Žlutý květ - tábory, výpravy, akce ...
BRKOSLAV SEVERNÍ je severský pěvec velikosti špačka, s nápadnou chocholkou. U nás se nepravidelně vyskytuje jako zimní host; lze jej zastihnout jak v otevřené krajině s rozptýlenými stromy, tak v lesích, kde vyhledává jeřáby, jmelí, ochmet a další rostliny s bobulovitými plody. Jeho domovem, ve kterém hnízdí, je tajga, tedy severský jehličnatý les, kde se ziví převážně hmyzem. Hnízdo staví na stromech. Na snůšce 3 až 6 vajec sedí jen samička, na péči o mláďata se podílí i sameček. Ohrožený, zákonem zvláště chráněný pták.
                        HÝL OBECNÝ – silný kuželovitý, černě zbarvený zobák mu umožňuje vyštipovat nejrůznější semena a pupeny (pouze během hnízdění je v potravě zastoupena i živočišná složka). V těle je hýl mohutnější než vrabec. Hnízdí především v jehličnatých, případně smíšených lesích ve vyšších polohách; v zimě, kdy k nám přilétají ptáci ze severu, ho lze zastihnout i v nížinách. Hnízdo staví nejčastěji při kmenech hustých smrčků. Samička snáší 4 až 5 vajíček a sama je zahřívá, zatímco sameček ji krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Naši hýlové jsou převážně stálí, často však podnikají zimní potulky.
                  Citát moderní doby: Počítač je zařízení sloužící k řešení problémů, které by bez něj vůbec nevznikly.

                      
       Vzkazovník / kontakty   Stránky pro Vás připravuje Zbyšek Prágr.
  Nově    15.2. – Zveme děti na jarní výpravu do Brdských hvozdů.
 
Archiv  19.2. – Ve fotogalerii je zatím náš dominový rekord.
 ..............................................................................
 


Dětské tábory
Výpravy / výlety
Kalendář akcí
Fotogalerie
  
Stolní / deskové hry
Den Země
      
ZAJÍMAVOSTI
Gymnasta a inženýr mezi pavouky

V sypkém saharském písku se pohybuje ladně jako gymnastka, svou noru si však buduje jako zkušený stavitel s diplomem z prestižní inženýrské školy. Marockého pavoučka prazvláštních vlastností objevil německý konstruktér robotů, který v něm okamžitě rozpoznal ideální předobraz pro jeden ze svých strojů. Do té doby neznámý pouštní pavouk dostal jméno maloočka Rechenbergova. Dále
(Zdroj ČRo)
.....................................
Polovina Čechů raději rozbité věci vyhodí, než opraví

Zatímco v minulosti byli Češi známí jako národ kutilů, kteří si sami opraví v podstatě cokoliv, dnes je tomu přesně naopak. Téměř polovina lidí v tuzemsku raději koupí nové věci, než aby opravila rozbité výrobky.  Bojovat s tím chce projekt Opravme Česko, který má za cíl vyškolit nové opraváře a nalákat ke zmírajícímu oboru především mladé lidi. Více
(Zdroj iHned.cz)
.....................................
Liška obecná
– Vulpes vulpes


Liška obecná je naší nejběžnější divoce žijící psovitou šelmou vyznačující se vysokou mírou inteligence. Přestože jsou stavy tohoto našeho predátora dlouhodobě vysoké, existuje jen malé procento běžných návštěvníků lesa, kteří jej mohli za svého života spatřit. Málokteré zvíře totiž myslí tolik na svou bezpečnost. Obezřetnost při každém svém pohybu a důmyslné využívání okolního terénu dělá z lišek takřka neviditelné lovce. Dále
(Zdroj Ekolist)
.....................................
Dárky si dávají delfíni, šimpanzi
i mouchy


Do balicího papíru s vánočními motivy zvířata své dárky nebalí. Experty na hory odpadů tak zůstávají lidé. Zvířata si dávají dary napřímo, většinou bez obalu. I když i v tom jsou výjimky. Dáreček pro svou vyvolenou partnerku balí samci dravé mouchy kroužilky, v balíčku ze speciálních vláken se ukrývá svačinka, kterou muška hltá před pářením (či při něm). Svatební dary svým nevěstám nosí i další druh hmyzu – srpice. Výsledky dlouhodobého výzkumu potvrdily nedávno obdarovávání i u delfínů. Zjistilo se, že samci nabízejí svým vyvoleným partnerkám jako dar mořskou houbu. Dále
(Zdroj ČRo)

