Žlutý květ – tábory, výpravy, akce ...
 BABOČKA ADMIRÁL je jeden z největších denních motýlů Česka. V našich podmínkách jsou k zastižení od května do října. V květnu k nám přilétají jedinci z jihu. Rozmnoží se tu a na podzim zase odlétají zpět na jih. Když je u nás zima, zakládají tam generaci, která k nám na jaře přilétá. Tato babočka se vyskytuje na loukách, okrajích lesů a zahradách. Dospělci se živí nektarem a na podzim mnohdy přezrálým ovocem, na kterém je lze díky tomu také často vidět. Samice kladou vajíčka na různé druhy kopřiv.                       JIŘIČKA OBECNÁ nemá na rozdíl od vlaštovky dvě dlouhá zadní péra a hnízdí většinou na vnějších stěnách budov v uzavřeném hnízdě (vlaštovka v miskovitém). Jiřička je tažný druh zimující v Africe. Kde přesně, to známo není. Víme, že při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, je záhadou. Jiřičky se věrně vracejí tam, kde hnízdí. Na hnízdiště jiřičky přilétají na přelomu dubna a května. Výhradní složkou jídelníčku jiřičky je drobný hmyz. Do Afriky odlétají v září.

                      
      Kontakty 
  Nově  13.7. – Nenechte si ujít na severní obloze jasnou kometu viditelnou i bez dalekohledu (fotogalerie komety).
 
Archiv   7.6.Další rest hotový; přechod Brd z Mníšku.


Počasí Rudná - Slunečno.cz
Astronomický snímek dne
Dětské tábory
Výpravy, výlety
Oddílová činnost
Kalendář všech akcí
 
Fotogalerie z táborů, výprav a akcí
Bazar
Deskové a mechanické hry / dominový efekt
Den Země Rudná (archiv)
     
 
ZAJÍMAVOSTI
Kukačka překonala  vzdálenost 12 000 km
 
Vědci sledovali pomocí satelitní visačky kukačku, které dali jméno Onon. Přeletěla z jižní Afriky na hnízdiště v Mongolsku a urazila tak více než 12 000 km. Pták překonal oceány i silný vítr a jeho cesta vedla přes 16 zemí. Podle expertů jde o enormně dlouhou cestu. Onon letěla bez zastavení tisíce kilometrů nad Indickým oceánem, průměrná rychlost letu byla 60 km/h. Dále (Zdroj ČRo)
....................................
Význam opylování nočními motýly se podceňuje
 

Když zapadne slunce a ukládáte se ke spánku, většina denních opylovačů, včel, čmeláků a motýlů, už také odpočívá. Směnu v neslunečné části dne pak zabírají tzv. noční motýli. A snad proto uniká naší pozornosti jejich přítomnost, rozmanitost i význam práce, kterou pro nás dělají. I noční motýli se totiž podílí na opylování. Dále
(
Zdroj ekolist.cz)
....................................
„Nezachraňujte“ mláďata, která v přírodě najdete samotná. Uškodíte jim
 

Do záchranné stanice Archa chovatelé pečují o čtyři malé zajíce. Mají s nimi spoustu práce a není vůbec jisté, jestli mláďata přežijí. Ta přitom mohla vyrůstat se svými matkami v přírodě. Lidé, kteří je našli a do záchranné stanice přinesli, si mysleli, že je zachraňují. Ve skutečnosti jim uškodili. S přicházejícím jarem se můžeme ve volné přírodě setkat s „opuštěnými“ mláďaty. Ne vždy jsou ale skutečně opuštěná. Dále (Zdroj primanapady.cz).
....................................
Ze světa zmizela za uplynulých 30 let skoro čtvrtina hmyzu. Pro nás je přitom nepostradatelný
 

Dosud největší celosvětové sčítání hmyzu ukázalo, že se jeho počty za 30 let snížily téměř o čtvrtinu. V Evropě dokonce ubývá rychleji než jinde. Stojí za tím rozrůstání měst do krajiny, pesticidy i světelné znečištění. Jedna věc, kterou by si lidé měli vždy pamatovat, je to, že výroba potravin je závislá na hmyzu. Dále
(
Zdroj ČRo)
....................................

HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Večerní obloha, červenec 2020

Živě z ISS  nově
Živě z ISS II  nově
Foto z ISS na Flickru
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
  
dat. od z na
13.7. 22:39
j
v
14.7. 0:15
jz
sv
14.7. 1:52
z
v
14.7. 3:29
sz
jv
*14.7. 21:52
jv
jv
14.7. 23:27
jz
sv
15.7. 1:04
j
sv
15.7. 2:41
sz
jv
15.7. 4:18
z
jv
15.7. 22:39
jz
v
16.7. 0:16
z
sv
16.7. 1:53
sz
v
16.7. 3:29
z
jv
16.7. 21:52
jz
v
16.7. 23:28
jz
sv
17.7. 1:05
z
v
17.7. 2:41
sz
jv
*17.7. 4:19
jz
j
17.7. 22:40
jz
sv
18.7. 0:17
z
v
18.7. 1:53
sz
jv
*18.7. 3:31
z
jz
18.7. 21:52
jz
sv
18.7. 23:29
z
sv
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
So 25.7. ČT2 20:00
Hrbáč
 
Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění Neversů. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka...

......................................
KINO TIP
 
Jít krást koně
 
Listopad 1999. Sedma- šedesátiletý Trond žije na samotě a těší se, že i Nový rok 2000 stráví sám. S příchodem zimy přišel na to, že má souseda, muže, kterého znal v dávném roce 1948. Tehdy v létě bylo Trondovi čerstvých patnáct let a netušil, že jeho otec ho donutí nést břemeno jeho zrady a zmizení… Bylo to léto, kdy Trond dospěl a ucítil vůni ženy, po které toužil. Stejné ženy, s níž jeho otec hodlal strávit zbytek života... Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Hans Zimmer
 
13. února 2021
O2, Praha

Hans Zimmer vytvořil některé z nejznámějších a nejvlivnějších filmových partitur naší doby. Skladatel, který v roce 2018 obdržel již 11. nominaci na Oscara za hudbu ke snímku Dunkerk režiséra Christophera Nolana, znovu objevil formát živého hudebního filmového doprovodu. Publikum může očekávat další bohaté představení s téměř 100 hudebníky vystupujícími na pódiu vedle samotného Zimmera.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly

ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí

Archiv (historie)
Starty raket a události
Mise raketoplánů
Discovery STS-124 Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

Z Mníšku přes El-Paso do Řevnic                               7.6.20
 
Každoroční turistická zářijová výprava vedla za hojné účasti přes Brdy. Naše putování začalo v Mníšku pod Brdy. První plánovaná zastávka byla v Mníšku na zámku. Ta svačinová v zámeckém parku byla nutná, ale prohlídka zámku se konala až za hodinu a takovou dobu se nám nechtělo čekat. Tak jsme po dohodě prohlídku zámku vynechali. Vydali jsme se kolem zámeckého rybníku a stoupali lesem, k Baroknímu areálu Skalka.

Před areálem byla první vyhlídka na trase. V parkovém prostranství Skalka je Kaple sv. Máří Magdalény, kterou vybudoval stavitel Kryštof Dienzenhofer v roce 1693. Vzorem mu byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence. Kaple byla v roce 1993 zrekonstruována. Nyní se v něm pořádají výstavy a koncerty. Také jsme si prohlédli bývalou budovu barokního kláštera, byla postavena v letech 1692-93. Také klášter v minulosti chátral (po roce 1945), ale od roku 2001 je již opraven a zpřístupněn veřejnosti, sloužící taktéž k pořádání výstav a koncertů. V době naší návštěvy v něm byly vystaveny zajímavé sochy a skulptury, v kapličce obrazy. Na Skalce byla delší obědová pauza, je tam rovněž stánek s občerstvením a je možné si tam na otevřeném ohni něco opéct.

Po téměř rovné hřebenové cestě jsme došli k „Jezírku.“ To je název na mapách pro jezírko mezi skalami, ale také pro pravděpodobně nejstarší trampskou osadu v Brdech – El Paso. V místních skalách byl provozován lom do začátku 20. století, ale v roce 1921 se do lomu provalila spodní voda. Místo učarovalo trampům, kteří sem jezdili. Osada byla založena v roce 1923 třemi osadníky z bývalé osady Westend. První a nejstarší bouda byla postavena v roce 1925 a z roku 1953 je poslední postavená chata. My se na osadu dívali shora – osada je malá a přílišná návštěvnost by osadníkům nebyla milá.

