Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...
BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.
                       
STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.


                      
     Vzkazovník. Stránky pro Vás připravuje Zbyšek Prágr.
  Nově   11.12. – Nemáte po vánočních svátcích pro děti program? Zveme na Silvestrovský tábor.
 
Archiv   9.12.Podzimní prázdniny na Kokořínsku jsou ve fotogalerii.
 ..............................................................................
 


Dětské tábory
Výpravy / výlety
Kalendář akcí
Fotogalerie
  
Stolní / deskové hry
Den Země
      
  ..............................................
Pracovní pod hesly

ZAJÍMAVOSTI
Loví ptáky a rozbíjí kokosy. Krab o velikosti malého psa

Krab palmový dostal své jméno podle jeho schopnosti lézt stromy. Už delší dobu se o tomto druhu ví, že dokáže též rozbíjet kokosové ořechy. Podle vědců vlákno po vláknu narušuje strukturu obalu ořechu a následně se silnými údery klepet dostane k potravě uvnitř. Více.
(Zdroj Lidovky.cz)


.....................................
Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Navzdory svému jménu není psík mývalovitý příbuzným medvídka mývala.
Dále.
(Zdroj ČRo.cz)
.....................................
Po 100 letech znovuobjeven papoušek noční

Unikátní objev hnízda papouška nočního, jednoho z nejtajemnějších ptáků světa, ohlásili přírodovědci z Austrálie. Jde již o čtvrtý australský stát, který v posledních několika letech potvrdil výskyt papouška, jenž byl po více než 100 let považován za vyhynulého.
Více. (Zdroj Ararauna.cz)

Papoušek noční
.....................................
Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?

Na začátku října v Bavorsku někdo vypustil šest vlků, kteří byli chovaní ve výběhu Národního parku Bavorský les. Dva z nich již byli zastřeleni. Proč museli být zastřeleni? Proč nestačilo zvířata uspat? Protože to není snadné. A protože Bavorsko si pamatuje, že v minulosti v podobném případě málem došlo k tragédii.
Dále. (Zdroj ekolist.cz)

Další zajímavosti
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, prosinec 2017
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
11.12. 16:35
sz
v
11.12. 18:12
sz
j
12.12. 17:20
sz
jv
*12.12. 18:56
z
jz
13.12. 18:04
z
jv
14.12. 17:12
sz
jv
*14.12. 18:50
jz
jz
*15.12. 17:56
z
j
16.12. 17:04
z
jv
*18.12. 16:56
jz
j
Od 19.12. do 27.12. není ISS z ČR viditelná
*26.12. 6:45
jv
jv
28.12. 6:35
jz
v
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (pokud nevstoupí dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
......................................
Mise raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
Po 18.12.
ČT2 20:00
Nedotknutelní
 
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života.
A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák.

......................................
KINO TIP
 
Out
 
Otřepané přísloví „Každý konec je začátkem něčeho nového" nebylo nikdy tak trefné jako v případě padesátníka Ágostona, Slováka maďarského původu, který přijde o práci a nechávaje rodinu za sebou, vyráží na sever, směr Pobaltí, hledat nové zaměstnání a zároveň si pořádně zarybařit. V lotyšském přístavu však na něj coby nového svářeče nečekají zrovna s otevřenou náručí, spíš naopak, a to jsme teprve na začátku jeho nepředvídatelné, mírně posmutnělé, avšak nikoli skličující odysey plné bizarních setkání. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Metallica
 
Po 2.4. O2 arena, Praha

Metallica vznikla v roce 1981, založili ji bubeník Lars Ulrich s kytaristou a zpěvákem Jamesem Hetfieldem a stala se jednou z nejvlivnějších a komerčně nejúspěšnějších rockových kapel v hudební historii. Během své kariéry skupina prodala okolo 110 milionů alb po celém světě a svým fanouškům se představila doslova na všech sedmi kontinentech.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
"Sex je náš" od skupiny Lucie v úpravě pro dechovku! :D
...................................
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
 
ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Hledání pokladu Pána pokladů                               9.12.17
 
Na podzimní prázdniny střídáme místa, aby si děti užily rozmanité přírodní scenérie. Od loňských kopců a hor krkonošských jsme se letos ponořili do kaňonů pískovcových skal Kokořínska. Tyto podzimky byly nezvykle krátké, v podstatě nám na hry zbývaly jen dva celé dny.