Další zajímavosti
HVĚZDÁŘSKÝ SLOUPEK
 
Noční obloha, únor 2018
......................................
Viditelnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS)
Foto z ISS na Flickru
  
dat. od z na
Do 26.2. není ISS
z ČR viditelná
*27.2. 5:33
jv
jv
28.2. 6:15
jz
v
1.3. 5:23
jz
v
*2.3. 4:33
jv
jv
2.3. 6:07
jz
sv
3.3. 5:15
jz
v
4.3. 4:25
jv
v
4.3. 5:58
jz
sv
*5.3. 3:35
v
v
5.3. 5:08
jz
sv
 
Klik na datum = mapka.
* Nízko nad obzorem.
Let
ISS po celé obloze, (pokud nevstoupí dříve do stínu Země), trvá cca 5 min.
 
Trajektorie ISS
Využíváme služby Heavens-Above a n2yo
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
 
Mezinárodní kosmická stanice (ISS)
......................................
Již neaktuální (historie)
Starty raket a události
......................................
Mise raketoplánů
Discovery STS-124
Endeavour STS-123
Atlantis STS-122
Discovery STS-120

KULTURNÍ SLOUPEK
TV TIP
 
So 24.2.
Čt2 20:00
Motýlek
 
Henri Charriére (1906 - 1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál. Více

......................................
KINO TIP
 
Out
 
Otřepané přísloví „Každý konec je začátkem něčeho nového" nebylo nikdy tak trefné jako v případě padesátníka Ágostona, Slováka maďarského původu, který přijde o práci a nechávaje rodinu za sebou, vyráží na sever, směr Pobaltí, hledat nové zaměstnání a zároveň si pořádně zarybařit. V lotyšském přístavu však na něj coby nového svářeče nečekají zrovna s otevřenou náručí, spíš naopak, a to jsme teprve na začátku jeho nepředvídatelné, mírně posmutnělé, avšak nikoli skličující odysey plné bizarních setkání. Více
 

......................................
HUDBA TIP
 
Jethro Tull
 
Pá 15.6. Amfiteátr Loket

Koncert britské rockové legendy v rámci světového 50th Anniversary TOUR.
Speciálním hostem Jethro Tull je mezinárodně uznávaný německý bluesrockový kytarista a zpěvák Henrik Freischlader se svým doprovodným bandem.

SLOUPEK ŽK
......................................
....................................
 
....................................
 
Nejen přírodovědné hry
 
Poznej ptáky ČR.
Příroda ČR. Hraj o Zemi
je tvořivý projekt pro všechny žáky od druhého stupně zš.
Vítejte na Zemi... je název spousty naučných her a testů.
Jednoduchá hra ve stylu šibenice - urči ptačí druh
. Náročnější ekologická hra Honoloko.
Víte, jak naložit s bio- odpadem? Zde je kvízhra. Několik her pro děti.

Klasická hra šibenice na Českém rozhlasu.
Tři hry na balonek.cz.
HUMOR
"Sex je náš" od skupiny Lucie v úpravě pro dechovku! :D
...................................
Máte rádi PC magazín CHIP? Máme speciální číslo!
....................................
Pracovní pod hesly

ŽK chat
....................................
 Pokud chcete podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s odkazem na www.zlutykvet.cz
 
Banner Žlutý květ
  ....................................
Santa do českých vánoc nepatří

Česká speleologická společnost

Noc v suchu
 

 
Fond ohrožených dětí
Rudenský dominový rekord                                   19.2.18
 
Stejně jako v prosinci, také v lednu proběhly deskové hry v základní škole v Rudné. K „deskohraní“ se stal tradicí bonus – představení dominového a kinetického efektu, na kterém se podílejí starší žáci základní školy. Tento krát bylo využito všech zhruba 3 600 dílků domina různých velikostí, které máme k dispozici a několik stovek špachtlí do krku na kinetický efekt. Stavění zabralo také více času než v prosinci – pokud bychom to počítali na jednoho člověka, byla to práce přibližně na 22 hodin. Samozřejmě jsme některé pasáže stavěli několikrát...

