Žlutý květ – tábory, výpravy, akce ...
         
ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.
STŘÍZLÍK OBECNÝ – je malý ptáček velký zhruba jako vlašský ořech. Velice nápadným znakem je zvednutý ocásek. Je to velice čilý, neposedný a na svou velikost zpěvem neobyčejně hlučný. Pokud mu vstoupíme do jeho obsazeného revíru, dokáže se hlasitě rozčílit. Zdržuje se při zemi v lesích s vývraty, v parcích a v okolí vodních toků, kde hbitě prolézá husté spleti kořenů a rostlin. Živí se převážně hmyzem.
                             Kontakty 
 Nově   12.5. Děti zveme na květnovou výpravu do krásného prostředí v Řevnicích.
 
Archiv  13.5. – Podzimní oddílová noc a filmové muzeum je ve fotogalerii.
             24
.4. – Ve fotogalerii jsou pěkné snímky z podzimních výprav do Českého krasu a Zoo Praha.

 

Počasí Rudná - Slunečno.cz
Astronomický snímek dne
Dětské tábory
Výpravy, výlety
Oddílová činnost
Kalendář všech akcí
 
Fotogalerie z táborů, výprav a akcí
Bazar
Deskové a mechanické hry / dominový efekt
Den Země Rudná (archiv)
  
ZAJÍMAVOSTI
Výstava Czech Nature Photo 2022

Výstava potrvá do 4. září. K výstavě je připravený bohatý doprovodný program s názvem Měsíc přírody. Nebudou chybět komentované prohlídky a autorské prezentace.
Více zde.


...................................
Jak mohou velryby kojit pod vodou a kolik mléka mládě spořádá za den?

O kytovcích byste si možná řekli, že jsou to jasné ryby, ale kdepak. Jsou to také savci. Když se chtějí nadechnout, musí vyplout nad hladinu. Jak ale mohou kojit mláďata pod vodou? Velrybí kojení je hodně krátké, trvá jen několik sekund. Mládě totiž nemůže pít a dýchat zároveň. I přes to ale denně vypije až 200 litrů mateřského mléka, které je husté a obsahuje kolem 50 procent tuku (lidské mléko má jen kolem 4 procent). Více.
Zdroj ČRo
 

...................................
Dřívější vegetační období ohrožuje rostliny, včely i alergiky

Je to trend, kterého si všímají nejenom botanici a zahrádkáři, ale třeba i alergici: rostliny začínají na jaře kvést čím dál dřív. Problém to může být pro samotnou flóru, ale taky pro hmyz. Dochází k zajímavému jevu: ovocné stromy, které potřebují včelami oplodnit, jako by kvetly všechny naráz. Včely mají v určité fázi potravní luxus, ale potom trpí hladem. Tomu se říká asynchronizace s opylovači a je to nebezpečný dopad předčasného zahájení vegetace. Více
Zdroj ČRo

HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Večerní obloha, květen 2022

Živě z ISS  /  Živě II
Foto z ISS
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
  
dat. od z na
19.5. 21:45
jz
sv
19.5. 23:22
sz
v
20.5. 0:59
sz
z
20.5. 22:34
z
v
21.5. 0:11
sz
jz
21.5. 21:46
z
v
21.5. 23:23
sz
jv
*22.5. 1:00
z
z
22.5. 22:35
sz
v
23.5. 0:12
z
jz
23.5. 21:47
sz
v
23.5. 23:24
sz
jv
24.5. 22:36
sz
jv
*25.5. 0:13
z
jz
25.5. 21:48
sz
jv
25.5. 23:25
z
jz
26.5. 22:36
z
jv
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
So 28.5., 20:00, ČT2
Kursk
 
Film inspirovaný skutečnou katastrofickou událostí, ke které došlo v roce 2000 na palubě Kursku, sleduje poslední hodiny ruské jaderné ponorky klesající na dno arktických vod Barentsova moře. Několik členů posádky přežije počáteční výbuch, včetně velitele Michaila Kalekova, na něhož doma čeká těhotná manželka s dítětem. Začíná zoufalý boj s časem. Záchrannou operaci bohužel komplikuje zchátralé vybavení a byrokracie mezi Ruskem, Francií, Norskem a Británií, kdy se šéf britského námořnictva David Russell pokouší přesvědčit ruskou vládu, aby přijala zahraniční pomoc.

