BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...

REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.
                        
                      
     Vzkazovník. Stránky pro Vás připravuje Zbyšek Prágr.
  Nově    5.8.Cyklistická výprava za letadly na Ruzyňské letiště je ve fotogalerii.
 
Archiv   2.8. – Máme tu nové hlášky dětí...
 ..............................................................................
 


Dětské tábory
Výpravy / výlety
Kalendář akcí
Fotogalerie
  
Stolní / deskové hry
Den Země
      
  ..............................................
Pracovní pod hesly

ZAJÍMAVOSTI
Kreativní dětské pokoje

Pamatujete si, jak vypadal váš dětský pokoj? Já mám v paměti pevně zarytou fialovou látku s medvídky. Stejně tak si zřetelně vybavím „univerzálový“ nábytek nebo drsnost chlupatého koberce. Dnešní děti tráví v interiérech dvakrát více času než my, jejich rodiče. Co se vryje do paměti jim? Když začnete zařizovat nebo upravovat dětský pokoj a shánět informace, všude narazíte na „hlavně bezpečně“ a „děti milují barvy“. Myslím, že to nestačí. Vytvořme zdravé pokojíčky ohleduplné k dětem i planetě.
Dále.
(Zdroj Sedmá generace)
.....................................
Hedvábí - ušlechtilé vlákno, jehož výrobu řídí motýli

Podle čínské legendy se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n. l.. Vypráví se, že Chuang-Ti požádal svou ženu Si Ling-Š´, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Si Ling-Š´ objevila bílé housenky, které snovaly lesklé zámotky. Později jeden zámotek náhodou upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. Podle všeho tak objevila technologii výroby hedvábí, která zůstala po více než 2000 následujících let čínským tajemstvím. Výroba hedvábí sestává ze čtyř částí: pěstování morušovníku, chov bourců morušových, namotávání hedvábných nitek ze zámotku na cívky, tkaní hedvábných látek. 
Více.
(Zdroj Rozhlas.cz)
.....................................
Šakalů je u nás víc, než tušíme

V bývalém vojenském prostoru Milovice se rozmnožují šakali.„Poprvé jsme šakala nafotili roku 2015, ale nevěděli jsme, jestli se jedná o trvale usazeného jedince, nebo jen procházející zvíře,“ uvedla v Magazínu Leonardo Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vědci později zjistili, že jde o usazeného jedince. Šakala není důvod se bát. Není nebezpečný, zvíře je to plaché a při kontaktu s člověkem uteče. Takže kdyby ho někdo viděl ve volné přírodě, tak to může považovat spíše za štěstí než za nebezpečí.
Dále
(Zdroj Rozhlas.cz)
.....................................
Cookovy ostrovy se snaží zůstat nejzelenějším rájem pro turisty

S rozvojem rybolovu, podmořské těžby, ale i turismu se tamní příroda začala měnit a upadat. Vytvoření, respektive rozšíření, mořské rezervace má v první řadě vést k tomu, aby se fauna i flora obnovily. Neznamená to ale úplný zákaz ekonomických aktivit na území celé rezervace. 
Více
(Zdroj
Rozhlas.cz)
 

Další zajímavosti
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, srpen 2017
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
5.8. 21:42
sz
jv
*5.8. 23:19
z
jz
6.8. 22:26
z
j
7.8. 21:34
z
jv
*8.8. 22:19
z
jz
9.8. 21:26
z
jv
*11.8. 21:18
jz
j
Od 12.8. do 3.9. není ISS z ČR viditelná
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (pokud nevstoupí dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
 
Mléčná dráha jako studna legend
 
Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit... Dále

Mléčná dráha
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
......................................
Mise raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
Ne 13.8.
ČT2 21:45
V zajetí rychlosti
 
Anthony Hopkins v roli muže, který šel celý život za svým snem: být nejrychlejší.
Novozélanďan Burt Munro strávil 40 let života zdokonalováním svého motocyklu Indian z roku 1920. S tímto strojem se pak vydal na cestu na solná jezera Bonneville* v americkém státě Utah, která jsou díky dokonale rovnému povrchu ideálním místem pro rychlostní závody. Přes nepřízeň okolností se mu v roce 1967 podařilo zajet rychlostní rekord, který dodnes nikdo nepřekonal.

