Vědci objevili v britských vodách nový druh mořského slimáka. V britských a irských vodách žije okolo 100 různých druhů mořských plžů. Ross Bullimore ze střediska pro životní prostředí a akvakulturu (CEFAS), který za objevem stojí, ale okamžitě poznal, že jde o nový nález.
Zdroj: iDnes hobby
Květnaté louky jsou totiž domovem mnoha drobných živočichů
a pastvou pro opylovače. Mezi opylovače patří i motýli. Takovým záchranným aktem může být to, že přestaneme sekat domácí a obecní trávníky na krátký pažit. Louky pak rozkvetou a nabídnou hmyzu úkryt
i pastvu. Více na rozhlasu
Pyskoun korunkatý je ryba ze západního Atlantiku. Může měřit skoro metr a vážit až 11 kilo. Jeho tělo bývá zbarvené oranžově, barvu ale dokáže rychle změnit. Pyskoun podle umí prostřednictvím buněk pokožky získat informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. Dále Zdroj Rozhlas.cz
Pátek 2. února.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Od roku 1900 celosvětově zmizelo 64 % mokřadů, v České republice až 80 %. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi, a to mnoha způsoby. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu.
Vycházky
Wildlife Photographer of the Year je každoroční mezinárodní soutěž ve fotografování divoké přírody, kterou pořádá Přírodovědné muzeum
v Londýně. Soutěž je označována za jednu z nejprestižnějších fotografických soutěží na světě. FOTOGRAFIE
Česká společnost ornitologická chce udělením titulu upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou pomoci porozumět, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací.
U rehka je totiž pozoruhodná změna jeho migračního chování. Ukazuje se, že stále více rehků domácích se snaží přezimovat i v Česku. Více
Soutěže Ocean Art Underwater Photography se v 11. ročníku účastnili fotografové z 96 zemí světa. Snímky na iDnes.
Originální stránka.
Otázka, kdy k nám připlují z teplých krajin vlaštovky, se může zdát podivná. Ptáci přece létají, neplavou. Jenže jak naznačuje aktuální výzkum italských ornitologů, opeřenci během svých sezonních tahů plavidla k zastávkám využívají. Někteří na chvilku, jiní přes noc. A další se vezou až do cíle. Dále. Zdroj iDnes.cz
Do Česka doputoval nový druh savce. Bělozubka tmavá se tak stala 90. savčím druhem u nás. Na Chebsku ji objevili vědci ze dvou ústavů Akademie věd na podzim loňského roku. Zkoumali myši domácí, do pasti se jim ale chytil dosud v Česku nevídaný drobný savec. Bělozubka tmavá pochází původně ze severní Afriky a do Evropy se dostala už před deseti tisíci lety. Více Zdroj Rozhlas.cz
O víkendu 7. – 8. 10. se uskuteční mezinárodní Festival ptactva. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě, aby se stali přímými svědky fascinující ptačí migrace. Během vycházek zaznamenávají data o celkovém počtu pozorovaných druhů a jedinců ptáků, nejčastěji pozorovaných druzích apod. Dále
Vědci zjistili, že ženský organismus může obsahovat mužské buňky. Ty se tam ale očividně dostaly od syna – v době, kdy byl v děloze. V průběhu těhotenství si totiž organismus matky
a plod navzájem vyměňují buňky. Více Zdroj rozhlas.cz
Česká společnost ornitologická zve všechny milovníky ptactva a přírody. Během akce ukazují vedoucí exkurzí, co kde létá a zpívá, povídají o určování ptáků, o jejich životě a ochraně. Na mnoha místech jsou exkurze doprovázeny
i u veřejnosti velmi oblíbenými ukázkami kroužkování ptáků, kdy mají účastníci možnost prohlédnout si opeřence zblízka a dozvědět se současně o kroužkování mnoho zajímavostí.
Jinde organizátoři zpestřují své akce přednáškami, výstavkami peří, různými hrami a soutěžemi pro děti, ukázkami a kontrolami ptačích budek, návštěvami záchranných stanic živočichů apod. Termíny
Soutěž a výstava Czech Nature Photo představuje nejlepší snímky přírody celého světa pořízené fotografy z České republiky a Slovenska. Prohlédněte si oceněné a další vybrané snímky na výstavě v Czech Photo Centre. K výstavě je připravený doprovodný program. Výstava (2) 11. 5. - 3. 9.
Musíme mít na paměti, že přikrmováním na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit. Dále
Přikrmování vodních ptáků.