Od prosincového domina lednové mělo už profesionálnější vzezření a některé techniky byly naše, nikde neokoukané. Originální byla i 145 cm vysoká věž. I když se dominový efekt párkrát zastavil a museli jsme ho pošťouchnutím rozjet, oproti minulým akcím to byl úspěch – vzhledem k množství a složitosti jsme byli spokojeni. Další dominový efekt proběhne až na podzim. Přikoupíme dalších pár stovek dílků. Lednové stavění domina už se ale ukázalo časově náročné a pomalu je to maximum, co můžeme za víkend zvládnout.
Kdyby se nějaký nadšenec (min. od 11 let) chtěl přidat, budeme rádi.




Výprava na lodě, letadla, auta, tiskařství...           5.2.18
 
Byla to první výprava v historii, která se konala ve všední den. I když to původně nebyl záměr. První nedělní termín se výprava musela zrušit pro vysokou nemocnost přihlášených a navrhl se pátek po škole. Což se ukázalo jako výhodné, protože páteční termín se zaplnil. Většina dětí si po škole nechala školní aktovku v klubovně a vyrazili jsme do Prahy do Národního technického muzea. A v metru si zahráli tichou poštu...

Národní technické muzeum, leden 2018Velká hlavní hala byla na dlouhou dobu útočištěm zvídavých pohledů i dotazů. Začali jsme prozkoumávat první automobily a jejich výkony. Děti porovnávaly, „kolik jezdily.“ Také je zaujal letoun Supermarine Spitfire. Ano ten, který ztvárnil pěkné letecké pokoukání ve filmu Dunkirk. Překvapivě zaujala i jachta Niké, kterou postavil český mořeplavec Richard Konkolski v polovině 70. let. V té době to byla druhá nejmenší loď, která obeplula celý svět. Na stejném patře byly zajímavé také lokomotivy, modely vagónů a jídelní vůz Františka Josefa I. Na ochozech hlavního sálu jsme se dost zdrželi u motocyklů a leteckých dílů, součástek a modelů. Děti byly zvědavé, ale cedulky se jim číst moc nechtělo – otázka je jednodušší. Než jsme opustili hlavní halu, ještě jsme posvačili a zastavili se u jízdních kol, jestli se některým tak dalo vůbec říkat.

Expozice Fotografický ateliér byla bez vysvětlení nevím proč uzavřená, ta by pro děti byla zajímavá. Ale tu vynahradila expozice Tiskařství. Dětí se ujal průvodce, který je povídáním zaujal. Evidentně to neměl v plánu nás provázet, ale děti měly zvídavé otázky a pán byl ochotný. Tak jsme se například dozvěděli, jak se tiskly první knihy, sázelo písmo (stranově obráceně) a jak se tyto techniky zdokonalovaly. Čas se krátil, ještě jsme spíše krátce navštívili tři expozice a vydali se dom. Venku už byla tma a my se mohli na živo podívat na odpověď hádanky „Neustále to mění tvar, ale přesto je to stále kulaté. Co je to?“




Domino opět větší                                                  25.1.18
 
V závěru roku jsme v rudenské škole pořádali deskohraní, tedy hraní stolních her pro veřejnost. Jak už se stává zvykem, v rámci „deskovek“ děláme také dominový efekt. S každou akcí je větší a složitější. Na prosincový jsme si už museli udělat poradu a hlavní části dráhy rozvrhnout a většinu dominových „triků“ i vyzkoušet. Všechno co jsme chtěli, nešlo ani realizovat. Při zkoušení například piruety domina, které se nám moc líbili, vůbec nešly. Záleží totiž také na tom, jak kvalitní domina jsou.

Ačkoliv jsme si mysleli, že zděláme všech téměř 4 000 dominových dílků, nakonec jsme postavili dráhu odhadem jen z polovičky. Každé stavění, každé představení je obrovská zkušenost, která nás posouvá dále. A kolikrát nám to spadlo! Něco jsme stavěli 5, i 7x. Náročné pasáže vcelku vyšli, zato jsme pohořeli na jednoduchých technikách, které nikdo nevyzkoušel a nezkontroloval. Další poučení.