......................................
KINO TIP
 
Cesta na Měsíc
Podivuhodná cesta
 
Snímek Georgese Mélièse, natočený roku 1902 (6 let po vzniku filmu), Cesta na Měsíc, se stal blockbusterem ve filmové historii, který byl však zapomenut. Roku 1993 byla objevena jedna barevná filmová kopie, která byla považována za ztracenou, a tak se rozjela jedna z nejdůmyslnějších a nenákladnějších restaurátorskou akci v historii filmu. Podivuhodná cesta doplňuje Mélièsovu Cestu na Měsíc a vytváří tak výjimečný filmový zážitek pro všechny milovníky filmu. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Chris Rea
 
Út 7.11. Kongresové centrum, Praha 4

Rea se narodil se v roce 1951 v anglickém Middlesbrough. Debutové album vydal v roce 1978 a pochází z něj i jeho první globální hit „Fool If You Think It's Over“. Pátého studiového alba Water Sign z roku 1983 se prodalo přes půl milionu kusů a hit I Can Hear Your Heartbeat bodoval v hitparádách po celé Evropě. Následné koncertování rozšířilo jeho fanouškovskou základnu, která mu zůstala věrná i po následující desetiletí. Období po vydání alba King of the Beach v roce 2000 přineslo nejenom úspěch, ale bohužel  i onemocnění, které vyústilo v kratší přestávku v jeho kariéře. Po ní se Chris Rea vrací ke svým bluesovým kořenům.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
"Sex je náš" od skupiny Lucie v úpravě pro dechovku! :D
...................................
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
 
ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Příběh Ebrourie (tábor Kačlehy)                             9.8.17
 
Když jsme dorazili do tábora, proběhlo jako obvykle seznamování, a podle všech zvyklostí probíhal i první den v království Ebrourie. Království bylo rozděleno do čtyř rodů, v jejichž čele stáli konzulové a kvestoři z řad královské družiny. Po večerním táboráku, na kterém zazněla kromě zpěvů i jedna z mnoha prastarých legend, však bylo několika obyvateli Ebrourie nahlášeno, že se kolem tábora pohybují zvláštní modrá světla. Nebyl to ojedinělý úkaz, i druhý večer se objevila, a to ve větším počtu.

Zanedlouho jsme zjistili, že nejde jen o světla, ale o zvláštní přízraky s bílými obličeji bez výrazu, se kterými jsme se brzy nato střetli tváří v tvář. Bohužel na ně nezabíraly naše zbraně ani očarované mong-kharamy. Poslední, co jsme mohli dělat, bylo provést pod vedením Kharazima, učence řádu pěti, ochranný rituál, který by přízrakům zabránil dostat se do obydlené části království. Rituál byl nebezpečný, v táboře směli zůstat jen vyvolávači, kteří se ho účastnili, a proto šli všichni ostatní přenocovat mimo tábor. Bohužel je ale zahnaly zpátky přízraky a rituál se nezdařil. Druhý den jako podmínku za poskytnutí prostředků k provedení rituálu správce Zavan nařídil vybírání daní – již druhé v měsíci. Velká část přinesené inkarnitové rudy však putovala do jeho kapsy.

Kačlehy 2017 – Země EbrouriaK velkému zármutku všech král Ebrourie padl na výpravě. Zavan se okamžitě zmocnil vlády, ale v královské družině se našel králův právoplatný dědic. Když se správce odmítl vzdát trůnu dobrovolně, byl rozzlobenými Ebrourijci vyhnán, za což se později nezapomněl pomstít. Spolu se správcem zmizela i většina inkarnitové rudy z královské pokladnice, a tak musely rody po čichu vypátrat naleziště, proplížit se okolo přízraků a natěžit nové zásoby.

Velké pozdvižení způsobila zelená kaše. Královská družina usoudila, že je kaše v pořádku, při večerním nástupu se však u všech objevily zvláštní příznaky – bolesti rukou, nohou a slepota. Nakonec nám pomohla zvláštní bytost jménem Mongphera, která z ingrediencí, které jí nemocné rody přinesly, uvařila protijed. Také nás naučila bránit se proti přízrakům. Za svou pomoc ale chtěla rukavici válečného hrdiny Agaraga, pro kterou jsme se hned druhý den vypravili.