Nově vysazené stromy vidíme v parcích, sadech, v alejích kolem cest. Sází je zahradníci i dobrovolníci. Výsadba je většinou v pořádku. Strom je uchycen úvazy k jednomu až třem kůlům, aby ho nevyvrátil vítr. Kůly a úvazy by měly být po třech až pěti letech odstraněny. V mnoha případech k tomu nedojde... Dále
Zdroj Ekolist.cz
Evropští čápi bílí kdysi odlétali na zimu na jih do africké oblasti Sahelu a Španělsko pro ně bylo jen krátkou občerstvovací zastávkou na jejich dlouhé cestě. Vzhledem k vyšším teplotám způsobeným změnami klimatu a dostatku potravy na skládkách pod širým nebem se ale většina dospělých čápů na tuto dlouhou a vyčerpávající cestu už nevydává. Dále
Zdroj Ekolist.cz
i záchodovou štětku. Aplikacím na určování hub
v mobilu se nedá věřit
Je potřeba sednout si a naučit se houby poznávat. Dřív to vždycky babička naučila dceru, dcera děti a tak dále. Bylo to třeba jen deset druhů, ale ty všichni členové rodiny znali pořádně. Přesně poznali rozdíly. Houby jsou proměnlivé, stačí, když na ně spadnou tři listy, a už mají jinou barvu... Dále
Zdroj rozhlas.cz
Fotografická soutěž ukazuje krásy a složitosti života viděného mikroskopem. Dále
Možná vám to přijde jako ta samá věc, ale seno a sláma mají úplně odlišné použití i způsob sklizně. Seno je posekaná zelená tráva z louky. Suší se na slunci a uchová si vlastnosti bylin v ní obsažených a celkem i barvu. Používá se jako krmení pro zvířata, když zrovna neroste čerstvá tráva. Sláma je tvořena stonky obilovin a luštěnin, které zbydou po sklizni zrna z polí. Nemusí se už sušit, protože při dozrávání obilí stvol schne a při sklizni je už tedy suchý. Sláma nikdy není zelená a nemá skoro žádné výživové hodnoty, proto se moc nehodí na krmení. Používá se hlavně jako podestýlka pro zvířata. Více
Zdroj junior.rozhlas.cz
Při příležitosti Světového dne mokřadů připravuje Česká společnost ornitologická sérii vycházek a přednášek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah kolem 2. února. Termíny
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám…
Pokud se některé rostliny ocitnou v život ohrožujícím stresu, vydávají vysoké zvuky, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné. Dotyčné zvuky se nesou na vzdálenost až 5 metrů, což je dostatečné na to, aby je organismy s citlivým sluchem byly schopné zachytit a případně i interpretovat.
Více Zdroj vtm.zive
v čínských mořích už vyhynuli
Dugongové patřili po staletí k těm největším vodním savcům, na které se při pobřeží Číny dalo se štěstím narazit. Od sedmdesátých let minulého století počty těchto podmořských spásačů setrvale klesaly, počínaje rokem 2008 tu už nebyl spatřen žádný. Letos byli oficiálně vyhlášeni druhem funkčně vyhynulým. Více Zdroj iDnes.cz
Přezdívá se mu „lesní doktor“ nebo „lékař stromů“, ale ukazuje se, že stejně zajímavé je i datlovo bubenické nadání. Podle nové studie se rytmickým bušením dorozumívá podobně jako jiní ptáci zpěvem. A něco má společného i s lidmi. Dále
Je to trend, kterého si všímají nejenom botanici a zahrádkáři, ale třeba i alergici: rostliny začínají na jaře kvést čím dál dřív. Problém to může být pro samotnou flóru, ale taky pro hmyz. Dochází k zajímavému jevu: ovocné stromy, které potřebují včelami oplodnit, jako by kvetly všechny naráz. Včely mají v určité fázi potravní luxus, ale potom trpí hladem. Tomu se říká asynchronizace s opylovači a je to nebezpečný dopad předčasného zahájení vegetace. Více Zdroj ČRo
O kytovcích byste si možná řekli, že jsou to jasné ryby, ale kdepak. Jsou to také savci. Když se chtějí nadechnout, musí vyplout nad hladinu. Jak ale mohou kojit mláďata pod vodou? Velrybí kojení je hodně krátké, trvá jen několik sekund. Mládě totiž nemůže pít a dýchat zároveň. I přes to ale denně vypije až 200 litrů mateřského mléka, které je husté a obsahuje kolem 50 procent tuku (lidské mléko má jen kolem 4 procent). Více. Zdroj ČRo
Výstava potrvá do 4. září. K výstavě je připravený bohatý doprovodný program s názvem Měsíc přírody. Nebudou chybět komentované prohlídky a autorské prezentace.
Více zde.
Tato úspěšná akce probíhá obvykle o prvním říjnovém víkendu, během něhož ornitologové organizují pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě. Více
Mezinárodní tým vědců objevil první mnohonožku na světě, která má více než tisíc končetin. Dosavadní rekord činil 750 nožek, ovšem druh Eumillipes persephone ze státu Západní Austrálie jich má rovnou 1306! Tělíčko pečlivě změřeného exempláře mělo průměr pouhých 0,95 milimetrů a délku 95,7 milimetrů. Více Zdroj VTM
Se zvonkem zeleným se můžeme setkat v zemědělské krajině i v zahradách a na krmítkách, a to plošně v celém Česku. Za posledních deset let jsme nicméně přišli o dvě třetiny české populace zvonků. Ohrožuje ho závažná ptačí choroba trichomonóza. Ta je pro savce včetně člověka sice neškodná, pro ptáky je ale smrtící. Kvůli ní je zvonek jedním z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí. Více. Zdroj ČSO
Některých ptáků je jako šafránu. Nejvíc se to týká zvonků, vrabců a racků chechtavých. Jejich úbytky mají na svědomí lidé, ale i jiní ptáci. Zatímco po příčině úbytku vrabců ornitologové stále pátrají, u zvonků mají už jasno. 99 procent úbytku vysvětluje rozšíření bičenky drůbeží, což je parazit, který přešel z velkochovů na volně žijící ptáky. Více Zdroj ČRo
Akce probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. Během vycházky ukazují vedoucí exkurzí, co kde létá a zpívá, povídají o určování ptáků, o jejich životě a ochraně. Na mnoha místech jsou exkurze doprovázeny
i u veřejnosti velmi oblíbenými ukázkami kroužkování ptáků, kdy mají účastníci možnost prohlédnout si opeřence zblízka a dozvědět se současně o kroužkování mnoho zajímavostí. Termíny
i týden bez vody
Díky svým hrbům, v nichž mají uložený tuk, vydrží tato zvířata při přechodu pouště či polopouště nejíst a nepít dokonce až týden v kuse. Dostane-li se pak po takto dlouhé době žíznění ke zdroji vody, dokáže najednou vypít až 100 litrů vody.
