|
| ZAJÍMAVOSTI |
Pozvánka na Festival ptactva 2019
První
říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během
něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro
veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším
doprovodným programem. Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky
do podzimní přírody!
Termíny
.....................................
Změnit se musí ne příroda, ale hospodaření v ní
Díky
všudypřítomným kulisám mrtvého lesa nastojato se malý brouček, který se
živí lýkem smrků, stal předmětem všeobecného zájmu lidí, a tím i věcí
politickou. Za viníky katastrofy bývá nejčastěji označováno sucho,
nezřídka i přemnožená zvěř. Jenže, je to opravdu tak jednoduché? Dále (Zdroj ČRo).
....................................
V západních Čechách řádí mývalové
Západ
Čech je jedním z míst, kde můžete vidět medvídka mývala. Tento
nepůvodní druh ze severní Ameriky u nás sice nemá co pohledávat, přesto
jsou jich u nás podle odhadů tisíce. Dneska už se ví, že to je problém.
Ne v tom, že by se porval s našimi původními druhy, ale tato zvířata
mají své parazitální a nákazové problémy, které nejsou schopná naše
zvířata zvládnout. Proto tyto nepůvodní druhy zlikvidují naše původní
druhy tím, že mezi ně rozšíří nákazu. Více (Zdroj ČRo).
.....................................
Veverky strategicky komunikují s ptáky v otázkách bezpečnosti
Veverky
v zájmu vlastního bezpečí uzavírají pakt s ptáky. Spoléhají na jejich
zpěv, který ohlašuje, že není nebezpečné pohybovat se ve volném
prostoru, vyplývá to ze studie uveřejněné v časopise Plos One. Veverky
svou schopností naslouchat a strategicky využívat ptačí zpěv k přežití
nekončí. Jsou také schopné ptáky napodobovat, aby zmátly nepřítele.
Často pak díky svému nadání fungují jako zpravodajové, téměř dokonalým
napodobením ptačího křiku varují další veverky. Více (Zdroj ČRo).
.....................................
Sledování orlů královských
|
| HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK |
......................................
Viditelnost
Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na
Flickru
Klik
na datum = mapka.
* Nízko
nad obzorem.
Let ISS po
celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
......................................
Již
neaktuální (historie)
Starty raket a
události
Mise
raketoplánů
Discovery
STS-124 Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIP
ČT2 19.10. 20:00
Svatý rok
Dva vězni se rozhodnou utéct z vězení. Využijí katolických oslav
"svatého roku" a chtějí se převlečeni za pátery při útěku vmísit mezi
poutníky směřující do Říma. Pečlivě připravený plán se hroutí ve
chvíli, kdy jejich letadlo unesou teroristé a požadují místo do Říma
letět do Tangeru. Tenhle film se stal posledním v bohaté filmografii
francouzské herecké ikony - Jeana Gabina.
......................................
KINO TIP
Staříci
Z
amerického Oregonu přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner
(Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už
hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry
odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín
(Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy
vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého
života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze,
kterého porevoluční soudy nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z
50. let potrestat... Více
......................................
HUDBA TIP
Alash
Čtvrtek 28. listopadu
Palác Akropolis, Praha
Drsný
hrdelní zpěv byl v centru Asie po staletí praktikovanou tradiční
disciplinou, ve světovém kontextu patří k objevům posledních dekád.
Techniku, která vytváří tóny fascinujících zvukových barev na Západě ho
zpopularizovaly skupiny jako Huun Huur Tu či Albert Kuvezin &
Yat-Kha. Nový tvůrčí pohled přinášejí o generaci mladší Alash. Tradici
obohatili o jemné harmonie a moderní písňové struktury, ale stále se
drží původních nástrojů i syrového akustického zvuku.
|
| SLOUPEK ŽK |
|
......................................
....................................
....................................
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi je
tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte
na Zemi... je název spousty naučných her a testů. Jednoduchá
hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh. Náročnější
ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.
Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu. Tři
hry na balonek.cz. |
| HUMOR |
....................................
|
....................................
Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
|
|
|
Piráti z Hubenova
26.9.19
Hned
po příjezdu do tábora jsme byli svědky prokletí bohyně moří Kalypsó.