......................................
KINO TIP
 
Město na řece
 
Tragikomické drama o lásce a ztrátách Město na řece, které natočil lotyšský režisér Viesturs Kairišs, vznikalo v české koprodukci a s českou hereckou účastí. Jednu z hlavních rolí zde ztvárnila česká herečka Brigita Cmuntová v postavě židovské dívky Zisly, do které se zamiluje hlavní hrdina výtvarník a písmomalíř Ansis.  Lotyšsko-česko-litevský snímek vypráví příběh člověka, který se v krátkém časovém úseku ocitne postupně uprostřed tří totalit: v autoritářském režimu předválečného Lotyšska a v době války v éře komunismu a nacismu. Absurdní a groteskní situace, kafkovská atmosféra, velká láska k dvěma ženám, důležitá morální rozhodnutí provází hlavního hrdinu napříč krutými i lyrickými dějinami východní Evropy minulého století. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Stromboli - Futurum - Vilém Čok & Bypass
 
10. června 2022
Amfiteátr Loket

Její počátky sahají do jara 1985, kdy vznikla jako původně příležitostná kapela pro živý koncert tria Michala Pavlíčka na festivalu Jazz Praha. V únoru 1986 skupina dostala název Stromboli a přibyly dvě členky: vokalistka Bára Basiková (která přišla z Precedensu) a klávesistka Vendula Kašpárková, Gumu Kulhánka průběžně střídal jako stálý host Jiří Veselý. Příležitostným hostem se stal rovněž Vilém Čok.

SLOUPEK ŽK
......................................
Odkazy na hry 

On-line hry
HUMOR
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí

Archiv (historie)
Starty raket a události
Mise raketoplánů
Discovery STS-124 Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

Oddílová noc a filmové triky                                      13.5.22
 
Na konci listopadu proběhla tradiční oddílová noc v klubovně. Večerní brzká tma je totiž ideální k „světelným hrám.“ Než se všichni sešli, hrála se spousta deskových her. Pak už děti přeskakovaly laser, nebo házely svítící tyčinky k jinému světlu. Kdo byl blíž, vyhrál. Na kino ve spacáku už byly natěšené, ale ještě předtím jsme si udělali promítání efektů zeleného a fialového laseru na strop. Nechyběla ani prohlídka souhvězdí našeho statického „planetária“ na stropě. Souhvězdí byla krásně vidět, ale laser jednotlivé hvězdy přímo rozzářil.

Po ranní společné snídani se hry poněkud přeorientovaly na stavění dominového efektu. Domino začali stavět všichni. Alespoň jsem měl čas připravit mikroskopy a velké příložní lupy s LED osvětlením. Úžasná věc! Během plánovaného i neplánovaného pouštění dominového efektu se děti chodily dívat na živočichy a jejich části zblízka.

Druhý den bylo v plánu muzeum Karla Zemana na Malé Straně v Praze. V Praze nás o dva táborové členy přibylo. Ze začátku bylo na expozicích pěkně znázorněné, jak se dříve dělaly klasické filmové triky, např. ve filmu Cesta do pravěku. I další expozice byly věnované Zemanovým filmům, zejména pak Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi. Některé exponáty byly interaktivní. Dlouhou dobu jsme strávili u panelu, kde bylo možno vytvořit svůj animovaný klip a poslat si ho na email. To považuji ta nejvychytanější atrakci. Mimo to si děti také zahrály úkolovanou Cestu do pravěku, kdy šlo o hledání a doplňování pracovních listů.

