..............................................
Pracovní pod
hesly
|
| ZAJÍMAVOSTI |
Sušení bylinek
Metod
pro uchování bylinek je vícero. Určitě nejjednodušší a nejužívanější
postupem je sušení bylinek na vzduchu, případně pomocí tepla v
sušičkách, na kamnech nebo v troubě. Bylinky pro sušení používáme vždy
čerstvé a čisté. Proto vás může napadnout otázka, zda je nutné je před
sušením osprchovat? A odpověď zní: „To záleží na situaci“... Více.
(Zdroj priroda-zahrada.cz)
.....................................
Praha schválila vyhlášení nové přírodní památky Dvorecké stráně
Rozkládá
se na svahu v Podolí v sousedství fotbalových hřišť nedaleko sídla
České televize. Je zde mnoho vzácných živočichů a rostlin. "Území
navrhované přírodní památky má rozlohu přibližně 3,8 ha a předmětem
ochrany je stepní fauna bezobratlých vázaná na teplomilná společenstva
rostlin." Více.
(Zdroj Pražský patriot)
.....................................
Podívejte se na první barevné fotografie detailů Saturnu
Sonda
Cassini se už pomalu chystá na svůj závěrečný sestup do atmosféry
Saturnu, ale teprve nyní se můžeme podívat na první barevné snímky z
blízkých průletů mezi planetou a jejími prstenci. Jsou velice působivé.
Zveřejněné fotografie jsou pochopitelně upravené, ale rozhodně jsou
zajímavější než dosud zveřejněné černobílé snímky detailů na planetě
Saturn, které byly pořízeny při blízkých průletech. Dále
(Zdroj svethardware.cz)
.....................................
V Beskydech vznikly dvě rybí rezervace
Jak
se rybí společenstva vyvíjí bez zásahů člověka. To zkoumají ochránci
přírody na úsecích řeky Senice a Černé Ostravice v Chráněné krajinné
oblasti Beskydy. Vyhlásili tam rybí rezervace a už před časem se s
místními rybáři dohodli, že tam ryby nebudou nejen lovit, ale ani třeba
nově vysazovat. Více
(Zdroj Rozhlas.cz)
Další
zajímavosti
|
| HVĚZDÁŘSKÝ
SLOUPEK |
......................................
Viditelnost
Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze,
(pokud nevstoupí dříve do stínu
Země), trvá cca 5 min.
......................................
Mléčná dráha jako studna legend
Každý
z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud
vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je
již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři
noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou
inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i
kulturami. Pojďme si některé stručně představit... Dále
......................................
Již
neaktuální (historie)
Starty raket a
události
......................................
Mise
raketoplánů
Discovery
STS-124
Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIP
St 2.8. – ČT2 21:55
Jak na věc
Nikdy není pozdě dospět. Britsko-americká romantická komedie s Hughem Grantem v hlavní roli, nominovaná na Oscara.
......................................
KINO TIP
Sibiřský deník
Celovečerní
film je inspirovaný životním osudem Melánie Vanagsové, která jakoby
přežila jen proto, aby svůj příběh mohla vyprávět. Příběh šestnácti let
strávených v sibiřském vyhnanství. Stalinova Rudá armáda vtrhla do
Lotyšska, rodinu novinářky Melánie Vanagsové a další tisíce lidí bez
meškání a slitování deportoval Sovětský svaz do vyhnanství na promrzlé
Sibiři. V příšerných podmínkách jako otrok se Melánija udržovala naživu
jen pro svého syna a pro naději, kterou vkládala do dopisů manželovi.
Do dopisů, které nebyly nikdy odeslány a které ani neměly adresáta. Po
smrti Josifa Stalina se mohla vrátit zpět do Rigy, celý svůj další
život mohla však pracovat pouze v pod- řadných zaměstnáních. Po roce
1990 vydala knihu o svém životě, na jejímž základě vznikl film Sibiřský
deník. Více
......................................
HUDBA TIP
Jethro Tull & Stromboli: The Best of Big Beat
Pá 21.7. Přírodní divadlo Konopiště
So 22.7. Zámek Slavkov
To nejlepší od Jethro Tull společně se Stromboli na Konopišti a ve Slavkově.