Prostředí s nedalekým hradem Kokořín si přímo říkalo o středověkou celotáborovou hru. Ta byla o Pánovi pokladů. Kdysi dávno nejvyšší královský rytíř „Pán pokladů“ vedl družinu udatných rytířů, která měla jediný úkol – převézt a ukrýt královský poklad před loupeživými tlupami rytířů. Ale její snažení bylo zhatěno, rytíři pobyti a poklad kdesi ztracen. Podle legend se tato událost měla odehrát právě v pískovcovém údolí u obce Kanina, kde jsme byli ubytováni. Třeba tam bude poklad někde ukrytý dodnes, mysleli jsme si.

Podzimní tábor 2017Hledání pokladu se účastnily čtyři rody; Bořislávci, Stárkové, Rudí rytíři a Bílý vrány. Rody si udělaly moc pěkné erby. V pískovcovém údolí se mezi rody například odehrával souboj o to, kdo sesbírá nejvíce Dukátů (což ale nebyl poklad). Na planině, kde se odehrávala dávná bitva, bylo úkolem rodů získat ztracené meče a to v součtu s co nejvyšší hodnotou. Nechyběly ani hry v klubovně nebo závěrečná večerní aktivita za svítícími tyčinkami. Jedno odpoledne jsme věnovali návštěvě hradu Kokořín. Samozřejmě s nutnými nákupy suvenýrů. Výstup na obrannou hradní věž po dřevěných schodech nebylo zrovna nic pro lidi trpící závratí, ale stačilo se nedívat dolů.

A co ztracený poklad? Jednou jsme byli obhlédnout místa, kde by snad mohlo dojít k uloupení pokladu. Podruhé – s podporou legendy – to bylo snazší. Legenda pravila, že poklad je nedaleko místa, kde je strom, jehož kmen roste vodorovně a větve jsou naopak svisle vzhůru. Takový strom se nakonec rodům podařilo najít a nedaleko i skálu, kde se poklad – zlaté mince – ukrýval. Jako první poklad spatřil mladší člen rodu Bílých vran, Filip N. Našli se tací, kteří by si nejraději nechali celý poklad pro sebe, ale nakonec se o něj všichni spravedlivě rozdělili.

O cestě z tábora není obvykle o čem psát, ale letošní odjezd z podzimního tábora byl celkem dobrodružný. Díky vichřici. Vlak, kterým jsme měli jet na přestup do Mělníka, neměl zpoždění, ale nejel vůbec. Nezbývalo nám, než děti zdlouhavě dopravovat s batožinou do Mělníka dvěma auty. Vlak z Mělníka jsme nakonec stihli, ale bylo to jen tak tak a do Prahy jsme dojeli v podstatě na čas.


BOŘISLÁVCI
RUDÍ RYTÍŘI
STÁRKOVÉ
BÍLÝ VRÁNY
Tomáš K.
Ondra M.
Katka S.
Bára P.
Jan S.
Jan K.

Oskar P.
Jakub S.
David H.
Lucka H.
Samuel B.
Magdaléna Š.

Antonín S.
Kryštof S.
Michal S.
Nikola J.
Lucka Z.

Sofie B.
Petr B.
Filip N.
Nela N.
Eliška Z.
Marek S.
Michal M.
Markéta P.

1. místo 2. místo 3. místo 3. místo



Vajíčka a sršni v říjnu                                            25.11.17
 
Krásný říjnový den jsme s dětmi strávili v lese. Naše lesní putování začalo u tří rybníků nedaleko Úhonic, kde děti dostaly užitečnou pomůcku – nové triedry. Tato skupina dětí je také nadmíru využívala. Naším hlavním cílem byly ptačí budky, které bylo po sezóně třeba zkontrolovat a vyčistit od starých hnízd. K budkám samozřejmě nevedou cesty. Šlapali jsme do údolíček a pak zase do kopečka, ale nikdo nefňukal.