K životu v těchto nehostinných oblastech jsou přizpůsobeni nejen svými hrby, ale i rozložitými kopyty, která zajišťují, aby se velbloudi nepropadali do písku.
(Zdroj ČRo) Dále
Lesníci z celé republiky mají možnost nahlédnout „pod pokličku“ lesa, kde se po 30 let neudělala žádná holina. Chtějí se podívat na les, který bývá dáván za vzor: Klokočná. U malé stejnojmenné obce v okrese Praha-východ se totiž 30 let pěstuje les přírodě blízkým způsobem. Dále... (Zdroj Ekolist)
Sviňuchy, vorvani nebo delfíni využívají při lovu echolokaci stejně efektivně jako třeba opice nebo lidé využívají svůj zrak. Ozubení jsou podřádem kytovců, který k orientaci a lovu využívá echolokaci. Dlouho se ale nevědělo, jak rychle umí jejich mozek s informacemi získanými z těchto akustických signálů pracovat. Dále...
Zdroj Ekolist
i v zimě
Víte, že motýli se líhnou
i v mrazech? Ne každý motýl se z kukly líhne na jaře. Někteří vyletí i v době, kdy se už objevuje první mráz. To je třeba případ krásného pabourovce jestřábníkového, se kterým se můžete setkat na Moravě. Většina můr, které se líhnou s příchodem chladného počasí, přezimuje. To znamená, že se někam schová před mrazem, a když je tepleji (takzvaná obleva) vylézají ven a hledají si něco k snědku. Velmi jim chutnají třeba šípky, které jsou dostupné celou zimu. Více
Zdroj ČRo Junior
Nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů je tlející dřevo, které je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody. Na třech zásahových plochách na Prášilsku, Modravsku a u Nové Pece nechali správci Národního parku Šumava vždy i nějaké dříví k zetlení. Ponechání dřevní hmoty je v zásahové části našich lesů často opomíjeno. Již dnes jsou na některých místech vidět zárodky téměř vymřelých druhů.
(Zdroj ČRo) Dále
Většinou první říjnový víkend probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě. Festival ptactva je totiž součástí úspěšné mezinárodní kampaně EuroBirdwatch.
Přehled akcí
Chcete zpestřit dětem konec prázdnin? Navštivte Mezinárodní noc pro netopýry! Tyto akce se konají každoročně v období od srpna do září po celé České republice. Budete mít možnost seznámit se s pozoruhodným životem netopýrů, sledovat je pomocí speciální techniky nebo si je zblízka prohlédnout.
Přehled akcí
Ptáčata vypadají bezbranně, roztomile a hlavně opuštěně. Neumí ještě pořádně létat a přímo vybízí k záchraně. Pokud ale není mládě v nebezpečí, či není zraněné, vaši pomoc pravděpodobně nepotřebuje. Zdravé ptačí mládě je vždy lepší nechat na místě a rychle vyklidit pole. Jeho rodiče se vás třeba bojí a proto nejsou v okolí vidět. Mládě ale krmí a starají se o ně. Problém může nastat, pokud je ptáče zraněné. V tom případě doporučujeme kontaktovat záchrannou stanici, kde vám poradí, jak se zachovat. Dále
Google Earth nově láká na časosběrné záznamy mnoha zajímavých míst. Každý si tak zdarma může prohlédnout změny, které se na naší planetě udály od roku 1984. Na vlastní oči můžete vidět vznikající města v oblasti Blízkého východu, meandrující řeky v Bolívii, ale také mizející ledovce na Aljašce či deštné pralesy v Brazílii. (Zdroj ekolist.cz) Dále
Dospělosti se bez pomoci dožije jedna z tisíce. Klid, který s sebou přinesla pandemie covidu-19, pomohl mořským želvám. „To, že na plážích nejsou diskotéky turistů a světla, želvám dodává klid na kladení vajec. Přichází ve větších počtech, jsou více v pohodě,“ vyzdvihuje zakladatelka projektu Chráníme mořské želvy Hana Svobodová. Ve Studiu Leonardo ale varuje, že ani to populaci mořských želv nemusí zachránit. Více
(Zdroj ČRo.cz)
Původní divoká morčata žijí na travnatých pláních Jižní Ameriky. Jeho hlavní potravou je tedy tráva - vláknina. Tomu by tedy měl odpovídat jídelníček i vašich morčat. Měl by obsahovat především seno, čerstvou trávu a zeleninu. Narozdíl od králíka potřebuje ve stravě vitamín c, který si samo nedokáže v těle vyrobit. Dále (Zdroj priroda.cz)
O prvním květnovém víkendu se už tradičně scházíme na vycházkách k Vítání ptačího zpěvu. Bohužel, letos jsme akci museli zrušit kvůli vládnímu nařízení. Pokud můžete a chcete, vydejte se na vycházku za ptačím zpěvem individuálně. Abyste měli poznávání hlasů o něco jednodušší, připravili jsme pro vás přehled některých našich nejběžnějších druhů ptáků, které můžete v těchto dnech slyšet. U každého z nich si můžete pustit jejich hlas. Dále
Bolševník přivezli zhruba před 150 lety na okrasu do parku lázní Kynžvart. Sršeň asijská se dostala do Evropy se zásilkou bonsají. Mývala severního vysadili Němci za druhé světové války v Bavorsku pro oživení lovů a raka mramorovaného vypouštějí do českých toků majitelé akvárií.
Asijská sršeň, která se do České republiky teprve blíží, decimuje včelstva. A roztomilý mramorovaný ráček se rozmnožuje ve stylu filmu Sexmise, zamořuje české rybníky a na naše chráněné raky přenáší smrtelnou plísňovou chorobu.