Fotogalerie oddílová noc  /  filmové muzeum   
 



Podzimní dvoudenní putování
 
                                24.4.22
 
Podzimní výprava do Českého krasuPodzemní den

V době podzimních prázdnin jsme uskutečnili dvě zajímavé výpravy. Autobusem do Hostimi, pak cesta kolem Kačáku (potok Loděnice) v Českém Krasu nás vedla mlhavé ráno na sraz s jeskyňáři. Domluvena byla návštěva jedné nepřístupné, archeologicky významné jeskyně. Oba jeskyňáři dětem nejdříve ukázali malou jeskyňku, kam si mohly vlézt. Do takzvané blbodíry, jak jeskyňáři těmto pár metrovým dutinám říkají.

Po úvodním zmazání jsme šplhali do prudkého kopce, abychom zakotvili ve velkém portálu, vchodu do jeskyně. Vyslechli jsme si zajímavé povídání o jeskyni. Nasadily čelovky a po delším odemykání hurá do podzemí. Jeskyně vedla z kopce, podél kolejnic, po kterých se vyváží suť a hlína. Jeskyní se dalo projít téměř bez zašpinění, jen jílovité bláto má výbornou vlastnost perfektně se lepit na boty a boty zouvat. Děti si vyzkoušely jezdit s vozíky určené na vyvážení bláta z jeskyně, která má délku chodeb přes 300 metrů.

V portálu jeskyně byl čas na svačinu a poděkování. Pěkně začalo svítit Slunce, když jsme si vykračovali lesy necelé 4 kilometry k hornickému skanzenu Solvayovy lomy. Jízda mašinkou vystřídala vtipně komentovaná prohlídka štoly. Mezitím jsme si také prohlídli pár technických zajímavostí. Cesta po lukách až do Loděnic a odjezdem do Rudné výprava nekončila. Konečným cílem byla klubovna, kde na řadu přišlo občerstvení, hra Jungle Speed a pozorování makro světa v binokulárním mikroskopu.


Podzimní výprava do pražské zooZvířecí den

Druhý vyrážíme do pražské zoo (už víme, že zoo se píše s malými písmeny). Dopoledne bylo docela chladno, proto jsme uvítali návštěvu afrického pavilonu. Indonéská džungle byla totiž uzavřena. Africký pavilon jsme prozkoumali důkladně. Také bylo zajímavé pokoukání na žirafy a venku na slony. To už děti měly za sebou několikátý pracovní list. Snažily se přijít na úkoly a odpovědi, na které bylo možno najít řešení během prohlídky zoo.

V dalších částech zoo děti zaujal především pavilon šelem a plazů. Někteří se těšili na lanovku, leč marně, při pohledu na zavěšené dělníky na sloupech lanovky. U vodních ptáků byli někteří ptačí jedinci značně ochočení, takže se s nimi dalo fotografovat (jen je obejmout) a jeden byl natolik divoký, že bral dětem klacek z ruky. U tučňáků jsme dostali vynadáno, protože jsme se s jedním tučňákem příliš spřátelili. Na hřišti v Rezervaci Bororo jsme si prošli a vyhodnotili pracovní listy, které děti dělaly ve dvojicích. Za jejich práci je čekala drobná pozornost. Celodenní prohlídka se poněkud protáhla. Proto jsme do Rudné přijeli už za tmy.

Fotogalerie podzemní den / zvířecí den   
 


Není zoo jako zoo (tábor pro malé děti)
 
                  30.1.22
 
Zoo nejsou jen zvířátka. „Postavit“ svou zoo se na třech letních táborech (turnusech) snažilo dohromady přes 120 dětí. Nebylo to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. K postavení zoologické zahrady potřebujete spousty profesí, financí a nějaký pozemek. Skloubit tyto činnosti bylo úkolem budoucích provozovatelů (družstev) zoo první dny tábora.