Závěr představení nepatřil dominu, ale na domino navazující kinetický efekt. Dělá se obvykle z lékařských špachtlí do krku (používají se i na výtvarné práce a dají se snadno koupit) tak, že se poskládají přes sebe způsobem, aby v každé špachtli bylo pnutí. Jako to vypadá, se můžete přesvědčit na videu.




Jak jsme mikroskopovali                                       13.1.18
 
Jedno víkendové lednové dopoledne jsme se s pár dětmi sešli v klubovně, abychom opět vytáhli mikroskopy. Všechny naše mikroskopy jsou binokulární (na obě oči) a dvou typů. Přinesl jsem vodu z rybníka a dva různé mechy. Pak jsme měli k dispozici hotové preparáty a sebrané suché přírodniny, jako mouchu, pavouka, motýli... Moucha při menším zvětšení (cca 30x) a hlava pavouka s osmi očima je něco úžasného, co většina lidí nikdy neviděla.

Ve vodě z rybníka nic moc nebylo. Mech jsem přinesl záměrně, zdali se nám podaří najít mechové medvídky – želvušky. Podařilo! Prohledáváním mechu jsme spatřili tohoto zvláštního odolného živočicha. Ta naše měla bílou barvu. Želvušky měří kolem jednoho milimetru a píše se o nich, jako o nejodolnějších živočiších na Zemi. Více například zde.



PF 2018
Pour féliciter 2018 – Žlutý květ

„Jestli se domníváš, že celý svět je špatný, pak si uvědom,
že se skládá i z lidí, kteří jsou jako ty.“ M. Gándhí

Došlé PFky a přání (klikni pro zvětšení)




















Víkendy plné her (oddílová noc)                           30.12.17
 
Akce „oddílová noc“ proběhla ve třech termínech během dvou víkendů na počátku prosince. Celkem se jí účastnilo 54 dětí, včetně předškolních sourozenců. Mladší děti spaly v klubovně, ti starší se vždy dožadují spaní v malé tělocvičně vedle klubovny.

Oddílová noc, prosinec 2017Než se všichni večer sešli, hrály se zatím po skupinkách deskové hry. Ale pak to propuklo. Molekuly, Mokro-sucho, předávaná míčku s kytarou (některé hry nejsou na fotkách, nemohu zároveň hrát a fotit :-)), Sochy s kytarou… Velice oblíbený byl „lanový laser na ostrově.“ Další hry proběhly ve
skupinách, do kterých se děti rozdělily. Nejdříve to Oddílová noc, prosinec 2017byla štafetová dráha s velkým gymnastickým míčem s přelézáním přes a pod, pak různé štafety na místě. Štafety probíhaly v různých „turnusech“ oddílové noci s různými obměnami. Oddílová noc se samozřejmě neobejde bez vybíjené. Kdybych ji vynechal, od dětí bych to pěkně schytal.


Oddílová noc, prosinec 2017Před závěrečnou aktivitou – kinem ve spacáku, proběhly už aktivity klidnější. Jedna hra se týkala i pouštěného filmu (na jarní oddílové noci bude pokračování příběhu), která měla imitovat obdobnou hru ve filmu. Každé dítě po jednom muselo téměř po tmě přeskákat žíněnky, na kterých byly svítící tyčinky. Těch se nesmělo dotknout, stejně tak se jich nesměl dotknout zelený laser, který kmital v úrovni nohou. Po této hře se hrála přeskakovaná zeleného laseru.

Ráno jsme si pochutnávali u společné snídaně. Po snídani a balení bývá obvykle čas na další hry. Schovávaná po malé tělocvičně, kdy dva nevidoucí hledají, je zajímavá alternativa této oblíbené hry. Hráli jsme také „tunel z nohou.“ Každá skupina měla program malinko jiný – například různými obměnami her nebo i jinými hrami, nebo i tím, že se některé kratší hry u některé skupiny nestihly. Je to až neuvěřitelné, co se dá mimo spánku zhruba za 14 hodin stihnout :-).




Výprava do Techmanie                                         17.12.17
 
Akci do Plzně jsme si zopakovali téměř po čtyřech letech. Tato byla ovšem v mnohém jiná a zajímavější. Při minulé návštěvě byla totiž zavřená hlavní velká hala.