Proč si s nimi neporadí mocná příroda sama? „Bylo by to tak, ale musíme použít ten podmiňovací způsob. My to bereme tak, že naše příroda je mocná, jenže my už jsme ji odmocnili. Pokud by například v našich lesích bylo dost velkých šelem, mýval by byl daleko menším problémem,“ vysvětluje specialista Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Görner.
Dále (Zdroj ČRo.cz)
Na kmeni má jedovaté bodáky a rostou na něm granáty! Tedy, ne granáty, které si představíte, ale přírodní granáty, které ale nejsou o nic bezpečnější. Jedná se o strom Hura crepitans, s českým názvem hura chřestivá, nebo také dynamitový strom. Nalézá se ve Střední a Jižní Americe a v Karibiku.
Dále (Zdroj priroda.cz)
Pokud se někdo zeptá jak dělá liška, tak většinou jen pokrčíme rameny. I když je liška oblíbenou pohádkovou postavou, tak zvukový projev lišky mezi laickou veřejností skoro nikdo nezná. Dále
(Zdroj priroda.cz)
„Asi před deseti lety jsem se na konferenci pohádal s kolegy lesníky, když jsem jim říkal, že by měli mnohem víc pěstovat listnaté dřeviny. Rozčílili se, že potřebují prodávat a komu prý prodají buk? Dnes jim lesy plošně usychají,“ připomíná Daniel Pitek. Něco podobného prý čeká i zemědělskou půdu. Dále
(Zdroj ČRo).
Česká krajina dnes provozuje dvě rezervace a na dalších sedmi spolupracuje s dalšími ochranáři. Velcí kopytníci mají totiž na přírodu zvláštní vliv. Představují takzvaný disturbanční prvek, který narušuje vegetaci a půdní povrch. Díky tomu se mohou v rezervacích uchytit i druhy, které by jinak v souboji se silnějšími druhy neměly šanci. Zároveň si díky kopytníkům rezervace zachovávají svůj otevřený ráz, který odpovídá původní středoevropské stepi. Dále (Zdroj ČRo).
Jeden psí rok = sedm lidských. Omyl! Podle vědců zažitá rovnice neplatí a výpočet lidského věku vašeho kamaráda může být podstatně složitější. Ve srovnání s člověkem totiž psi na začátku svého života stárnou rychleji a přibývajícím věkem pomaleji. Dále
(Zdroj idnes/hobby)
Analýza více než šesti stovek dětí ve věku 10 až 15 let ukázala, že 3% nárůst zeleně v místě bydliště zvýšil jejich výsledek v IQ testu průměrně o 2,6 bodu. Efekt byl patrný jak v bohatších, tak chudších oblastech, informuje britský deník The Guardian. Za nárůstem IQ stojí podle vědců pravděpodobně nižší hladiny stresu, více možností k hraní si venku, více sociálního kontaktu nebo tišší prostředí. Více (Zdroj ČRo).
Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem. Vědci ho měli od 70. let na seznamu "pravděpodobně vyhynulých" živočichů - nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Dále (Zdroj ekolist.cz)
Demokracii aplikují například včely, které společně rozhodují o tom, kde bude společenství žít. Když včelí průzkumníci objeví místo, které jim připadá vhodné pro usazení, vrátí se ke skupině a svůj nález oznámí pomocí specifického tance. Pokud je tento tanec dostatečně energický, vyhledají a zhodnotí ho i další průzkumníci. Když místo obstojí, stane se pro včelí společenství novým domovem. Více (Zdroj ČRo)
Vědci sledovali pomocí satelitní visačky kukačku, které dali jméno Onon. Přeletěla z jižní Afriky na hnízdiště v Mongolsku a urazila tak více než 12 000 km. Pták překonal oceány i silný vítr a jeho cesta vedla přes 16 zemí. Podle expertů jde o enormně dlouhou cestu. Onon letěla bez zastavení tisíce kilometrů nad Indickým oceánem, průměrná rychlost letu byla 60 km/h. Dále (Zdroj ČRo)
Když zapadne slunce a ukládáte se ke spánku, většina denních opylovačů, včel, čmeláků a motýlů, už také odpočívá. Směnu v neslunečné části dne pak zabírají tzv. noční motýli. A snad proto uniká naší pozornosti jejich přítomnost, rozmanitost i význam práce, kterou pro nás dělají. I noční motýli se totiž podílí na opylování. Dále
(Zdroj ekolist.cz)
Když ptáci zpívají, jejich mozky při tom vytváří opioidy. Opioid, jenž se při zpěvu v jejich mozcích vytváří, je fentanyl. Ten je mnohem silnější než morfin. A právě on s největší pravděpodobností stojí za tím, že ptáci tak rádi zpívají jen tak. Přesněji řečeno ne jen tak, ale jednoduše proto, že je to těší. Více (Zdroj ČRo).
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Termíny
Optické klamy sice umí náš mozek pěkně zmást, ale zároveň mohou pomoct odhalit další jeho tajemství. Lidé zřejmě opravdu mohou do budoucnosti letmo "nahlédnout" – a to opravdu jen na malý okamžik – desetinu sekundy předtím, než se událost odehraje. Tento mechanismus nám může pomoci pochopit, na jakém principu fungují optické klamy. Dále (Zdroj national-geographic.cz)
Pro člověka pohybujícího se v zemědělství nikdy křeček nebyl velkou neznámou, naopak jde o jeden z příkladů synantropie – tedy soužití divokého zvířete s člověkem v blízkosti jeho obydlí. Dále
(Zdroj priroda.cz)
Do záchranné stanice Archa chovatelé pečují o čtyři malé zajíce. Mají s nimi spoustu práce a není vůbec jisté, jestli mláďata přežijí. Ta přitom mohla vyrůstat se svými matkami v přírodě. Lidé, kteří je našli a do záchranné stanice přinesli, si mysleli, že je zachraňují. Ve skutečnosti jim uškodili. S přicházejícím jarem se můžeme ve volné přírodě setkat s „opuštěnými“ mláďaty. Ne vždy jsou ale skutečně opuštěná. Dále (Zdroj primanapady.cz).