Britský zpěvák, hudebník a skladatel Ian Anderson známý především jako
zakladatel a vůdčí osobnost světově proslulých Jethro Tull zamíří do
České republiky. Program koncertu bude průřezen toho nejlepšího od
Jethro Tull.
Skupina Jethro Tull se na hudební scéně pohybuje již neuvěřitelných 45
let. Do širokého povědomí se skupina zapsala díky netradičnímu
propojení rocku s lidovou hudbou, blues i prvky renesanční hudby. O
neutuchající oblibě Jethro Tull a Iana Andersona u českého publika
svědčí každé jejich vyprodané zdejší vystoupení.
 |
| SLOUPEK ŽK |
|
......................................
....................................
....................................
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi je
tvořivý projekt pro všechny
žáky od druhého stupně zš.
Vítejte
na Zemi... je název
spousty naučných her a testů. Jednoduchá
hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh. Náročnější
ekologická hra Honoloko.
Víte,
jak naložit s
bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik
her pro děti.
Klasická hra šibenice na
Českém rozhlasu. Tři hry na balonek.cz. |
| HUMOR |
"Sex je
náš" od skupiny Lucie v
úpravě pro dechovku! :D
...................................
....................................
|
....................................
Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a
vložte do
svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
|
|
Cyklistická výprava za největším dopravním letadlem světa
21.6.17
V
květnu jsme si udělali netradiční akci, kterou můžete brát také jako
typ na nevšední cyklistický výlet. Poloha Rudné je v tomto směru
výhodná.
Výprava
měla dvě části. V té první jsme se sešli v klubovně Žlutého květu v
základní škole na promítání naučného dokumentu o největším dopravním
letadle světa – Airbusu A380.
Dokument byl zajímavý a některé věci, o kterých se v dokumentu mluvilo,
jsme si za nedlouho živě ověřili. Zcela plná klubovna účastníků,
především dětí, měla jednu výsadu. Díky jednomu tatínkovi, který
opravuje na Ruzyňském letišti letadla, jsme si mohli osahat a podívat
se na díly z letadel a ukázky leteckých materiálů.
Mezi účastníky tak například kolovala lopatka z motoru Boeingu 737–400 po střetu s ptáky, okénko z trupu letadla, kryt pozičního světla, obraceč (reverz) tahu proudového motoru. Z materiálů jsme si mohli osahat moderní uhlíková vlákna
(u A380 se z nich vyrábí např. směrové křídlo), hliníkové a jiné
výplně/výztuže používaných především v podlahách letadel, kevlar a
různé nezpevněné tkaniny a síťky. Jako bonus byla k vidění kopie
tepelné dlaždice raketoplánů, které raketoplány chránily před žárem při
vstupu do atmosféry Země.
 Po
naučné části nastala část pohybová, cyklistická. Po úvodním
bezpečnostním ponaučení se více jak 30 cyklistů – rodičů a dětí –
vydalo k letišti. A v tom tkví výhodná poloha Rudné. Z Rudné vede trasa
přes dálniční most (nyní v opravě, ale pro pěší a cyklisty je otevřený)
na Chýni. Chcete-li se vyhnout silnicím (např. kvůli dětem), v podstatě
stačí přejet kopeček z Rudné do Chýně a na konci Chýně u rybářství u
Černých zahnout ze silnice doprava, na cestičku vedle chat a vojenského
objektu. Pak už jedete jen po vedlejších cestách a ulicích. Kolem
Břevského rybníku, dále stezkou kolem Litovického rybníku, kde se
můžete zastavit na vyhlídce (ptačí pozorovatelna Litovický rybník). V
Hostivici od Litovického rybníku zahnete do ulic města, dojedete pod
nádražní most a pokračujete dále k areálu letiště. Samozřejmě se dá jet
jednoduše z Chýně i po hlavních komunikacích. Možností je spousta.
Trasa od dálničního mostu až na vyhlídku letiště je dlouhá zhruba 11
km. Zde je příklad trasy: www.mapy.cz/s/1Lxpt.
Vyhlídkový val (spotterská plošina, letecká vyhlídka…) u křížení leteckých drah se
naším příjezdem zaplnila. Měli jsme nádherný výhled na přistávající a
odlétající letadla, protože vyhlídka jen nad úrovní plotu. V podvečer
je na Ruzyňském letišti vždy rušno. Nyní jsme na vlastní oči viděli to,
o čem byl dokument; Airbus A380. Tento kolos k nám létá každý den,
pravidelně. V 13:30 přistává, v 15:55 je odlet (viz www.planes.cz).
