Vítězné podvodní snímky Ocean Art Underwater Photography
Soutěže Ocean Art Underwater Photography se v 11. ročníku účastnili fotografové z 96 zemí světa. Snímky na iDnes. Originální stránka. Buňky lidského plodu se v těhotenství přesouvají do matky
Vědci
zjistili, že ženský organismus může obsahovat mužské buňky. Ty se tam
ale očividně dostaly od syna – v době, kdy byl v děloze. V průběhu
těhotenství si totiž organismus matky
a plod navzájem vyměňují buňky. Více
Zdroj rozhlas.cz Za houbu považují
i záchodovou štětku. Aplikacím na určování hub
v mobilu se nedá věřit
Je
potřeba sednout si a naučit se houby poznávat. Dřív to vždycky babička
naučila dceru, dcera děti a tak dále. Bylo to třeba jen deset druhů,
ale ty všichni členové rodiny znali pořádně. Přesně poznali rozdíly.
Houby jsou proměnlivé, stačí, když na ně spadnou tři listy, a už mají
jinou barvu... Dále
Zdroj rozhlas.cz
Adam Abla
provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou
dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se
marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni
těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I
Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne
pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí,
se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství
rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou
neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách
nesvobody a represe. Více
...................................... HUDBA TIP
Pražský výběr 22.
dubna 2023
Prostějov Skupina
vystoupí v původním složení v čele s Michaelem Kocábem, Michalem
Pavlíčkem, Vilémem Čokem, Klaudiusem Kryšpínem, Jiřím Hrubešem a již
stálým hostem DJ Roxtarem. Zazní průřež skladeb z alb Straka v hrsti,
Výběr a Běr a také skladby v novějších úpravách.
Pražský výběr - česká rocková skupina založená v roce 1976 klávesistou
a zpěvákem Michaelem Kocábem. Ve druhé polovině 70. let se orientovala
na jazz rock, který byl v té době populární. Na začátku 80. let
přistoupila k celkové změně stylu, tehdy působila jako jedna z
nejvýznamnějších českých novovlných skupin.
.................................... Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
Tradiční
oddílová akce, které se ale účastní i neoddílové děti, proběhla za
hojné účasti druhý zimní měsíc. Náplní byly deskové hry, ale zejména
pohybové, z toho některé, co jsme ještě nikdy nehrály. V rozhlehlém
sklepení byla připravena hra, která se hrála zcela po tmě. Žádné
strašení, ale sbírání svítících kamínků ve vymezeném čase. Pokud se
někomu podařilo sebrat ještě svítící (USB) svíčku, dostal cenné minuty
navíc.
Na další hru byla potřeba také tma. Přeskakování skutečného laseru.
Před kinem ve spacáku jsme si ukazovali souhvězdí a rozsvěcovali
laserem hvězdičky v našem malém planetáriu na stropě. Ale také si
ukazovali, co zelený a fialový laser dokáže udělat za světelné divadlo.
Pak už nastala ležatá část programu o lvici Elze a další africké fauně, která u mnohých přešla do snového režimu.
Lednová
výprava směřovala do Národního zemědělského muzea. Na první pohled toto
muzeum možná nevypadá zajímavě, ale je to jen zdání. Je to asi
nejinteraktivnější muzeum v Praze a s bohatými tematickými celky je
jeho návštěva na půl dne.
Naše početná skupina se rozdělila na dvě. Starší děti měly hlavu plnou
pátrací hry, při které musely používat čtečku QR kódů v mobilním
telefonu a kufřík s pomůckami. Cílem bylo vyluštit šifru a získat jméno
zapomenutého génia. Většině se po zhruba hodině bádání a hledání po
muzeu úkol podařil (s malou odměnou na závěr). Druhá skupina se vydala
po expozicích. Začínajíc u skutečně historických traktorů. Samozřejmě
jsme nedošli daleko. V cestě byl funkční bagr a další ježdění…
U myslivosti si děti vyzkoušely zvuky různých druhů dřev. Na rozdíl u
vycpanin, v rybářství byly také živé ryby. A několik atrakcí – chytání
ryb, rybí frotáž pastelkami a interaktivní tabule s hrami. Velice
zajímavý byl mikroskop, který promítal na velkou obrazovku přírodniny v
otočných miskách, ale bylo možno vložit i své předměty. Například
prsty. Navštívili jsme ještě další expozice a interaktivní panely, ale
byl také čas na odpočinek a svačinu. Zde se obě skupiny opět sloučily.
Na hodně dlouhou dobu jsme se zasekli u potravin. Ze začátku u lednice,
u obalů a jejich funkcích a třídění surovin. Nejvíce děti bavilo
virtuální vaření. Aby účastník něco „uvařil“, musel zadat nejen správné
potraviny, ale i správný postup vaření. Nákupy v dalším koutku byly
rovněž nekonečné a tvořili se fronty. Jen ceny na paragonech byly z
říše snů nebo snad ve venezuelských bolívarech.
Vodní hospodářství, skutečná tvorba vodního víru, poznávání po sluchu,
po hmatu a další expozice. Záměrně jsme všechno neprošli. I tak toho
bylo hodně. Muzeum se od roku 2015, kdy jsme ho navštívili naposledy, k
lepšímu proměnilo. Neustále bylo co poznávat. Nejen očima.
Na Vypich přijíždíme už za tmy. Než přijel náš autobusový spoj, využili
jsme plochu nepošlapaného sněhu k eskymácké honičce. Nejprve všichni
jako husičky za sebou udělají ve sněhu změť cestiček. Pak nastává
honička na babu. Ale jen v cestičkách.
Pojmenování
"Indián" vzniklo omylem, když se mořeplavec Kryštof Kolumbus 12. října
1492 domníval, že připlul k břehům Indie a tamní obyvatele označil jako
"Indias" (španělsky obyvatelé Indie). Omylem ale rozhodně nepřijely
děti na další letní tábor Žlutého květu do Krkonoš. Tentokrát právě s
indiánskou tématikou.
Děti, Indiáni, rozdělení do kmenů spolu soutěžily, aby získaly co
nejvíce barevných korálků do svých kmenových náhrdelníků. Jeho délka na
konci tábora totiž určovala vítěze a nejúspěšnější kmen. K Indiánům
neodmyslitelně patří také čelenky s pírky - ty si ale museli nejprve
sami zasloužit výjimečným činem nebo prokázáním, že jsou ho hodni.
Hlavní indiánské ctnosti jsou trpělivost, tvořivost, odvaha, zručnost,
věrnost a síla. Komu se podařilo projít všemi útrapami a prokázat
opravdové odhodlání, mohl se pyšnit čelenkou plnou barevných peříček.
Inkové měli obrovské bohatství v podobě zlata - obložené chrámy zlatem
i stříbrem a zahrady plné zlatých rostlin. Ale v první řadě zlato
museli nějak získat a to určitě nemohlo být jednoduché. To můžou
potvrdit i naši malí Indiáni, kteří si rýžování na vlastní kůži
vyzkoušeli. V maršovském potoce pomocí nástrojů a později i holýma
rukama lovili kousky zlata. Nebylo ho sice dost na palác, ale menší
kyblík se naplnil.
Že historie Indiánů nebyla jen zalitá sluncem, o tom jak spory vznikaly
kvůli odlišným zvykům, zájmům a řečí občas přerostly v boje, se
dozvěděly také, díky hře na Indiány a Kolonisty. Některé hry dětem
ukázaly stinné stránky (nemoci, skalpy, boje) dobrodružného života původních obyvatel Ameriky, jiné naopak představily jejich denní rutinu
(nošení vody, lov a dlouhé putování) a další byly prostě pro zábavu
(pozemní lakros nebo šaman Piško).
Během her se ale děti také něčemu přiučily – například poznávat luční i
lesní byliny, hru lakros nebo jak se loví bizoni. Vyzkoušeli si také,
jak by to bylo s nějakým handicapem a jak je proto důležitá týmová
spolupráce. Každého zaujalo a bavilo něco jiného, na své si proto
nakonec přišli všichni.
Děti si v indiánských kmenech vyzkoušely život Indiánů se vším, co k
němu patřilo. Nesmělo proto chybět ani spaní u ohně v teepee,
pozorování hvězd, koupání v potoce i rybníku nebo sbírání ovoce. Běhali
jsme po lese, loukách, stavěli jsme hráze, pozorovali zvířecí stopy v
lese a turistické značky na stromech. Jak zaznělo od jednoho dítěte
před obědem: "Ještě ne, teď žijeme dobrodružství." a pod to se
podepisuji. Léto uběhlo jako voda, ale díky nádhernému počasí jsme
stihli všechno, co se má, aby si to všichni užili. A proto už se moc
těšíme na další rok, na další léto plné her, zážitků a dobrodružství.
Lucie W.
Marie M.
Ondřej M.