Dosud největší celosvětové sčítání hmyzu ukázalo, že se jeho počty za 30 let snížily téměř o čtvrtinu. V Evropě dokonce ubývá rychleji než jinde. Stojí za tím rozrůstání měst do krajiny, pesticidy i světelné znečištění. Jedna věc, kterou by si lidé měli vždy pamatovat, je to, že výroba potravin je závislá na hmyzu. Dále (Zdroj ČRo)
Světelné znečištění je velmi významným, byť přehlíženým faktorem, který stojí za výrazným poklesem hmyzích populací. Pokud chceme chránit hmyz, musíme občas zhasnout. Nebo budeme za plného osvětlení dál sledovat hmyzí apokalypsu. Lampy a lucerny se mohou jevit neškodné, ale jejich světlo láká hmyz do záhuby. Nalétávání na světelný zdroj ho vyčerpává, vystavuje ho predátorům, narušuje jeho vlastní formy komunikace, komplikuje jeho pohyb krajinou i rozmnožování. A nejde jen o můry nebo světlušky. Dále (Zdroj Ekolist.cz).
Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit svoje hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět v jižních Čechách na Šumavě. Puštík bělavý je druhou největší sovou po výrovi velkém. Sovy nejsou nočními ptáky, jak si lidé obvykle myslí. Jsou soumrační, aktivní hlavně večer za soumraku a ráno před rozedněním. Více (Zdroj ČRo).
Vědci objevili jedinečný organismus, který nepotřebuje dýchat. Tento malý parazit žije ve tkáni lososa a k produkci energie nepotřebuje kyslík. Henneguya salminicola je mikroskopický parazit z kmene žahavců, druh příbuzný medúze a korálu. Žije uvnitř lososa a vstřebává přímo jeho hotové živiny místo toho, aby přijímal kyslík. Dále (Zdroj ČRo).
Jiřička je všeobecně považována za všudypřítomný druh, ale ani ornitologové nemůžou s jistotou říct, že jiřičku dokonale znají. Přestože žije v blízkosti lidí, pojí se s ní některá tajemství a záhady, které se nedaří objasnit. Nejasné zůstává například to, kde přesně jiřičky zimují. Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary. Dále (Zdroj birdlife.cz).
Pro výrobce různých fukarů a vysavačů listí či rádobyvšeználky je "problémové" všechno listí. Klidně vám budou tvrdit, že pro prevenci a zdravou zahradu musíte veškeré listí shrabat a nejlépe spálit. Články bližší přírodním zahradám a rozumnému přístupu velí listí ponechat, kde může být, a zbytek zkompostovat. Ale... Dále (Zdroj vysnenazahrada).
Staré pečivo neobsahuje vitamíny a minerální látky, které ptáci potřebují. Obsahuje především sacharidy, takže labuť nebo kachna má pocit, že je najedená a přitom strádá. Běžné pečivo obsahuje krystalky soli nebo je kořeněné, což pro ptáky není přirozené a může jim způsobit zažívací problémy. Krmte je pro ně přirozenější potravou jako je hrách, kukuřice nebo krájený hlávkový salát. Více (Zdroj lidovky.cz).
Impozantní a ohrožení orli mořští patří mezi dravce, kteří žijí na území jižních Čech. Kdysi z regionu na dlouhých sto let zmizeli. Orel mořský má v říši ptáků největší rozpětí křídel, a to kolem dvou metrů. Mořským orlům na našem území pomohl záchranný program v roce 1988. V současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských, minimálně sto hnízdních párů. Živí se především rybami. Ale jedná se hlavně o mrchožrouty, kteří sbírají leklé ryby, a tvoří tak jakousi zdravotní policii. Dále (Zdroj ČRo).
Z celkových 27 druhů netopýrů žijících v České republice se tak v Českém Švýcarsku podařilo potvrdit 24 druhů. Těmi novými druhy pro nás jsou netopýr obrovský, to je vůbec největší netopýr, který žije v Česku – dokáže mít rozpětí skoro až půl metru. Dalším druhem je netopýr jižní, který byl zaznamenán spíše v obydlených částech nedaleko Děčína. (Zdroj ČRo).
Veverky v zájmu vlastního bezpečí uzavírají pakt s ptáky. Spoléhají na jejich zpěv, který ohlašuje, že není nebezpečné pohybovat se ve volném prostoru, vyplývá to ze studie uveřejněné v časopise Plos One. Veverky svou schopností naslouchat a strategicky využívat ptačí zpěv k přežití nekončí. Jsou také schopné ptáky napodobovat, aby zmátly nepřítele. Často pak díky svému nadání fungují jako zpravodajové, téměř dokonalým napodobením ptačího křiku varují další veverky. Více (Zdroj ČRo).
Západ Čech je jedním z míst, kde můžete vidět medvídka mývala. Tento nepůvodní druh ze severní Ameriky u nás sice nemá co pohledávat, přesto jsou jich u nás podle odhadů tisíce. Dneska už se ví, že to je problém. Ne v tom, že by se porval s našimi původními druhy, ale tato zvířata mají své parazitální a nákazové problémy, které nejsou schopná naše zvířata zvládnout. Proto tyto nepůvodní druhy zlikvidují naše původní druhy tím, že mezi ně rozšíří nákazu. Více (Zdroj ČRo).