V dokumentu popisovali, jak dosáhli toho, že je letadlo při letu tiché.
A skutečně. Jeho start byl oproti jiným menším letadlům neuvěřitelně
tichý! Měli jsme štěstí na datum výpravy, protože nás čekala jedna
rarita, která u nás není běžně k vidění – Antonov An-124 Ruslan.
Tento kargo kolos po přistání popojížděl kolem nás a na rozdíl od všech
letadel to bylo s velkým náskokem nejhlučnější letadlo, až si někteří
zakrývali uši. Letadel jsme se nabažili a po společné fotce vydali
zpět. Ovšem na zpáteční cestě se většina zasekla u stánku se zmrzlinou
v Chýni.
Zkuste
to také. Na výlet na kole s nevšedním cílem (aneb letadla na dosah),
navíc pokud si ještě přidáte přírodovědnou zastávku u Litovického
nebo i jiného rybníka, budete rádi vzpomínat. Cesta na leteckou vyhlídku i s malými
dětmi (s námi jeli i prvňáci) trvá přibližně hodinu.
Fotogalerie se připravuje
Pod hvězdnou oblohou
18.6.17
Náš
druhý Širák proběhl za krásného počasí a jasné oblohy. Na louku kousek
od Úhonic se z Rudné někteří vydali na kolech, ti nejmladší + velký
hvězdářský dalekohled auty. Kolem louky máme několik ptačích budek,
které jsme šli zkontrolovat. V jedné budce už podruhé nakladla vejce
sýkora modřinka, z ostatních mláďata už vylétla. Ve vysoké trávě na
louce se výborně hrála oblíbená schovávaná. Děti průběžně sledovaly
triedry a malým dalekohledem (spektivem) ptáky. Byl spatřen i ťuhýk obecný, kterého jsme na louce objevili loni. Slunce zapadalo a ukázal se srpek Měsíce, který jsme z pozorování nevynechali.
Zhruba o půl jedenácté nastal pro tuto noc první přelet Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station
– ISS), který všichni viděli. Druhý přelet těsně po půlnoci je na
fotografii jako dlouhá čára na obloze a ten viděl ještě Lukáš, třetí
přelet o dalších 90 minut z dětí neviděl nikdo.
Na
konci května se na obloze začínají hvězdy objevovat až po 22:00 hodině.
Ti nejmladší se už zavrtali do spacáků, zatímco čilejší část začala
pozorovat noční oblohu velkým dalekohledem. A začali jsme ve tmě
kreslit světlem. Fotoaparát na stativu byl otevřen desítky sekund,
zatímco my nad spáči vytvářeli baterkami, laserem a mobilem obrazce. Na
severozápadě bylo stále slabé světlo od Slunce, ale v tuto dobu už to
byla maximální tma na pozorování vesmíru. Nejčastěji jsme pozorovali
Jupiter a jeho se rychle pohybující měsíce, kulové hvězdokupy, galaxie, mlhovinu v Lyře a také pár dvojhvězd, z nichž každá hvězdička byla jinak barevná.
Slunce
už pálilo od brzkého rána a vysušovalo od rosy louku, naše věci a
zamlžený objektiv fotoaparátu. Snídaně v trávě, čekání na ťuhýka u
dalekohledu a hajdy na kola.
Volání divočiny – výprava se zvířaty 11.6.17
Na
víkendové výpravě jsme už dlouho neměli živá zvířata. To se povedlo ke
konci května, kdy nám teplé počasí přálo k tématu africké divočiny. V
pátek se děti seznámily s příběhem lvice Elsy, o kterou se starali
manželé Adamsonovi v Africké Keni. Joy Adamsonová
byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat (narodila se v Opavě).
Napsala, také knihu Příběh lvice Elsy, podle které byl natočen úspěšný film, a který děti shlédly (některé doslova hltaly).
Představování
domácích mazlíčků, které si někteří účastníci přivezli, proběhlo v
sobotu dopoledne. Chovatelé své svěřence znali jako domácí zvířátka,
ovšem se znalostmi, odkud zvíře pochází a čím se v přírodě živí, už
bylo slabší. Po celý víkend si tak děti prohlížely morče, křečíky
džungarské, dalšího křečka a osmáka degu.