Každý měl příležitost si pod vedením velmistrů z řad královské družiny během prvního týdne osvojit šerm, lukostřelbu, boj beze zbraně, ranhojičství a řemeslnictví. Všechny tyto umy se později osvědčily v nesčetných bitvách, které Ebrourii čekaly. Nejprve jsme bojovali s černokněžníkem vyvolávajícím přízraky o rukavici, kterou jsme pak přinesli Mongpheře. Druhá bitva byla svedena o královskou korunu, ukradenou Zavanem, pro kterou jsme se museli probít lesem plným přízraků.

Přízraků neubývalo a po tolika střetech jsme byli pevně rozhodnuti zjistit o nich více. S tím nám pomohla návštěva učených mistrů Řádu pěti, kteří nás odkázali na prvního mistra z pěti a Knihu spojení, kterou měl u sebe. Ani to však nebylo jednoduché a museli jsme splnit čtyři úkoly mistra Kethariho, abychom dokázali, že jsme hodni znát polohu sídla Řádu. Tu nám Řád nakonec nesdělil, ale bylo nám prozrazeno, že první z pěti je na výpravě nedaleko od nás a Knihu má u sebe. Ozbrojili jsme se a vydali jsme se za ním na dobrodružnou cestu, která trvala dva dny. Zjistili jsme, že z knihy byl vytržen list, a museli jsme znovu čelit přízrakům, abychom mohli vytvořit ochranné kouzlo kolem tábořiště.
 
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Legendy, které se četly u táboráků, se nakonec ukázaly být důležitějšími, než se zdálo. Z přízraků se vyklubaly bytosti jménem Xartha, o kterých jsme se v legendách doslechli a které kdysi dávno přicházely pomocí mocného Porthillského kamene do našeho světa v naději na záchranu vlastního druhu. Vše se ale zvrtlo, v dlouhou krutou válku, kterou nakonec zastavili spojenými silami, tři lidští vládci, jeden čistokrevný Xartha jménem Zareth a jeden poloviční Xartha Solgar.

Po porážce mocné První Bytosti, která kámen chránila, roztříštil Solgar Porthillský kámen na pět úlomků a tím přerušil spojení mezi světy. V poslední době se kolem nás zvláštní kamenné úlomky opravdu objevovaly a dali jsme si dohromady, že se asi jedná o Porthill. Jeden jsme měli u sebe na královské koruně, další u sebe měl černokněžník a jeden byl na rukavici, kterou jsme získali pro Mongpheru. Ve třetí bitvě, ve které položil život král Ehrak, jsme se opět postavili černokněžníkovi a jeho přízrakům. Černokněžníka jsme zajali a v táboře proběhl soud, kde jsme hlasovali o jeho osudu. Byl nad ním vynesen rozsudek smrti a byl okamžitě vykonán. Bohužel jsme odsoudili nepravého.

Hned po popravě nás přepadla Mongphera se Zavanem po boku, ukradla nám všechny získané úlomky kamene a vyšlo najevo, že černokněžník byl celou dobu Solgar. Legendy byly pravdivé. Později jsme omylem vyvolali i Zaretha a ten nám prozradil, že Mongphera je ve skutečnosti První bytost. Měla u sebe všechny úlomky a hrozilo velké nebezpečí, že kámen spojí a ovládne. Proto jsme proti ní společně se Zarethem svedli poslední velkou bitvu, ve které byla poražena a po dalším hlasování vydána Xartha, kteří byli konečně z Porthillu vysvobozeni, aby se s ní vypořádali po svém.

Jejich příběh porážkou Mongphery zdaleka neskončil, Ebrourie v něm však svou roli sehrála a mohla se poklidně navrátit k nápravě škod napáchaných správcem Zavanem.
Lucie Pavlišová – Zeya 

ETHELBERTI
ŇÚWDEGÁTI
KINGESTOUNI
JENDRINGOVÉ
Matyáš – Aikr
Lucie – Zeya
Markéta – Rowena
Tomáš – Eothain
Jindra – Karazim
Terka – Morgien
Terka – Thabie
Vojta – Monfon
Veronika T.
Matyáš L.
Monika Z.
Gábina J.
Linda V.
Linda S.
Katka T.
Josef G.
Julie R.
Bára V.
Ema R
.
Liam J.
Vojta V.
Kamila V.
Helena H.
Amálie H.
Martina K.
Viktorie K.
Karolína M.
Veronika L.
Jindřiška B.

Bartoloměj V.
Kristýna H.
Markéta H.
Gábina S.
Štěpán H.
Denisa D.
Sabina F.
Alice V.
Jana G.
Stela B.
Max V.