Děti se vrhly na první atrakce. Při závěrečném povídání o zážitcích, se některým nejvíce líbila právě jedna z prvních expozic – nakloněná místnost. Děti zkoušely sílu magnetu, nebo se nechaly vytahovat vzhůru silou setrvačnosti. Někteří se bavily „moderováním“ na Déčku. Některé naopak zaujalo podzemí – expozice Vzhůru dolů, původem z finské science centra, kde se děti například dozvěděly něco o vrstvách zemské kůry a těžbou nerostných surovin, které každý denně využíváme.
 
Výprava do Techmanie, listopad 2017
V expozici Vodního světa se vyřádily s žonglováním míčku na vodě, Archimédovým šroubem, vodním výtahem a dalšími hrátky. Jedna z expozic byla věnována jídlu, ale ta ty nejmladší příliš nezaujala. Přesunuli jsme se do vedlejší haly, kde nás čekal především vesmír. Pěkné velké modely raket, od první známé po rakety, které jsou ve vývoji a ještě nelétají. Interaktivní exponáty představily Sluneční soustavu, Keplerovy zákony, fáze Měsíce či složení Země a Slunce. Velký úspěch mělo malé tvořící se tornádo a tíha na planetách. Někteří si vyzkoušeli, kolik by na různých planetách vážili. Předchozí expozice děti natolik zaujali, že jsme planetárium už nestihli.

Po svačině se dala stihnout ještě jedna expozice – expozice sportu (Mathatlon). Nezvládli jsme obejít všechno, ale i tak bylo velmi zajímavé zjistit, jak natočit plachtu jachty tak, aby plula proti větru. Někdo si vyzkoušel lyžování – obří slalom, jiní míčové hry a další aktivity, vyžadující postřeh. Po nezbytném nakupování suvenýrů byl čas na návrat.

Výprava do Techmanie, listopad 2017Plánování přesunů Rudná – Plzeň a zpět nebylo úplně jednoduché, navíc jsem preferoval alespoň jednu cestu vlakem. Je totiž s podivem, jak občas narážím na některé děti, které cestování vlakem téměř neznají. Přitom oproti autobusu je to zcela jiný zážitek a hlavně pro děti nabízí možnost volného pohybu. Nezapomenu kdysi na tvrzení desetiletého kluka, který celý vyjukaný povídal, jak jede poprvé vlakem!

Jízdní řády mne ovšem na zpáteční cestu donutily použít z Plzně autobusu. Toho žlutého se servisem. Pro některé děti to byl opět neuvěřitelný zážitek. Než proběhl úvod a reklamy na obrazovce (které se nedaly vypnout), než stevardka rozdala vše možné, než děti několikrát protočily na dotykových obrazovkách na sedáčkách menu, byli jsme v Praze na Zličíně.




Hledání pokladu Pána pokladů                              9.12.17
 
Na podzimní prázdniny střídáme místa, aby si děti užily rozmanité přírodní scenérie. Od loňských kopců a hor krkonošských jsme se letos ponořili do kaňonů pískovcových skal Kokořínska. Tyto podzimky byly nezvykle krátké, v podstatě nám na hry zbývaly jen dva celé dny.

Prostředí s nedalekým hradem Kokořín si přímo říkalo o středověkou celotáborovou hru. Ta byla o Pánovi pokladů. Kdysi dávno nejvyšší královský rytíř „Pán pokladů“ vedl družinu udatných rytířů, která měla jediný úkol – převézt a ukrýt královský poklad před loupeživými tlupami rytířů. Ale její snažení bylo zhatěno, rytíři pobyti a poklad kdesi ztracen. Podle legend se tato událost měla odehrát právě v pískovcovém údolí u obce Kanina, kde jsme byli ubytováni. Třeba tam bude poklad někde ukrytý dodnes, mysleli jsme si.

Podzimní tábor 2017Hledání pokladu se účastnily čtyři rody; Bořislávci, Stárkové, Rudí rytíři a Bílý vrány. Rody si udělaly moc pěkné erby. V pískovcovém údolí se mezi rody například odehrával souboj o to, kdo sesbírá nejvíce Dukátů (což ale nebyl poklad). Na planině, kde se odehrávala dávná bitva, bylo úkolem rodů získat ztracené meče a to v součtu s co nejvyšší hodnotou. Nechyběly ani hry v klubovně nebo závěrečná večerní aktivita za svítícími tyčinkami. Jedno odpoledne jsme věnovali návštěvě hradu Kokořín. Samozřejmě s nutnými nákupy suvenýrů. Výstup na obrannou hradní věž po dřevěných schodech nebylo zrovna nic pro lidi trpící závratí, ale stačilo se nedívat dolů.