Chvíle
se zvířátky byla poměrně statická, bylo třeba se rozhýbat. Na řadu
přišla velice oblíbená Počítací schovávaná, což je hra hodně rozdílná
oproti klasické „schovce.“ Málo kdo z dětí si při hře všiml, že nad
námi přeletělo historické dvoumotorové Baťovo letadlo – Lockheed Electra.
 Přišel
čas na pořádnou africkou hru. Jak známo, v některých částech Afriky je
nouze o vodu. Obyvatelé pro vodu musí chodit na dlouhé vzdálenosti.
Afričané umí nosit předměty a nádoby na hlavně. Děti si něco podobného
vyzkoušeli také. Úkolem Gepardů, Králíků džungle, Asijských tygrů,
Tarzanů a Bělochů, tedy pěti kmenů (družstev), bylo nosit vodu v misce
na hlavně (s držením) a naplnit svou nádobu. V druhém kole se voda
nosila ve „vacích.“ Další soutěžní hra byla nejen o afrických
zvířatech. Družstva měla v rozlehlém areálu najít co nejvíce zvířat na
obrázcích a určit je a u jednoho úkolu určit, která nežijí v Africe,
což pro většinu nebylo těžké.
Další
hraní už probíhalo na hřišti za areálem. Po poledním klidu neklidu se
celá výprava přesunula do lesa. Hlavní lesní hrou byl sběr hlíz.
Některé africké kmeny vyhrabávají ze země hlízy, aby s nich získaly
tekutiny. Také naše kmeny hledaly po lese vykukující hlavičky hlíz a
snažily se je vytáhnout nebo vyhrabat. Akorát ty naše „hlízy“ byly
kovové, dlouhé a s hlavičkou. Kdo nezvládl hlízu vytáhnout, mohl si na
pomoc přivést někoho staršího z kmene.
Ještě
před táborákem se v areálu sehrála strategická hra mezi kmeny. Každý
kmen si udělal kruh, kam umístil „vejce“ své barvy a ty musel hlídat a
zároveň se snažil ukořistit co nejvíce dalších vajec. Byla to fajn
lítačka, při které část lidí musela hlídat vejce a část chodit lovit.
Sobotní den ukončil tradiční táborák s opékáním.
V
neděli se déle spalo, balilo a kupodivu se stihly, mimo jiných, ještě
dvě soutěžní hry. Tedy ta poslední byla na procvičení mozkovny. Psala
se zvířata na dané počáteční písmeno. Po vyhlášení výsledků, rozdání
diplomů a zvířecích odměn se hledal poklad. Všichni poklad našli téměř
hned, jen vítězný kmen hledal do příjezdu rodičů.
Fotogalerie se připravuje
BĚLOŠI
|
KRÁLÍCI DŽUNGLE
|
ASIJŠTÍ TYGŘI
|
GEPARDI
|
TARZANI |
Annamari B.
Berenika Č.
Simona L.
Kamila V.
Hubert Č.
Ondra M.
Jakub S.
Jan P.
|
Petr B.
Nella S.
Patrik S.
Oliver V.
Prokop M.
Alžběta P.
Leontýna B.
|
Martina K.
Lukáš P.
Eliška Ž.
Bára J.
Ema O.
Jan K.
Jan S.
|
Alena Š.
Eliška J.
Eliška V.
Michal M.
Gábina N.
Markéta M.
Štěpánka J.
František H.
|
Bartoloměj V.
Charlotta Ř.
Amálie Č.
Adéla D.
Katka N.
Karel Ř.
Nela M.
|
23 bodů
|
14 bodů |
14 bodů |
13 bodů |
11 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
Prodloužená výprava s Vinnetouem 29.5.17
Kdo
by neznal Vinnetoua, Shatterhanda a další postavy Mayovek? Využili jsme
prodloužený víkend v květnu a zahráli si nějaké hry na téma Poklad na
Stříbrném jezeře. Akorát hry a aktivity nešly chronologicky jako ve
filmu, ale to vůbec nevadilo. Lord Castlepool byl onen vědec, který
hledal, modré motýli Papilio polymnestor parinda. Ten motýl skutečně
existuje, ovšem žije na Srí Lance, což je zcela jinde, než se v příběhu
nacházel lord Castlepool. Pět kmenů (družstev) na louce také lovili
motýli, ale i jiné, ovšem ty byli za méně bodů, než Papilio polymnestor
parinda.