Jan Š.
Jirka C.
Patrik S.
Eliška G.
Tereza L.
Denisa H.
Štěpán V.

Žaneta F.
Andrea F.
Amálie Č.
Valérie H.
Kačlehy 2017 – Ethelberti
Kačlehy 2017 – Ňúwdegáti
Kačlehy 2017 – Kingestouni
Kačlehy 2017 – Jendringové



Jak jsem konečně spatřil žluvu                             7.8.17
 
Letos tomu bylo už 16 rokem, co jsme měli tábor u velkého Kačležského rybníka v jižních Čechách, v České Kanadě. Dlouho jsem nevěděl, že nad našimi hlavami létá náš jediný zástupce tropického ptactva – žluva hajní (2). Nevědomky jsem znal jen její flétnovitý zpěv, navozující atmosféru tropického pralesa. Až před lety jsem zjistil, že patří tomu nádhernému ptáku, kterého znám jen z knih a kterého jsem chtěl jednou spatřit.

A tak ve chvilkách volných během tábora, zaslechnul-li jsem hlas žluvy, prohledával jsem koruny stromů, leč marně. Žluva je poměrně plachá, drží se vysoko v korunách stromů a díky zbarvení je při pohledu zespoda nenápadná. Den po táboře jsem si udělal výlet. Ani jsem neopustil louku tábora a opět slyším ten nezapomenutelný zpěv. Dlouho prohledávám koruny olší, ale kde nic tu nic. Pokračuji tedy na sousedovic louku. Znovu se ozve Oriolus oriolus, což je pro žluvu latinské, mezinárodní jméno. Triedrem prohledávám osamocenou velkou břízu na louce. Mé přání se splnilo!

Svítivě žluté tělo s černými křídly, jak nádherný pták. A dokonce dva. Jeden z nich si čistil peří na křídle a já se mohl dlouho kochat žluvou, vystavenou na okraji větve v celé své kráse. Konečně jsem spatřil opeřence, jednoho ze zhruba 400 párů hnízdících v ČR. Snad se další podobné úlovky beze zbraní podaří v dalších letech.

Žluva hajní na Youtube 



Cyklistická výprava za největším dopravním letadlem světa                                                                         21.6.17
 
V květnu jsme si udělali netradiční akci, kterou můžete brát také jako typ na nevšední cyklistický výlet. Poloha Rudné je v tomto směru výhodná.

Výprava měla dvě části. V té první jsme se sešli v klubovně Žlutého květu v základní škole na promítání naučného dokumentu o největším dopravním letadle světa – Airbusu A380. Dokument byl zajímavý a některé věci, o kterých se v dokumentu mluvilo, jsme si za nedlouho živě ověřili. Zcela plná klubovna účastníků, především dětí, měla jednu výsadu. Díky jednomu tatínkovi, který opravuje na Ruzyňském letišti letadla, jsme si mohli osahat a podívat se na díly z letadel a ukázky leteckých materiálů.

Mezi účastníky tak například kolovala lopatka z motoru Boeingu 737–400 po střetu s ptáky, okénko z trupu letadla, kryt pozičního světla, obraceč (reverz) tahu proudového motoru. Z materiálů jsme si mohli osahat moderní uhlíková vlákna (u A380 se z nich vyrábí např. směrové křídlo), hliníkové a jiné výplně/výztuže používaných především v podlahách letadel, kevlar a různé nezpevněné tkaniny a síťky. Jako bonus byla k vidění kopie tepelné dlaždice raketoplánů, které raketoplány chránily před žárem při vstupu do atmosféry Země.

Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017Po naučné části nastala část pohybová, cyklistická. Po úvodním bezpečnostním ponaučení se více jak 30 cyklistů – rodičů a dětí – vydalo k letišti. A v tom tkví výhodná poloha Rudné. Z Rudné vede trasa přes dálniční most (nyní v opravě, ale pro pěší a cyklisty je otevřený) na Chýni. Chcete-li se vyhnout silnicím (např. kvůli dětem), v podstatě stačí přejet kopeček z Rudné do Chýně a na konci Chýně u rybářství u Černých zahnout ze silnice doprava, na cestičku vedle chat a vojenského objektu. Pak už jedete jen po vedlejších cestách a ulicích. Kolem Břevského rybníku, dále stezkou kolem Litovického rybníku, kde se můžete zastavit na vyhlídce (ptačí pozorovatelna Litovický rybník). V Hostivici od Litovického rybníku zahnete do ulic města, dojedete pod nádražní most a pokračujete dále k areálu letiště. Samozřejmě se dá jet jednoduše z Chýně i po hlavních komunikacích. Možností je spousta. Trasa od dálničního mostu až na vyhlídku letiště je dlouhá zhruba 11 km. Zde je příklad trasy: www.mapy.cz/s/1Lxpt.
 
