|
| ZAJÍMAVOSTI |
Vítání ptačího zpěvu
Jaro
je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze
svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu.
Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a
přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat
ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po
celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové
neděle (s širokým rozptylem od dubna do června).
.....................................
Krása z hlubin
Oceány
pokrývají cca 71 % povrchu Země. Odhaduje, se že v jejich hlubinách
žije možná až 100 milionů druhů organismů. Každým rokem vědci popíšou
zhruba 2000 nových druhů, z nichž mnohé vypadají tak, jako by pocházely
z jiné planety. Ostatně, prohlédněte si následující galerii a
přesvědčte se sami. Galerie (Zdroj VTM)
.....................................
Vydry milují hry. Už zase žijí v celých jižních Čechách
Malá
šelma, kterou návštěvníci zoo milují, rybáři ji naopak ve svých
rybnících vidí velmi neradi. Zvíře je až neuvěřitelně mrštné a hravé.
Třeba si dokáží udělat skluzavku na sněhu, kloužou se po ledě, dokáží
si hrát s nejrůznějšími předměty, jsou nesmírně zvědavé, hrají si na
schovávanou. Více (Zdroj ČRo)
.....................................
Severoamerické veverky: podědit hnízdo po dobrém majiteli je půlka úspěchu
Teritoria
obývaná veverkami mění své majitele. Staří, u kterých se sešlost věkem
projeví obvykle tím, že si je odnese predátor, jsou nahrazeni mladými,
kteří s chutí dostupný prostor znovu obsadí. Zoologové z Univerzity v
kanadském Guelph si ale před časem povšimli něčeho trochu jiného. Tihle
noví veverčí nájemníci opuštěných teritorií totiž někdy dosahují
nezvyklého reprodukčního úspěchu, aniž by k tomu museli vynakládat
odpovídající množství energie. Více (Zdroj Ekolist.cz)
.....................................
Sledujte cestu mladých orlů královských
|
| HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK |
......................................
Viditelnost
Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na
Flickru
Klik
na datum = mapka.
* Nízko
nad obzorem.
Let ISS po
celé obloze, (nevstoupí-li dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
......................................
Již
neaktuální (historie)
Starty raket a
události
Mise
raketoplánů
Discovery
STS-124 Endeavour
STS-123
Atlantis STS-122
Discovery
STS-120
|
| KULTURNÍ SLOUPEK |
TV TIP
Po 12.5. – Čt2 21:45
Strážní loď Sand Pebbles
Měla
to být jednoduchá mise. Jenže skončila v pekle čínské občanské války...
Čína roku 1926 je zemí rozdrobenou na malé celky, trpící pod nadvládou
okolních velmocí. Spojené státy americké zde mají několik vojenských
jednotek, jejichž úkolem je v případě potřeby zajistit bezpečí
americkým občanům. Tento jednoduchý úkol plní také posádka parního
dělového člunu San Pablo. Staré zadýchané lodi ovšem nikdo neřekne
jinak než Sand Pebbles (Plážový oblázek). Zde nastoupí do služby
šikovný mladý strojník Jake Holman (Steve McQueen). Od začátku tu však
naráží na menší či větší potíže.
......................................
KINO TIP
Arctic: Ledové peklo
Muž
havaruje s letadlem uprostřed nedozírné ledové pustiny. Každý den
dodržuje rutinní úkony a doufá, že se dočká záchrany. Jednoho dne se
objeví vrtulník, silná sněžná bouře však zapříčiní pilotovu smrt a muž
pochopí, že má jen dvě možnosti: zůstat v havarovaném vraku a
připravovat se na jistou smrt, nebo se vydat na stovky dlouhou pouť s
nejistým koncem... Více
......................................
HUDBA TIP
Metallica: WorldWired Tour
18. srpna 2019
Praha, Letiště Letňany
25 ohlášených koncertů turné WorldWired se se bude konat ve 20 zemích – turné odstartuje 1.5. 2019 v Lisabonu
a mimo jiné navštíví i některé destinace, které do posledního turné
zahrnuty nebyly, včetně Milána, Curychu, Bruselu (poprvé od roku 1988),
Berlína, Moskvy, Varšavy, Bukurešti nebo norského Trondheimu a Tartu v
Estonsku. Speciálními hosty na všech koncertních zastávkách budou
skupiny Ghost
a Bokassa.
|
| SLOUPEK ŽK |
|
......................................