A co ztracený poklad? Jednou jsme byli obhlédnout místa, kde by snad mohlo dojít k uloupení pokladu. Podruhé – s podporou legendy – to bylo snazší. Legenda pravila, že poklad je nedaleko místa, kde je strom, jehož kmen roste vodorovně a větve jsou naopak svisle vzhůru. Takový strom se nakonec rodům podařilo najít a nedaleko i skálu, kde se poklad – zlaté mince – ukrýval. Jako první poklad spatřil mladší člen rodu Bílých vran, Filip N. Našli se tací, kteří by si nejraději nechali celý poklad pro sebe, ale nakonec se o něj všichni spravedlivě rozdělili.

O cestě z tábora není obvykle o čem psát, ale letošní odjezd z podzimního tábora byl celkem dobrodružný. Díky vichřici. Vlak, kterým jsme měli jet na přestup do Mělníka, neměl zpoždění, ale nejel vůbec. Nezbývalo nám, než děti zdlouhavě dopravovat s batožinou do Mělníka dvěma auty. Vlak z Mělníka jsme nakonec stihli, ale bylo to jen tak tak a do Prahy jsme dojeli v podstatě na čas.


BOŘISLÁVCI
RUDÍ RYTÍŘI
STÁRKOVÉ
BÍLÝ VRÁNY
Tomáš K.
Ondra M.
Katka S.
Bára P.
Jan S.
Jan K.

Oskar P.
Jakub S.
David H.
Lucka H.
Samuel B.
Magdaléna Š.

Antonín S.
Kryštof S.
Michal S.
Nikola J.
Lucka Z.

Sofie B.
Petr B.
Filip N.
Nela N.
Eliška Z.
Marek S.
Michal M.
Markéta P.

1. místo 2. místo 3. místo 3. místo



Vajíčka a sršni v říjnu                                            25.11.17
 
Krásný říjnový den jsme s dětmi strávili v lese. Naše lesní putování začalo u tří rybníků nedaleko Úhonic, kde děti dostaly užitečnou pomůcku – nové triedry. Tato skupina dětí je také nadmíru využívala. Naším hlavním cílem byly ptačí budky, které bylo po sezóně třeba zkontrolovat a vyčistit od starých hnízd. K budkám samozřejmě nevedou cesty. Šlapali jsme do údolíček a pak zase do kopečka, ale nikdo nefňukal.

Výprava do lesa, říjen 2017V lese máme 15 různých obydlí pro ptáky. Některé klasické budky, další jsou specialitky, jako např. šoupálkovník nebo hnízda. Specialitky zůstaly neobsazené, zato klasické budky letos obsadily sýkory modřinky a koňadry. Modřinky celkem vyvedly 21 mladých a koňadry 42 ptáčat. K budkám lezl jen deváťák Adam, ale vyndaná hnízda si důkladně prohlédli všichni. K našemu překvapení byla ve třech hnízdech ještě vajíčka. Není to tím, že by ptáci v říjnu ještě hnízdili. Koňadry a modřinky hnízdí dvakrát v létě, tato vajíčka byla z druhé snůšky. Proč ale zůstaly některé druhé snůšky opuštěné, je nám záhadou. Jednu budku, kde hnízdily koňadry, obsadili sršni. Byli stále aktivní, tak jsme budku nechali na pokoji.

Nezabývali jsme se jen přírodou, ale zahráli si také pár her. Například přesouvání družstev mezi stromy probíhalo tak, že se stále někdo musel dotýkat jednoho stromu a družstvo se nesmělo rozpojit. Startovní a cílový strom byl určen. Nechyběla velice oblíbená schovávaná, na tu už máme své pěkné místečko. Nějakou dobu se hrálo i na louce, ale čas byl neúprosný a Slunce se chýlilo k obzoru. Další lesní výprava nás čeká na jaře.