Šest pirátů ji zaklelo pomocí amuletů do lidské podoby. Pokud jí
pomůžeme amulety nalézt a z lidské podoby ji vysvobodíme, budeme si
moci rozdělit pirátský poklad, ke kterému nás dovede. Takovou výzvu
jsme samozřejmě přijali a hned se začali připravovat na cestu.
Na jednu loď bychom se špatně vešli, proto jsme se nejdříve rozdělili
do tří posádek. Aby z nás jednou mohli být opravdoví piráti, museli
jsme se naučit spoustu nových věcí. Postupně jsme se tedy dozvěděli,
jak pojmenovat části lodě nebo jak se váže šest základních uzlů. Také
jsme se seznámili s Morseovou abecedou a naučili se rozdělávat a
udržovat oheň.
Poté, co jsme naložili lodě potřebnými surovinami a chtěli se vydat na
plavbu, setkali jsme se s Willem Turnerem a Jackem Sparrowem.
Vyplouvají také na moře, aby našli Willovu milou Elisabeth, kterou
unesli piráti na lodi Černá Perla. Domluvíme se s nimi, že poplujeme
společně. Jim se bude hodit pár statečných plavčíků navíc a my
využijeme Jackovy zkušenosti při plavbě po moři.
Na moři nás čekalo mnoho nástrah, ale také jsme poznali zajímavá místa
a nové známé, kteří nám pomohli postupně nalézat potřebné amulety.
Nejdříve jsme se dostali na Diamantový ostrov, kde jsme mimo jiné
kopali drahokamy. Na Ostrově přátelství nám unesli naše vedoucí, ale
naštěstí se nám je podařilo všechny vysvobodit. Ostrov hazardu nám
ukázal, při kom stojí štěstěna a komu se vyhýbá. Na Ostrov lásky jsme
vkročili všichni červeně nebo růžově oblečení a celý den se nesl ve
znamení srdíček. Při putování na Amorovu horu nás zastihla bouře a
poničila nám lodě. Museli jsme si postavit nové. Práce nám šla pěkně od
ruky a mohli jsme brzy zase vyplout na moře. Už jsme měli Černou Perlu
na dohled, ale nemohli jsme plout přímo za ní. Museli jsme se ještě
zastavit na Ostrově radovánek, kde byl ukrytý pátý amulet.
Konečně jsme dohonili Černou Perlu. Svedli jsme s její posádkou
nelítostný boj a podařilo se nám Elisabeth zachránit. Will byl velmi
šťastný, že jsme mu pomohli a pozval nás na svatbu. Jako svatební dar
dostali novomanželé od Jacka škapulíř, který byl posledním, šestým
amuletem, potřebným k vysvobození Kalypsó. Ihned jsme všechny amulety
poskládali kolem ohně, pronesli zaklínadlo a škapulíř vhodili do ohně.
Amulet vzplál kouzelným ohněm a Kalypsó byla vysvobozená. Naše mise
byla splněna. Za odměnu jsme dostali každý část slíbeného pokladu.
Každý z nás během plavby získával body za umístění v hrách a plnil
úkoly, díky kterým mohl být povýšen. A tak se z některých nakonec stali
opravdoví piráti.
Byly to krásné dva týdny, kdy jsme si celé dny prozpěvovali pirátskou
hymnu, koupali se v rybníce, odpočívali při stolních hrách, soutěžili v
celotáborovém sportovním turnaji, hráli bojovky a prokazovali odvahu
při nočních hrách. Ale především jsme si užívali to, že jsme zase po
roce spolu a na našem oblíbeném místě.
Klára Weiss
ŠIŠKY NA VODĚ
|
ČERNOVOUSÁČI
|
KRAKENI
|
vedoucí Michal
strážce pokladn. Renča
strážce pokladnice Vojta
strážce poklad. Honza
plachtař Šarlota
bocman Šimon
plavčík Marek S.
plavčík Marek T.
|
vedoucí Vendy
mladý pirát Adam S.
strážce pokladnice Petr
strážce pokladnice Sofie
strážce pokladnice Kuba
bocman David S.
bocman Gabko
plavčík Adam V
|
vedoucí Štěpánka
pirát Dominik
lodivod Tom
plachtař Michal
plachtař David V.
plachtař Terka
bocman Adélka
plavčík Fanda
plavčík Naty
|
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
|
|
|
Deadpine (Kačlehy 2019)
19.8.19
Píše
se rok 2056. V osadě Deadpine, do níž nováčci přijíždí, však starý
letopočet nikdo nepoužívá. Rychle si tedy zvykají na to, že je vlastně
rok 31 a život v komunitě má svůj vlastní řád a pravidla. Hned po
příjezdu čeká všechny důkladná zdravotní prohlídka. Jejím závěrem je,
že jsou všichni pacienty typu D – jsou to tedy Dědicové Země, stejně
jako zbytek komunity. Ta je do této chvíle poněkud zdecimovaná, tvoří
ji jen rada starších v čele s mentorem, který si říká Nero.