Další
hrou po chytání motýlků bylo přesunování se na voru (kartonu papíru).
Velký úspěch měla hra Tichý indián. Ve filmu se hodně plížilo a potají
přesouvalo a přitom je třeba být hodně obezřetný, aby dotyčného ani
praskající větévka neprozradila. Všichni si vyzkoušeli potichu projít
vymezenou trasu tak, aby ho chytač z jiného družstva se zavázanýma
očima nechytil. Tichý indián II byla zase jiná hra, ale s podobným
námětem. Bylo třeba být potichu a skrývat se a dostat se co nejblíže k
hráči z jiného družstva.
Děti
v lese stavěly malé modely indiánských stanů tee pee. Mnohým se líbilo
zmalování se. Tedy malování barvami na obličej, jako indiáni. Na
indiánské výpravě nesměla samozřejmě chybět střelba z luku. Po zlomení
prvního luku už to šlo hladce a všichni si zastříleli na bizona. Neméně
zajímavé bylo křepčení kolem ještě nezapáleného ohně. Každý kmen si
připravil indiánskou scénku. Po scénkách vzplál táborák a opékalo se…
Nejtěžší
hra proběhla na konec, v den odjezdu. Byla to velká pátračka po
písmenech v trávě, na dřívkách od zmrzlin. Rovná plocha dřívka
směřovala k dalšímu a na každém dřívku byla písmena, dávající dohromady
větu.
Všechny
kmeny úspěšně propluly příběhem s Vinnetouem, Shatterhandem a dalšími
postavami. Zahrály si 13 hodnocených her a aktivit (lov bizona,
skládání mapy, neodolatelný indián…), těch ostatních nepočítaje – mezi
nejúspěšnější patří např. počítací schovávaná (námět z Prázdninových
her Lipnice).
Fotogalerie se připravuje
TEEPEECI
|
VINEŤÁNKOVÉ
|
INDIÁNI
|
ROŠTÍ
|
APAČERVY |
Markéta Š.
Amálie Č.
Natálie B.
Hubert Č.
Lukáš P.
Viola N.
Filip Š.
|
Nela N.
Filip N.
Zuzka P.
Helena H.
Valérie H.
František N.
|
Berenika Č.
Mikuláš Z.
Štěpán K.
Kryštof S.
Jakub S.
Adéla K.
Matěj Š.
|
Julie P.
Sofie P.
Ondra M.
Žaneta F.
Andrea F.
Kryštof K.
Jindřich P.
|
Kristýna H.
Michal M.
Štěpán H.
Honza K.
Tonda Š.
Vojta Š
Filip B.
|
57 bodů
|
55 bodů |
45 bodů |
44 bodů |
43 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
4.
místo |
5.
místo |
Vesmírná výprava
15.5.17
Dubnová
víkendová výprava měla hvězdářsko-kosmonautické téma. Téměř třicítka
dětí byla zvědavá, jak se bude cestovat vesmírem. V reálu dost těžko,
pomyslné cestování vesmírem probíhalo ve čtyřech družstvech na
„vesmírné mapě.“ Důležité ale byly aktivity, které se k tématu vázaly.
V
pátek večer jsme si po obecných hrách promítali zajímavá videa o
vesmíru a kosmonautice. Například o velikostech těles Sluneční soustavy
nebo o tom, jak se žije ve vesmíru. Jak se tam stravuje, spí, myje,
chodí na wc… všechno toto je jiné, než na pevné zemi. V sobotu ráno si
děti prohlédly 3D snímky z vesmíru – planety a jejich měsíce, Slunce,
mlhoviny, rakety a sběratelské nášivky kosmických misí. Následovalo
kreslení a představení mimozemských obyvatel v představách dětí.
 Na
louce proběhl „kosmonautický výcvik.“ Ten se skládal z několika
disciplín. Možná jste už někdy viděli fotografii astronauta ve volném kosmickém prostoru.