 
Dominový efekt, leden 2018
Dominový efekt, leden 2018
 
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Národní technické muzeum, leden 2018
Dominový efekt, prosinec 2017
Dominový efekt, prosinec 2017
Dominový efekt, prosinec 2017
Pozorování mikroskopy
Želvuška





Oddílová noc, prosinec 2017
Oddílová noc, prosinec 2017
Oddílová noc, prosinec 2017
Oddílová noc, prosinec 2017
Výprava do Techmanie, listopad 2017
Výprava do Techmanie, listopad 2017
Výprava do Techmanie, listopad 2017
Výprava do Techmanie, listopad 2017
Výprava do Techmanie, listopad 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Podzimní tábor 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
Výprava do lesa, říjen 2017
   
   Stránky, které většinou doporučuji na základě osobních zkušeností pro svou 
obsahovou hodnotu:
  
    Vše kolem přírody

    Internetová rádia a televize
  • RADIOO.CZ - poslouchejte nebo vysílejte...
  • AndyNet-Radio - Jean Michel Jarre nonstop 
  • TV Noe - nekomerční nezávislá tv bez násilí  
  • Hope TV - křesťanská tv mezinár. sítě Hope Channel
    Ubytování   
  • Chata Ski klub, Říčky v Orlických horách - výborné služby a jídlo, krásné prostředí a vstřícní správci (doporučujeme i na tábory a skupinové pobyty)
  • Chata Stará škola - Zásada, Jizerské hory
    Počasí jinak
    Čtení
    Různé
   Pro rodiče 
    Blogy a osobní stránky
     