Lidstvo před 26 lety zasáhla smrtící pandemie. Pacienti byli podle
příznaků rozděleni na několik typů. Typem D jsou právě Dědicové. Nesou
si s sebou velkou křivdu, protože během pandemie byli všichni nakažení
bez milosti posílání do karanténních táborů. Dědicové pobyt v těchto
táborech díky genetické mutaci přežili a vzpomínali na něj jako na čas
hrůzy a utrpení. Později je však Nero sjednotil a společně vytvořili
vzkvétající komunitu. Jsou přesvědčeni, že jejich přežití má jistý
důvod a že jsou vyvolení k tomu, aby převzali Zemi po smrtelnících,
kteří ji přivedli do záhuby. Vědec Boris, který měl svůj podíl na
vývoji viru, poskytl Dědicům léky, které zpomalují postup nemoci.
Dozvídáme se také o existenci sedmi kapitol, do nichž se Dědicové dělí.
Jednu z nich před časem potkal smutný osud. Nero vysvětluje, že
Babylonci pro jisté neshody z Deadpine před časem odešli a krátce poté
je smrtelníci – tak Dědicové říkají nenakaženým – vyvraždili. Nově
příchozí však také musí být rozděleni do kapitol a čtyři z nich
potřebují posílit. Jsou to Výrovci, Jezevci, Strážci a Horalové. Po
rozdělení do kapitol se koná tradiční sněm. Na něm jsou všichni
označeni symbolem Dědiců a všem je udělena nejnižší hodnost radovojce.
Poté se přistoupí k hlasování, ve kterém má každý počet hlasů daný svou
hodností.
 Novopečení radovojci se také dozvídají o tradici Času zúčtování, což je
válečná výprava, během níž si Dědicové berou od smrtelníků zpět, co jim
právem náleží. V rámci sedmi dnů soupeření proběhne několik bitev a
několik nebojových klání (stavba vodovodu, vědomostní hra a sportovní
turnaj). Vítězná kapitola pak získává právo vydat se na Čas zúčtování a
její vítězství bude náležitě oslaveno během festivalu, který se koná v
jeho předvečer.
Noví Dědicové si musí osvojit čtyři základní dovednosti: orientaci v
mapách, lukostřelbu, šerm a zdravovědu. Právě při první orientaci v
mapách se však najde podivná zašifrovaná zpráva. Po rozluštění se
ukáže, že nás posílá cosi hledat. Vyrážíme hned večer a po dlouhém a
náročném hledání se nám konečně dostává do rukou nenápadná plechovka.
Jedná se o sebrané spisy, které nám zanechala jakási kronikářka.
Dozvídáme se z nich více o historii komunity. Také obsahují indicii k
nalezení dalšího spisu.
Druhý spis hledáme během dne a musíme přitom čelit útokům po zuby
ozbrojených Tyranů. Nacházíme v něm mimo jiné úryvek z Borisova deníku,
v němž popisuje vývoj léků, díky nimž můžeme nemoci tak dlouho
vzdorovat. Hlavně Dryák je důležitý pro radu starších, které bez něj
hrozí nepříjemná předčasná smrt. Proto se komunita ocitá ve velkém
nebezpečí, když je Dryák smrtelníky ukraden. Další dny proto věnujeme
zjišťování, kdo jsou a co je jejich záměrem, a snaze dostat Dryák zpět.
Spisy jsou odsunuty do pozadí a mentor zakazuje další hledání.
Během konfrontací se smrtelníky se dokonce zmocníme dvou zajatců.