Během různých úkolů, her a soutěží stavitelé zoologické zahrady získali vše potřebné pro budování a pustili se do další fáze. Že bychom nyní nakoupili zvířata? Kdepak, taková věc nejde bez plánování. A jak vlastně taková zoologická zahrada funguje? Jaký je její provoz? Takové zařízení se neobejde bez pokladny, skladů krmiv, veterináře, restaurací a dalšího zázemí a atrakcí. Bylo třeba si také rozmyslet, že zvířata potřebují různé biotopy. Pavilony s biotopy „budovatelé“ získaly při velké hře. V druhé části tábora děti budovaly své zoologické zahrady a získávaly do nich živočichy. Na konci tábora proběhly prezentace čtyř zvířecích zahrad za každý turnus.

Na táborech bylo veselo, užili jsme si desítky her a aktivit, táboráků a závěrečný karneval, jen chladnější počasí nám příliš nepřálo na cachtání v krkonošském potoce. Důležité také bylo, že se děti naučily tomu, že za návštěvou zoo je spousta práce a je potřeba se o zvířata stále starat. Nejen v zoo, ale třeba i o ta domácí. Obnáší to jistou dávku odpovědnosti za zvíře.

Námět na celotáborovou hru nám byl film Koupili jsme zoo, který se odehrával ve Spojených státech Amerických. Ovšem film byl natočen podle skutečného příběhu, kdy otec dvou dětí „nechtíc“ koupil s domem zoo. Příběh se odehrál v anglickém Devonu, kde můžete navštívit Dartmoorskou zoo.

Co dalšího děti poznaly

S tímto nešvarem setkáváme nejen např. na cedulích u silnic, článcích, ale i v prezentacích samotných zoologických zahrad. Proto Vám Miroslav Bobek, ředitel pražské zoo vzkazuje:

 „Slovní spojení zoologická zahrada je naneštěstí příliš dlouhé, proto se interně vžilo používání jen jeho druhé poloviny zahrada a u veřejnosti se prosadilo slovo zoo. Slovo zoo je nesklonné. Zcela nesprávné, i když velmi rozšířené, je časté psaní ZOO velkými písmeny jako by šlo o zkratku. Ve skutečnosti má zoo kořeny v řeckém zôon, živočich. Pište tedy, moc prosím, zoo, pražská zoo, Zoo Praha, třeba i ZOO PRAHA, ale nikdy, opravdu nikdy Zoo, ZOO, pražská ZOO nebo ZOO Praha.“ (Převzato z webových stránek pražské zoo, zkráceno).

1. turnus

SPÁROVÉ
KOBRY
LVÍČATA
SPÁROVCI
Spárové – 1. turnus 2021 Kobry – 1. turnus 2021 Lvíčata – 1. turnus 2021 Spárovci – 1. turnus 2021
Klára
Michal
Jitka
Honza
Miky W.
Patrik R.
Vanda V.
Natalia V.
Kamila Z.
Zdeněk J.
Anabel V.
Simona F.
Karolína K.
Damián W.
Veronika J.
Viktorie O.
Vojtěch J.
Antonín P.
Natálie P.
Marie K.
Laura N.
David K.
Klára J.
Ema H.
Vít Š.
Filip K.
Filip K.
Julie D.
Mara V.
Lilien Š.
Rozálie H.
Martina N.
Viktorie R.
Veronika S.

Leontýna H.
Vanessa H.
Theodor D.
Eliška D.
Eliška R.
Radek R.
Tomáš J.
Eliška R.

David K.
Jakub J.

58 bodů 51 bodů 42 bodů 36 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo
 
2. turnus

SUPER ZOO
POHODOVÝ TYGŘI
TYGŘI
ORLOVÉ
Super zoo – 2. turnus 2021 Pohodový tygři – 2. turnus 2021 Tygři – 2. turnus 2021 Orlové – 2. turnus 2021
Mirek Honza
Adriana
Jirka
Elizabeta M.
Jindřiška Z.
Anežka M.
Matyáš V.
Alžběta Z.
Ludvík M.
Josef G.
Anna Č.
Lada D.
Míra N.