Nutno podotknout, že lesy před El-Pasem i po něm mění charakter, jednou jsou bukové, smrkové či v jiném složení, bylo se prostě na co dívat. Narazili jsme také na dlouhou kamennou zeď, pro nás neznámého původu. Pěkný výhled byl na Babce (505 m n. m.), vrchol skalního výběžku, což je další vyhlídkové místo. Odtud byl výhled na Prahu, České středohoří, na Milešovku, Krušné i Jizerské hory a triedrem byl vidět i Ještěd.

Z Babky vedla cesta pěkně z kopečka kolem lesního divadla až do Řevnic na vlak, kde jsme naší pěší výpravu zakončili. Devět dětí a sedm dospěláků ušlo celkem 14,4 km. Výlet trval téměř 7 hodin, ale samotná cesta jen necelé čtyři hodiny. Tedy jsme se zhruba tři hodiny kochali, odpočívali a svačili :). Byla to pohodová akce a lze trasu doporučit i malým dětem.



Domácí Žluťák (poslední příspěvek 26.5.)

Ještěrka zelená (foto Votavovi)Jedné rodině se v PR Karlické údolí u Dobřichovic podařilo spatřit naší vzácnou, krásnou a velkou ještěrku zelenou. Zatímco například ještěrka obecná je běžný druh (mám ji i na zahrádce), ještěrku zelenou můžete spatřit na několika slunných místech ČR. Ještěrky nejsou tak plaché, je tedy šance je spatřit.


"Ptáčky se učíme poznávat, tedy asi hlavně já :-), kluci už jich pár zvládnou. Byli jsme na rybách na Mastníku (přítok do Slap) a víkend na Labi u Štětí. Takže o ptáky nebylo nouze. Na Mastníku byl k vidění kos, pěnkava, datel, strakapoud, straka, drozd, ledňáček a slyšet žluna zelená. A samozřejmě kachny a labutě. Jeden labuťák k nám plave už asi 5 rokem. Na Labi byli k vidění opět kachny, labutě, kos, pěnkava, datel, kukačky, racek, kormorán a slyšet opět žluna, po setmění až do rána slavíci.


Pak mi aplikace rozeznala rákosníka obecného. Na Labi se nám konečně podařilo vidět hejno pulců, pár skokanů a plavat bobra, kousek od nás byli okousané a překousané stromy a pod jedním velkým měl asi domov.

HrajemeKluci plní úkoly, doplňovačky a občas si zahrajeme nějakou tu hru.

Dále pozorujeme noční oblohu, hvězdy, družice (SpaceX), na ISS jsme zatím neměli štěstí a pár meteoritů už bylo vidět. Přivezl jsem si od táty hvězdářský dalekohled, tak budeme koukat, až bude jasno.

Ještě jednou moc děkujeme za domácí Žluťák.



Domácí ŽluťákChceme se podělit o zážitek z dnešní procházky kolem rybníku v Břvích. Narazili jsme na labutí rodinku. Bylo moc dojemné, jak se labutí rodiče starali o svá dítka. Maminka je nejdříve všechny schovávala pod křídlem, ale čekání se vyplatilo a nakonec nám je ukázala. Hrdý otec byl stále ve střehu a svou rodinku si chránil. No klidně bychom tam ještě zůstali, ale nechtěli jsme je znervózňovat. Jen všude kolem bylo poházeno spousta pečiva a vyšlapané cestičky směrem k hnízdu :-(.

Strašidelné kmenyCestou jsme narazili na hodně pokácených stromů a v jednom stromě se ukrývalo hnízdo a druhý strom byl ve uvnitř úplně vyžraný a zůstaly jen suky. Syn se toho bál, je pravdou, že to vypadá trochu strašidelně.

"Děti už se moc těší na obnovení oddílové činnosti a na kamarády z oddílu Gepardů :)."


Hladání jara MatesVlevo jsou foto zprávičky od Matěje z Kunžaku. Ruměnici našel, ale pomlázku nevím kdo pletl :-).