    Astronomie a kosmonautika

    Umění, výtvarno     Webové kamery z celého světa a panorama     Svět fotografie
    Lidství a Božství       Humor 
Na kopírování, publikování nebo šíření obsahu se vztahují autorská práva dle zákonů • © 2006 2017
Autorská práva : Uveďte autora – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte
  SÝKORA MODŘINKA – Určitě modřinku poznají všichni ti, kteří v zimě pozorují ptáky na krmítku, neboť spolu se sýkorami koňadrami patří modřinky k jejich nejčastějším návštěvníkům. Živí se hmyzem, na podzim i bobulemi a v zimě olejnatými semeny. Patří mezi cenné požírače rostlinných škůdců, jako jsou např. motýlí housenky, křísci nebo mšice, ačkoli na jaře oštipuje i mladé pupeny a listy stromů. Je stálá a přelétavá (podniká mimohnízdní potulky do 50 km); mladí ptáci odlétají do jižní a západní Evropy. Na zimu k nám přilétají modřinky ze severovýchodu.  BRHLÍK LESNÍ – po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, parcích a zahradách. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami. Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.  ZVONEK ZELENÝ. Zvonky často můžeme vidět i na krmítkách. Milují olejnatá semena, zvláště semena slunečnic. Žije v otevřené krajině s jednotlivými stromy a keři i v lidských sídlech. Stálý a zčásti tažný druh. Hnízdo si staví na stromech nebo keřích. Typický semenožravý pták.  DROZD BRÁVNÍK – Je částečně tažný - u nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého. Žije ve vysokokmenných lesích různého typu, vzácněji se vyskytuje také v parcích, zahradách a sadech. Je všežravý, v jeho potravě se objevují především drobní bezobratlí, hlavně žížaly, měkkýši, hmyz a jeho larvy, ale, zejména v zimě, požírá také bobule.  RORÝS OBECNÝ – Hlasité a vysoké pískání doprovázející rychlý let skupinek rorýsů nad městem neodmyslitelně patří k atmosféře letních dnů. V celé ptačí říši nenajdeme jinou skupinu, která by byla lépe adaptována na téměř permanentní pobyt ve vzduchu. Rorýsi ve vzduchu tráví většinu svého života, ve vzduchu za dobrého počasí pravidelně dokonce i spí. Dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata. Tažný; ze zimovišť v jižní Africe se vrací na sklonku dubna a počátkem května, odlétá již od druhé poloviny července a zejména v srpnu. Patří mezi ohrožené a zvláště chráněné živočichy.  MLYNAŘÍK DLOUHOOCASÝ – Jeden z našich nejmenších ptáků. Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu.  POŠTOLKA OBECNÁ je sokolovitý dravec velikosti štíhlého holuba; v letu jsou charakteristická úzká špičatá křídla a dlouhý ocas. Za letu rychle mává křídly, často plachtí nebo krouží; při pátrání po kořisti se obvykle třepetá na místě. Žije v otevřené krajině a ve městech. Tažný, přelétavý i stálý pták. Hnízdo je většinou umístěno na stromech, na skalách nebo na budovách. Loví především drobné hlodavce a větší hmyz. 
Od 28.11.2006
ČERVENKA OBECNÁ tráví většinu života na zemi nebo těsně nad zemí, kde sbírá potravu i hnízdí. Žije samotářsky, a to v lesích, parcích nebo na zahradách, často i ve vyšších nadmořských výškách. V potravě převažují drobní bezobratlí živočichové, na podzim se živí i různými bobulemi. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.  DLASK TLUSTOZOBÝ je robustní, velký téměř jako špaček, s mimořádně mohutným kuželovitým zobákem. Žije v korunách stromů v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách. Živí se hlavně semeny a pupeny, mláďata krmí i hmyzem. Do hnízda, které je umístěno na stromech nebo keřích, snáší samice v dubnu nebo v květnu 4 až 6 vajec. Naši ptáci jsou převážně tažní a směřují zejména do Itálie, Francie a Španělska; na zimu k nám pak přilétají ptáci ze severu.  SÝKORA KOŇADRA – Živí se převážně hmyzem, pupeny, semeny, plody, larvami... Na jaře a v létě se živí převážně živočišnou stravou, na podzim a v zimě vyhledává hlavně semena. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu).  SÝKORA PARUKÁŘKA – poměrně malá sýkora, kterou poznáme podle charakteristické ozdoby hlavy – trojhranné černobílé chocholky, kterou dovede vztyčovat a sklápět. Obývá téměř výhradně jehličnaté lesy, kde se zdržuje v korunách stromů. Živí se jak živočišnou, tak rostlinnou potravou: hmyzem, semeny jehličnatých stromů apod. Většina sýkor hnízdí v dutinách, ani parukářka se v tomto neliší.  STEHLÍK OBECNÝ – Běžně ho nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině. Je částečně tažný. V České republice se vyskytuje celoročně. Hnízdo si staví v dřevinách. Živí se zejména semeny, naopak mláďata jsou krmena především hmyzem.  ŠPAČEK OBECNÝ – Žije v kulturní krajině s remízky a skupinami stromů či na lesních okrajích. Samec zpívá vsedě se spuštěnými polorozevřenými křídly, často napodobuje jiné ptáky a zvuky. Hnízdí v dutinách; samička snáší 5 až 6 vajíček, která zahřívají oba rodiče. Samička i sameček rovněž společně krmí mláďata; sbírají pro ně především žížaly. Na jaře a na začátku léta je potrava převážně živočišná, po zbytek roku v ní převládá rostlinná složka. Živočišnou potravu tvoří hlavně hmyz. Naši špačci zimují v západním Středomoří (jen výjimečně přezimují menší hejnka i u nás), kam odlétají v září až listopadu a vracejí se koncem února a v březnu.  BABOČKA JILMOVÁ je rozšířena na většině území ČR, nikde však nebývá hojná. Početnost navíc značně kolísá, v některých letech vysloveně vzácný druh. Potravně vázaná na jilmy a vrby, nejčastěji ji lze nalézt v údolních nivách a na okrajích lesů. Pro pozorování je nejlepší jaro, konec března a duben, kdy samci sedají na osluněných cestách a číhají na proletující samice. Dospělé babočky jilmové se líhnou v červenci a poměrně brzo zahajují hibernaci, z níž se probouzejí začátkem jara. Páří se po přezimování.  REHEK DOMÁCÍ je o málo menší než vrabec. Rychle pobíhá po střechách, zídkách a skalách, přitom neustále pocukává rezavým ocáskem. Nejběžnější druh lidských sídel. Tažný, přílet vrcholí na přelomu března a dubna, odlet probíhá říjnu. Hnízdo bývá v nejrůznějších polodutinách, pod střechami... Potrava na jaře živočišná, hlavně hmyz a jiní bezobratlí, v létě a na podzim ve větší míře bobule a měkké plody rostlin.  STRAKAPOUD VELKÝ. Náš nejběžnější datlovitý pták. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Strakapoud velký je stálým druhem. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. V období, kdy je živočišné potravy nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů. Hnízdění v dutinách začíná koncem dubna. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata.