Při
příležitosti Světového dne mokřadů připravuje Česká společnost
ornitologická sérii vycházek a přednášek zaměřenou na poznávání vodních
druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah kolem 2.
února. Termíny.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově
nejohroženější ekosystémy. Poskytují životní prostor pro rostliny a
živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují
jako přírodní houba proti záplavám… Přikrmujete ptáky? Dělejte to správně
Musíme
mít na paměti, že přikrmováním na sebe bereme zodpovědnost a ptákům
můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit. Dále Přikrmování vodních ptáků.
Beru si s sebou nůž. Zachraňuju
s ním životy
Nově
vysazené stromy vidíme v parcích, sadech, v alejích kolem cest. Sází je
zahradníci i dobrovolníci. Výsadba je většinou v pořádku. Strom je
uchycen úvazy k jednomu až třem kůlům, aby ho nevyvrátil vítr. Kůly a
úvazy by měly být po třech až pěti letech odstraněny. V mnoha případech
k tomu nedojde... Dále
Zdroj Ekolist.cz
Adam Abla
provozuje malé pekařství v Casablance, kde žije společně s osmiletou
dcerkou Wardou. Jednoho dne u jejích dveří zaklepe Samia, která se
marně snaží sehnat práci a přístřeší. Osamělá žena v pokročilém stupni
těhotenství těžko nalézá v konzervativní marocké společnosti zastání. I
Abla napřed příkře odmítne, ale nakonec přeci jen neochotně nabídne
pomocnou ruku. Mezi ženami, které jsou zvyklé bolest maskovat hrdostí,
se začne rodit silné pouto. V poetických kulisách malého pekařství
rozehrává Maryam Touzani v mistrně zrežírovaném debutu Adam svou
neokázalou poklonu ženské síle, touze a vytrvalosti v podmínkách
nesvobody a represe. Více
...................................... HUDBA TIP
Pražský výběr 22.
dubna 2023
Prostějov Skupina
vystoupí v původním složení v čele s Michaelem Kocábem, Michalem
Pavlíčkem, Vilémem Čokem, Klaudiusem Kryšpínem, Jiřím Hrubešem a již
stálým hostem DJ Roxtarem. Zazní průřež skladeb z alb Straka v hrsti,
Výběr a Běr a také skladby v novějších úpravách.
Pražský výběr - česká rocková skupina založená v roce 1976 klávesistou
a zpěvákem Michaelem Kocábem. Ve druhé polovině 70. let se orientovala
na jazz rock, který byl v té době populární. Na začátku 80. let
přistoupila k celkové změně stylu, tehdy působila jako jedna z
nejvýznamnějších českých novovlných skupin.
.................................... Pokud chcete
podpořit naše aktivity, stáhněte si banner a vložte do svých stránek s
odkazem na www.zlutykvet.cz
....................................
Po
devíti letech jsme s oddílem jeden prosincový víkend zavítali do
pražského planetária. Od té doby se toho přeci jen dost změnilo. Úvodní
program pod kopulí planetária byl pro děti zajímavý, interaktivní v
dikci moderátora. Dětem ukazoval některá souhvězdí, povídalo se o
Měsíci a dalších souvislostech. Promítání noční oblohy je opravdu na
špičkové úrovni a velice realistické.
Pohádka Polaris 2 byla pěkná a rovněž poučná. O tom, jak medvěd
Vladimír a tučňák James se s kolibříkem Lucií vydají rozluštit záhadu
polárních září. Ovšem vezmou to přes Měsíc, aby vyřešili další
tajemství.
Ještě před pořadem byla zajímavá „procházka“ po interaktivní výstavě ve
foye planetária. Zkusili jsme si Tellurium, tedy pohyby planet a Měsíce
vůči Slunci, podívali se do modelu kabiny kosmické lodi Vostok, na
modelu povrchu Měsíce si ukázali, proč je nejvýhodnější pozorovat Měsíc
kolem první a poslední čtvrti, jak by se změnily váhy na jiných
planetách a mnoho dalšího.
