Žlutý květ – tábory, výpravy, akce ...

KŘIVKA OBECNÁ je pták s překříženým zobákem. Další zajímavostí je, že hnízdí po celý rok, převážně však v lednu až dubnu. Na snůšce 3 až 4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí. Samec je cihlově červený, samice olivově žlutozelená. Hnízdí v horských smrkových lesích, ale je to nomád, kdy se občas vyskytuje i v nížinách. Rádi se zdržují v hejnech. Požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků, modřínů a borovic.
DROZD KVÍČALA je pěvec veliký jako kos černý, společenský pták žijící v hejnech. Přes léto vyhledává především drobný hmyz, plže a žížaly. V zimě se živí bobulemi a spadanými jablky. Hnízdí v dubnu až červnu jednou až dvakrát ročně naokrajích lesů, polích, na březích rybníků... Samice snáší 4 – 7 vajec, na kterých sedí sama po dobu asi 12 dnů. O mláďata se starají oba rodiče po dobu asi 12 – 14 dnů.
                      
       Kontakty 
             K současné situaci máme informace na stránkách TÁBORY / VÝPRAVY / ODDÍL
  Nově   24.3. – Ve fotogalerii je výprava do lesa a čistění ptačích budek (poslední akce před karanténou).
 
Archiv  23.3.Oddílová noc je ve fotogalerii.
 
Počasí Rudná - Slunečno.cz
Astronomický snímek dne
 

Dětské tábory
Výpravy, výlety
Oddílová činnost
Kalendář všech akcí
 
Bazar
Fotogalerie z táborů, výprav a akcí
Deskové a mechanické hry / dominový efekt
Den Země Rudná (archiv)
     
 
ZAJÍMAVOSTI
Jak fungují optické klamy? Nechají vás uzřít kus budoucnosti
 

Optické klamy sice umí náš mozek pěkně zmást, ale zároveň mohou pomoct odhalit další jeho tajemství. Lidé zřejmě opravdu mohou do budoucnosti letmo "nahlédnout" – a to opravdu jen na malý okamžik – desetinu sekundy předtím, než se událost odehraje. Tento mechanismus nám může pomoci pochopit, na jakém principu fungují optické klamy. Dále (Zdroj national-geographic.cz).
....................................
Živočich, který nepotřebuje k životu kyslík
 
Vědci objevili jedinečný organismus, který nepotřebuje dýchat. Tento malý parazit žije ve tkáni lososa a k produkci energie nepotřebuje kyslík. Henneguya salminicola je mikroskopický parazit z kmene žahavců, druh příbuzný medúze a korálu. Žije uvnitř lososa a vstřebává přímo jeho hotové živiny místo toho, aby přijímal kyslík. Dále (Zdroj ČRo).
....................................
Pták roku 2020: jiřička obecná
 
Jiřička je všeobecně považována za všudypřítomný druh, ale ani ornitologové nemůžou s jistotou říct, že jiřičku dokonale znají. Přestože žije v blízkosti lidí, pojí se s ní některá tajemství a záhady, které se nedaří objasnit. Nejasné zůstává například to, kde přesně jiřičky zimují. Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary. Dále (Zdroj birdlife.cz).
 
Jiřička obecná
....................................
Puštík bělavý byl v Česku 70 let považován za vyhynulého. Nyní je zpět

Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit svoje hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět v jižních Čechách na Šumavě. Puštík bělavý je druhou největší sovou po výrovi velkém. Sovy nejsou nočními ptáky, jak si lidé obvykle myslí. Jsou soumrační, aktivní hlavně večer za soumraku a ráno před rozedněním. Více (Zdroj ČRo). .....................................

HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Večerní obloha, duben 2020

......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
30.3. 20:57
sz
jv
*30.3. 22:35
z
z
31.3. 20:10
sz
v
31.3. 21:47
z
jz
1.4. 21:00
sz
jv
2.4. 20:12
sz
jv
*2.4. 21:50
z
jz
3.4. 21:02
z
j
4.4. 20:14
z
jv
5.4. 21:06
jz
jz
6.4. 20:17
z
j
Od 7.4. do 27.4. není ISS z ČR viditelná
*28.4. 4:30
jv
jv
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
Čt2 13.4. ČT2 20:00
Nedotknutelní
 
Příběh je inspirován životem Philippa Pozza di Borga (autora knihy Le Second Souffle) a vztahem mezi ním a jeho osobním asistentem Abdelem Yasminem Sellouem.

Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života.

......................................
KINO TIP
 
1917
 
Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield a Blake zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků během operace Alberich v roce 1917. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Eric Clapton
 
Pá 29. května 2020
O2, Praha

Britský kytarista, zpěvák a hudební skladatel Eric Clapton opět potěší fanoušky v České republice. Po sedmi letech se objeví v pražské O2 areně. Čtyřiasedmdesátiletý hudebník je mimo jiné členem Rokenrolové síně slávy, držitel 18 cen Grammy včetně ceny za celoživotní dílo nebo Řádu britského impéria. Prestižní hudební magazín Rolling Stone zařadil Erica Claptona na druhé místo v žebříčku 100 nejlepších kytaristů všech dob.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly

ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí

Archiv (historie)
Starty raket a události
Mise raketoplánů
Discovery STS-124 Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

Jarní „budková“ výprava do lesa                           24.3.20
 
Slunečné počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v březnu před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim. Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba, brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí brouci.

Výprava do lesa, březen 2020Postupně jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně. Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.

Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit podařilo.



Komorní noc
                                                             23.3.20
 
Spousta dětí před akcí nedobrovolně odpadla, chtěli jsme jen ty úplně zdravé. Přeci jen doba virová nastávala. Tím měla oddílová noc komorní nádech. Program byl také trochu volnější a jiný než na podzimní akci. Zahráli jsme si pár deskových her, někdo stavěl z dominových dílků. Pak si všichni, malý i velcí zahráli postřehovou karetní hru Jungle Jam. Další hra byla připravená venku v nedalekém parčíku. Úkol byl prostý, najít deset obrázků se zvířátky na stromech a co nejvíce si jich zapamatovat a nahlásit v cíli.

Po hledání zvířátek jsme se přesunuli na pole mimo pouliční osvětlení, abychom se pokochali noční zimní oblohou. Laserem jsme si ukázali pár základních souhvězdí. Zelený laser byl také využit v klubovně na jeho přeskakování po tmě, na to se děti moc těšily. Na závěr dne přišla na řadu ležatá poloha a dívání se na naše klubovní „planetárium“ na stropě a druhý díl filmu, jehož první díl jsme si promítali na předchozí podzimní akci.



Dominové představení u Jindřichova Hradce
       3.3.20
 
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020Jednu lednovou neděli jsme udělali v Kunžaku pro veřejnost hraní deskových her, jehož součástí se stalo tradiční pouštění dominového efektu. Účast na deskohraní byla hojná, zahrát si přišli jak děti, tak rodiče. Dominový efekt se stavěl ve dvou lidech jeden a půl dne. Tentokrát jsme nedělali mnoho složitých věcí, u kterých by pak zhrozilo, že nevyjdou a efekt se přeruší. Tato taktika se vyplatila, protože dominový efekt se přerušil pouze jednou, což je zatím náš největší úspěch. Dokonce vyšla bez přerušení jízda domina z podlahy na parapet okna a shození věže, z čehož jsme měli největší obavy. Použitých dílků bylo něco málo přes 3 000.




Podzimní oddílová noc                                             6.3.20
 
Další tradiční oddílová noc, která proběhla v listopadu, měla rekordní účast. Proto už také víme maximální počet, který můžeme vzít. Jako vždy nechyběly hry, část se odehrála na chodbě, další hry v klubovně. Pro odvážné účastníky, kterých byla naprostá většina, byla připravena „stezka odvahy“ ve sklepení domu. Úkolem jednotlivců či dvojic bylo projít trasu po tmě jen podle svítících tyčinek. Tyčinky pak každý dostal.