Astronauté ve skafandrech nechodí mimo kosmickou loď samozřejmě na
výlety, ale pracovat. Většinu svého pohybu ve vesmíru a práce musí
učinit pouze rukama. Děti si tak vyzkoušely, jaké to je, když máte ve
skafandru dělat jemnou práci. Dostaly rukavice a v nich musely navlékat
kancelářské sponky. Další disciplína prověřila postřeh a rozhodování. I
v tom musí být kosmonauté dobří. Úkolem dětských kosmonautů bylo
„proletět“ určenou trasu a vyhýbat se létajícím meteoritům (hadrovým
koulím z ponožek). Následovalo pár dalších her (např. evakuace z
kosmické lodi). A už byl čas na oběd.
Odpoledne
se vesmírná výprava vydala do pískovcového lomu za Srbskem. V lomu měly
týmy za úkol dát dohromady dvojice souhvězdí (vyznačené souhvězdí +
malbu souhvězdí) a nasbírat ideálně kompletní řadu souhvězdí. Jednalo
se o štafetovou hru, na kterou navazovala vědomostní poznávačka –
hledání stanovišť s otázkami a možnostmi správné odpovědi.
Po
večeři si týmy vyzkoušely princip raketového pohonu. Na balónek
přilepily krátké brčko, které se navléklo na natažený provázek, a
nafouknutý balónek se pustil. Balónek ale po provázku moc daleko
většinou nedojel. „Technik sondy“ byla další hra. Poslepu odšroubovat a
opět našroubovat uzávěry správných rozměrů na sondu. Tato aktivita se
protáhla až do tmy, proto se dohrávala ještě v neděli dopoledne. Závěr
sobotního dne byl zakončen táborákem, opékáním buřtů a chlebů a zpěvem
při kytaře.
Další
nestihnuvší hra, která se dohrávala v nedělní dopoledne, bylo
„robotické rameno.“ Robotické rameno ovládané člověkem z kabiny je na
Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a bývalo na raketoplánech,
které už nelétají. Úkolem ramene bývá přesun nákladu nebo ukotvení
přilétající zásobovací kosmické lodi k ISS. Děti si vyzkoušely přesun
Kinder vajíček s kleštěmi a svým ramenem.
Počasí
na pozorování noční oblohy nám tento víkend nepřálo. Sluníčko se na
chvíli ukázalo v neděli dopoledne a tak ti, co měli již sbaleno a
uklizeno, měli štěstí a stihli se podívat na Slunce v dalekohledu.
Samozřejmě s filtrem k tomu určeným. Na povrchu Slunce bylo vidět pár
slunečních skvrn. I přes absenci jasné oblohy se všechny týmy pěkně
proletěly, nejen vesmírem. A děti získaly malou představu o vesmíru a o
tom, jak se astronautům v kosmu žije.
ZÁŘÍCÍ KOMETY
|
METEORITY
|
HVĚZDNÉ PLANETY | NASA
|
František H.
Alžběta P.
Samuel B.
Honza K.
Kamil B.
Jakub M.
Ester P.
|
Nela M.
Adéla U.
Lukáš Č.
Simona L.
Jáchym H.
Pavlína P.
Markéta M.
|
Markéta P.
Michal M.
Adéla H.
Lukáš H.
Lucie B.
Alena P.
| Ríša H.
Šárka P.
Matěj Š.
Adéla K.
Jakub S.
Ondra M.
Michal P.
|
| 28 bodů |
26 bodů |
20 bodů | 18 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
3.
místo | 4.
místo |
Oddílová noc a Veliká noc
27.4.17
Co
má společného Oddílová noc s Velikou nocí? Vůbec nic, jen že Veliká noc
bylo téma velikonoční oddílové noci, která proběhla ve dvou termínech
začátkem dubna. Však se také velikonoční svátky blížily, proto bylo
dobré dětem osvětlit, kde že se vlastně ty Velikonoce vzali. Proč jíme
beránky, barvíme vajíčka?
 Ale
začněme pěkně od začátku. Páteční a sobotní večery děti strávily při
různých hrách. Než se všichni sešly, hrály deskové hry. Když byla
skupina kompletní (každá měla přes 20 dětí, což je na komorní akci i
tak dost), nastala první soutěžní hra. Děti utvořily čtyři skupiny.
