešili další tajemství.
 
Ještě před pořadem byla zajímavá „procházka“ po interaktivní výstavě ve foye planetária. Zkusili jsme si Tellurium, tedy pohyby planet a Měsíce vůči Slunci, podívali se do modelu kabiny kosmické lodi Vostok, na modelu povrchu Měsíce si ukázali, proč je nejvýhodnější pozorovat Měsíc kolem první a poslední čtvrti, jak by se změnily váhy na jiných planetách a mnoho dalšího.
 
O stejném víkendu proběhla v klubovně tradiční oddílová noc. Tedy večerní hry, zejména ty, které se dají hrát za tmy. Děti by nám asi neodpustily, kdyby se za tmy nehrál laser, nebo curling se svítícími tyčinkami. Závěr dne patřil kinu ve spacáku. Dopoledne se hrály hry deskové a jiné. Také jsme koukali do mikroskopů a svítících lup na nové exempláře z hmyzího světa.

Fotogalerie planetárium  /  oddílová noc  



Pour Féliciter 2023

Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)


















Mezi mimozemšťany
                                                23.12.22
 
Kdo by z mladší generace neznal E.T. mimozemšťana. Dnešní děti už ho znají – jak jsme se přesvědčili – podstatně méně. Však pochází z roku 1982. „Ítý“ nám byl námětem programu poslední víkendovky před zimou. Byla to tedy tak trochu vesmírná výprava. Účast byla hojná. Družstva Malozemšťanů, E.T.ťáků, Vetřelců a Planeta OE se ještě v pátek večer pustila do „hledání meteoritů“ na louce. Jaké překvapení bylo, že v meteoritech byly svítící dárky. Páteční kino ve spacáku nám trochu zkomplikovala nekompatibilita nového notebooku s dataprojektorem.

Sobotní část dopoledne byla kreslící. Zadání bylo jasné; E.T. mimozemšťan či jiné vesmírné bytosti. Následující poznávačka planet byla zajímavá a poučná. Venku se mezitím udělalo pěkně (rozuměj, přestalo pršet) a šlo se do přírody. Na lukách a v remízcích se hledal mimozemšťan, chytali létající talíře nebo snášely meteority. A hrály se jiné hry.

Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan Pískovcový lom se stal útočištěm sobotního odpoledne. Tam proběhla štafetová hra se souhvězdími. Děti si vyráběly z papíru raketoplán a soutěžily, komu ta vlaštovka nejdále dolétne. V krásné scenérii podzimního krasu se hrály další hry, například výcvik astronautů. Večer se zkoušela napodobit scéna z filmu, kdy se děti snažily zamaskovat E.T. mimozemšťana, aby mohl mezi lidi. Dětem se tato aktivita povedla na výbornou.

Déšť se v den sobotní snášel naštěstí v době, kdy byl program v domě. Přesto bylo dřevo mokré a pokusy o rozdělání ohně marné. Přišli jsme tak o táborák (buřty putovali do trouby), ale i o pozorování dalekohledem.

Poslední den výpravy už se vstávalo později a balení nějaký ten čas zabralo. Přesto se dopoledne vyšlo na louku, aby se zahrálo pár her. Hlavně Robotické rameno, poslední hru soutěžní, která se nestihla v sobotu. Před odjezdem se už jako vždy, vyhlašují výsledky víkendového klání, rozdávají diplomy a odměny.


VETŘELCI
PLANETA EO
MALOZEMŠŤANI E.T. ÁCI
Matouš M.
Blanka P.
Ondra M.
Marie H.
Anna H.
Sára T.
Petr K.

Bára J.
Iveta P.
Katka J.
Michal M.
Štěpán Š.
Rozálie K.
Karolína K.

Elisabeth T.
Tomáš H.
Maxim Z.
Albert Č.
David V.

Bára Č.
Ella Z.

Jan G.
Mia G.
Anna Č.
Oliver P.
Ondra N.
Tomáš M.
Simona L.

27 bodů 26,5 bodů 21 bodů 20 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Indiáni ve městě
                                                        23.12.22
 
Červnová víkendová výprava měla indiánské téma – ovšem tak trochu jinak, než klasičtí indiáni. Moderní táta z Paříže zjišťuje, že má jihoamerického indiánského syna Mimi Siku a tak se životem prolínají dva světy, které byli námětem našeho víkendu.