V závěru dne se děti nasoukaly do spacáků, v klubovně se zhaslo a děti obdivovaly naše malé planetárium – svítící souhvězdí na stropě. Poslední tečkou dne bylo kino. Ráno se toho mimo společné snídaně, hygieny a sbalení se už moc nestihlo. I když ti rychlejší zvládli ještě nějaké hry.




Ve vesmíru a přesto na zemi. Výprava na parádní výstavu 
                                                                     5.2.20
 
Běžně se nestává, abych měnil naplánovaná témata výprav. Tentokrát jsem to ale s radostí udělal, když jsem se dozvěděl o kosmonautické výstavě Cosmos Discovery. Na jedné podobné jsme byli před pěti lety. Hlavně se jedná o unikátní příležitost, protože stálá výstava na toto téma v tomto rozsahu a s originálními artefakty u nás není a dost pravděpodobně ani nikde v Evropě. Výstava je navíc jenom do dubna 2020, takže volba byla jasná.

Každý návštěvník dostal hlasového asistenta. U některých exponátů byla čísla, to stačila zadat na hlasovém asistentovi a mohli jste poslouchat výklad. Pro děti byla navíc připravena samoobslužná „hra“ s razítky umístěnými na výstavě. Výstava začínala projekcí, kinem. Žel v angličtině, jen s titulky, takže pro část dětí to byly jen pěkné záběry.

Nejde popisovat všechny exponáty – bylo jich hodně a spousta originálních nebo velmi povedených kopií – ale některé stojí za zmínku. Úžasné bylo si osahat originál spalovací komory (zajímavý materiál) jednoho z pěti obřích motorů F1, který byl na Saturnu 5, co vynášel lidi na Měsíc. Parádní byla prohlídka kosmické lodě Mercury včetně vnitřku. Člověk v reálu viděl, jak byla malá a představa, že sedíte „v létající sedačce,“ kde si ani nenatáhnete nohy třeba přes 30 hodin, není lákavá (obdobné to bylo u lodi Gemini, aneb „dvě létající sedačky,“ nejdelší let 14 dní!).

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020Stejně tak jsme obdivovali servisní a přistávací moduly kosmické lodi Sojuz, část již zaniklé orbitální stanice Mir, pneumatiku „Michelinku“ z raketoplánu nebo trysku z největšího motoru na kapalný kyslík a vodík SSME, používaný v raketoplánech (motory se budou opět používat). Takový  motor měl spotřebu 467 kg kapalného kyslíku a kapalného vodíku + dalších 17 kg vodíku se používalo k chlazení spalovací komory a trysky – to vše za jednu sekundu! Teplota hoření plynů ve spalovací komoře byla 3 500 °C (což o dost přesahuje teplotu varu železa).

Velmi zajímavý byl pohled do modelu pilotní kabiny raketoplánu. Na měsíční vozítko, průkopnický Lunochod, padák Sojuzu, československý Magion 2, sovětskou Lunu 15, marsovské vozítko – sondu Opportunity, která přes 15 let zkoumala Mars, první družice Země Sputnik 1 … Nejen u skafandrů (jsou různé typy a každý na jiný účel) jsme se dozvěděli o úskalí pobytu ve vesmíru, včetně základních lidských potřeb.

V závěru výstavy si děti mohly vyzkoušet trenažér na výcvik kosmonautů a další atrakce a samozřejmě nesmí chybět suvenýry. Cestou v tramvaji si děti udělaly zajímavý kvíz z výstavy, který jsme při čekání na autobus probrali.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu (pro fandy vesmíru a kosmonautiky je to povinnost), protože nic obdobného u nás na dlouhou dobu neuvidíte. Pro nás výstava měla další význam, protože jsou k vidění exponáty, o kterých si povídáme na našich astronomicko-kosmonautických táborech.  