Cílem bylo získat do družstva co nejvíce libovolných písmen. Ale jakých
způsobem? Štafetou. Každý hráč musel sebrat bez použití rukou, jen
kolíčkem v ústech, jedno písmeno z hromádky. Když byla vybrána všechna
písmena, děti vymýšlely z nasbíraných písmen slova.
A
byla tu další hra. Úkolem dvojic bylo hledat v dlouhé školní chodbě
deset obrázků a ty si zapamatovat. Samozřejmě hledat po tmě. Každý
dostal jen barevnou svítící tyčinku. Po návratu dvojice hlásila, co si
zapamatovala. Této hry se v obou dnech ochotně ujali naši nejstarší
členové. Vypouštěli na průzkum děti a na závěr vyhlašovali výsledky.
Šlo jim to znamenitě. Zatímco dvojice byly na trase, ostatní děti hrály
oblíbenou a nesmrtelnou vybíjenou.
Ještě
jsme průběžně stihli další hry (některá skupina večer, některá
dopoledne). Házení bačkor na židli (tak, by na ní zůstala), schovávaná
v tělocvičně (hledající měl zavázané oči), nebo honička lahví.
Když bylo vše odehráno, nastalo uvelebení se v klubovně a přišel Princ Egyptský. Tedy animovaný film o Hebrejích v Egyptě, v té době coby otrocích a o Mojžíšovi. Film nebyl přesně podle knihy Exodus,
ale i tak se děti dozvěděly, odkud pochází Velikonoce (= Veliká noc).
Mojžíš, který jako mladý pobýval ve faraónově paláci, později utekl do
Midiánu (dnešní Írán) se o mnoho let později vrátil do Egypta s úkolem
vyvést Izraelský lid. Odchod z Egypta se odehrál v noci. Hebrejové
museli také upéct a sníst beránka bez vady - předobraz věcí budoucích,
tedy Ježíše, dnešního významu svátku Velikonoc. Byla to první veliká
noc, jejíž původ oslavujeme dodnes jako Velikonoce včetně pečeného
beránka. Ale např. barvená vajíčka jsou pohanské symboly plodnosti,
které se do Velikonoc přimíchaly.
Odchod Hebrejů se udál zhruba v 14. století př. n. l., s největší pravděpodobností za faraona Amenhotepa II.
z 18. dynastie. Ráno u snídaně jsme si o příběhu povídali a pověděli
také, kde se Hebrejové v Egyptě vzali. Ti přišli do Egypta v době, kdy
Egyptu vládli hyksósští faraónové (Asiaté), odlišný národ, než pozdější egyptští faraónové.
Horolezecká výprava – drama na Siula Grande 8.4.17
Jednou
za čas máme výpravu s výjimečným tématem. Před dvěma lety to byla
jeskyňářská výprava, v březnu proběhla horolezecká. Skalnaté prostředí
Českého krasu je k horolezectví ideální. Vždy se téma snažíme uvést
nějakým příběhem. Nyní to byl skutečný příběh horolezce Joe Simpsona,
který se mu s parťákem Simonem Yatesem přihodil v peruánských Andách.
Dětem jsme v pátek večer nejdříve promítli fotografie hory Siula Grande a její umístění na mapě, aby měly představu, kde se událost odehrála. Joe Simpson napsal o dramatu knihu, jejíž příběh byl zfilmován. Co se tehdy přihodilo?
V
roce 1985 mladí horolezci Joe a Simpson lezli prvovýstup po západní
stěně hory Siula Grande alpským stylem. To je výstup, který se provádí
bez podpory, tedy bez nosičů, bez postupových táborů, horolezci si
nesou v batohu všechno s sebou. Výstup na vrchol se jim podařil. Sestup
byl ale náročnější. Větší část nehod se stává právě při sestupu. Joe se
ve sněhovém převisu propadl a ošklivě si zlomil nohu. Jeho parťákovi
Simonovi nezbylo nic jiného, než Joa po laně postupně spouštět po
sněhovém srázu. Po spuštění na konec lana se lano vždy uvolnilo, jak se
Joe odjistil, aby Simon mohl k němu sejít a proceduru opakovat. Byla už
tma, když se ale najednou neuvolnilo, bylo napjaté a tak to trvalo
několik hodin. Simon netušil, že Joe visí přes převis ve vzduchu a
nemůže nic dělat. Simon už začal pomalu sjíždět po srázu… Vzal nůž a
lano odřízl. Byl si jistý, že Joe zemřel. Ale byla to mylná domněnka.