Výprava do lesa, říjen 2017V lese máme 15 různých obydlí pro ptáky. Některé klasické budky, další jsou specialitky, jako např. šoupálkovník nebo hnízda. Specialitky zůstaly neobsazené, zato klasické budky letos obsadily sýkory modřinky a koňadry. Modřinky celkem vyvedly 21 mladých a koňadry 42 ptáčat. K budkám lezl jen deváťák Adam, ale vyndaná hnízda si důkladně prohlédli všichni. K našemu překvapení byla ve třech hnízdech ještě vajíčka. Není to tím, že by ptáci v říjnu ještě hnízdili. Koňadry a modřinky hnízdí dvakrát v létě, tato vajíčka byla z druhé snůšky. Proč ale zůstaly některé druhé snůšky opuštěné, je nám záhadou. Jednu budku, kde hnízdily koňadry, obsadili sršni. Byli stále aktivní, tak jsme budku nechali na pokoji.

Nezabývali jsme se jen přírodou, ale zahráli si také pár her. Například přesouvání družstev mezi stromy probíhalo tak, že se stále někdo musel dotýkat jednoho stromu a družstvo se nesmělo rozpojit. Startovní a cílový strom byl určen. Nechyběla velice oblíbená schovávaná, na tu už máme své pěkné místečko. Nějakou dobu se hrálo i na louce, ale čas byl neúprosný a Slunce se chýlilo k obzoru. Další lesní výprava nás čeká na jaře.




Pluj pluj loďko má                                                   15.11.17
 
Po letních prázdninách proběhla jen jedna víkendová výprava v Srbsku v Českém krasu. U výprav je většinou téma jasné z názvu. Tentokrát byl název Mana-tu pro všechny záhadný a všechny podobné názvy vyhledané na internetu byly tématem vedle jak ta jedle. Po první venkovní páteční hře bylo téma napovězeno, jasněji bylo až při promítání o velkých námořních lodích, což byla tečka pátečního dne před zachumláním se do spacáků.

Téma bylo zcela jasné až v sobotu ráno, až když úkolem družstev=posádek bylo slepit herní lodě. Každá ze čtyř posádek měla svou barvu lodí ve tvaru trojúhelníku. Lodě –  trojstěžníky, dvojstěžníky a jednostěžníky se umístily na herní plán. Cílem posádek bylo umístit co nejvíce svých lodí na protilehlý roh a trojstěžníkem se ještě dostat na ostrov Mana-tu uprostřed. Tahy lodí získávaly posádky za námořní hry, které probíhaly do neděle převážně venku. Princip hry byl ale jedinečný v tom, že víkendovou výpravu nevyhrála posádka, která měla nejvíce bodů za hry, ale ta, která dokázala s loděmi nejlépe strategicky „plout.“ Přitom se mohli vyřazovat lodě soupeřů.

Za jaké hry posádky získaly tahy pro své lodě? V pátek večer už za tmy proběhla první hra – poznávání siluet mořských živočichů v „moři.“ Cesta po moři byla osvětlena svítícími tyčinkami, které si pak každý mohl vzít. V sobotu dopoledne to byl například lov ryb. Nebo přechod řeky po kamenech, která byla plná piraní a ještě bylo třeba mezi nimi sbírat mušle.

Odpoledne byla naším cílem louka u pískovcového lomu (samotný pískovcový lom jsme pro jednou z aktivit vynechali, pračky si alespoň oddychly). Zde se sehrála velká námořní bitva na střídačku vždy mezi dvěma posádkami. Při hře se využily jak šátky, tak hadráky (koule z ponožek) jako dělové koule. Nechyběla samozřejmě spousta dalších meziher, mezi nejoblíbenější patřily ocásky. 

Večer před táborákem si posádky složily papírové lodičky a soutěžily v plavbě v pekáči plném vody. Směr větru jim zajišťovalo brčko a pořádný nádech. Táborák je nedílnou součástí našich výprav, ani tentokrát to nebylo jinak. Včetně laserového „představení“ a pokusů o zpěv. V neděli dopoledne jsme ještě stihli na louce zahrát pár her a po obědě se už posádky těšily z diplomů a odměn. A skutečně – pořadí vítězů tentokrát neurčilo pořadí ve hrách.


BLUDNÝ HOLANĎAN
LACHTANI
BALETNÍCI
PIRÁTI Z KARIBIKU
Samuel B.
Blanka J.
Jakub S.
Šárka P.
Vojta K.
Sofie B.
Eliška Z.
Nikola J.
Ondra M.
Michal P.
Simona L.
Mikuláš Z.