Zdravý český les má různorodou věkovou strukturu stromů a neroste v něm jenom jeden druh dřeviny - tím se liší od monokultury. Ve zdravém lese také probíhají přirozené vývojové cykly a nevyhýbají se mu ani klimatické změny. Rozlišme konkrétní případy a připomeňme úskalí špatného lesnického hospodaření v lesích. Dále (Zdroj Příroda.cz).
Samička lenochoda dvouprstého Paula žije v zoo v Halle v Sasku-Anhaltsku společně s dalšími dvěma lenochody a tlupou opiček z čeledi mirikinovitých. Narozeniny má Paula oficiálně sice už 14. června, ale velké oslavy se letos dočkala i 20. října, na který připadá Světový den lenochodů. Byla totiž zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší lenochod světa. Dále (Zdroj ČRo).
Prastaré velikány zvané latinsky Sequoiadendron giganteum a česky odborně sekvojovec obrovský najdete v jejich přirozeném prostředí jenom na západních svazích pohoří Sierra Nevada. To je jejich přirozené prostředí. Jinde na planetě je lidé pěstovali a pěstují uměle. Nejsou nejvyššími stromy na světě. Tenhle primát patří jejich blízkým příbuzným, kterým se latinsky říká se sequoia sempervirens, česky sekvoje vždyzelená, a které rostou blíž pobřeží Pacifiku. Dosahují výšky obvykle okolo 90 metrů a ten nejvyšší, kterému se říká Hyperion, dokonce přes 115 metrů. Více (Zdroj Příroda.cz)
Díky všudypřítomným kulisám mrtvého lesa nastojato se malý brouček, který se živí lýkem smrků, stal předmětem všeobecného zájmu lidí, a tím i věcí politickou. Za viníky katastrofy bývá nejčastěji označováno sucho, nezřídka i přemnožená zvěř. Jenže, je to opravdu tak jednoduché? Dále (Zdroj ČRo).
Oznámily to Vojenské lesy a statky ČR, které lokalitu spravují. Výskyt šelmy, se pokusí správci ověřit sběrem biologického materiálu, byl zaznamenán na území vojenského újezdu Hradiště. „Podle obrázků se jedná velmi jednoznačně o kočku divokou, nyní se ještě pokusíme zajistit srst, abychom výskyt definitivně potvrdili,“ uvedl ředitel VLS Petr Král. Kočka divoká patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Více (Zdroj ČRo).
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
Termíny
Z české krajiny mizí motýli, brouci, čmeláci. Květinám chybějí opylovači, ptákům potrava. Hmyz je navíc zapojen do potravního řetězce zvířat. Například pro ptáky představuje základní potravu. Pomoci situaci mohou sami lidé na svých zahradách. Úhledné sterilní anglické trávníky jsou sice moderní, ale hmyzu neprospívají. Každý si můžeme upravit zahradu tak, aby byla přirozenější. Aby to nebyly jen stříhané anglické trávníky s exotickými dřevinami a bylinami, které prostě nejsou pro hmyz zajímavé. Hmyzu můžeme jednoduše pomoci také tak, že nebudeme sekat všechno najednou, ale postaráme se, aby v zahradách, na loukách, v příkopu u silnice vždy něco kvetlo. Více (Zdroj iDnes)
Na zahradě je příjemně, ovoce dozrává a čerstvě utržené je plné chuti, jaké nikdy zakoupené v supermarketu nedosáhne. Ze sklizené zeleniny připravujeme lehká letní jídla, zejména pak osvěžující saláty. Také nastává období zavařování, kompotování a nakládání. (Zdroj ČRo). Dále
Pohled na oblohu mi vždy připomene, jak nádherná tato planeta je a kolik tajemství stále skrývá. Tolik hvězd na nebi, a to vidíme jen malinkatý zlomek nekonečného vesmíru. Až na Zélandu jsem však poprvé spatřila opravdu tmavou oblohu posetou tisíci jasnými hvězdami, která se rozpínala od obzoru k obzoru a zdála se mnohem blíže zemi. Dále (Zdroj Příroda.cz)
16. července
V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11. (Zdroj Astro.cz). Více
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Termíny
Mládě
se v zoo narodilo s hmotností necelého kilogramu a půl. Ze zkušeností z
jiných zahrad víme, že je tato váha hraniční. Malý hrabáč je velmi
citlivý na teplo a vlhkost, proto je jeho lůžko v zázemí pavilonu
Africká savana vyhříváno infra lampou na 33 stupňů Celsia,vzdušná
vlhkost je 70 procent. Aby matku ani mládě nic nerušilo, je teď pavilon
pro veřejnost uzavřený. Hrabáč
kapský je noční živočich obývající subsaharskou Afriku. Ve volné
přírodě se živí především termity a mravenci, k čemuž má výborně
uzpůsobené tělo. Více (Zdroj ČRo)
Měření se uskutečnilo v magistrátním projektu Čistou stopou Prahou, který má za cíl upozorňovat na rizika spojená s emisemi z dopravy. Mnoho lidí se mylně domnívá, že jsou v autě chráněni před škodlivými látkami více, než kdyby se po městě pohybovali bez auta. Zásadní je vzdálenost od zdroje znečištění – při pohybu přímo na silnici, byť uzavřen v autě, je člověk vystaven mnohem větší zátěži, než když jde o pár ulic vedle dopravní tepny. Každých pár desítek metrů v tom hraje velkou roli. Při pohybu městem je tak podle něj dobré vybírat trasu vzdálenější od rušných ulic. Více (Zdroj iHned.cz)
Jedinečná výstava nejlepších fotografií od českých a slovenských fotografů přírody. Kromě snímků české přírody budete moct opět zhlédnout i zvířata a krajinu exotických zemí. Všechny snímky zachycují jedinečným stylem přírodu kolem nás a my jsme rádi, že se s vámi můžeme o tento pohled podělit. Více
Jediné
dva páry orlů královských, které v roce 2018 v ČR úspěšně vyvedly
mláďata, jsou blízkými sousedy. Hnízda si postavili jen necelého 1,5
kilometru od sebe. Dva sourozence z jednoho hnízda pak ornitologové v
červenci označili satelitními vysílačkami. Vysílačky váží jen cca 20
gramů. Umí sledovat nejen pohyb orlů v prostoru, ale také jejich
aktivitu, tedy známku toho, že jsou v pořádku. Batůžky jsou vybavené i
drobným solárním panelem, který umožní fungování vysílačky několik let.