....................................
....................................
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi je
tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte
na Zemi... je název spousty naučných her a testů. Jednoduchá
hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh. Náročnější
ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.
Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu. Tři
hry na balonek.cz. |
| HUMOR |
....................................
|
....................................
Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
|
|
|
Sobě pro radost – dominový efekt 25.4.19
Po
roce jsme si opět postavili domino. Vhodný prostor byl v klubu
Rudňáček, kam se ještě dominový efekt vešel. Na stavění jsme měli téměř
celý víkend. Domino stavěli průběžně převážně tři lidé od pátku do
nedělního poledne. Přepočítáno na jednoho člověka, práce trvala přes 25
hodin a prostavěli jsme cca 4 000 dílků. Od minulého domina byla další
sada 830 dílků přikoupena, ale neprostavělo se úplně vše. Je to zhruba
maximum, co lze během víkendu průběžně ve třech lidech postavit – tedy
pokud někdo nechce strávit stavěním od rána do večera, což už by bylo
fyzicky dost náročné, nebo by se dařilo postavit dominové efekty hned
napoprvé. Přeci jen na to není žádný stroj, všechno je to poctivá ruční
práce.
Oproti minulému představení se nám ale nedařilo. Kazilo se, co se dalo.
Včetně natáčení (kamery zaostřily, až když domino spadlo, jedna nešla
vůbec…). Také stavění bylo náročnější – některé části jsme stavěli
mnohokrát, velká stěna se stavěla snad šestkrát! To bylo dané částečně
tím, že dřevěné domino není přesné, ale křivé, což bylo vidět právě na
stěně. Velkým problémem se ukázala velmi kluzká podlaha. Při
představení některé dílky proklouzly až do vedlejší druhé řady domin,
kde ji předčasně spustily. Domino postavené na širší stranu na kluzké
podlaze bylo téměř nefunkční a museli jsme použít gumovou podložku.
Přesto to byla fajn podívaná, naučili jsme se nové techniky a přibyli další zkušenosti.
Oddílová noc v novém
4.4.19
Poprvé
v nové klubovně proběhla během března tradiční oddílová noc, na kterou
se sešlo přes 30 dětí ve dvou termínech. Než se všichni sešli, hrály se
převážně deskové hry. Večer nemohlo chybět to, po čem děti vždy tak
touží – zelený laser. S laserem se dají dělat různé hrátky (pozor ale
na bezpečnost), oblíbené je jeho přeskakování nebo díky nástavcům
promítání pohybujících se obrazců na strop.
Pro zájemce byla připravena stezka odvahy. Tím byla cesta ve sklepení
domu, ve tmě mírně osvětlená svítícími tyčinkami. Úkolem dětí bylo jen
dojít co nejdále a položit na zem lísteček se svým jménem. Většina dětí
se stezky účastnila, podstatně menší část ale došla do úplného konce.
 Na slibované překvapení došlo ve spacácích. Zhaslo se a v siluetách
stromů a zvířat Afriky, které v klubovně máme, vycházel Měsíc v úplňku.
A na stropě se rozzářily hvězdy. Jarní a letní souhvězdí. Vlastně tak
máme v klubovně malé planetárium. Při druhém termínu oddílové noci jsme
si popisovali souhvězdí modrým laserem (předtím zeleným) a zjistili
zajímavou věc. Modrý (resp. fialový) laser hvězdy ještě více rozzářil,
což vypadalo úchvatně. Stačilo přejet laserem souhvězdí a bylo jasné, z
kterých hvězd se skládá.
Po „planetáriu“ se promítala hraná komedie, film ze sedmdesátých let.
Hlavně první skupina se mohla potrhat smíchy. V závěru filmu už ale
někteří přecházeli do snové části. Ranní, či spíše dopolední oddílová
noc byla zakončená společnou snídaní.
Pozn.: Lasery, zejména oblíbený zelený dětem do rukou nepatří. V
nepovolaných rukou se může stát nebezpečnou „hračkou,“ kdy jde o zdraví
(hlavně zrak) a další ohrožení. Nebezpečnost nemusí být ani úmyslná,
stačí nepozornost, nerozvážnost. Abych nenaváděl, neuvádím, co
vše se může laserem dělat a stát.
Budkování a mikroskopování
18.3.19
Ptačí
budky je vhodné v předjaří vyčistit od starých hnízd a trusu. Během
února a března jsme s několika zájemci uskutečnili tři „čistící“
vycházky do Úhonického lesa, kde máme 16 ptačích budek různých typů.
Tedy třetí vycházka byla o dost jiná. Ale nepředbíhejme. První dvě
akce, za krásného slunečného počasí, jsme budky jen čistili a povídali
si o složení ptačích hnízd. Každá je totiž nějakým způsobem otevírací
ze předu nebo z boku, některé mají dokonce pro jistotu ještě druhé
otevírání – stříškou. K čištění používáme ohnutou zednickou špachtli,
která se osvědčila. Vždy s sebou máme triedry. Bez pozorování života v
přírodě, především ptáčků se žádná akce do lesa neobejde.
 Třetí rychlá akce byla záživná. Slunce nás tentokrát neoblažovalo, zato
déšť se střídal s různou intenzitou. Naším cílem už nebylo čištění
budek, ale kontrola šoupálkovníků. To jsou netypické budky určené pro
šoupálky. Protože se některé nedají otevírat, proběhla kontrola budek
pomocí zubařského zrcátka a baterky. Podezření na jeden šoupálkovník
loni obsazený se v podstatě potvrdilo. Což by byl velký úspěch. Ještě
jsme potřebovali ze dna rybníka vylovit vodu s kalem, což se po
několika pokusech podařilo. Tím skončila venkovní deštivá část třetí
vycházky.
Pak nastal auty přesun do klubovny. Mokré věci šly na sušení, voda z
rybníka pod mikroskop. Život ve vodě byl velice zajímavý. V ní jezdila
a převalovala se spousta živočichů všelijakých tvarů (hvězdice, šipka),
které jsme ani neznali. Na vodní život se nejlépe osvědčilo 100 násobné
zvětšení. V dalších mikroskopech jiného typu jsme pozorovali už
připravené živočichy. Suché brouky, motýly a jiný hmyz, který se dá
kdekoliv sebrat. Děti se rozplývaly nad tím, jak zajímavě vypadá
tykadlo nočního motýla nebo složené oko mouchy. V mikroskopování určitě
budeme zase někdy pokračovat.
Výprava na zmatení smyslů
18.2.19
Jak
zmást některé lidské smysly, tak bychom mohli nazvat lednovou výpravu
do Muzea smyslů. Zájem o výpravu byl veliký, stejně jako počet
návštěvníků toho dne. Děti se před odchodem na expozice musely
samozřejmě posilnit a mohlo se vyrazit.
V úvodu nás čekala květinová stěna s tekoucím kohoutkem – ovšem
kohoutek byl ve vzduchu, „držela“ ho jen tekoucí voda. Takový kohoutek
byl v muzeu ještě jednou. Míchání barev byla další místnost. Barvy
vznikaly mícháním červené, modré a zelené, jak jsme si mohli s
průvodcem přiděleným naší skupině ověřit. Když jsme se prošli po laně
nad mrakodrapy, přes 3D plastiky a další atrakce, došli jsme do
konírny. Jak pan průvodce říkal, byla to historická místnost, která
musela být architektonicky zachována, tudíž byla vymalována jako
konírna, ale patrová.
Lože z hřebíků si musel každý vyzkoušet. Někteří i dvakrát. V další
části jsme se věnovali šikmému prostoru, hledali černý bod, který na
obraze ve skutečnosti není, nebo jsme se mnohokrát namnožili. Odhady
velikosti předmětů nebo rovin byl docela tvrdý oříšek. Obrácená
místnost byla spíš na fotografický efekt, co ale fungovalo dokonale,
byla místnost na změnu výšky, jak dokládají fotografie. Zajímavých
exponátů bylo více, děti si některé vyzkoušely i vícekrát (např.
fialový tunel). Byla to zajímavá a poučná výprava, což je výpravy vždy
účel.