Valerie K.
Rozálie R.
Natálie B.
Martina N.
Richard M.
Damián W.
Elizabeta M.
Magdalena Č.
Viktorie R.
Viktorie P.
Kristian M.
Rozálie K.
Radim S.
Tomáš M.
Miky W.
Layla A.
Felix P.
Petr K.
Dita P.
Egor A.
Jakub S.
Tereza S.
Ondřej K.
Sabina V.
Angelica K.
Evelína Č.
Martin V.
Aneta V.
Lilien S.
David T.
Gleb A.
Míra H.
Jan G.
Mia G.
70 korálků
66 korálků
59 korálků
55 korálků
1.
místo
2.
místo
3.
místo
4.
místo
2. turnus
HAJAJOVÉ
APAČOVÉ
INDIÁNI Z KRAKONOŠ
SKALNÍ ORLI
Katka, Tonda
Honza
Jirka
Vlaďka
Magdaléna Š.
Kateřina J.
Antonín J.
Antonín P.
Prokop Z.
Radek R.
Matěj Š.
David H.
Marie K.
Alex K.
Julia N.
Anna Č.
Laura T.
David V.
Ondra K.
Patrik R.
Eliška Š.
Tomáš H.
Antonín S.
Karolína T.
Karolína K.
Markéta V.
Přemysl Z.
Štěpán Š.
Tomáš V. Ondřej M.
Eliška L. Vilém S. Jan J.
Jan K.
Bára J.
Julie H.
Anna Č.
Viktor J.
David S.
Lukáš H.
Eliška K.
Anežka K.
Rozálie H.
František S.
60 korálků
55 korálků
54 korálků
42 korálků
1.
místo
2.
místo
3.
místo
4.
místo
3. turnus
ČERVENÁ PÍRKA
OTROCI
PONČOVÉ
VLČÍ KMEN
Jirka
Mirek
Vendy
Julie, Honza
Vanessa H.
Mariana K.
Markéta T.
Tobiáš D.
Marek H.
Pepa G.
Sára M.
Míra M.
Míra N.
Jan N.
Nela N.
Filip N.
Alice N.
Anna U.
Anna G.
Maya P.
Matyas O.
Mirzoev M.
Jaroslav M.
Alexandr P.
Štěpánka Š.
Elizabeth B.
Michaela S.
Tobiáš P.
Lukáš R. Tomáš H. Josef N.
Josef D.
Adéla V.
Adam V. Marie P. Jan D.
Jan V.
Viki V.
Filip S.
Lucie T.
Jitka M.
Nikol B.
Tomáš R.
Eliška V.
Ludvík M.
Pavlína S.
Annamari B.
61 korálků
42 korálků
34 korálků
30 korálků
1.
místo
2.
místo
3.
místo
4.
místo
Výprava do planetária a oddílová noc 13.1.23
Po
devíti letech jsme s oddílem jeden prosincový víkend zavítali do
pražského planetária. Od té doby se toho přeci jen dost změnilo. Úvodní
program pod kopulí planetária byl pro děti zajímavý, interaktivní v
dikci moderátora. Dětem ukazoval některá souhvězdí, povídalo se o
Měsíci a dalších souvislostech. Promítání noční oblohy je opravdu na
špičkové úrovni a velice realistické.
Pohádka Polaris 2 byla pěkná a rovněž poučná. O tom, jak medvěd
Vladimír a tučňák James se s kolibříkem Lucií vydají rozluštit záhadu
polárních září. Ovšem vezmou to přes Měsíc, aby vyřešili další
tajemství.
Ještě před pořadem byla zajímavá „procházka“ po interaktivní výstavě ve
foye planetária. Zkusili jsme si Tellurium, tedy pohyby planet a Měsíce
vůči Slunci, podívali se do modelu kabiny kosmické lodi Vostok, na
modelu povrchu Měsíce si ukázali, proč je nejvýhodnější pozorovat Měsíc
kolem první a poslední čtvrti, jak by se změnily váhy na jiných
planetách a mnoho dalšího.
O stejném víkendu proběhla v klubovně tradiční oddílová noc. Tedy
večerní hry, zejména ty, které se dají hrát za tmy. Děti by nám asi
neodpustily, kdyby se za tmy nehrál laser, nebo curling se svítícími
tyčinkami. Závěr dne patřil kinu ve spacáku. Dopoledne se hrály hry
deskové a jiné. Také jsme koukali do mikroskopů a svítících lup na nové
exempláře z hmyzího světa.