„...Sešli jsme kousek z cesty, aby nám neunikl krásný výhled nejen na Velkou Lhotu, na této vyhlídce je ohniště a kamenné sedačky. Při návratu na stezku stál v cestě pomník jednoho místního občana, který byl ve špatné době na špatném místě – vydal se na jelena, ale v lese byli ukryti 3 nacisté, kteří když ho viděli se zbraní v ruce, okamžitě zvedli své zbraně a rozstříleli ho. Steska a vše kolem je plné kamenů. Hradisko je seskupení kamenů, skála, na kterou se dá vylézt jen tak a z přední strany jsou očka pro lezce. Nahoře je nádherný výhled např. na město Dačice. Jinak se snažíme chodit do přírody a vylézt kdejaký kámen – nádherné jsou např. kameny za Terezímen, Ďáblova prdel, Ďáblův chléb, kamenolom v lesích za Jitrama, ale také každý větší kámen v lese ;-).“

Hry z domácího Žluťáku„Chceme Vám moc poděkovat za hry. Musím říct, že jsme se parádně pobavili a zasmáli. Fotek není mnoho, protože jsme hráli naplno všichni a já nestíhala fotit. A ještě jednou se u nás pletly pomlázky. Děti se je chtěly naučit.“

„Udělali jsme si neděli se žluťákem. Úkoly jsme si zase moc užili a posíláme pár fotek. Nestíháme vše (škola nám dává hodně zabrat) snažíme se to uschovávat na volné chvilky.“


"Cestou lesem jsme tam také narazili na vodní zdroj, ale ten nemám zdokumentován. Studánka je posazena uprostřed louky. Tak jsme jí trochu očistili, vyfotili. Dívala jsem se na seznam vodních zdrojů, studánek a není tam. Máme nafocené i ruměnice, kterých je tedy všude dost. Z cyklovýletu jsme si domů dovezli berušku, kterou si Vandi chtěla ubytovat v našem hmyzím domečku. Jenže berušce nebyl náš hotel zřejmě dost dobrý, takže odlétla :)). Ostatní fotky jsou z kunžateckých Struh, kde holky "čistili" potůček. Cestou po pěšině jsme došli k rybníku. Fotit žabí vajíčka bavilo Vandi, žáby ne. Pak už jsem nestačila nic nafotit, jelikož jsme se ztratili a ještě nás popoháněl déšť. Deštivo určitě oceníte Vy, jelikož jsme při něm stačili vyrobit pár hadráků :)."

"Děkujeme za zprávy, které nás nenechají propadnout stereotypu :). Zkusíme hlavně poznávat ptáčky, mám v telefonu pěknou aplikaci s hlasy a popisy ptáků, ale dobrý nápad je zaměřit se na výběr (tak, jak to máte na stránkách). Kačka
Aktivita pro holky má ve škole za úkol vytvořit si herbář, tak na zahradě trháme běžné kytičky."

Námět od jedné maminky:
„Posíláme námět, co se dá dělat na zahradě (foto vpravo), ale je to spíš pro holčičí osazenstvo. Zahrát si na Vesnu s jarním kvítím. My jsme u toho poznávali květinky, které jsme si pak dali do herbáře. Viděla jsem obrázky, že i používali barvy na obličej a doplňovali rozkvetlým líčením."

Fotky z Hledání jara

Od Petra z Kunžaku
Od Michala z Rudné
Od Aničky z Kunžaku

Tatínek: Pozorovali a poslouchali jsme ptáky na zahradě. Pozorovali kosáky, sýkorky, pak tu byl jeden vrabčák, poštolky, straky a nakonec hrdličky, těch jsou tu mraky. Zážitek byl, když jsme si sedli do trávy a pouštěl jsem ptačí zvuky. Kos nám odpovídal, ale nepřiblížil se, za to sýkorka koňdra, ta přilétla až k nám a hledala odkud jde zvuk. V jednu chvíli si s námi povídali tři sýkorky. To se klukům líbilo.
Minulý víkend jsme postavili hmyzí hotel. (Výborný námět pro toho, kdo má zahradu).
Poznámka: Někteří ptáci reagují na nahrávky zpěvů, ale nepřehánějte to. V lese (jinde je neuvidíte) takto můžete snadno nalákat naše nejmenší ptáky králíčky obecné a ohnivé. Jinak se hůře pozorují. O nahrávku jejich hlasů si napište.