Prvního Nero chvíli vyslýchá. Není spokojen s jeho spoluprací, a tak ho
obviní ze lži a strhne mu plynovou masku. To pro zajatce znamená
nakažení a téměř jistou smrt. V komunitě se začínají ozývat nesouhlasné
projevy ze strany radovojců i rady starších a Dědicové se začínají
rozdělovat. Druhého zajatce necháváme naživu déle a snažíme se ho
vyslýchat. Když nic užitečného neprozrazuje, schyluje se k dalšímu
demaskování. Nakonec však jedna hlídka zajatci pomůže k útěku a
statečně čelí následkům svého činu. Nero přitvrzuje a jeho režim se
stává mnohem přísnějším. Komunita se nakonec rozštěpí do tří tajných
frakcí – schází se Nerovi příznivci, revolucionáři v čele se Štikounem
a rovnostáři, které vede Ada.
Všechny tři frakce se snaží získat pro sebe třetí spis a jeho nalezení
vyústí ve velkou bitvu. Rovnostáři se snaží ochránit Adu, která luští
zašifrovaný spis, Štikoun s revolucionáři se snaží dostat moc na svou
stranu a Nero se pokouší uchránit poslední zbytky své autority. Nakonec
se ze spisů dozvídáme, že právě Nero a jeho bývalý pobočník Eryx jsou
zodpovědní za smrt Babylonců. Eryx stihne utéct, Nero je zajat a o jeho
osudu se rokuje na odpoledním sněmu.
Ada se pokouší spojit se skupinou Naděje, k níž patřili oba zajatci, a
k jejímu velkému překvapení jí odpovídá Boris. Vrací se do Deadpine s
tím, že má hotový lék, který dokáže Dědice vyléčit úplně. To je pro
Dědice, jimž nemoc dlouhá léta sloužila jako důkaz jejich výjimečnosti,
náročné, ale nakonec hlasování rozhodne o přerodu komunity. Všechny
hlasy jsou si teď rovny, Ada se stává novou mentorkou, Nerův trest bude
vyléčení a spolu s ním se vyléčí i všichni ostatní. Čas zúčtování je
jakožto zbytečné vraždění zrušen a festival se koná ve změněné podobě,
která jej už neoslavuje.
Poslední den tábora probíhá zcela mimo celotáborovou hru a slouží k
zamyšlení nad tím, co se během posledních dvou týdnů stalo. Bavíme se o
manipulaci a o motivech postav, které vedoucí představovali. Rozebíráme
především Nera, který šířil nenávist ke smrtelníkům a ospravedlňoval
Čas zúčtování, a Štikouna, který svou touhu po moci zvládl šikovně
zamaskovat nejrůznějšími prázdnými sliby. Mluvíme také o ponaučeních,
která si z příběhu osady Deadpine můžeme odnést, a den zakončíme
večerním táborákem.
Erix
STRÁŽCI
|
JEZEVCI
|
VÝROVCI
|
HORALOVÉ |
Lily (Markét)
Zoen (Gábina)
|
Valkýra (Anežka)
Jožo (Štěpán)
|
Čolek (Vojta)
Megi (Terka)
|
Eda (Lukáš)
Elvíra (Bára)
|
Monika Z.
Kamila V.
Michal M.
Ondra M.
Adéla M.
Martin C.
Linda S.
Alex K.
Sára T.
Dan C.
Jiří M.
|
Ava J.
Max V.
Max H.
Liam J.
Alice V.
Lukáš K.
Lukáš P.
Tereza C.
Anežka Š.
Martina K.
František H.
|
Annabelle M.
Michaela L.
Viktorie K.
Samuel B.
Michal K.
Lukáš M.
Linda V.
Jakub B.
Ema R.
Dan V.
Eva S.
|
Jiří C.
Bárt V.
Bára Š.
Filip L.
Julie R.
Matěj Š.
Matyáš L.
Tereza H.
Denisa D.
Jindřiška B.
Karolína M.
|
|
|
|
|
Hráli jsme si na Robinsona
17.7.19
Do
zapeklité situace se dostal každý trosečník, který zůstal na osamělém
ostrově. Tím nejznámějším je bezesporu Robinson a jeho druh Pátek. Jeho
příběh jsme si připomenuli a někteří se s ním seznámili v starším filmu
z roku 1975. Ale ještě před filmem se čtyři družstva utkala v první
velké hře. Na rozlehlé louce (moře) se pohybovala družstva (lodě),
která se přesouvala a snažila se střelbou (míčky) zneškodnit další lodě
a zároveň nebýt sestřelen. Hra to byla náročnější, proto nejmladší
„školkoví“ účastníci výpravy měli svůj program.