O stejném víkendu proběhla v klubovně tradiční oddílová noc. Tedy
večerní hry, zejména ty, které se dají hrát za tmy. Děti by nám asi
neodpustily, kdyby se za tmy nehrál laser, nebo curling se svítícími
tyčinkami. Závěr dne patřil kinu ve spacáku. Dopoledne se hrály hry
deskové a jiné. Také jsme koukali do mikroskopů a svítících lup na nové
exempláře z hmyzího světa.
Kdo
by z mladší generace neznal E.T. mimozemšťana. Dnešní děti už ho znají
– jak jsme se přesvědčili – podstatně méně. Však pochází z roku 1982.
„Ítý“ nám byl námětem programu poslední víkendovky před zimou. Byla to
tedy tak trochu vesmírná výprava. Účast byla hojná. Družstva
Malozemšťanů, E.T.ťáků, Vetřelců a Planeta OE se ještě v pátek večer
pustila do „hledání meteoritů“ na louce. Jaké překvapení bylo, že v
meteoritech byly svítící dárky. Páteční kino ve spacáku nám trochu
zkomplikovala nekompatibilita nového notebooku s dataprojektorem.
Sobotní část dopoledne byla kreslící. Zadání bylo jasné; E.T.
mimozemšťan či jiné vesmírné bytosti. Následující poznávačka planet
byla zajímavá a poučná. Venku se mezitím udělalo pěkně (rozuměj,
přestalo pršet) a šlo se do přírody. Na lukách a v remízcích se hledal
mimozemšťan, chytali létající talíře nebo snášely meteority. A hrály se
jiné hry.
Pískovcový lom se stal útočištěm sobotního odpoledne. Tam proběhla
štafetová hra se souhvězdími. Děti si vyráběly z papíru raketoplán a
soutěžily, komu ta vlaštovka nejdále dolétne. V krásné scenérii
podzimního krasu se hrály další hry, například výcvik astronautů. Večer
se zkoušela napodobit scéna z filmu, kdy se děti snažily zamaskovat
E.T. mimozemšťana, aby mohl mezi lidi. Dětem se tato aktivita povedla
na výbornou.
Déšť se v den sobotní snášel naštěstí v době, kdy byl program v domě.
Přesto bylo dřevo mokré a pokusy o rozdělání ohně marné. Přišli jsme
tak o táborák (buřty putovali do trouby), ale i o pozorování
dalekohledem.
Poslední den výpravy už se vstávalo později a balení nějaký ten čas
zabralo. Přesto se dopoledne vyšlo na louku, aby se zahrálo pár her.
Hlavně Robotické rameno, poslední hru soutěžní, která se nestihla v
sobotu. Před odjezdem se už jako vždy, vyhlašují výsledky víkendového
klání, rozdávají diplomy a odměny.
Matouš M.
Blanka P.
Ondra M.
Marie H.
Anna H.
Sára T.
Petr K.
Bára J.
Iveta P.
Katka J.
Michal M.
Štěpán Š.
Rozálie K.
Karolína K.
Elisabeth T.
Tomáš H. Maxim Z. Albert Č.
David V. Bára Č.
Ella Z.
Jan G.
Mia G.
Anna Č.
Oliver P.
Ondra N.
Tomáš M.
Simona L.
27 bodů
26,5 bodů
21 bodů
20 bodů
1.
místo
2.
místo
3.
místo
4.
místo
Indiáni ve městě
23.12.22
Červnová
víkendová výprava měla indiánské téma – ovšem tak trochu jinak, než
klasičtí indiáni. Moderní táta z Paříže zjišťuje, že má jihoamerického
indiánského syna Mimi Siku a tak se životem prolínají dva světy, které
byli námětem našeho víkendu.