Lea L.
Anna J.
Emily L.
Šimon B.
Eliška K.
Tomáš H.
Michal Š.
Anežka K.
Přemysl Z.
Štěpánka P.

Jaroslav M.
Markéta P.
Matylda K.
Martin M.
Prokop Z.
Tereza P.
Lukáš M.
Klára M.
Anna G.
Alice N.
Jan V.
Žofie T.
Lucie T.
Oliver P.
Matěj V.
Marek H.
Natálie K.
Natálie M.
Vojtěch V.
Viktorie R.
Radovan D.
51 bodů 42 bodů 41 bodů 37 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo
 
3. turnus

OPIČÁCI
ZVÍŘECÍ PARK
PUŤASOVÉ
VAKOVLCI
Opičáci – 3. turnus 2021 Zvířecí park – 3. turnus 2021 Puťasové – 3. turnus 2021 Vakovlci – 3. turnus 2021
Jirka Filip
Vendy + Anna
Julie + Katka
Markéta G.
Matyáš N.
Martin R.
Eliška B.
Lukáš K.
Matěj B.
Filip N.
Bára J.
Viki V.
Ela M.

Filip S.
Šárka J.
Louis M.
Vítek W.
Magda Š.
Štěpán Š.
Ondřej M.
Pavlína R.
Anežka G.
Alexandr P.
Rozálie H.
Maxine P.
Tomáš K.
Tomáš H.
Martin B.
Laura N.
Oliver S.
Anna F.
Bára B.
Max F.

Jan N.
Nela N.
Josef N.
David R.
Adéla B.
Ondra Š.
Tereza Ž.
Gábina Č.
Pavlína S.
Veronika Š.

71 bodů
64 bodů 59 bodů 50 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Pour féliciter 2022
Došlé PFky a přání (klik pro zvětšení)




Ručně dělané přání (vyšívané...)











Psí poslání                                                14.11.21
 
Poslední letošní víkendová výprava byla tematicky obdobná, jako ta v roce 2018. Tehdy i nyní jsme měli psí téma a hráli „psí hry.“ V pátek už byla brzy tma, ale ta nezabránila hraní her venku u domu. Po večeři se zformovala čtyři družstva a hurá na první větší hru na velkou louku v Českém krasu. Jednalo se o psí slalom. Místo kuželů byly použity barevné svítící tyčinky. Před první nocí proběhlo kino ve spacácích. Hodně herců bylo čtyřnohých.

První dopoledne jsme vyšli na louku, kterou mnohé děti znaly jen za tmy. Po několika rozehřívacích hrách přišli na řadu psí soutěžní hry. Ty vždy vycházejí z daného příběhu. Děti tak skákaly přes překážku a chytaly míček, stejně jako pes Bailey. Chytaly létající talíř, hledaly předměty, ovšem ne po čichu. S tím psím čichem se rovnat nemůžeme. Český kras je nádherná specifická krajina a nemohly jsme proto vynechat návštěvu lomu Na Chlumu. Pohled na skály a barvící se listí stromů vždy děti zaujme.

Po obědě a poledním odpočinku se družstva Psíčkové, Refani, Čoklové a Dogie Boxeři vydali do jiného lomu v okolí Srbska – pískovcového. Tam se soutěžilo v poznávání pachů, ale správná „voňavá“ místečka bylo potřeba nejprve najít. Pak proběhl psí výcvik. Tento lom je jak stvořený na pořádnou schovávanou. Ale tu podle původních pravidel, kdy nejde o „zakopání se,“ ale dostat se nepozorovaně k pikole a zapikat pikajícího.

Určování, tedy spíš přiřazování psích plemen družstva dělala už na chatě. Venku děti čekal táborák a buřtíky se spoustou zeleniny. Nechyběly ani efektní hrátky ze zeleným laserem. Využili jsme jasné oblohy, vytáhli hvězdářský dalekohled a pozorovali Měsíc, Jupiter s měsíčky a ti aktivnější také Saturn s prstencem.