Další den program probíhal na námět příběhu. Děti se schovávaly,
malovaly nejen na obličej jako domorodí indiáni, proběhly podobné
„turnaje,“ jaké si udělal Robinson s Pátkem, stejně tak se děti
napodobovaly, podobně jako když Robinson učil Pátka. Protože se děj
odehrával na ostrově plném zvířat, i děti zvířata hledaly a poznávaly.
V odpoledním programu v lese děti házely oštěpem a stavěly robinsonův
příbytek. Hlavní hrou bylo sbírání ptačích vajec. Hra, při které bylo
třeba vejce hlídat, kořistit a lovit u protivníků. K našemu překvapení
děti chtěly hrát v lese ještě schovávanou místo návštěvy hřiště, kde se
většinou stavíme při cestě z lesa na základnu.
 Po příchodu z lesa se z oblohy snesla pořádná sprcha. To výrazně
nevadilo, děti si domorodý tanec k táboráku mohly připravit na
pokojích. Večer vzplál tradiční táborák, opékalo se, povídalo,
nechybělo laserové „představení.“ Tentokrát byl k dispozici také
hvězdářský dalekohled, kterým jsme pozorovali Měsíc. Některé děti byly
tak uchvácené pohledem na krátery, že se do fronty řadily několikrát.
Poslední víkendový den už je kratší – děti spí po náročné sobotě déle,
musí se balit a uklízet, ale čas pro hry samozřejmě je. Vše je pak
zakončeno slavnostním vyhlášením výsledků, rozdáváním diplomů a odměn a
hledání pokladu.
ROBINSONOVÉ
|
KANIBALOVÉ
|
ZTROSKOTANÁ LOĎ
|
Bohumil K.
Michal M.
Tomáš K.
Pavel S.
Petr B.
Jan V.
|
Filip B.
Žofie T.
Adéla B.
Lukáš F.
Marie K.
Simona L.
Andrea K.
|
Ondra M.
Oliver P.
Natan C.
Anna B.
Ema O.
Meg O.
|
25 bodů
|
24 bodů |
21,5 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
Putování s hobitem
21.6.19
Květnová
výprava se nesla ve znamení malých a veselých postaviček, hobitů. Jak
už to bývá, čekali jsme při hrách na všechny malé i větší hobity, než
se ze všech koutů Středozemě dopraví. První větší hra se odehrála večer
na velké louce. Děti se chtě nechtě seznámily s Runami – trpasličími
písmeny. Trpaslíci se totiž s hobity znali. Na louce byla spousta
písmenek a každá hobití vesnice (= družstvo) měla písmenka ve své
barvě. Právě ta písmenka bylo třeba získávat. Hodila se na druhý den.
Každý neznal příběh o hobitovi, a proto se s ním děti ještě před
spánkem ve zkrácené formě seznámily.
Ráno proběhla rekapitulace příběhu a hobití kvíz. Každá vesnice si také
připravila pro jinou vesnici hádanku. Hádanky měl náš hobit rád. Hobit
také cestoval divočinou a bylo důležité, aby v ní dokázal přežít. Musel
si tedy umět rozdělat oheň, něco na něj nalovit, být obratný… a stejně
tak si děti tyto dovednosti na stanovištích ověřily.
Odpoledne se hobití vesnice vydali do lesa. Po cestě se hrály dvě hry.
V lese už na děti čekala další hra, při které se využívaly trpasličí
Runy. Ve výsledku bylo potřeba sestavit a slepit správně zprávu. Tu ale
vesnice zatím nemohli přečíst, protože neznali klíč. Zprávu luštili až
v neděli. Nechybělo ani stavění hobití vesnice a další hry.
Večer po vzoru trpaslíků nám vesnice předvedli pěkná taneční nebo
pěvecká vystoupení. K výpravě patří i táborák a zde to nebylo jiné. V
neděli se luštili a četli zprávy, proběhlo několik menších her a jedna
velká, závěrečná do bodování. Bodování bylo tentokrát jiné než obvykle.
Náš hobit z příběhu cestoval a stejně tak vesnice cestovali na mapě.