Místo, kam do Řevnic jezdíme, je rozlehlé a na hry jak dělané. První soutěžní hra pro pět indiánských kmenů byla pěkně běhavá, podobě jako další v páteční večer. Zajímavá byla hra  Hroznýš. Koho hroznýš chytil a sežral, připojováním kořisti rostl a rostl a byl tím více nemotorný... Nejstarší děti, či spíš mládežníci se vydali na oddělenou aktivitu to temných hlubin pralesa k Černé skále.

Po snídani a hygieně byla první hrou na rozhýbání, Počítací schovávaná. Pravidelní účastníci se tak dočkali své oblíbené hry. Další část dopoledne jsme udělali indiánská stanoviště, kdy se napodobovali některé činnosti z pátečního příběhu. Chodilo se po „kamenech“, střílelo z luku, házelo kládou do dálky, stavělo, běhalo s kastrolem vody... Počasí tento víkend přálo a Slunce hřálo. To byla příležitost osvěžit se cachtáním v řece Berounce a zahrát si volnější hry.

Výprava červen 22 – Indián ve městěPo obědě a osobním volnu se většina po indiánsku zmalovala. Takto ozdobeni jsme prošli Řevnicemi, protože je to cesta do nejbližšího lesa. Ve městě se opět oddělila skupina mládežníků, aby si užili chvíle bez malých dětí. „Tichý indián v lese“ byla dobrá zkouška neslyšného pochybu a naslouchání.

Ještě než se zapálil večerní táborák, pět kmenů předvedlo své nacvičené indiánské tance. Někteří mají asi indiánskou krev, jak byli tance věrohodné. Opékalo se a jedlo, ale také jsme se během táboráku pokoušeli zachytit netopýry speciálním echolokačním zařízením. Nějaký netopýr se sice ozval, ale jako na potvoru zrovna kolem nic moc nelétalo. Děti se také dívaly do dalekohledu na měsíční krátery. A samozřejmě nesměly chybět laserové hrátky, které se dají dělat jen za tmy.

Poslední den probíhal program až do úplného konce výpravy. Kmeny opět zápolily v indiánských dovednostech, jakými bylo například plížení, střelba a hmatové hledání. Každý správný indián zná přírodu. Proto jsme si i my udělali po celém areálu přírodní poznávací hru. Pak už následoval oběd, vyhodnocení, diplomy a poklad. Poklad si kmeny musely najít. Jeden kmen by ale bez nápovědy hledal poklad asi až dodnes.


POTAHONTAS
PA-INDIÁNI
APAČOVÉ MĚŠTÍ INDIÁNI
POMERANČI
Štěpánka Z.
Simona L.
Verča M.
Bětka Z.
David B.
Adam B.
Iveta P.
Nela M.
Ondra N.
Honza G.
Gábina N.
Sabina V.
Rozálie R.
Jindřiška Z.

Rozálie H.
Rozálie K.
Matouš M.
Tadeáš V.
Tomáš H.
Ondra M.
Viki R.
Anna R.
Adéla V.
Adam V.
Katka N.
Magda Š.
Michal M.
Štěpán Š.

Štěpánka Š.
Angelica K.
Markéta M.
Markéta V.
Eliška Š.
Matěj Š.

53 bodů
51,5 bodů 46,5 bodů 46 bodů43 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo



Víkend v Zemi Nezemi
                                              2.12.22
 
V teplých obdobích roku se naše víkendové výpravy pravidelně přesouvají do Řevnic. Nádherné prostorné prostředí je na hry jak dělané. Tato zem plná zeleně hostila výpravu s tématem Země Nezemě. Znalec by z názvu poznal některý z příběhů Petera Pana. Do tohoto sídla se vejde více dětí, soutěžních družstev už bylo tedy pět. V pátek večer jsme zahájili první tematickou hru „Loď v mlze,“ ale chvíli po startu by se změnila na „Loď v dešti,“ nebýt přerušení hry a přesunu pod střechu. První pořádná letní průtrž ovšem přešla bez většího zájmu sledováním pohádky o cestě do Země Nezemě.   

Počítací schovávaná je oblíbená hra, kterou kvůli prostředí hrajeme jen v Řevnicích. Nemá nic moc společného s klasickou schovávanou. Tuto oblíbenou hru jsme dali po dohrání přerušené páteční „Lodi v mlze“ (hra o komunikaci) v už slunečném sobotním dopoledni. Následovala série dalších tematických her; schovávačka v pralese, lovení svítících kamenů atd. Před obědem se družstva přesunula na louku na další aktivity hned za areálem.

Odpoledne nastal přesun do brdského lesa. V lese mimo jiné proběhla velká strategická hra, kterou si užili jak velcí, tak malí. Každé družstvo mělo své území v kruhu, bránilo svůj poklad a zároveň se snažilo další poklad získat. Každý v družstvu si zvolil svou funkci, kterou bylo možné během hry měnit. Cestou z lesa jsme se zastavili v Řevnicích na hřišti.