Michal Má.
Michal Me.
Honza K.
Vojta B.
Míša M.
Filip M.
Ema O.
Adéla H.
Lukáš B.
Alžběta P.
Martina K.
Richard H.
Dominik K.

38 tahů
21 tahů 24 tahů 17 tahů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo



Večer světel                                                             5.11.17
 
Tak tu máme opět podzim a jako vždy, první čtvrtek po změně času z letního na ten normální proběhl Večer světel. Průvod s lampióny od kostela v Rudné Hořelicích ulicemi na školní zahradu. Děti měly koukat, kde jsou po cestě obrázky – těch bylo sedm. V cíli určovaly, které obrázky zahlédly. Ty jsou každý rok samozřejmě jiné. Za obrázkový úkol si každý mohl vzít vymalovánky. Zlatým hřebem „lampioňáku“ byl ohňostroj, po kterém si děti braly svítící tyčinky, které se dají spojit v náramek.



V útrobách přehrady a hurá na NS Svatojánské proudy                                                                       31.10.17
 
Prohlídku útrob slapské přehrady a nevšední turistickou stezku si o pěkném víkendu užila dvacítka zájemců. Zájemců o výpravu bylo více, ovšem byli jsme limitováni předpisy ČEZu, který Slapskou přehradu provozuje. Tuto akci jsme pořádali v roce 2013, proto byl čas ji zopakovat.

Bezpečnostní opatření při vstupu do přehrady byla přísnější, než před čtyřmi lety, ale i prohlídka byla zajímavější a viděli jsme toho mnohem více, než tehdy. Ušli jsme několik stovek schodů, nejdříve nahoru a pak dolů, do hlubin přehrady. Procházeli chodbami s aparaturami, měřící pohyb různých přehradních betonových bloků. Viděli jsme taktéž obrovské potrubí – přivaděč vody ke Kaplanovým turbínám. V přehradě jsou tři, každá o výkonu 48 MW. Zavítali jsme také do kontrolní místnosti s počítači. Tam bylo velmi zajímavé povídání o povodních v roce 2013, kdy pan průvodce a současně pracovník elektrárny, pouštěl videa a pak venku pod spádem přehrady vysvětloval další podrobnosti a zodpovídal zvídavé dotazy.

Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017Zajímavostí Slapské vodní elektrárny pro nás byla například informace, že elektrickou energii nevyrábí nepřetržitě, ale pouze vykrývá energetické špičky domácností, nebo že chod elektrárny Slapy se řídí z vodní elektrárny Štěchovice. Prohlídky Slapské přehrady se nikde s pompou nepropagují, ale pokud si na internetu najdete patřičné informace, není problém se na exkurzi domluvit. Rozhodně to stojí za to, vidět vnitřek přehrady a dozvědět se mnoho zajímavostí o stavbě a provozu toto díla, které se stavělo v letech 1949–1955.

Druhá část naší celodenní výpravy už byla turistická. Vydali jsme se na naučnou stezku, které se říká Svatojánské proudy, podle sochy sv. Jana Nepomuckého postavené roku 1772. O údolí se píše, že je to jedno z nejkrásnějších přírodních výtvorů naší vlasti. A Svatojánské proudy? To je již minulost. Nezkrotné vltavské peřeje, které sjížděli voraři, pohřbila stavba Štěchovické a Slapské přehrady.

Stezka od Slapské přehrady (Třebenic) vede po zelené turistické značce nejdříve běžnou lesní cestou. Na trase je i lesní samoobsluha se suvenýry. Kousek dále byla na palisádě výstavka starých fotografií dokladující život na vodě a osadách na Svatojánských proudech. Později se stezka zařezává do skalnatých prudkých svahů, mnohde je vytesána do skal včetně několika tunelů pro pěší. Tato stezka vedoucí často vysoko nad Vltavou se stala roku 1889, jak se dočítám, první turistickou stezkou u nás.
 