První pozorování ptáků: Petr B. (Kunžak, začátek dubna) – sýkora uhelníček (pole), kos černý (louka), čáp bílý mezi husami (pole). 

Jedna maminka píše: "Na vaše doporučení celá naše rodina sleduje ISS stanici." Dokonce z práce viděla vláček družic Starlink od SpaceX.

Pro upřesnění, abyste si nepletli družice s letadlem:
Družice je zcela bezhlučná, nebliká, ale může měnit pozvolna jas jak večer vletí do zemského stínu. Svítí tedy odraženým světlem od Slunce. Můžete si je také najít v reálném čase v PC planetáriu Stellarium.
Letadlo barevně bliká, může být slyšet a můžete si najít na PC či mobilní aplikaci (např. Flightradar24), co vám letí nad hlavou.

Hmyzí hotelParádní hmyzí hotel.







Modrý ptáčekUmělecký příspěvek od Natálky S. z Prahy

 


Jarní „budková“ výprava do lesa
                          24.3.20
 
Slunečné počasí nás provázelo na poslední výpravu, kterou jsme ještě stihli v březnu před vynucenou přestávkou. Byla to odpolední výprava do lesa nedaleko Úhonic. U rybníčků jsme si rozdali triedry a pár pokynů k nim. Cesta směřovala k našim ptačím budkám, oživena hrou Povodeň, bomba, brouci. Ta se hrála po celou dobu výpravy. Jedna zastávka byla u kůrovce. Z nahromaděných klád se dala snadno odloupnout kůra a pod ní byly vidět rozvětvené chodbičky lýkožrouta, larvy a čerstvě vylíhlí brouci.

Výprava do lesa, březen 2020Postupně jsme vyčistili 9 budek a povídali si, například proč některé budky mají kolem vchodu ochranná opatření, kdo v budkách hnízdí a jaká hnízda mají konkrétní ptáci. Loňská hnízda z budek si děti důkladně prohlížely, ale nikdo si je letos nechtěl vzít domů :-). Těžba lesa oproti loňskému roku pokračovala, a tak dvě speciální budky dřevorubci zničili a dvě klasické zachovali. V jedné budce bylo loňské třípatrové hnízdo sršně. Dokonce s pár nevylíhlými komůrkami. Několik zastávek bylo také u dutin, i kterých jsme si pověděli, co s dutinou dělá brhlík lesní nebo jak se pozná, že v dutině hnízdí strakapoud.

Větší přestávka byla na oblíbené louce u lesa. Nejen na svačinu, ale především na hru Ocásky nebo Na schovávanou. Čtyři hodiny v přírodě uběhly jako voda a byl čas návratu na sraz (z bezpečnostních důvodů jsme vynechali hromadnou dopravu a jeli auty). Ještě cestou byly v blátě k vidění ukázkové stopy koroptve (nebo bažanta?). U polí byla poslední zastávka – zaposlouchali jsme se do zpěvu skřivanů a také se je snažili na obloze jen očima či triedry najít. Někomu se je spatřit podařilo.



Komorní noc
                                                             23.3.20
 
Spousta dětí před akcí nedobrovolně odpadla, chtěli jsme jen ty úplně zdravé. Přeci jen doba virová nastávala. Tím měla oddílová noc komorní nádech. Program byl také trochu volnější a jiný než na podzimní akci. Zahráli jsme si pár deskových her, někdo stavěl z dominových dílků. Pak si všichni, malý i velcí zahráli postřehovou karetní hru Jungle Jam. Další hra byla připravená venku v nedalekém parčíku. Úkol byl prostý, najít deset obrázků se zvířátky na stromech a co nejvíce si jich zapamatovat a nahlásit v cíli.

Po hledání zvířátek jsme se přesunuli na pole mimo pouliční osvětlení, abychom se pokochali noční zimní oblohou. Laserem jsme si ukázali pár základních souhvězdí. Zelený laser byl také využit v klubovně na jeho přeskakování po tmě, na to se děti moc těšily. Na závěr dne přišla na řadu ležatá poloha a dívání se na naše klubovní „planetárium“ na stropě a druhý díl filmu, jehož první díl jsme si promítali na předchozí podzimní akci.