Místo, kam do Řevnic jezdíme, je rozlehlé a na hry jak dělané. První
soutěžní hra pro pět indiánských kmenů byla pěkně běhavá, podobě jako
další v páteční večer. Zajímavá byla hra Hroznýš. Koho hroznýš
chytil a sežral, připojováním kořisti rostl a rostl a byl tím více
nemotorný... Nejstarší děti, či spíš mládežníci se vydali na oddělenou
aktivitu to temných hlubin pralesa k Černé skále.
Po snídani a hygieně byla první hrou na rozhýbání, Počítací schovávaná.
Pravidelní účastníci se tak dočkali své oblíbené hry. Další část
dopoledne jsme udělali indiánská stanoviště, kdy se napodobovali
některé činnosti z pátečního příběhu. Chodilo se po „kamenech“,
střílelo z luku, házelo kládou do dálky, stavělo, běhalo s kastrolem
vody... Počasí tento víkend přálo a Slunce hřálo. To byla příležitost
osvěžit se cachtáním v řece Berounce a zahrát si volnější hry.
Po
obědě a osobním volnu se většina po indiánsku zmalovala. Takto ozdobeni
jsme prošli Řevnicemi, protože je to cesta do nejbližšího lesa. Ve
městě se opět oddělila skupina mládežníků, aby si užili chvíle bez
malých dětí. „Tichý indián v lese“ byla dobrá zkouška neslyšného
pochybu a naslouchání.
Ještě než se zapálil večerní táborák, pět kmenů předvedlo své nacvičené
indiánské tance. Někteří mají asi indiánskou krev, jak byli tance
věrohodné. Opékalo se a jedlo, ale také jsme se během táboráku
pokoušeli zachytit netopýry speciálním echolokačním zařízením. Nějaký
netopýr se sice ozval, ale jako na potvoru zrovna kolem nic moc
nelétalo. Děti se také dívaly do dalekohledu na měsíční krátery. A
samozřejmě nesměly chybět laserové hrátky, které se dají dělat jen za
tmy.
Poslední den probíhal program až do úplného konce výpravy. Kmeny opět
zápolily v indiánských dovednostech, jakými bylo například plížení,
střelba a hmatové hledání. Každý správný indián zná přírodu. Proto jsme
si i my udělali po celém areálu přírodní poznávací hru. Pak už
následoval oběd, vyhodnocení, diplomy a poklad. Poklad si kmeny musely
najít. Jeden kmen by ale bez nápovědy hledal poklad asi až dodnes.
Štěpánka Z.
Simona L.
Verča M.
Bětka Z.
David B.
Adam B.
Iveta P.
Nela M.
Ondra N.
Honza G.
Gábina N.
Sabina V.
Rozálie R.
Jindřiška Z.
Rozálie H.
Rozálie K.
Matouš M.
Tadeáš V.
Tomáš H. Ondra M. Viki R.
Anna R.
Adéla V.
Adam V.
Katka N.
Magda Š.
Michal M.
Štěpán Š.
Štěpánka Š.
Angelica K.
Markéta M.
Markéta V.
Eliška Š.
Matěj Š.
53 bodů
51,5 bodů
46,5 bodů
46 bodů
43 bodů
1.
místo
2.
místo
3.
místo
4.
místo
5.
místo
Víkend v Zemi Nezemi
2.12.22
V
teplých obdobích roku se naše víkendové výpravy pravidelně přesouvají
do Řevnic. Nádherné prostorné prostředí je na hry jak dělané. Tato zem
plná zeleně hostila výpravu s tématem Země Nezemě. Znalec by z názvu
poznal některý z příběhů Petera Pana. Do tohoto sídla se vejde více
dětí, soutěžních družstev už bylo tedy pět. V pátek večer jsme zahájili
první tematickou hru „Loď v mlze,“ ale chvíli po startu by se změnila
na „Loď v dešti,“ nebýt přerušení hry a přesunu pod střechu. První
pořádná letní průtrž ovšem přešla bez většího zájmu sledováním pohádky
o cestě do Země Nezemě.