Fotogalerie  
 



Lednové rodinné dostaveníčko
                             24.1.20
 
Podruhé jsme si dali dostaveníčko nad kulečníkem na pražském Zličíně. Nejenom abychom si zahráli a pobavili se, ale abychom se viděli a poklábosili. Což svůj účel ve všech směrech splnilo. Hráli dospělí, mládežníci i malé děti na dvou stolech. Na bowling tentokrát nikdo nemigroval, naopak si někteří kulečník prodloužili o hodinu déle, než byla rezervace.



PF 2020 Žlutý květ


Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)












První výprava jihočeského oddílu
                       15.12.19
 
Výprava nebyla dopředu napevno plánovaná. Zkusil jsem asi napodruhé nadhodit termín a tentokrát to vyšlo. Jen pro silný vítr jsme akci přesunuli ze soboty na neděli, ale nakonec se výprava ke konci listopadu uskutečnila.

Výprava les, Kunžak 2019Z Kunžaku se partička dvanácti dětí vydala podél potoka Struha a rybníků. Po celou dobu výpravy, kdykoliv na trase se hrála hra, Zoro, bomba, povodeň. První zastavení bylo u letokruhů pařezu. Spočítat letokruhy se zdá jako banální věc. Ale které se počítají do jednoho roku, když jsou kruhy světlé a tmavé? Děti se rozdělily na dvě skupiny, abychom si zahráli na veverky. Úkolem každé skupiny bylo přesouvání po lese tak, že se skupina musela vždy dotýkat minimálně jednoho stromu a nesměla se pustit. Když hru děti pochopily, byla pro ně celkem jednoduchá. Anebo stromy byly moc blízko sobě.

Při dalším zastavení „u vyčnívajících kamenů“ byla svačina a další zastávka u dřeva – tentokrát ležících kmenů. Pozorovali jsme děrovatou kůru, chodbičky v lýku a povídali si o lýkožroutovi, aneb kůrovcovi. O tom, jak celý proces probíhá a také, že se zdravý strom dokáže bránit a tedy se mu nic nestane. Problém je, že naše lesy zdravé nejsou, jinak by měl lýkožrout smůlu. O pár desítek metrů dál jsme si na louce zahráli další hru. Času nám už mnoho nezbývalo a museli jsme pádit na sraz s rodiči.




Večer světel
                                                           20.11.19
 
Tradiční večer světel proběhl opět za hojné účasti několika stovek malých i velkých „světlonošů.“ Začátek trasy byl u Hořelického kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Průvod se ulicemi sunul kolem základní školy do ulice Na Přídělu, kde byl cíl. Na trase byly rozmístěny obrázky. V cíli bylo na stolku obrázků více – úkolem dětí bylo říci, které obrázky na trase nebyly. Každý dostal obrázek a svítící tyčinku. Na závěr vzplál ohňostroj. Nastalo jedno neplánované překvapení, když se jedna sada ohňostroje s druhou přerušila. Přerušení bylo hned napraveno a ohňostroj pokračoval dále.




Rango – tábory pro malé děti
 
Malí táborníci ve věku od 4 let (někteří ale byli i náctiletí) si na týdenním táboře vyzkoušeli, jaké je to být chameleónem, který je po střetu auta svých majitelů s pásovcem z terária vymrštěn na dálnici v americké poušti. Bezejmenný chameleon si celý život v teráriu pouze hrál na skutečný svět. Záhy zjišťuje, že ten reálný je plný nebezpečí a musí uniknout před útokem jestřába. S pomocí krásné ještěrky Fazolky se dostane do městečka Prach. Zde se okamžitě ujímá své životní role hrdiny a začne si říkat Rango, ale bere to opravdu jen jako roli.

Šťastnou náhodou sice zneškodní Jestřába, ale ukáže se, že smrt jednoho padoucha, který ohrožoval město, pouze uvolní místo dalšímu – ještě nebezpečnějšímu – Chřestýšovi. Později Rango odhalí, že Chřestýš ve skutečnosti slouží pravému zlosynovi. Tím je Starosta vesnice, který město nechal odříznout od zdroje vody, aby nad ním získal neomezenou moc. Rango si po setkání s Duchem západu uvědomí, že si na hrdinu musí přestat jen hrát. Díky skutečné odvaze se mu společně s přáteli podaří starostu a jeho kumpány porazit a městu Prach navrátit životodárnou vodu.

Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019 Celé dobrodružství se odehrávalo v penzionu v Horních Albeřicích krkonošské přírody. Je to kus unikátní architektury, kde není jediný úhel pravý. Stojí uprostřed krásné přírody na louce ohraničené z jedné strany horským potokem, z druhé smrkovým lesem a ze třetí strany příkrou sjezdovkou.  V rámci bodovaných etapových her děti prožili část Rangova dobrodružství a změřily své síly v rychlosti, šikovnosti, tvůrčích dovednostech i odvaze. A také zjistili, že nejdůležitější je naučit se spolupracovat s kamarády, umět se domluvit a táhnout za jeden provaz. Koneckonců, každý ví, že sdílená radost je dvojnásobná a starost jen poloviční.  

V rámci společného programu se děti lépe poznaly i s ostatními kamarády. Při poledním klidu, vybíjené, městečku Palermu i při delších procházkách. Vydařil se táborový oheň s opékáním vuřtů a kytarou i rozlučkový karneval v maskách. Protože tématem byla voda, hodně her bylo „vodních.“ Ovšem každý ze tří turnusů měl program trochu jiný. Přeci jen vodní hry bylo třeba přesouvat na slunečné počasí. Akorát stavba indiánského stanu teepee letos vázla, takže se ho dočkal až třetí turnus.  

Mimo etapové hry a společný program zbyl čas na samostatný program družstev se svým vedoucím. Všichni udělali během tábora krok kupředu v samostatnosti a ve schopnosti zvládat překážky. Zejména někteří zjistili, že komunikace je především o schopnosti naslouchat ostatním. A z toho máme radost.

Vedoucí Míra Nečas   
1. turnus

KAKTUSÁCI
HVĚZDY
PRAŠNÍ JEZDCI
RANGOUŠIFAZOLKY
Tomáš
Tonda, Jirka
Bára
Klára
Mirek
Amálie K.
Zuzana R.
Johana Š.
Josef Š.
Jonáš A.
Amar M.
Mak M.
Vít P.

Linda Z.
Matěj J.
Adam D.
Katka S.
Eliška V.
Natálie A.
Alžběta P.
Viktorie B.
Veronika K.

Jáchym S.
Natálie S.
Nikola R.

Matěj D.
Ema B.
Eva N.
Jan P.
Jan S.
Míra N.
Alice N.
Eliška K.
Ondřej A.
Natálie B.
Zuzana Z.
Antonín P.
Karolína K.

Matyáš Š.
Nikola Š.
Michal P.
Šárka P.

Adam K.
Kilián B.
Anna N.
Julie P.
Vít B.
Kaktusáci – 1. turnus 2019
Hvězdy – 1. turnus 2019
Prašní jezdci – 1. turnus 2019
Rangouši – 1. turnus 2019
Fazolky – 1. turnus 2019
69 kapek
61 kapek 60 kapek 46 kapek44 kapek
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo

2. turnus  /  Fotogalerie

CHŘESTÝŠI
MRS. TIM
SKLENIČKY
JESTŘÁBIJEŠTĚRKY
Jirka
Tonda
Tomáš
Kamila
Eva
Kryštof S.
Nikola D.
Ludvík M.
Rosťa K.
Tonda K.
Jakub V.
Oliver P.
Filip Y.
Robin J.
Jakub M.
Tadeáš B.
Zuzana B.
Natálie M.
Matouš D.
Richard K.
Alexandr J.

Antonín L.
Natálie S.
Jakub M.
Lukáš K.
Nikola T.
Jakub V.
Meg O.
Petr J.
Marie K.
Tomáš K.
Roman J.
Tomáš K.
Zuzana Z.
Antonín P.
Markéta P.
Veronika K.

Veronika H.
Jaroslav M.
Simona M.
Ondřej M.
Jakub H.
Gréta K.
Žofie T.
Jan V.