Dominové představení u Jindřichova Hradce
       3.3.20
 
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020Jednu lednovou neděli jsme udělali v Kunžaku pro veřejnost hraní deskových her, jehož součástí se stalo tradiční pouštění dominového efektu. Účast na deskohraní byla hojná, zahrát si přišli jak děti, tak rodiče. Dominový efekt se stavěl ve dvou lidech jeden a půl dne. Tentokrát jsme nedělali mnoho složitých věcí, u kterých by pak zhrozilo, že nevyjdou a efekt se přeruší. Tato taktika se vyplatila, protože dominový efekt se přerušil pouze jednou, což je zatím náš největší úspěch. Dokonce vyšla bez přerušení jízda domina z podlahy na parapet okna a shození věže, z čehož jsme měli největší obavy. Použitých dílků bylo něco málo přes 3 000.




Podzimní oddílová noc                                             6.3.20
 
Další tradiční oddílová noc, která proběhla v listopadu, měla rekordní účast. Proto už také víme maximální počet, který můžeme vzít. Jako vždy nechyběly hry, část se odehrála na chodbě, další hry v klubovně. Pro odvážné účastníky, kterých byla naprostá většina, byla připravena „stezka odvahy“ ve sklepení domu. Úkolem jednotlivců či dvojic bylo projít trasu po tmě jen podle svítících tyčinek. Tyčinky pak každý dostal.

V závěru dne se děti nasoukaly do spacáků, v klubovně se zhaslo a děti obdivovaly naše malé planetárium – svítící souhvězdí na stropě. Poslední tečkou dne bylo kino. Ráno se toho mimo společné snídaně, hygieny a sbalení se už moc nestihlo. I když ti rychlejší zvládli ještě nějaké hry.




Ve vesmíru a přesto na zemi. Výprava na parádní výstavu 
                                                                     5.2.20
 
Běžně se nestává, abych měnil naplánovaná témata výprav. Tentokrát jsem to ale s radostí udělal, když jsem se dozvěděl o kosmonautické výstavě Cosmos Discovery. Na jedné podobné jsme byli před pěti lety. Hlavně se jedná o unikátní příležitost, protože stálá výstava na toto téma v tomto rozsahu a s originálními artefakty u nás není a dost pravděpodobně ani nikde v Evropě. Výstava je navíc jenom do dubna 2020, takže volba byla jasná.

Každý návštěvník dostal hlasového asistenta. U některých exponátů byla čísla, to stačila zadat na hlasovém asistentovi a mohli jste poslouchat výklad. Pro děti byla navíc připravena samoobslužná „hra“ s razítky umístěnými na výstavě. Výstava začínala projekcí, kinem. Žel v angličtině, jen s titulky, takže pro část dětí to byly jen pěkné záběry.

Nejde popisovat všechny exponáty – bylo jich hodně a spousta originálních nebo velmi povedených kopií – ale některé stojí za zmínku. Úžasné bylo si osahat originál spalovací komory (zajímavý materiál) jednoho z pěti obřích motorů F1, který byl na Saturnu 5, co vynášel lidi na Měsíc. Parádní byla prohlídka kosmické lodě Mercury včetně vnitřku. Člověk v reálu viděl, jak byla malá a představa, že sedíte „v létající sedačce,“ kde si ani nenatáhnete nohy třeba přes 30 hodin, není lákavá (obdobné to bylo u lodi Gemini, aneb „dvě létající sedačky,“ nejdelší let 14 dní!).

Výstava Cosmos Discovery, leden 2020Stejně tak jsme obdivovali servisní a přistávací moduly kosmické lodi Sojuz, část již zaniklé orbitální stanice Mir, pneumatiku „Michelinku“ z raketoplánu nebo trysku z největšího motoru na kapalný kyslík a vodík SSME, používaný v raketoplánech (motory se budou opět používat). Takový  motor měl spotřebu 467 kg kapalného kyslíku a kapalného vodíku + dalších 17 kg vodíku se používalo k chlazení spalovací komory a trysky – to vše za jednu sekundu! Teplota hoření plynů ve spalovací komoře byla 3 500 °C (což o dost přesahuje teplotu varu železa).

Velmi zajímavý byl pohled do modelu pilotní kabiny raketoplánu. Na měsíční vozítko, průkopnický Lunochod, padák Sojuzu, československý Magion 2, sovětskou Lunu 15, marsovské vozítko – sondu Opportunity, která přes 15 let zkoumala Mars, první družice Země Sputnik 1 … Nejen u skafandrů (jsou různé typy a každý na jiný účel) jsme se dozvěděli o úskalí pobytu ve vesmíru, včetně základních lidských potřeb.