Víkendy bývají mnohdy krátké a děti odpoledne odcestovaly z hobitího
příběhu do reality všedních dnů.
Fotogalerie
SPOLEČENSTVO PRSTENŮ
|
ŠMAKOVÍN
|
ZLOBYDLOV
|
HOBITÍN |
Ondra M.
Oliver P.
Jakub H.
Sam H.
Jan P.
Vít P.
|
Zuzka Z.
Eliška K.
Amálie K.
Gábina N.
Markéta M.
Karolína K.
|
Veronika K.
Jáchym S.
Natálie S.
Katka N.
Marie K.
Nela M.
Žofie T.
Jan V. |
Petr B.
Marie B.
Štěpán Š.
Michal M.
Aaron Ch.
Alžběta P.
Adriana Ch.
|
39 bodů
|
37 bodů |
35 bodů |
33 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
Rodinné setkání nad Mölkky a s táborákem 20.5.19
Někteří
raději oželeli přenos nedělního hokejového utkání naší reprezentace,
který vyšel na termín dalšího rodinného setkání. To první proběhlo v
zimě nad kulečníkem, tentokrát jsme si užili krásné slunečné počasí v
přírodě.
V Rudné se ještě dají najít poklidná zákoutí v přírodě, kde si lze zahrát hry a udělat táborák. Začali jsme finskou hrou Mölkky.
Je to jednoduchá hra, při které se házecím kolíkem hází na 12
očíslovaných kolíků s cílem shodit určitý počet tak, aby bylo dosaženo
50 bodů. Hrát Mölkky bylo zábavné, občas házecí kolík několikrát
přeskákal očíslované kolíky a žádné neshodil. V druhém kole si síly
proměřily děti bez rodičů, když vystřídaly rodinné týmy.
Po hře vzplál připravený táborák. Průběžně se opékaly buřty řezané na
několik způsobů (znáte buřta – stromeček, chobotnici?). Společenská
část měla velký význam, protože jsme si povídali o jedné velké změně,
která oddíl čeká (s bonusem pro oddílové rodiče). Přinesl jsem
oddílovou kroniku, která byla aktivně udržována žel jen v prvních
letech vzniku Žlutého květu. Část dětí si udělala svůj program a často
mizely v houštinách přilehlého lesíka.
Většina účastníků si po táboráku ještě prošla trasu, na které bylo
úkolem hledat obrázky živočichů a psát jejich názvy do políček
křížovky. Všichni tuto hru zvládli na jedničku. Zalili a uklidili jsme
ohniště a zakryli místo srolovaným čtvercem vyříznuté trávy – druhý den
ani nebylo vidět, že na místě nějaká akce proběhla. Byl to fajn
podvečer. Děkuji rodičům, kteří dali přednost společenské akci s dětmi. Mohli jsme si popovídat a lépe se poznat.
Hurá do bláta – jeskyňářská výprava 4.5.19
První
víkendovka po zimě byla netypická. Po čtyřech letech jsme si zopakovali
jeskyňářskou výpravu. Pobyt v Srbsku, tedy v Českém krasu, kde je v
okolí plno jeskyní, je k tomuto účelu přímo stvořené.
Výprava byla tradičně plná (na spoustu dětí se nedostalo), proto mohla
v pátek vzniknout čtyři družstva, jejichž členové si vymysleli názvy;
Trilobiti, Tulmeni, Medvědi a Diamantové krápníky. Tyto týmy vyrazili
na louku, kde si zahráli oblíbený laser. Ovšem na připravenou
„krápníkovou“ hru už nezbyl čas. Před první nocí jsme si promítli
motivační dokument o slovenské expedici do velkých jeskyní ve stolových
horách ve Venezuele a výběr fotografií z našich dospěláckých jeskyních
akcí v Moravském krasu, kde jsou podzemní prostory násobně větší než v
krasu Českém. Včetně žebříků, které mají mnohdy i desítky metrů.
Sobotní dopoledne děti čekala generální zkouška – hra na prolézání
umělé jeskyně. Jeskyně byla vytvořena na terase, pod dlouhými
venkovními stoly, které byly zakryty plachtami a dekami. Děti musely
jeskyni po jednom v „plné polní,“ tedy s přilbou prolézt a neponičit
výzdobu a neublížit zvířátkům. Musely se tak vyhýbat stalagmitům
(kužele), brčkovým stalaktitům (špagety), stalagnátům (nohy stolu),
vodopádu (voda z várnice), žábě, hadovi a netopýrům. Abychom stihli
opravdovou jeskyni, byl oběd dříve.