Joe spadl do ledovcové trhliny. Vše nakonec dopadlo dobře. Joe Simpson
se zcela vyčerpaný a dehydrovaný doplazil do tábora, z kterého jeho
parťáci už chtěli odejít.
 Děti
si hrami vyzkoušely některé části příběhu. Samozřejmě nešlo události
napodobit věrně. To co skuteční horolezci zažívali, děti braly jako
hru, často s úsměvem. Alespoň si malinko zkusily, že jsou situace, o
kterých nemáme ani představu jak v reálu vypadají, když sedíme v teple
a díváme se na film. Zimu andských hor jsme skutečně napodobit nemohli,
protože o víkendu vládlo jarní slunečné teplé počasí.
Co
si čtyři družstva dětí zkoušela z příběhu napodobit? Plazení se se
zlomenou nohou, ovázanou karimatkou, tak, jak to udělal Joe Simpson.
Není to nic jednoduchého. Joe měl také velký problém s vodou. Jak sám
říkal: „Můžete sníst sněhu, kolik chcete, stejně to bude málo.“ Děti
samozřejmě nejedly sníh, ale podobně jako Joe hledaly vodu. Na louce a
nosily ji do nádoby (voda byla v Kinder vajíčkách). Také si vyzkoušely
běh s batohem na zádech do stráně, nebo jaké to je, jít jako expedice
spojená jedním lanem. S dětmi jsme si také povídali o podmínkách ve
vysokých horách (uvaření dvou hrnků vody za hodinu, za 5 - 6 hodin
postup jen o 60 metrů aj.).
Hrála se samozřejmě spousta jiných „nehorolezeckých“ her. Na sobotní večer si
týmy připravily krátké divadelní scénky o příběhu. Většina zobrazovala
nejdramatičtější moment, přeříznutí lana a pád do propasti. Pak
následoval táborák s opékáním, ukazováním souhvězdí a promítáním efektů
zeleného laseru.
To nejdůležitější a nejpracnější na celé výpravě bylo samozřejmě horolezení. Během sobotního dopoledne se děti vystřídaly na provazochodectví (slackline)
a na výstupu na basy. Úkolem bylo pod sebe nastrkat co nejvíce
přepravek od nápojů a po nich stoupat a nespadnout. Když někdo spadl,
byl samozřejmě jištěn a jen se posadil do sedáku. Průměr postavených
bas byl tak čtyři pět, jen jedna holka dokázala pod sebe postavit všech
12 bas.
Pro časovou náročnost celé odpoledne až do večera probíhalo lezení a slaňování
na skále. Výška cvičné vápencové stěny měla odhadem tak 12 metrů. Pro
většinu dětí nebyl problém skálu vylézt. Co ale bylo pro většinu
nepřekonatelné, to bylo slaňování. Nešlo o slaňování samotné (tedy
chození po skále), ale o moment vyklonění se ke skále o 90 stupňů a
posadit se ve výšce do sedáku. To dalo nakonec jen pár jedinců.
První
víkendová výprava v novém roce byla fajn. Nestihli jsme sice všechny
naplánované horolezecké hry, ale děti se i tak vyřádily dosyta.
Příprava a logistika oproti jiným výpravám byla náročnější, víkend
zajišťovalo sedm lidí, ale o to byl zajímavější a dobrodružnější.
Fotogalerie
ZDOLÁVAČI HOR
|
TRHLINY
|
SNĚŽKA
|
SIULA GRANDE
|
Daniel D.
Honza O.
Honza K.
Eliška Z.
Marie N.
Filip B.
|
Nela M.
Anna K.
Lucie H.
David H.
Alena P.
Martina K.
Markéta M.
|
Markéta P.
Richard H.
Pavlína P.
Amálie Č.
Michal M.
Lucka M.
Adéla H.
|
Bára J.
Klára K.
Marek J.
Jakub S.
Ondra M.
Justýna K.
Teodora V.
|
21 bodů
|
19 bodů |
19 bodů |
18 bodů |
| 1.
místo |
2.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
|
|
|