V závěru výstavy si děti mohly vyzkoušet trenažér na výcvik kosmonautů a další atrakce a samozřejmě nesmí chybět suvenýry. Cestou v tramvaji si děti udělaly zajímavý kvíz z výstavy, který jsme při čekání na autobus probrali.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu (pro fandy vesmíru a kosmonautiky je to povinnost), protože nic obdobného u nás na dlouhou dobu neuvidíte. Pro nás výstava měla další význam, protože jsou k vidění exponáty, o kterých si povídáme na našich astronomicko-kosmonautických táborech.  

Fotogalerie  
 



Lednové rodinné dostaveníčko
                             24.1.20
 
Podruhé jsme si dali dostaveníčko nad kulečníkem na pražském Zličíně. Nejenom abychom si zahráli a pobavili se, ale abychom se viděli a poklábosili. Což svůj účel ve všech směrech splnilo. Hráli dospělí, mládežníci i malé děti na dvou stolech. Na bowling tentokrát nikdo nemigroval, naopak si někteří kulečník prodloužili o hodinu déle, než byla rezervace.



PF 2020 Žlutý květ


Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)







První výprava jihočeského oddílu
                       15.12.19
 
Výprava nebyla dopředu napevno plánovaná. Zkusil jsem asi napodruhé nadhodit termín a tentokrát to vyšlo. Jen pro silný vítr jsme akci přesunuli ze soboty na neděli, ale nakonec se výprava ke konci listopadu uskutečnila.

Výprava les, Kunžak 2019Z Kunžaku se partička dvanácti dětí vydala podél potoka Struha a rybníků. Po celou dobu výpravy, kdykoliv na trase se hrála hra, Zoro, bomba, povodeň. První zastavení bylo u letokruhů pařezu. Spočítat letokruhy se zdá jako banální věc. Ale které se počítají do jednoho roku, když jsou kruhy světlé a tmavé? Děti se rozdělily na dvě skupiny, abychom si zahráli na veverky. Úkolem každé skupiny bylo přesouvání po lese tak, že se skupina musela vždy dotýkat minimálně jednoho stromu a nesměla se pustit. Když hru děti pochopily, byla pro ně celkem jednoduchá. Anebo stromy byly moc blízko sobě.

Při dalším zastavení „u vyčnívajících kamenů“ byla svačina a další zastávka u dřeva – tentokrát ležících kmenů. Pozorovali jsme děrovatou kůru, chodbičky v lýku a povídali si o lýkožroutovi, aneb kůrovcovi. O tom, jak celý proces probíhá a také, že se zdravý strom dokáže bránit a tedy se mu nic nestane. Problém je, že naše lesy zdravé nejsou, jinak by měl lýkožrout smůlu. O pár desítek metrů dál jsme si na louce zahráli další hru. Času nám už mnoho nezbývalo a museli jsme pádit na sraz s rodiči.

 
           Další články (archiv)
 
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
Přechod Brd 2019
 
Bobři, vážka, Měsíc...
Bobři, vážka, hnízdo, Měsíc...
Labuť s mláďaty na hnízdě
Labuť s mláďaty na hnízdě
Hry z domácího Žluťáku
Učíme se plést pomlázky a ptáčky
Nádherné místo mezi Telčí a Strmilovem
Vrch Hradisko
Tomáš pozoroval úplněk
Večerní pozorování dalekohledem
Vanda v přírodě
Hadráky a Vanda v přírodě
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Výprava do lesa, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Oddílová noc, březen 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Deskohraní a dominový efekt, Kunžak – leden 2020
Oddílová noc, listopad 2019
Oddílová noc, listopad 2019
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
Výstava Cosmos Discovery, leden 2020
 