Počítací schovávaná je oblíbená hra, kterou kvůli prostředí hrajeme jen
v Řevnicích. Nemá nic moc společného s klasickou schovávanou. Tuto
oblíbenou hru jsme dali po dohrání přerušené páteční „Lodi v mlze“ (hra
o komunikaci) v už slunečném sobotním dopoledni. Následovala série
dalších tematických her; schovávačka v pralese, lovení svítících kamenů
atd. Před obědem se družstva přesunula na louku na další aktivity hned
za areálem.
Odpoledne nastal přesun do brdského lesa. V lese mimo jiné proběhla
velká strategická hra, kterou si užili jak velcí, tak malí. Každé
družstvo mělo své území v kruhu, bránilo svůj poklad a zároveň se
snažilo další poklad získat. Každý v družstvu si zvolil svou funkci,
kterou bylo možné během hry měnit. Cestou z lesa jsme se zastavili v
Řevnicích na hřišti.
Večer děti čekala ještě řádka dalších aktivit. Dobrovolný tanec
domorodců se některým členům opravdu povedl. Děti si udělaly lodičky z
přírodních materiálů, většinou z kůry a plachty z listů. Všechny také
pěkně plavaly. Každý se už těšil na táborák a opékání buřtů. Stejně
jako den, i večeře byla vydatná a s hromadou zeleniny, po které se jen
zaprášilo. Dětem jsem zkoušel ukázat detektor netopýrů. Umí zachytit
netopýry v okolí. Jak známo, lidské ucho jejich ultrazvuk neslyší.
Detektor ale dokáže zvuky převést do slyšitelné podoby. Žel, netopýři
se nám asi kvůli chladnějšímu večeru zrovna vyhýbali. Nechyběla ukázka
toho, co dokáže fialový a hlavně zelený laser. Hvězdářský dalekohled
byl připraven, ale večerní převážně už zatažená obloha na pozorování
nepřála.
V neděli se dohrávali nějaké hry, které se nestihly předchozí den.
Třeba pouštění Ptáka neptáka (ve skutečnosti papírové vlaštovky
štafetovým způsobem). Vedoucí Michal přivezl Kin-Ball, přes metr v
průměru velký míč, tak bylo do oběda o zábavu postaráno. Závěr?
Vyhlášení víkendového klání, diplomy a hledání pokladů. Pro některá
družstva náročnější a s nápovědou, ale poklad nakonec našli všichni.
Elisabeth B.
Maruška B.
Honza G.
Šárka P.
Sára T.
Mia G.
Lukáš K.
Simona L.
Michal P.
Natálie K.
Ruprecht Š.
Rozálie K.
Matouš M.
Tomáš K. Ondra M. Lukáš Č. Julie P.
Julia N.
Iveta P.
Laura T.
Zuzka G.
Karolína T.
Elisabeth T.
Tadeáš V.
Michal M.
Oliver P.
Anna Č.
Žofie T.
Ella G.
37,5 bodů
37,5 bodů
37,5 bodů
37 bodů
29,5 bodů
1.
místo
1.
místo
1.
místo
2.
místo
3.
místo
Večer světel
9.11.22
Letošnímu
ročníku, na rozdíl od silně větrného loňského, přálo počasí. Snad proto
přišlo o poznání více lidí. Začátek trasy byl u kostela Stětí sv. Jana
Křtitele v dolní části Rudné. Děti si po cestě všímaly zavěšených
obrázků až do ulice Na Přídělu, kde byl cíl. U stolků pak bylo jejich
úkolem z nabízených předloh určit, které obrázky se po cestě
nevyskytovaly. Na trase bylo obrázků sedm, v cíli dva navíc.
Každý si mohl vzít svítící tyčinku a obrázek na vybarvování, ti starší
něco na luštění. Na závěr akce, která trvala přibližně hodinu, proběhl
tradiční ohňostroj. Podle rozdaných svítících tyčinek
a obrázků se
účast odhaduje na 550 osob.