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Na stezce se prochází trampskými osadami, které jsou roztroušené po celé délce trasy. Chatky často stojí na neuvěřitelných místech ve svazích a skalnatých útesech. Tento kaňon nosí další prvenství – zrodila se tu první trampská osada Ztracená naděje (Ztracenka). Na toto místo jezdila už před první světovou válkou skupina skautů a později jejich následovníků a kamarádů, a zde si stavěli „chaty“ z klacků a chvojí. První skutečné dřevěné chaty se začaly objevovat až od roku 1923. 

Naše putování v závěru vedlo kolem hráze vodní elektrárny Štěchovice a obřích přečerpávajících potrubí a končilo ve Štěchovicích, odkud jsme se vydali autobusem domů.  Oproti poslední akci před pár lety, kdy jsme měli velký skluz v plánu návratu, to letos bylo naopak. Možná to bylo tím, že jsme se nezdržovali cachtáním ve Vltavě a dlouhými pauzami.

Chcete-li si udělat romantický výlet za slunečného počasí kousek od Prahy je Naučná stezka Svatojánské proudy tou nejlepší volbou; úchvatné přírodní scenérie, zajímavá stezka ve skalách s výhledy na Vltavu, zajímavé chatařské umění… Není to přitom nic extra náročného – stezka měří zhruba 10 km, cestu zvládnou i školáci prvního stupně.



Adié tmavá obloho? Astronomický tábor ještě
v Orlických horách
                                                  18.10.17
 
Prázdniny až na doraz. Astronomicko-kosmonautický tábor se konal do posledního dne prázdnin a rozhodně to byly výborně strávené dny před školou. Počasí na pozorování celkem přálo. Jen pozorování dalekohledy bylo hodně „Měsíční.“ Tento souputník Země nám dělal večer společnost a den ode dne zapadal později a později. Jeho světlo tak ruší pozorování slabých objektů. To tak nevadilo, protože si děti alespoň vyzkoušely sledovat v dalekohledech měsíční detaily – krátery, brázdy, měsíční moře. A některým se povedly moc povedené kresby Měsíce. K vidění nebyl samozřejmě jen Měsíc. Děti si sami zkoušely, dalekohledy vyhledávat nebeské objekty.

Astronomicko-kosmonautický tábor 2017Z astronomických témat byl tábor zaměřen především na orientaci na obloze. Tak jsme biflovali souhvězdí jak v promítaném planetáriu, tak na obloze. Vyznat se na noční obloze je základ. K tomu nechyběly ani základy jako jasnost objektů, úhlové vzdálenosti objektů, souřadnice, označování nebeských objektů aj. Laik by se divil, co vše se dá na denní, večerní, ranní a noční obloze pozorovat. Každá denní doba má svá specifika, i toto děti poznávaly. Dotkli jsme se také meteorologie a krajinné astrofotografie, kterou v dalších létech trochu prohloubíme i dalších hvězdářských témat. 

Zpestřením tábora byla ukázka raketového modelářství pánů z raketomodelářského klubu (RMK) Letovice. Povídání o modelech bylo velice zajímavé, stejně jako létání ve větru. I stádo krav se přišlo na rakety podívat – naštěstí bylo za ohradníkem. Další zajímavostí byly optické hrátky s laserem, aneb jak se chová laserový paprsek ve vrstvách různě husté vody. Samozřejmostí byl táborák a došlo také na lanové centrum. Hrála se spousta her, při kterých například probíhal „výcvik astronautů,“ nebo ochutnávka „vesmírné gastronomie“ či se vyráběl „vajíčkový modul.“ Protože bylo pěkné teplé počasí, středobodem celodenního výletu byl aquapark v Žamberku, ale také procházka krásným Julinčiným údolím. 
 
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Vesmír a hry tvořily jen část tábora. Odborný program měl ještě část kosmonautickou. Kultovní díly Vývoje kosmonautiky prostě nesměly chybět a někdy to vypadalo, že někteří přijeli jen kvůli tomu. Nezůstalo ale jen u toho. Jak vypadají a fungují raketové motory, bylo také velice zajímavé. 

Letos se poměr pokročilých a začátečníků poprvé za historii těchto táborů otočil a začátečníci byli výrazně v menšině. Zhruba od poloviny tábora probíhaly některé programy rozdělené pro zkušené a pro nováčky. 