Chřestýši – 2. turnus 2019
Mrs. Tim – 2. turnus 2019
Skleničky – 2. turnus 2019
Jestřábi – 2. turnus 2019
Ještěrky – 2. turnus 2019
66 kapek
62 kapek 59 kapek 48 kapek47 kapek
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo5. místo

3. turnus  /  Fotogalerie

DIVOKÁ PRASATA
KAKTUSÁCI
JESTŘÁBI
ZÁPAĎÁCICHAMELEÓNI
Júlia
Magdaléna
Jirka
Martina
Veronika
Markéta P.
Matyáš N.
Andrea K.
Josef G.
Josef N.
Nela N.
Filip N.
Jan N.

Ian B.
Petr J.
Jana G.
Anna K.
Adam B.
Natan C.
Kryštof S.
Viktorie R.

Maxine P.
Hubert Č.
Eliška B.
Martin B.
Adéla B.
Matěj B.
Anna B.
Matěj K.
Vojta P.
Bára K.
Libor V.
Karel P.
Olivie K.
Travis Ch.
Aaron Ch.
Kamila K.
Monika S.
Berenika Č.

Simona L.
Štěpán Š.
Eliška G.
Tomáš R.
Lukáš R.
Lucy Ch.
Terri Ch.
Vojta P.

Divoká prasata – 3. turnus 2019
Kaktusáci – 3. turnus 2019
Jestřábi – 3. turnus 2019
Zápaďáci – 3. turnus 2019
Chameleóni – 3. turnus 2019
56 kapek
54 kapek 54 kapek 50 kapek44 kapek
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo4. místo

 
           Další články (archiv)
 
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Oddílová noc, listopad 2019
Oddílová noc, listopad 2019
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
 
Rodinný sraz, Praha, leden 2020



Výprava les, Kunžak 2019
Výprava les, Kunžak 2019
Výprava les, Kunžak 2019
Večer světel Rudná 2019
 
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
1. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
2. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
3. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
Tábor Krkonoše Albeřice
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ), Krkonoše 2019
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody
    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování 
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče a vedoucí dětských skupin
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2020
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
Naši činnost podporují:     Mladí ochránci přírody, z.s.     MŠMT     Město Rudná     NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  SÝKORA UHELNÍČEK. Na obrázku velice připomíná sýkoru koňadru, ve skutečnosti je výrazně menší než koňadra a není tak pestře zbarvena. Je typickou sýkorou jehličnatých lesů, pokud žije ve smíšených lesích, pak jen v místech s převahou jehličnanů. Hnízdí od května do července, ve střední Evropě 2x ročně, v dutinách. V jehličnatých lesích nebývá mnoho stromových dutin, tak vyhledává daleko více než jiné sýkory zemní díry, opuštěné myší nory či škvíry ve zdech a skalách. Ráda zahnízdí i v ptačích budkách. Potravu hledá hlavně v korunách stromů na vnějších větvích, se skládá převážně z hmyzu, pavouků a semen. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Zdroj: nasiptaci.info SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.  PĚNKAVA OBECNÁ. Běžný druh, který se vyskytuje v lesích, zahradách a parcích. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata. Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírá často na zemi. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu. Avšak mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu.
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.  HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  VRABEC DOMÁCÍ (na obr. samec). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví převážně na stavbách. V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny.
  ZVONOHLÍK ZAHRADNÍ se často zdržuje v blízkosti lidských sídlišť, kde žije v parcích, zahradách, sadech a dalších typech městské zeleně. Hnízdí 2x do roka od května do července. Úhledné hnízdo staví samička na stromě či keři. Potrava kterou sbírají hlavně ze země se skládá ze semen plevelů a kulturních rostlin, jejich zelených částí a hmyzu. Převážně tažný, většina našich ptáků odlétá zimovat na Apeninský a Balkánský poloostrov.   VLAŠTOVKA OBECNÁ má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a dlouhá zadní péra a červenohnědé hrdlo. Staví si miskovité, shora otevřené hnízdo uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy. Koncem března přilétají z afrických zimovišť.