Silvestrovský tábor a krokodýli
26.1.19
Na
pomezí Šumavy, v Prachaticích, sešli jsme se jako vždy v závěru
končícího roku, abychom domů odjeli v roce novém. Letošní setkání bylo
trochu rozlítané. Někteří účastníci později přijížděli nebo dříve
odjížděli, jen část zakusila celý program.
Letos jsme poprvé navštívili krokodýlí zoo v Protivíně. Skutečně se
specializují na chov těchto plazů a snaží se mít všechny druhy na Zemi.
K tomu jim chybí pouze dva, ostatních 23 druhů v zoo uvidíte. Mají cca
150 krokodýlů v chovu, z toho 100 vystavených. K vidění byli také
aligátoři, kajmani, gaviáli, ale i jiná „nekrokodýlí“ zvířata, jako
želvy kajmanky, varani, gekoni a jedovatí hadi. Jen škoda, že se
nesmělo fotit.
 Jiný
den jsme si udělali procházku kousek za Prachatice po naučné Zlaté
stezce. Ta nás zavedla na Fefrovské rybníčky, kde je zoo koutek, obora,
pozorovací stanoviště, expozice hornin… Vysoká zvěř nebyla přímo u
plotu, ale zrovna se krmila v povzdálí. Nejvíce zaujala divoká prasata
a selata, která nás pištěním a chrochtáním patřičně přivítala. Během
pobytu jsme se se zvířaty setkávaly stále. Při procházkách a hrách na
konci Prachatic je několik ohrad s ovcemi a kozami. Také na Dřípatce,
naší základně, bylo v jedné z velkých kluboven několik zvířat – užovka,
osmáci, rybičky, strašilky a lupenitky.
Táborové dny byly vyplněny všemožnými hrami a úkoly jak venku, tak v
klubovnách. Na soutěžní hry jsme se nechali inspirovat skutečným
traperským příběhem ze současnosti, jehož život se odehrává v kanadské
divočině, kde žije se svou indiánskou ženou a smečkou psů. Traper –
lovec jezdil také na ručně vyřezávané kánoi na divokých řekách. Děti
také bavilo pouštět lodičky na „divokém“ potoce.
V prachatickém muzeu loutek a cirkusu (muzeum nepatří městu, ale spadá
pod Národní muzeum) jsme dlouho nebyli, proto byl čas dluh napravit.
Děti loutky zaujaly jako další expozice, stejně tak když si mohly
zahrát divadlo na malém pódiu se zavěšenými loutkami. První lednový den
se na prachatickém náměstí konal tradiční ohňostroj s hudbou. Jako vždy
velmi povedený a s hudbou ladící.
Dřípatka se nám stala velmi příjemným pobytovým zázemím s velkou
spoustou vzdělávacích pomůcek a expozic z botaniky, zoologie a
geologie, kde jsme uskutečnili asi 25 zimních a jarních táborů.
Pravděpodobně se Dřípatka bude stěhovat do jiné části Prachatic a tak
jen doufáme, že nové prostory budou stejně zajímavé. Jen kejhání
sousedovic kachen a hus nám bude chybět.
Rodinné setkání nad kulečníkem
10.1.19
Před
závěrečnými svátky koncem kalendářního roku jsme si na pražském Zličíně
udělali rodinné dostaveníčko. Nad kulečníkem, tedy přesněji řečeno nad
POOLem. Nejprve jsme si řekli něco o pravidlech, protože v naprosté
většině se všude hrají špatně (např. rozehrávání z jednoho bodu, nebo
hraní černé na protilehlou kapsu). Objednané dva kulečníkové stoly
obsadily převážně děti, které většinou hrály za asistence dospělých. I
když nás bylo téměř 20, dospěláci si příliš nezahráli, děti kulečník
bavil. A ukázalo se, že mezi dětmi je jeden kulečníkový talent. Někteří
se později přesunuli k větším koulím, na bowling (pozor, bowling nejsou
kuželky a naopak). Byla to příjemná akce, která aspiruje na zopakování.
Došlé
PFky a přání (klikni
pro
zvětšení)
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
Ptačí výprava
21.12.18
Jednodenní
„pozorovací“ výprava proběhla za krásného listopadového slunečného
počasí. Nabalil jsem hlavně triedry (dalekohledy) a vyrazili jsme na
Kařezské rybníky nedaleko Mýta. Přírodní památka Kařezské rybníky
byla vyhlášena roce 1992 a zahrnuje soustavu čtyř rybníků. My
navštívili ještě pátý, Štěpánský rybník, který do soustavy sice
nepatří, ale je nedaleko a je z nich největší.
 Procházeli jsme hráze a louky a pozorovali ptactvo.
Jako první zaujal letící kormorán.
Na prvním rybníku byly jen labutě velké. Velkou zkušenost děti učinily
při pozorování lučního ptactva, kdy dlouho pozorovaly na keřích strnada obecného, či spíš celé hejno a červenku.
A později také duhu. Dva rybníky byly vypuštěné, ale na jednom
napuštěném jsme spektivem (větší dalekohled) pozorovali kormorány.
Zajímavá byla rybářská plynová plašička, která dávala v intervalech
rány, ale kormoráni na konci rybníka byli zcela v klidu.
Na Štěpánském rybníku žel nic vidět nebylo, ale při jiných výpravách
jsme na něm viděli velké hejno volavek bílých a šedých a orla mořského. V hlavní ptačí sezóně se uvádí, že
v oblasti Kařezských rybníků jsou k vidění strnadi rákosní, moudivláčci
lužní, rákosníci, bekasiny otavní, slučky a dravci moták pochop
či orel mořský. To jsou druhy ptáků, z nichž někteří jsou velice
vzácní, kolem Rudné je rozhodně neuvidíte. I flóra stojí za to: na
loukách rostou vzácné druhy rostlin jako je upolín, prstnatec nebo
prvosenka. Kařezské rybníky i ten Štěpánský doporučuji jako výborný tip
na poznávací výlet. Dalekohled rozhodně s sebou.
Krkonošský podzimní tábor
12.12.18
Na
podzimní prázdniny jezdíme poslední roky pokaždé na jiná místa. V
Krkonoších jsme už byli, i když jinde než nyní. Námětem na některé hry
nám byla Tintinova dobrodružství (Tintin je komiksová postava).
Především velká stavba lodi v lese, kde se měla odehrát lodní hra.
Ovšem tu nám překazila změna počasí. Ze zlatavého podzimu jsme se
probudili do bílého dne. Pěkně nasněžilo. Dvě družstva postavila
pevnosti ze sněhu, které sloužily jako základna při sněhové bitvě.
Úkolem družstev bylo ukořistit protivníkovu vlajku. Chvíli trvalo, než
si skupiny vypilovaly strategii, protože každá větší chyba znamenala
ztrátu vlajky.
Při výletech jsme poznali pěkná zákoutí Krkonoš, například kapličku v
Horním Maršově, kde pobýval skutečný poutník, kluky zajímaly bunkry
předválečného opevnění. Několik skupinek raků bylo na břehu vidět v
jednom z rybníků. Hry jsme hráli venku na louce a po setmění uvnitř
chaty, často veselé kolem stolů. Proběhla také kreslící soutěž o
podobiznu Tintina nebo komiks. Některé výtvory byly vskutku povedené.
 Velké zpestření
podzimního tábora byla návštěva zoo Dvůr Králové. V zoo
právě probíhala akce v rámci „typicky českého duchařského“ svátku, ale
na to my čas neměli. Nemá smysl popisovat, co všechno jsme viděly, ale
na podzimní období toho bylo opravdu hodně. Za zmínku ale stojí, že
parádní podívanou předvedli v několika pavilonech primáti, děti zaujaly
také plazi, obří ryby, krmící se sloni, lvi, úžasní byli spící hrabáči.
Samo sebou nebylo možné vynechat všechny prolézačky a herní prvky,
které jsme cestou potkali. V africké vesničce jsme si zahráli na
schovávanou, ta mezi domky děti velmi bavila.