Astronomicko-kosmonautický tábor 2017Všechno naplánované se nakonec nestihlo, ale to vůbec nevadí. Méně je někdy více. Hlavní byly krásy noční oblohy, že jsme ji mohli pozorovat a obdivovat. Že děti pozorovaly sluneční skvrny, zakreslovaly je a na základě tohoto pozorování zkoušely odvodit rotaci Slunce na rovníku. A to se podařilo.

Kde bude tábor příště, je zatím ve hvězdách. Opustili jsme Říčky v Orlických horách a hledáme další tábořiště. Toto byl osmý astronomicko-kosmonautický tábor a úplně poslední, 52 tábor, který jsme v chatě Ski klub uspořádali.

ORBITÁLNÍ
INŽENÝŘI
SPUTNICI
APOLLO 69
Zdeněk Ř.
Honza H.
Tomáš R.
Martin Č.
Vláďa O.

Míša S.
Jakub V.
Zuzka P.
Katka H.
Jindra P.
Štěpán V.

Katarína H.
Tereza K.
Emilie Č.
Klára S.
Matěj Z.
Vítek Z.
69 bodů 60 bodů 55 bodů
1. místo 2. místo 3. místo



Bude ze mne horolezec?, přemýšlely děti na táboře
v Říčkách
                                                                   24.9.17
 
V neděli 13. srpna na „Čerňák“ přicházeli lidé s velkými bágly. Někteří kolemjdoucí koukali, co se děje. Byli to nadšenci do hor – horolezkyně, horolezci a horolezčata. Ve dvě hodiny vyrazili do Orlických hor do Říček se svými Šerpy zažít dobrodružství v Himalájích.

Letošní úvodní scénka byla o nejslavnějším horolezci se jménem Edmund Percival Hillary – Novozélandský horolezec a jeho věrným šerpovi se jménem Tenzin Norgay, kteří v roce 29. května 1953 vystoupili na nejvyšší vrchol v Himalájích – Mount Everest. Po scénce se zahrálo pár seznamovacích her, než šly děti do lesa rozluštit zprávu od šerpů.

Druhý den je čekal nelehký úkol. Horolezčata se nejprve rozdělila do týmů a poté hrála hru, aby mohla získat co nejvíce bodů. Podle získaných bodů si kapitán mohl vybrat barvu. Podle barvy hledal tým stopy Yettiho, aby mohl najít svého šerpu, který je bude povzbuzovat, radit, prudit, i milým slovem pohladit. Po nalezení svého šerpy, jim začal nelehký úkol. Týmy si musely vymyslet název, pokřik, udělat vlajku a bodovací plachtu s horou a s našitými knoflíky v podobě skob. Všichni šerpové byli na týmy hrdí, protože si vymyslely originální názvy – Horalky (šerpa Dáša a Péťa), No Stress (šerpa Léňa a Bára), Redfoot (šerpa Bláňa a Kočanda), Rychlá osma (šerpa Jirka a Káťa), Himalájští rebelové (šerpa Eliška a Fanda), Horošplzi (šerpa DvDíčko a Vendy).

Na cestu horolezci potřebují několik věcí. V lese musely týmy nejprve složit z písmen slovo, například: batoh. Poté běžely pro obrázek batohu. Celkem v lese bylo 12 slov. Pro všechny to bylo složité, ale borkyně a borci se našli.

Během dalších deseti dnů horolezčata vystoupala na několik nejvyšších vrcholů v Himalájích. Při výstupu na vrchol Lhotse se plnilo pět úkolů – převlékárna, překážky, šifry, origami, stavby z kostek. Za splněný úkol získala část mapy. Než vystoupila na horu Makalu, musela získat kyslíkovou bombu a cestovní pas. Za Himalájský časopis obdržela cestovní pas. Na vrchol Makalu byly zvoleny tři cesty, kde v táboře ve výšce 4 000 a 6 000 metrů nad mořem losovaly z obálek různé situace, které jim buď ulehčily, nebo ztížily cestu. Na vrchol Kančendženga si horolezčata maskovala obličej, vytvořila lodičku a na konec přednesla modlitbu. I slza ukápla.