Teritoria obývaná veverkami mění své majitele. Staří, u kterých se sešlost věkem projeví obvykle tím, že si je odnese predátor, jsou nahrazeni mladými, kteří s chutí dostupný prostor znovu obsadí. Zoologové z Univerzity v kanadském Guelph si ale před časem povšimli něčeho trochu jiného. Tihle noví veverčí nájemníci opuštěných teritorií totiž někdy dosahují nezvyklého reprodukčního úspěchu, aniž by k tomu museli vynakládat odpovídající množství energie. Více (Zdroj Ekolist.cz)
Malá šelma, kterou návštěvníci zoo milují, rybáři ji naopak ve svých rybnících vidí velmi neradi. Zvíře je až neuvěřitelně mrštné a hravé. Třeba si dokáží udělat skluzavku na sněhu, kloužou se po ledě, dokáží si hrát s nejrůznějšími předměty, jsou nesmírně zvědavé, hrají si na schovávanou. Více (Zdroj ČRo)
Oceány
pokrývají cca 71 % povrchu Země. Odhaduje, se že v jejich hlubinách
žije možná až 100 milionů druhů organismů. Každým rokem vědci popíšou
zhruba 2000 nových druhů, z nichž mnohé vypadají tak, jako by pocházely
z jiné planety. Ostatně, prohlédněte si následující galerii a
přesvědčte se sami. Galerie (Zdroj VTM)
Obliba palmového tuku
v potravinářství a chemickém průmyslu si vybírá vysokou daň. Kácí se obrovská území deštných pralesů, se kterými mizí nejen „plíce Země“, ale i další fauna a flóra. Obrovské plantáže mají až několik tisíc hektarů, což je pro představu rozloha okresu v ČR. Plantáže se pak stříkají herbicidy, hnojí se močovinou, takže jsou zdrojem chemického znečištění, a k tomu se mění schopnost zadržovat vodu celé krajiny širokého okolí. Ani to není vše, protože pak zanikají indonéské korálové útesy a celá země je týraná i donedávna nepoznanými povodněmi.
Rozhovor (Zdroj ČRo)
v potravinářství a chemickém průmyslu si vybírá vysokou daň. Kácí se obrovská území deštných pralesů, se kterými mizí nejen „plíce Země“, ale i další fauna a flóra. Obrovské plantáže mají až několik tisíc hektarů, což je pro představu rozloha okresu v ČR. Plantáže se pak stříkají herbicidy, hnojí se močovinou, takže jsou zdrojem chemického znečištění, a k tomu se mění schopnost zadržovat vodu celé krajiny širokého okolí. Ani to není vše, protože pak zanikají indonéské korálové útesy a celá země je týraná i donedávna nepoznanými povodněmi.
Rozhovor (Zdroj ČRo)
Podle snímků z fotopastí má čtyři až pět mláďat. Nelze úplně vyloučit, že se v oblasti pohybuje ještě jedna skupina vlků nebo takzvaný vlk samotář. Vědci vlky zaregistrovali také u Novohradských hor na Českobudějovicku. Populace těchto šelem ve střední Evropě narůstá.Vlčí rodina potřebuje pro svůj život rozlehlé území, takže není předpoklad, že by se u nás stal vyloženě početným zvířetem.
Více (Zdroj aktualne.cz)
Často se mluví o katastrofě, kterou v našich lesích způsobil kůrovec, ovšem o problémech lužních lesů, tedy podmáčených lesů v nížinách, se příliš neví. V posledních letech dochází k masivnímu hynutí jasanu ztepilého a jasanu úzkolistého, které v lužních lesích patří mezi hlavní dřeviny. Lesníci tak řeší, čím jasanové porosty v lužních lesích nahradit. Tím by mohl být topol šedý. Topol šedý plní nejen reprodukční funkci, ale i meliorační. Více (Zdroj ČRo)
V sobotu 2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
Kalendář akcí
Muchomůrka panterová, jinak také muchomůrka tygrovaná nebo tygrovitá se snadno zamění za muchomůrku šedivku nebo muchomůrku růžovku. „Můžete si myslet, že zmíněné jedlé houby dobře znáte a s muchomůrkou panterovou je nezaměníte, vaše pozornost poleví a pak stačí jeden do vašeho košíku zatoulaný klobouček a vy se otrávíte,“ upozorňuje Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň. Přesně to se stalo jednomu ze čtyř otrávených na Olomoucku, šedivky a růžovky prý pravidelně sbíral 30 let a muchomůrku panterovou si s nimi nikdy nespletl. Až teď. Čtěte dále
(Zdroj ČRo)
CHKO Křivoklátsko tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů; na území se dá nalézt více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdí. Jedná se o pahorkatinu s výraznými hřbety, rozkládá se podél středního toku Berounky a 64 procent území tvoří lesy. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 metrů), nejnižším bodem je Berounka v Hýskově (217 metrů). Více
(Zdroj ekolist.cz)
Plast je skvělý materiál – lehký, odolný, levný a dlouho vydrží. A právě proto se stal jednou z největších hrozeb, které řeší ochránci životního prostředí po celém světě. Proti zamořování planety plasty bojuje i kampaň hnutí Greenpeace nazvaná Plast je past. Jejím cílem není kritizovat používání plastů obecně, ale upozornit na nadužívání zbytečných jednorázových plastových výrobků. Už nenajdete ve světových oceánech místo, které by nebylo zamořené plasty nebo mikroplasty. Dále (Zdroj ČRo)
Vypadají naprosto neškodně a nenápadně, používáme je bez zbytečných výčitek svědomí. Přesto je však jejich dopad na životní prostředí značný. Proto BBC nedávno uveřejnila seznam pěti běžně užívaných produktů, které umí zacloumat se zdravím ekosystémů, aniž bychom to tušili. O které se jedná?