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Vyhlídkový val (spotterská plošina, letecká vyhlídka…) u křížení leteckých drah se naším příjezdem zaplnila. Měli jsme nádherný výhled na přistávající a odlétající letadla, protože vyhlídka jen nad úrovní plotu. V podvečer je na Ruzyňském letišti vždy rušno. Nyní jsme na vlastní oči viděli to, o čem byl dokument; Airbus A380. Tento kolos k nám létá každý den, pravidelně. V 13:30 přistává, v 15:55 je odlet (viz www.planes.cz). V dokumentu popisovali, jak dosáhli toho, že je letadlo při letu tiché. A skutečně. Jeho start byl oproti jiným menším letadlům neuvěřitelně tichý! Měli jsme štěstí na datum výpravy, protože nás čekala jedna rarita, která u nás není běžně k vidění – Antonov An-124 Ruslan. Tento kargo kolos po přistání popojížděl kolem nás a na rozdíl od všech letadel to bylo s velkým náskokem nejhlučnější letadlo, až si někteří zakrývali uši. Letadel jsme se nabažili a po společné fotce vydali zpět. Ovšem na zpáteční cestě se většina zasekla u stánku se zmrzlinou v Chýni.

Zkuste to také. Na výlet na kole s nevšedním cílem (aneb letadla na dosah), navíc pokud si ještě přidáte přírodovědnou zastávku u Litovického nebo i jiného rybníka, budete rádi vzpomínat. Cesta na leteckou vyhlídku i s malými dětmi (s námi jeli i prvňáci) trvá přibližně hodinu.



Pod hvězdnou oblohou                                          18.6.17
 
Náš druhý Širák proběhl za krásného počasí a jasné oblohy. Na louku kousek od Úhonic se z Rudné někteří vydali na kolech, ti nejmladší + velký hvězdářský dalekohled auty. Kolem louky máme několik ptačích budek, které jsme šli zkontrolovat. V jedné budce už podruhé nakladla vejce sýkora modřinka, z ostatních mláďata už vylétla. Ve vysoké trávě na louce se výborně hrála oblíbená schovávaná. Děti průběžně sledovaly triedry a malým dalekohledem (spektivem) ptáky. Byl spatřen i ťuhýk obecný, kterého jsme na louce objevili loni. Slunce zapadalo a ukázal se srpek Měsíce, který jsme z pozorování nevynechali.

Zhruba o půl jedenácté nastal pro tuto noc první přelet Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station – ISS), který všichni viděli. Druhý přelet těsně po půlnoci je na fotografii jako dlouhá čára na obloze a ten viděl ještě Lukáš, třetí přelet o dalších 90 minut z dětí neviděl nikdo. 

Na konci května se na obloze začínají hvězdy objevovat až po 22:00 hodině. Ti nejmladší se už zavrtali do spacáků, zatímco čilejší část začala pozorovat noční oblohu velkým dalekohledem. A začali jsme ve tmě kreslit světlem. Fotoaparát na stativu byl otevřen desítky sekund, zatímco my nad spáči vytvářeli baterkami, laserem a mobilem obrazce. Na severozápadě bylo stále slabé světlo od Slunce, ale v tuto dobu už to byla maximální tma na pozorování vesmíru. Nejčastěji jsme pozorovali Jupiter a jeho se rychle pohybující měsíce, kulové hvězdokupy, galaxie, mlhovinu v Lyře a také pár dvojhvězd, z nichž každá hvězdička byla jinak barevná.

Slunce už pálilo od brzkého rána a vysušovalo od rosy louku, naše věci a zamlžený objektiv fotoaparátu. Snídaně v trávě, čekání na ťuhýka u dalekohledu a hajdy na kola.