Výprava květen 22 – Země Nezemě Večer děti čekala ještě řádka dalších aktivit. Dobrovolný tanec domorodců se některým členům opravdu povedl. Děti si udělaly lodičky z přírodních materiálů, většinou z kůry a plachty z listů. Všechny také pěkně plavaly. Každý se už těšil na táborák a opékání buřtů. Stejně jako den, i večeře byla vydatná a s hromadou zeleniny, po které se jen zaprášilo. Dětem jsem zkoušel ukázat detektor netopýrů. Umí zachytit netopýry v okolí. Jak známo, lidské ucho jejich ultrazvuk neslyší. Detektor ale dokáže zvuky převést do slyšitelné podoby. Žel, netopýři se nám asi kvůli chladnějšímu večeru zrovna vyhýbali. Nechyběla ukázka toho, co dokáže fialový a hlavně zelený laser. Hvězdářský dalekohled byl připraven, ale večerní převážně už zatažená obloha na pozorování nepřála.

V neděli se dohrávali nějaké hry, které se nestihly předchozí den. Třeba pouštění Ptáka neptáka (ve skutečnosti papírové vlaštovky štafetovým způsobem). Vedoucí Michal přivezl Kin-Ball, přes metr v průměru velký míč, tak bylo do oběda o zábavu postaráno. Závěr? Vyhlášení víkendového klání, diplomy a hledání pokladů. Pro některá družstva náročnější a s nápovědou, ale poklad nakonec našli všichni.


NEZEMŠŤANI
BLUDNÝ ZEMÁCI
BLUDNÝ HOLANĎANI ŽIVÝ STÍNY
 PIRÁTI
Elisabeth B.
Maruška B.
Honza G.
Šárka P.
Sára T.
Mia G.

Lukáš K.
Simona L.
Michal P.
Natálie K.
Ruprecht Š.

Rozálie K.
Matouš M.
Tomáš K.
Ondra M.
Lukáš Č.
Julie P.
Julia N.
Iveta P.
Laura T.
Zuzka G.
Karolína T.
Elisabeth T.

Tadeáš V.
Michal M.
Oliver P.

Anna Č.
Žofie T.
Ella G.
37,5 bodů
37,5 bodů 37,5 bodů 37 bodů29,5 bodů
1. místo 1. místo 1. místo 2. místo3. místo



Večer světel
                                                             9.11.22
 
Letošnímu ročníku, na rozdíl od silně větrného loňského, přálo počasí. Snad proto přišlo o poznání více lidí. Začátek trasy byl u kostela Stětí sv. Jana Křtitele v dolní části Rudné. Děti si po cestě všímaly zavěšených obrázků až do ulice Na Přídělu, kde byl cíl. U stolků pak bylo jejich úkolem z nabízených předloh určit, které obrázky se po cestě nevyskytovaly. Na trase bylo obrázků sedm, v cíli dva navíc.  Večer světel, Rudná 2022

Každý si mohl vzít svítící tyčinku a obrázek na vybarvování, ti starší něco na luštění. Na závěr akce, která trvala přibližně hodinu, proběhl tradiční ohňostroj. Podle rozdaných svítících tyčinek
a obrázků se účast odhaduje na 550 osob.

           Další články (archiv)
Oddílová noc, prosinec 2022
Oddílová noc, prosinec 2022
Výprava do planetária, prosinec 2022