Poslední den byl čas ještě dojít na louku a zahrát si poslední soutěžní hru a několik dalších. Po obědě děti hrály převážně stolní hry. V úplném závěru výpravy nastal ten správný okamžik, aby se psí družstva dozvěděla výsledky víkendového klání, všichni si potřásli pravicí, rozdaly se diplomy a odměny.

        Fotogalerie   

REFANI
PSÍČKOVÉ
DOGIE BOXEŘI
ČOKLOVÉ
Rozálie Ř.
Tomáš K.
Honza K.
Alisia P.
Anna Č.
Iveta P.
Sam E.
Julie P.
Ríša H.
Marie K.
Ondra M.
Vašek H.
Tereza P.
Štěpánka P.

Elisabeth T.
Karolína K.
Kateřina J.
Barbora J.
Rozálie H.
Natálie K.
Simona L.
Tomáš H.

Ema H.
Šárka P.
Štěpán Š.
Michal M.
Rozálie H.
Viktorie O.
Magdaléna Š.

31,5 bodů 27,5 bodů 24,5 bodů 23 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Větrný večer světel
 
                                                 9.11.21
 
Když jsem připravoval věci a ohňostroj na 15. večer světel, byl jsem zvědavý, kolik přijde lidí. Loňský rok se akce uskutečnit nemohla a nyní bylo pěkně chladno a hlavně foukal silný vítr. Tedy na okraji Rudné u polí. Po šesté hodině se začali objevovat první světélka. Nakonec přišlo jako vždy, několik stovek malých i velkých účastníků.

Večer světel Rudná 2021 U stolku děti ukazovaly na obrázky, které cestou neviděly. Byly tři, které se po cestě na sloupech nevyskytovaly; tučňák, kůň a ovce. Zato Měsíc s hvězdami, sluníčko, netopýra, lucerničku či ježka v kleci mohly spatřit. Po určování se rozdávaly obrázky čí spíše různé doplňovačky a svítící tyčinky. Úplný závěr patřil tradičnímu ohňostroji, který se podařilo v silném větru zažehnout na podruhé.



Galové ve Chvalovixovicích
 
                                   7.9.21
 
Klid a mír panoval v galské vesnici Chvalovix. Ovšem pouze do té doby, než se ztratil statečný a hrdinný náčelník Bajzix. Všichni jsme byli nešťastní a propadali jsme beznaději. V tom se připotácelo potrhané a špinavé stvoření, ve kterém Sportix poznal našeho velitele Bajzixe. Ten si nic nepamatoval, jen se divil nesrozumitelnému tetování na své paži a neznámému klíči pověšenému na krku. Vypravili jsme se proto na cestu, abychom přišli na kloub záhadě Bajzixova zmizení..

Před cestou jsme si udělali zásoby jídla, materiálu a především kouzelného lektvaru, který nám dodává sílu. Asterix s Bajzixem se rozhodli, že nevezmou s sebou jen tak někoho, proto jsme museli nejdříve uspět v jejich zkouškách. Naštěstí se to podařilo všem a mohli jsme vyrazit vstříc dobrodružství.

Cestou nás několikrát přepadli Římané, ale vždy jsme si s nimi hravě poradili. Horší byly chvilky, kdy dostal Obelix hlad a bez jídla odmítl jít dál. Museli jsme ulovit spoustu kanců a házet mu je rovnou do pusy, tak zesláblý už byl!

Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix Při našem putování jsme narazili i na skupinu Druidů, kteří nás pozvali na svoji slavnost. Na ní se blýskl náš přítel Druid Panoramix, když všem ukázal, jaký báječný lektvar je schopen připravit. Všichni do jednoho ho chválili a obdivovali, což se mu velice líbilo. Ale jeho sláva nám přinesla i krušné chvilky. O Panoramixově umění se dozvěděli Gótové a Panoramixe unesli, aby vařil lektvar jim. Po těžkém boji se nám povedlo našeho kamaráda zachránit, ale natolik námi tento zážitek otřásl, že jsme se rozhodli vrátit raději domů a Bajzixovo zmizení nechat tajemstvím.

Ani cesta do naší vesnice nebyla úplně jednoduchá. Aby nás Gótové nemohli pronásledovat, kladli jsme jim pasti. Jenže jak to tak bývá, do některých jsme se sami zamotali. Ocitli jsme se v bludišti a dokonce také uprostřed noci v lese, na místě, které jsme vůbec neznali. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Všichni jsme se v pořádku vrátili do naší vesnice a ti, co na nás čekali, byli z našeho návratu tak nadšení, že samou radostí začali dělat samé bláznivé věci. A my jsme se samozřejmě přidali. Bylo to báječné přivítání a zároveň zakončení našeho dvoutýdenního putování.

                                               Klára Weiss          

BATTAGLIOVÉ
GALTOWN
DRUIDOVÉ
vedoucí Petr
Dominik V.
Natálie P.
Miky W.
Klára K.
Ondra T.
David V.
Petr M.

vedoucí Michal
David H.
Kuba N.
Marie B.
Marek S.
Marek T.
Radek S.
Tereza T.

vedoucí Vendy
František R.
Michal K.
Šimon K.
Adam S.
David Š.
David S.
Jana P.
1. místo 2. místo 3. místo
Tábor Chvalov 2021 – Battagliové
Tábor Chvalov 2021 – Galtown
Tábor Chvalov 2021 – Druidové
 
          
Další články (archiv)
Podzimní oddílová noc 2021
Výprava do filmového muzea
Výprava do filmového muzea
Podzimní výprava do Českého krasu
Podzimní výprava do Českého krasu
Podzimní výprava do Českého krasu
Podzimní výprava do pražské zoo
Podzimní výprava do pražské zoo
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) - 1. turnus 2021
Malý tábor 2021, 1. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) - 2. turnus 2021
Malý tábor 2021, 2. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) - 3. turnus 2021
Malý tábor 2021, 3. turnus
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021
Malý tábor pro malé děti (MTMĎ) 2021



Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Výprava říjen 2021 – Psí poslání
Večer světel Rudná 2021
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
Tábor Chvalov 2021 - Asterix a Obelix
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody
    Zahrada  Nově     Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování 
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče a vedoucí dětských skupin
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
    Blogy a osobní stránky
  • Nachi art stránky o ptácích, nádherné kresby
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů © 2006 2022
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
Naši činnost podporují:     Mladí ochránci přírody, z.s.     MŠMT     Město Rudná     NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  SÝKORA UHELNÍČEK. Na obrázku velice připomíná sýkoru koňadru, ve skutečnosti je výrazně menší než koňadra a není tak pestře zbarvena. Je typickou sýkorou jehličnatých lesů, pokud žije ve smíšených lesích, pak jen v místech s převahou jehličnanů. Hnízdí od května do července, ve střední Evropě 2x ročně, v dutinách. V jehličnatých lesích nebývá mnoho stromových dutin, tak vyhledává daleko více než jiné sýkory zemní díry, opuštěné myší nory či škvíry ve zdech a skalách. Ráda zahnízdí i v ptačích budkách. Potravu hledá hlavně v korunách stromů na vnějších větvích, se skládá převážně z hmyzu, pavouků a semen. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Zdroj: nasiptaci.info SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.    POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.  BABOČKA ADMIRÁL je jeden z největších denních motýlů Česka. V našich podmínkách jsou k zastižení od května do října. V květnu k nám přilétají jedinci z jihu. Rozmnoží se tu a na podzim zase odlétají zpět na jih. Když je u nás zima, zakládají tam generaci, která k nám na jaře přilétá. Tato babočka se vyskytuje na loukách, okrajích lesů a zahradách. Dospělci se živí nektarem a na podzim mnohdy přezrálým ovocem, na kterém je lze díky tomu také často vidět. Samice kladou vajíčka na různé druhy kopřiv. RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu. 
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  HRDLIČKA ZAHRADNÍ hnízdí nejčastěji v rozmezí od března do října. Do hnízda, které je většinou umístěno na stromech, snáší samička až několikrát ročně po 2 vejcích, při jejichž zahřívání ji střídá sameček. Mláďata krmí oba rodiče nejprve 6 až 11 dní "holubím mlékem", poté rostlinnou potravou (semena, bobule a části rostlin) z volete. Hrdlička zahradní je stálá, na zimu se však v mnoha případech ptáci posouvají na jihovýchod a tyto přesuny mohou mít až charakter tahu.   HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)   BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.    ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.    VRABEC DOMÁCÍ (na obr. samec). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví převážně na stavbách. V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny.
  ZVONOHLÍK ZAHRADNÍ se často zdržuje v blízkosti lidských sídlišť, kde žije v parcích, zahradách, sadech a dalších typech městské zeleně. Hnízdí 2x do roka od května do července. Úhledné hnízdo staví samička na stromě či keři. Potrava kterou sbírají hlavně ze země se skládá ze semen plevelů a kulturních rostlin, jejich zelených částí a hmyzu. Převážně tažný, většina našich ptáků odlétá zimovat na Apeninský a Balkánský poloostrov.   KŘIVKA OBECNÁ je pták s překříženým zobákem. Další zajímavostí je, že hnízdí po celý rok, převážně však v lednu až dubnu. Na snůšce 3 až 4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí. Samec je cihlově červený, samice olivově žlutozelená. Hnízdí v horských smrkových lesích, ale je to nomád, kdy se občas vyskytuje i v nížinách. Rádi se zdržují v hejnech. Požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků, modřínů a borovic.   DROZD KVÍČALA je pěvec veliký jako kos černý, společenský pták žijící v hejnech. Přes léto vyhledává především drobný hmyz, plže a žížaly. V zimě se živí bobulemi a spadanými jablky. Hnízdí v dubnu až červnu jednou až dvakrát ročně naokrajích lesů, polích, na březích rybníků... Samice snáší 4 – 7 vajec, na kterých sedí sama po dobu asi 12 dnů. O mláďata se starají oba rodiče po dobu asi 12 – 14 dnů.   VLAŠTOVKA OBECNÁ má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a dlouhá zadní péra a červenohnědé hrdlo. Staví si miskovité, shora otevřené hnízdo uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy. Koncem března přilétají z afrických zimovišť.      PĚNKAVA OBECNÁ. Běžný druh, který se vyskytuje v lesích, zahradách a parcích. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata. Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírá často na zemi. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu. Avšak mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu.    ČÍŽEK LESNÍ – je výrazně menší než vrabec, zelenavě zbarvený. Čížek lesní zpívá po celý rok, často i ve skupinách. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Samička staví hnízdo obvykle vysoko v nejhustším jehličí na konci postranní větve. Snáší 4-5 vajec, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Vylíhlá mláďata krmí rodiče téměř výhradně hmyzem. Hlavní potravu čížků tvoří převážně semena olší a bříz. Přelétavý a tažný druh.  JIŘIČKA OBECNÁ nemá na rozdíl od vlaštovky dvě dlouhá zadní péra a hnízdí většinou na vnějších stěnách budov v uzavřeném hnízdě (vlaštovka v miskovitém). Jiřička je tažný druh zimující v Africe. Kde přesně, to známo není. Víme, že při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, je záhadou. Jiřičky se věrně vracejí tam, kde hnízdí. Na hnízdiště jiřičky přilétají na přelomu dubna a května. Výhradní složkou jídelníčku jiřičky je drobný hmyz. Do Afriky odlétají v září.
KÁNĚ LESNÍ je náš nejhojnější dravec. Jeho zbarvení je velmi proměnlivé (výrazně světlé nebo naopak velmi tmavé exempláře). Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo sloupech. Káně lesní je částečně tažný pták, v zimě se u nás objevují sevení populace, přilétají v říjnu a listopadu a zpět odlétají počátkem března.