Naším cílem na celé odpoledne byl lom Na Chlumu. Dvě skupiny se
chystaly do jeskyně pod vedením členů České speleologické společnosti,
konkrétně Speleologického klubu Praha. Pro další dvě skupiny bylo
přichystáno slaňování, které pro nás připravili jiní horolezečtí
dobrovolníci. Ovšem slaňování bylo dobrovolné, přesto si ho vyzkoušela
většina. Kdo neslaňoval, hrál hry.
 Než jsme do jeskyně vstoupili, povídali jsme si o bezpečnosti v
jeskyních a rozdělili dospělé mezi děti. Do uzavřené, veřejnosti
nepřístupné jeskyně se vstupovalo po asi 5 metrovém žebříku. Dále se
šlo po velkých kamenných blocích, různými chodbičkami až do velkého
dómu, kde děti řádily s blátem. Za dómem byl ještě jeden menší prostor
s množstvím vymodelovaných postaviček a všeho možného.
V krásném večeru, při plápolajícím táboráku, povídali jsme si o
uplynulém dni. Pak už se mohlo opékat. Chybět nemohlo ani tradiční
laserové představení. Protože bylo jasno, ukázali jsme si také některá
souhvězdí jarní oblohy.
Nedělní dopoledne po balení se ještě zahrála „krápníková“ hra, která se
v pátek nestihla, ale i jiné hry. Po obědě už na děti čekaly diplomy s
odměnami za parádní výpravu, kterou jsme mohli uskutečnit díky devíti
lidem, kteří se na ní podíleli. Díky!
TRILOBITI
|
TULMENI
|
MEDVĚDI
|
DIAMANTOVÉ KRÁPNÍKY
|
Simona L.
Lukáš B.
Lukáš R.
Vilém G.
Nela N.
Jan P.
Vít P.
|
Eliška Z.
Rosťa K.
Tonda K.
Ondra M.
Tomáš K.
Michal P.
|
Bohouš K.
Michal M.
Zuzka Z.
Ema O.
Meg O.
Ríša K.
Sára T.
|
Filip M.
Julie P.
Josef N.
Šárka P.
Marie B.
Šimon J.
Štěpán M.
|
52 bodů
|
43 bodů |
38 bodů |
36 bodů |
| 1.
místo |
1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
Sobě pro radost – dominový efekt 25.4.19
Po
roce jsme si opět postavili domino. Vhodný prostor byl v klubu
Rudňáček, kam se ještě dominový efekt vešel. Na stavění jsme měli téměř
celý víkend. Domino stavěli průběžně převážně tři lidé od pátku do
nedělního poledne. Přepočítáno na jednoho člověka, práce trvala přes 25
hodin a prostavěli jsme cca 4 000 dílků. Od minulého domina byla další
sada 830 dílků přikoupena, ale neprostavělo se úplně vše. Je to zhruba
maximum, co lze během víkendu průběžně ve třech lidech postavit – tedy
pokud někdo nechce strávit stavěním od rána do večera, což už by bylo
fyzicky dost náročné, nebo by se dařilo postavit dominové efekty hned
napoprvé. Přeci jen na to není žádný stroj, všechno je to poctivá ruční
práce.
Oproti minulému představení se nám ale nedařilo. Kazilo se, co se dalo.
Včetně natáčení (kamery zaostřily, až když domino spadlo, jedna nešla
vůbec…). Také stavění bylo náročnější – některé části jsme stavěli
mnohokrát, velká stěna se stavěla snad šestkrát! To bylo dané částečně
tím, že dřevěné domino není přesné, ale křivé, což bylo vidět právě na
stěně. Velkým problémem se ukázala velmi kluzká podlaha. Při
představení některé dílky proklouzly až do vedlejší druhé řady domin,
kde ji předčasně spustily. Domino postavené na širší stranu na kluzké
podlaze bylo téměř nefunkční a museli jsme použít gumovou podložku.
Přesto to byla fajn podívaná, naučili jsme se nové techniky a přibyli další zkušenosti.
|
|
|