Rodinný sraz, Praha, leden 2020



Výprava les, Kunžak 2019
Výprava les, Kunžak 2019
Výprava les, Kunžak 2019
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody
    Zahrada  Nově     Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování 
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče a vedoucí dětských skupin
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
    Blogy a osobní stránky
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů © 2006 2020
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
Naši činnost podporují:     Mladí ochránci přírody, z.s.     MŠMT     Město Rudná     NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží na léta 2017 – 2020
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  SÝKORA UHELNÍČEK. Na obrázku velice připomíná sýkoru koňadru, ve skutečnosti je výrazně menší než koňadra a není tak pestře zbarvena. Je typickou sýkorou jehličnatých lesů, pokud žije ve smíšených lesích, pak jen v místech s převahou jehličnanů. Hnízdí od května do července, ve střední Evropě 2x ročně, v dutinách. V jehličnatých lesích nebývá mnoho stromových dutin, tak vyhledává daleko více než jiné sýkory zemní díry, opuštěné myší nory či škvíry ve zdech a skalách. Ráda zahnízdí i v ptačích budkách. Potravu hledá hlavně v korunách stromů na vnějších větvích, se skládá převážně z hmyzu, pavouků a semen. O mláďata pečují oba rodiče a rodinky pak zůstávají pohromadě až do hnízdního období v následujícím roce. Zdroj: nasiptaci.info SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  BABOČKA KOPŘIVOVÁ patří mezi naše nejhojnější motýli. Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka o počtu 80 až 100 kusů na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Dospělí motýli sají nektar z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. Ve střední Evropě se začínají objevovat v březnu až dubnu a občas i v zimě během oblevy za slunných dní.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.  PĚNKAVA OBECNÁ. Běžný druh, který se vyskytuje v lesích, zahradách a parcích. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata. Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírá často na zemi. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu. Avšak mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu.
HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.  BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.  HOLUB HŘIVNÁČ – je náš největší holub snadno určitelný podle bílé skvrny na stranách krku (kterou ovšem mladí ptáci nemají) a výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel. Živí se především semeny. Obývá lesy, ale v posledních letech u nás proniká i do parků a zahrad. Jednoduché hnízdo si staví na stromech. Ve snůšce jsou pravidelně dvě vejce, která střídavě zahřívají oba rodiče. Oba také krmí mláďata. Ze zimovišť v oblasti Pyrenejí přilétá v březnu, odlétá v říjnu. (Zdroj Český rozhlas)  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  VRABEC DOMÁCÍ (na obr. samec). Známější ze dvou druhů u nás žijících vrabců. Po celý rok žije v lidských sídlech a jejich bezprostředním okolí. Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví převážně na stavbách. V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček. Stejně tak oba staří ptáci krmí mláďata, a to výhradně hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy. U dospělých převažuje rostlinná složka, nejvíce zrní. Oštipují ale i listy a pupeny.
  ZVONOHLÍK ZAHRADNÍ se často zdržuje v blízkosti lidských sídlišť, kde žije v parcích, zahradách, sadech a dalších typech městské zeleně. Hnízdí 2x do roka od května do července. Úhledné hnízdo staví samička na stromě či keři. Potrava kterou sbírají hlavně ze země se skládá ze semen plevelů a kulturních rostlin, jejich zelených částí a hmyzu. Převážně tažný, většina našich ptáků odlétá zimovat na Apeninský a Balkánský poloostrov.   KŘIVKA OBECNÁ je pták s překříženým zobákem. Další zajímavostí je, že hnízdí po celý rok, převážně však v lednu až dubnu. Na snůšce 3 až 4 vajíček sedí pouze samice a samec ji krmí. Samec je cihlově červený, samice olivově žlutozelená. Hnízdí v horských smrkových lesích, ale je to nomád, kdy se občas vyskytuje i v nížinách. Rádi se zdržují v hejnech. Požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především smrků, modřínů a borovic.   DROZD KVÍČALA je pěvec veliký jako kos černý, společenský pták žijící v hejnech. Přes léto vyhledává především drobný hmyz, plže a žížaly. V zimě se živí bobulemi a spadanými jablky. Hnízdí v dubnu až červnu jednou až dvakrát ročně naokrajích lesů, polích, na březích rybníků... Samice snáší 4 – 7 vajec, na kterých sedí sama po dobu asi 12 dnů. O mláďata se starají oba rodiče po dobu asi 12 – 14 dnů.   VLAŠTOVKA OBECNÁ má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a dlouhá zadní péra a červenohnědé hrdlo. Staví si miskovité, shora otevřené hnízdo uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy. Koncem března přilétají z afrických zimovišť.