Fotogalerie (s hudbou)



Volání divočiny – výprava se zvířaty                    11.6.17
 
Na víkendové výpravě jsme už dlouho neměli živá zvířata. To se povedlo ke konci května, kdy nám teplé počasí přálo k tématu africké divočiny. V pátek se děti seznámily s příběhem lvice Elsy, o kterou se starali manželé Adamsonovi v Africké Keni. Joy Adamsonová byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat (narodila se v Opavě). Napsala, také knihu Příběh lvice Elsy, podle které byl natočen úspěšný film, a který děti shlédly (některé doslova hltaly).

Představování domácích mazlíčků, které si někteří účastníci přivezli, proběhlo v sobotu dopoledne. Chovatelé své svěřence znali jako domácí zvířátka, ovšem se znalostmi, odkud zvíře pochází a čím se v přírodě živí, už bylo slabší. Po celý víkend si tak děti prohlížely morče, křečíky džungarské, dalšího křečka a osmáka degu.

Chvíle se zvířátky byla poměrně statická, bylo třeba se rozhýbat. Na řadu přišla velice oblíbená Počítací schovávaná, což je hra hodně rozdílná oproti klasické „schovce.“ Málo kdo z dětí si při hře všiml, že nad námi přeletělo historické dvoumotorové Baťovo letadlo – Lockheed Electra.

Výprava květen 2017 – Volání divočinyPřišel čas na pořádnou africkou hru. Jak známo, v některých částech Afriky je nouze o vodu. Obyvatelé pro vodu musí chodit na dlouhé vzdálenosti. Afričané umí nosit předměty a nádoby na hlavně. Děti si něco podobného vyzkoušeli také. Úkolem Gepardů, Králíků džungle, Asijských tygrů, Tarzanů a Bělochů, tedy pěti kmenů (družstev), bylo nosit vodu v misce na hlavně (s držením) a naplnit svou nádobu. V druhém kole se voda nosila ve „vacích.“ Další soutěžní hra byla nejen o afrických zvířatech. Družstva měla v rozlehlém areálu najít co nejvíce zvířat na obrázcích a určit je a u jednoho úkolu určit, která nežijí v Africe, což pro většinu nebylo těžké.

Další hraní už probíhalo na hřišti za areálem. Po poledním klidu neklidu se celá výprava přesunula do lesa. Hlavní lesní hrou byl sběr hlíz. Některé africké kmeny vyhrabávají ze země hlízy, aby s nich získaly tekutiny. Také naše kmeny hledaly po lese vykukující hlavičky hlíz a snažily se je vytáhnout nebo vyhrabat. Akorát ty naše „hlízy“ byly kovové, dlouhé a s hlavičkou. Kdo nezvládl hlízu vytáhnout, mohl si na pomoc přivést někoho staršího z kmene.
 
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Ještě před táborákem se v areálu sehrála strategická hra mezi kmeny. Každý kmen si udělal kruh, kam umístil „vejce“ své barvy a ty musel hlídat a zároveň se snažil ukořistit co nejvíce dalších vajec. Byla to fajn lítačka, při které část lidí musela hlídat vejce a část chodit lovit. Sobotní den ukončil tradiční táborák s opékáním.   
 
V neděli se déle spalo, balilo a kupodivu se stihly, mimo jiných, ještě dvě soutěžní hry. Tedy ta poslední byla na procvičení mozkovny. Psala se zvířata na dané počáteční písmeno. Po vyhlášení výsledků, rozdání diplomů a zvířecích odměn se hledal poklad. Všichni poklad našli téměř hned, jen vítězný kmen hledal do příjezdu rodičů.

Fotogalerie se připravuje

BĚLOŠI
KRÁLÍCI DŽUNGLE
ASIJŠTÍ TYGŘI
GEPARDI
TARZANI
Annamari B.
Berenika Č.
Simona L.
Kamila V.
Hubert Č.
Ondra M.
Jakub S.
Jan P.
Petr B.
Nella S.
Patrik S.
Oliver V.
Prokop M.
Alžběta P.
Leontýna B.

Martina K.
Lukáš P.
Eliška Ž.
Bára J.
Ema O.
Jan K.
Jan S.

Alena Š.
Eliška J.
Eliška V.
Michal M.
Gábina N.
Markéta M.
Štěpánka J.
František H.

Bartoloměj V.
Charlotta Ř.
Amálie Č.
Adéla D.
Katka N.
Karel Ř.
Nela M.