Tábor Říčky 2017 – Expedice HimalájePři výstupu na vrchol Nanga Parbat bylo rozmístěno pět barevných stanovišť – házení kostek, rozpoznávání rasy psů, provazolezectví, zavazování uzlů a běh stezkou. Po každém splnění úkolu získala písmeno do své tabulky. Při cestě na vrchol Gasherbrumu dostala barevnou tabulku. Za každý splněný úkol získala písmeno. Hodně horolezčat se zapotilo při běhání s plným batohem, při nesení klády nebo běh s plnou „flaškou“ uvázanou okolo pasu. Po rozluštění zprávy, vyrazila na výstup na vrchol hory. Všichni to zvládli bez újmy. Na Anapurně horolezčata získávala kódy, aby mohla obdržet kousky lana k výstupu všech na vrchol. Předposlední den všechny čekal výstup na nejvyšší vrchol Mount Everest, kam donášela poštu svým kamarádům.

Při pobytu v Himalájích nezažily děti jenom turistiku na nejvyšší vrcholy, ale též i jinou legraci. Mezi sebou soutěžila v „Himalájským matchu“ – petangue, frisbee, lyžování, šipky, kriket, zabíjačka alias vybíjená. Došlo i na koupačku. Na tomto táboře nesměl chybět ani výstup na Zakleťák.

Děti i vedoucí si poslechli zajímavou horolezeckou přednášku s názornými ukázkami. Další přednášející, člen horské služby v Orlických horách, měl poutavé vyprávění o expedici a výstupu v Himalájích. Děti si vyzkoušely „jumarování,“ tedy svislý výstup na laně pomocí dvou blokantů. Pro všechny to bylo zpestření pobytu před lanovým centrem v závěru tábora. Mladí horolezci viděli i pár horolezeckých dokumentů a jeden horolezecký film natočený podle skutečných událostí. Člověk byl vtažen do děje a prožíval to s hrdiny v každé skulince daného filmu.

Nastal den odjezdu. Budeme odjíždět se vzpomínkami, kdy jsme našli nové přátelé, kamarády, zažili legraci a hlavně v nás zůstane několik myšlenek k zamyšlení. My šerpové chceme všem horolezčatům poděkovat za úžasných 13 dní strávené v horách. Za nápady, které nám každý den svými skutky přinášeli. Za to, že, i když výstup byl náročný, tak se společným taháním za jeden provaz, se vše zvládlo. Děkujeme všem a hlavně na pohodu.

David Dvořák

RYCHLÁ OSMA
MO. HO- ROŠPLZI HORALKY RED FOOT HIMALÁJ. REBELOVÉ
NO
STRESS
Maxine P.
Matyáš N.
Radim M.
Ondra B.
Honza T.
Katka T.
Jarka Š.
Petr T.
David B.
Verča Š.
Vendy Š.
Radim T.
Lenka Č.

Štěpán M.
Michal D.
Marek M.
Lucka M.
Anna H.
Petra J.
Jirka Š.
Filip B.
Dan D.
Alex K.
David Č.
Eliška B.
Marek S.
Adéla M.
Michal P.
Michal B.
Kryštof B.

Franta N.
Tomáš F.
Matěj M.
Jakub F.
Vojta B.
Jirka F.
Bára J.
Petr B.
Bára M.
David J.
Verča Č.
Lukáš N.
Aneta B.
Anette B.
Honza M.
73 bodů 65 bodů 62 bodů 59 bodů 58 bodů 45 bodů
1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo 6. místo
Tábor Říčky 2017 – Rychlá osma
Tábor Říčky 2017 – Modří horošplzi
Tábor Říčky 2017 – Horalky
Tábor Říčky 2017 – Red Foot
Tábor Říčky 2017 – Himalájští rebelové
Tábor Říčky 2017 – No Stress

 
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Výprava říjen 2017 – Mana-tu
Večer světel 2017
 
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Výprava Slapská přehrada a NS Svatojánské proudy, září 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Astronomicko-kosmonautický tábor 2017
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
Tábor Říčky 2017 – Expedice Himaláje
  Zajímavé převzaté články
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte, to co nikde jinde 
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování   
  • Chata Ski klub, Říčky v Orlických horách - výborné služby a jídlo, krásné prostředí a vstřícní správci (doporučujeme i na tábory a skupinové pobyty)
  • Chata Stará škola - Zásada, Jizerské hory
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2017
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.