Vlastnoručně vyrobené





Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan
Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan
Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan
Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan
Výprava říjen 22 – E.T. Mimozemšťan
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava červen 22 – Indián ve městě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Výprava květen 22 – Země Nezemě
Večer světel, Rudná 2022
Večer světel, Rudná 2022
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Zahrada     Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování 
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče a vedoucí dětských skupin
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
    Blogy a osobní stránky
  • Nachi art stránky o ptácích, nádherné kresby
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů © 2006 2023
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
Naši činnost podporují:     Mladí ochránci přírody, z.s.     MŠMT     Město Rudná     NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2022 – 2023
SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  SÝKORA UHELNÍČEK. Na obrázku velice připomíná sýkoru koňadru, ve skutečnosti je výrazně menší než koňadra a není tak pestře zbarvena. Je typickou sýkorou jehličnatých lesů, pokud žije ve smíšených lesích, pak jen v místech s převahou jehličnanů. Hnízdí od května do července, ve střední Evropě 2x ročně, v dutinách. V jehličnatých lesích nebývá mnoho stromových dutin, tak vyhledává daleko více než jiné sýkory zemní díry, opuštěné myší nory či škvíry ve zdech a skalách. Ráda zahnízdí i v ptačích budkách. Potravu hledá hlavně v korunách stromů na vnějších větvích, se skládá převážně z hmyzu, pavouků a semen. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Zdroj: nasiptaci.info SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.    POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.  BABOČKA ADMIRÁL je jeden z největších denních motýlů Česka. V našich podmínkách jsou k zastižení od května do října. V květnu k nám přilétají jedinci z jihu. Rozmnoží se tu a na podzim zase odlétají zpět na jih. Když je u nás zima, zakládají tam generaci, která k nám na jaře přilétá. Tato babočka se vyskytuje na loukách, okrajích lesů a zahradách. Dospělci se živí nektarem a na podzim mnohdy přezrálým ovocem, na kterém je lze díky tomu také často vidět. Samice kladou vajíčka na různé druhy kopřiv. RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu. 
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  HRDLIČKA ZAHRADNÍ hnízdí nejčastěji v rozmezí od března do října. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou (semena, bobule a části rostlin) z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.   HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)   BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.    ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.    VRABEC DOMÁCÍ (na obr. samec). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví převážně na stavbách. V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny.
  ZVONOHLÍK ZAHRADNÍ se často zdržuje v blízkosti lidských sídlišť, kde žije v parcích, zahradách, sadech a dalších typech městské zeleně. Hnízdí 2x do roka od května do července. Úhledné hnízdo staví samička na stromě či keři. Potrava kterou sbírají hlavně ze země se skládá ze semen plevelů a kulturních rostlin, jejich zelených částí a hmyzu. Převážně tažný, většina našich ptáků odlétá zimovat na Apeninský a Balkánský poloostrov.   KŘIVKA OBECNÁ je pták s překříženým zobákem. Další zajímavostí je, že hnízdí po celý rok, převážně však v lednu až dubnu. Na snůšce 3 až 4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí. Samec je cihlově červený, samice olivově žlutozelená. Hnízdí v horských smrkových lesích, ale je to nomád, kdy se občas vyskytuje i v nížinách. Rádi se zdržují v hejnech. Požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků, modřínů a borovic.   DROZD KVÍČALA je pěvec veliký jako kos černý, společenský pták žijící v hejnech. Přes léto vyhledává především drobný hmyz, plže a žížaly. V zimě se živí bobulemi a spadanými jablky. Hnízdí v dubnu až červnu jednou až dvakrát ročně naokrajích lesů, polích, na březích rybníků... Samice snáší 4 – 7 vajec, na kterých sedí sama po dobu asi 12 dnů. O mláďata se starají oba rodiče po dobu asi 12 – 14 dnů.   VLAŠTOVKA OBECNÁ má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a dlouhá zadní péra a červenohnědé hrdlo. Staví si miskovité, shora otevřené hnízdo uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy. Koncem března přilétají z afrických zimovišť.      PĚNKAVA OBECNÁ. Běžný druh, který se vyskytuje v lesích, zahradách a parcích. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata. Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírá často na zemi. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu. Avšak mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu.    ČÍŽEK LESNÍ – je výrazně menší než vrabec, zelenavě zbarvený. Čížek lesní zpívá po celý rok, často i ve skupinách. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Samička staví hnízdo obvykle vysoko v nejhustším jehličí na konci postranní větve. Snáší 4-5 vajec, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Vylíhlá mláďata krmí rodiče téměř výhradně hmyzem. Hlavní potravu čížků tvoří převážně semena olší a bříz. Přelétavý a tažný druh.  KÁNĚ LESNÍ je náš nejhojnější dravec. Jeho zbarvení je velmi proměnlivé (výrazně světlé nebo naopak velmi tmavé exempláře). Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo sloupech. Káně lesní je částečně tažný pták, v zimě se u nás objevují sevení populace, přilétají v říjnu a listopadu a zpět odlétají počátkem března.          JIŘIČKA OBECNÁ nemá na rozdíl od vlaštovky dvě dlouhá zadní péra a hnízdí většinou na vnějších stěnách budov v uzavřeném hnízdě (vlaštovka v miskovitém). Jiřička je tažný druh zimující v Africe. Kde přesně, to známo není. Víme, že při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, je záhadou. Jiřičky se věrně vracejí tam, kde hnízdí. Na hnízdiště jiřičky přilétají na přelomu dubna a května. Výhradní složkou jídelníčku jiřičky je drobný hmyz. Do Afriky odlétají v září.