23 bodů
14 bodů 14 bodů 13 bodů 11 bodů
1. místo 2. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Prodloužená výprava s Vinnetouem                    29.5.17
 
Kdo by neznal Vinnetoua, Shatterhanda a další postavy Mayovek? Využili jsme prodloužený víkend v květnu a zahráli si nějaké hry na téma Poklad na Stříbrném jezeře. Akorát hry a aktivity nešly chronologicky jako ve filmu, ale to vůbec nevadilo. Lord Castlepool byl onen vědec, který hledal, modré motýli Papilio polymnestor parinda. Ten motýl skutečně existuje, ovšem žije na Srí Lance, což je zcela jinde, než se v příběhu nacházel lord Castlepool. Pět kmenů (družstev) na louce také lovili motýli, ale i jiné, ovšem ty byli za méně bodů, než Papilio polymnestor parinda.

Další hrou po chytání motýlků bylo přesunování se na voru (kartonu papíru). Velký úspěch měla hra Tichý indián. Ve filmu se hodně plížilo a potají přesouvalo a přitom je třeba být hodně obezřetný, aby dotyčného ani praskající větévka neprozradila. Všichni si vyzkoušeli potichu projít vymezenou trasu tak, aby ho chytač z jiného družstva se zavázanýma očima nechytil. Tichý indián II byla zase jiná hra, ale s podobným námětem. Bylo třeba být potichu a skrývat se a dostat se co nejblíže k hráči z jiného družstva.

Děti v lese stavěly malé modely indiánských stanů tee pee. Mnohým se líbilo zmalování se. Tedy malování barvami na obličej, jako indiáni. Na indiánské výpravě nesměla samozřejmě chybět střelba z luku. Po zlomení prvního luku už to šlo hladce a všichni si zastříleli na bizona. Neméně zajímavé bylo křepčení kolem ještě nezapáleného ohně. Každý kmen si připravil indiánskou scénku. Po scénkách vzplál táborák a opékalo se…

Nejtěžší hra proběhla na konec, v den odjezdu. Byla to velká pátračka po písmenech v trávě, na dřívkách od zmrzlin. Rovná plocha dřívka směřovala k dalšímu a na každém dřívku byla písmena, dávající dohromady větu.

Všechny kmeny úspěšně propluly příběhem s Vinnetouem, Shatterhandem a dalšími postavami. Zahrály si 13 hodnocených her a aktivit (lov bizona, skládání mapy, neodolatelný indián…), těch ostatních nepočítaje – mezi nejúspěšnější patří např. počítací schovávaná (námět z Prázdninových her Lipnice).

Fotogalerie se připravuje 

TEEPEECI
VINEŤÁNKOVÉ
INDIÁNI
ROŠTÍ
APAČERVY
Markéta Š.
Amálie Č.
Natálie B.
Hubert Č.
Lukáš P.
Viola N.
Filip Š.
Nela N.
Filip N.
Zuzka P.
Helena H.
Valérie H.
František N.

Berenika Č.
Mikuláš Z.
Štěpán K.
Kryštof S.
Jakub S.
Adéla K.
Matěj Š.
Julie P.
Sofie P.
Ondra M.
Žaneta F.
Andrea F.
Kryštof K.
Jindřich P.

Kristýna H.
Michal M.
Štěpán H.
Honza K.
Tonda Š.
Vojta Š

Filip B.
57 bodů
55 bodů 45 bodů 44 bodů 43 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo



Vesmírná výprava                                                   15.5.17
 
Dubnová víkendová výprava měla hvězdářsko-kosmonautické téma. Téměř třicítka dětí byla zvědavá, jak se bude cestovat vesmírem. V reálu dost těžko, pomyslné cestování vesmírem probíhalo ve čtyřech družstvech na „vesmírné mapě.“ Důležité ale byly aktivity, které se k tématu vázaly.

V pátek večer jsme si po obecných hrách promítali zajímavá videa o vesmíru a kosmonautice. Například o velikostech těles Sluneční soustavy nebo o tom, jak se žije ve vesmíru. Jak se tam stravuje, spí, myje, chodí na wc… všechno toto je jiné, než na pevné zemi. V sobotu ráno si děti prohlédly 3D snímky z vesmíru – planety a jejich měsíce, Slunce, mlhoviny, rakety a sběratelské nášivky kosmických misí. Následovalo kreslení a představení mimozemských obyvatel v představách dětí.