Cesta nazpět do hor byla díky objížďce a přesunům zastávek
dobrodružnější. Večer proběhl v chatě „zoo kvíz.“ A stejný večer také
vyhodnocení tábora, diplomování a bylo i něco na zub. V den odjezdu
bylo nádherně slunečno a teplo – to mělo přijít dříve, škoda, že právě
tábor končil.
KARABUJANI
|
FILUTOVÉ
|
Michal S.
Tomáš K.
Ondra M.
Oliver P.
Jakub S.
Petr B.
|
Karolína
M.
Michal M.
Štěpán S.
Honza K.
Nikola J.
Ema O. |
1. místo
|
2. místo |
43. bodů
|
38. bodů |
O psech a lidech – psí výprava
23.11.18
Pejskové,
malí i velcí, všichni byli tématem víkendové říjnové výpravy v Srbsku v
Českém krasu. Abychom se lépe vžili do pocitů života psů, promítli jsme
si film, kde jsou psi hlavními představiteli. Kde psi prožívali šťastné
chvíle se svými pány, ale i chvíle smutné či chvíle nepochopení.
Setkali jsme se se psi, o které bylo dobře postaráno, se psem
zanedbaným i se psem překrmovaným. Každý měl své poslání, to bylo
důležité.
 V sobotu si děti tipovaly, jaká psí plemena znají.
Abychom to otočili,
při některých hrách si děti vyzkoušely být psem, přestože to úplně
nejde. Pes je pes, člověk je člověk. Alespoň některé psí kousky
napodobovaly. K tomu se výborně hodila velikánská louka u lomu Chlum. K
lomu samotnému jsme se ovšem nedostali, protože jeho okolí bylo
obsazeno filmaři. Točil se tam film Jan Žižka. Hned na vedlejší louce
jezdil nějaký rytíř na koni. Ale zpět k programu. Po rozehřívací hře si
čtyři družstva – Jezevčíci, Pejsci, Grifonci, Zlatí retrívři – dala
první soutěžní hru. Podobně jako v psím příběhu, děti měly za úkol
dostihnout a chytit létající talíř. To se mohlo povést jen jednomu, ale
nebylo to tak jednoduché. Talíř po dopadu na zem občas úplně změnil
směr. Další hry probíhaly až do oběda.
Odpoledne bylo stále krásně, slunečno a my se vydali do pískovcového
lomu na další psí klání. Tentokrát si děti vyzkoušely „psí výcvik.“
Tedy běh s různými překážkami a úkoly. Nad lomem v krásné přírodní
scenérii následovaly další, třeba i nesoutěžní hry. Večer vzplál
tradiční táborák, značně oživen písněmi při kytaře. Ještě než se začaly
opékat buřty a podávat k nim hromada zeleniny (kterou děti u nás jedí),
proběhlo „očichávání.“ Psi mají výborný čich, ale jak na tom byly děti?
Vcelku dobře, při čichání a určování deseti potravin a koření poslepu
dokázaly překvapit.
Druhé ráno nás opět přivítalo Slunce. Po nezbytných ranních a
kalorických úkonech a balení zbyl čas ještě na hry u domu i na louce.
Za víkend proběhlo 10 psích soutěžních her a spousta dalších jiných.
Jak už to bývá, závěr patřil slavnostnímu zhodnocení a vyhlášení,
rozdávání diplomů a odměn.
GRIFONCI
|
JEZEVČÍCI
|
ZLATÍ
RETRÍVŘI
|
PEJSCI
|
Michal M.
Michal P.
Nikol M.
Šárka P.
Sofie B.
Julie P.
Jan K.
|
Jan S.
Míra N.
Alice N.
Jakub S.
Lukáš Č.
Katka S.
|
Kryštof M.
Simona L.
Amálie A.
Ondra M.
Tobiáš B.
Lukáš B.
Oliver P.
|
Eliška K.
Amálie K.
Natálie S.
Jáchym S.
Samuel B.
Karolína K.
Veronika K.
|
28 bodů
|
28 bodů |
24 bodů |
17 bodů |
| 1.
místo |
1.
místo |
2.
místo |
3.
místo |
|
|
|