Výprava duben 2017 – Cesta vesmíremNa louce proběhl „kosmonautický výcvik.“ Ten se skládal z několika disciplín. Možná jste už někdy viděli fotografii astronauta ve volném kosmickém prostoru. Astronauté ve skafandrech nechodí mimo kosmickou loď samozřejmě na výlety, ale pracovat. Většinu svého pohybu ve vesmíru a práce musí učinit pouze rukama. Děti si tak vyzkoušely, jaké to je, když máte ve skafandru dělat jemnou práci. Dostaly rukavice a v nich musely navlékat kancelářské sponky. Další disciplína prověřila postřeh a rozhodování. I v tom musí být kosmonauté dobří. Úkolem dětských kosmonautů bylo „proletět“ určenou trasu a vyhýbat se létajícím meteoritům (hadrovým koulím z ponožek). Následovalo pár dalších her (např. evakuace z kosmické lodi). A už byl čas na oběd.

Odpoledne se vesmírná výprava vydala do pískovcového lomu za Srbskem. V lomu měly týmy za úkol dát dohromady dvojice souhvězdí (vyznačené souhvězdí + malbu souhvězdí) a nasbírat ideálně kompletní řadu souhvězdí. Jednalo se o štafetovou hru, na kterou navazovala vědomostní poznávačka – hledání stanovišť s otázkami a možnostmi správné odpovědi.

Po večeři si týmy vyzkoušely princip raketového pohonu. Na balónek přilepily krátké brčko, které se navléklo na natažený provázek, a nafouknutý balónek se pustil. Balónek ale po provázku moc daleko většinou nedojel. „Technik sondy“ byla další hra. Poslepu odšroubovat a opět našroubovat uzávěry správných rozměrů na sondu. Tato aktivita se protáhla až do tmy, proto se dohrávala ještě v neděli dopoledne. Závěr sobotního dne byl zakončen táborákem, opékáním buřtů a chlebů a zpěvem při kytaře.

Další nestihnuvší hra, která se dohrávala v nedělní dopoledne, bylo „robotické rameno.“ Robotické rameno ovládané člověkem z kabiny je na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a bývalo na raketoplánech, které už nelétají. Úkolem ramene bývá přesun nákladu nebo ukotvení přilétající zásobovací kosmické lodi k ISS. Děti si vyzkoušely přesun Kinder vajíček s kleštěmi a svým ramenem.

Počasí na pozorování noční oblohy nám tento víkend nepřálo. Sluníčko se na chvíli ukázalo v neděli dopoledne a tak ti, co měli již sbaleno a uklizeno, měli štěstí a stihli se podívat na Slunce v dalekohledu. Samozřejmě s filtrem k tomu určeným. Na povrchu Slunce bylo vidět pár slunečních skvrn. I přes absenci jasné oblohy se všechny týmy pěkně proletěly, nejen vesmírem. A děti získaly malou představu o vesmíru a o tom, jak se astronautům v kosmu žije.


ZÁŘÍCÍ KOMETY
METEORITY
HVĚZDNÉ PLANETY NASA
František H.
Alžběta P.
Samuel B.
Honza K.
Kamil B.
Jakub M.
Ester P.
Nela M.
Adéla U.
Lukáš Č.
Simona L.
Jáchym H.
Pavlína P.
Markéta M.
Markéta P.
Michal M.
Adéla H.
Lukáš H.
Lucie B.
Alena P.
Ríša H.
Šárka P.
Matěj Š.
Adéla K.
Jakub S.
Ondra M.
Michal P.

28 bodů 26 bodů 20 bodů18 bodů
1. místo 2. místo 3. místo4. místo

 
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Kačlehy 2017 – Země Ebrouria
Žluva hajní (samec)
Žluva hajní (samec)
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Cyklisticko-letecká výprava, květen 2017
Širák – květen 2017
Širák – květen 2017
Širák – květen 2017
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Volání divočiny
Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeře
Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeře
Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeře
Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeře
Výprava květen 2017 – Poklad na Stříbrném jezeře
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
Výprava duben 2017 – Cesta vesmírem
  Zajímavé převzaté články
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte, to co nikde jinde 
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování   
  • Chata Ski klub, Říčky v Orlických horách - výborné služby a jídlo, krásné prostředí a vstřícní správci (doporučujeme i na tábory a skupinové pobyty)
  • Chata Stará škola - Zásada, Jizerské hory
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2017
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.