Všechno to vlastně začalo loni, když do médií prorazila zpráva o podivně znějícím zákazu opalovacích krémů na tichomořském Palau. Ostrované podložili zákaz solidní argumentací: opalovací krémy, spreje a mléka obsahují více než desítku chemických látek, které sice chrání před UV zářením, ale současně také nahlodávají a hubí korálové útesy a jsou pro mořské živočichy toxické.
Dále (Zdroj ekolist.cz)
Kůrovcovou kalamitou poničený les se dokáže bez zásahu člověka sám obnovit. Ukazuje to průzkum šumavského národního parku, který začal před 10 lety. Na tamních bezzásahových plochách nyní roste v průměru přirozeně obnovených 6352 mladých stromků. Jde o místa, kde člověk obnovu lesa nijak neovlivňuje. Pracovníci šumavského národního parku sledují 1111 lokalit, každá má půdorys kruhu o velikosti 500 metrů čtverečních. "Výsledky projektu jsou z našeho hlediska úžasné. Zjistili jsme, že les i po tom, co jej většinou proselektuje kůrovec a zabije stromy, je schopen se sám obnovit. A navíc se potvrdilo, že kůrovec nezabije úplně všechno a v průměru zůstane na hektaru až osm stromů o průměru kmenu 30 centimetrů," uvedl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. Více (Zdroj Ekolist.cz)
a Dyje nový druh brouka
Úplně nový druh brouka z čeledi kožojedovitých objevili vědci z Biologického centra AV ČR, České zemědělské univerzity v Praze a Ostravské univerzity. Našli ho na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje, kterým se říká Moravská Amazonie.
Hnědo-černý brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský (Paranovelsis moravicus). Více
(Zdroj hobby.idnes.cz)
Jde o drobné zvíře, které neváží víc než 1,6 kg. Délka těla se pohybuje mezi 30 až 38 centimetry. Je to samotářský, striktně noční živočich, dny tráví v hnízdě z trávy a kůry. Má tzv. chápavý ocas. Na rozdíl od klokanů, kteří používají svůj ocas k udržení rovnováhy, může klokánek pomocí ocasu sbírat ze země různé předměty, což mu pomáhá například při stavbě hnízda. Klokánek králíkovitý býval kdysi hojný na suchých rovinách a pahorcích v celé Jižní Austrálii. Dnes se vyskytuje pouze v několika lesnatých oblastech na jihozápadě kontinentu.
Více (Zdroj ČRo)
Ne všichni evropští čápi doletí na zimu až do Afriky. Nejnovější výzkumy čápů, které využívají speciální sledovací zařízení napojená na GPS, přinášejí nečekané výsledky. Podobě jako u lidí jsou i mezi čápy zdatnější a sportovně méně nadaní jedinci. Kde zimují ti méně zdatní? Dále (Zdroj ČRo)
V metropoli se nachází 143 studánek a pramenů. Podle rozborů však ani jeden pramen a studánka nesplňují hygienické normy pro pitnou vodu. Metropole investuje peníze do obnovy studánek v rámci strategie, která má pomoci mírnit dopady změny klimatu na život ve městě. Vypařováním vody a zeleně je totiž možné ochlazovat město. To se přehřívá kvůli dopravě a plochám z betonu a asfaltu, jenž do sebe kumulují teplo. Více
(Zdroj vodarenstvi.cz)
Registr pramenů a studánek
Houbaření, turistika i táboření u nás mají dlouhou tradici, pro pohyb a pobyt v přírodě současně platí řada právních pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuta od pěti do 100 tisíc korun. Víte, kam nesmíte vstupovat, co můžete a naopak nesmíte v lese sbírat, kde lze tábořit a kde maximálně přespat? Dále
(Zdroj Aktualne.cz)
V roce 1962 vyšla pohádková kniha Zahrada, již napsal a ilustroval výtvarník Jiří Trnka. Magický příběh o pěti klucích, kteří se starou brankou dostanou do krásné zahrady, se stal inspirací i pro interaktivní výstavu Trnkova Zahrada 2. Tu je až do začátku září možné vidět v zámeckém areálu Ctěnice v pražské Vinoři. Dále (Zdroj Aktualne.cz)
Projekt Zahrada2
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě. Festival ptactva je totiž součástí úspěšné kampaně EuroBirdwatch, která letos slaví 25. výročí! Místa a termíny
Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Měří až sedmdesát centimetrů a může vážit až deset kilogramů. Je si zřejmě dobře vědomý své velikosti, a tak ho jen tak něco nerozhází. Dále (Zdroj ČRo)
Neopodstatněný strach z parazitů, který šíří různé alternativní servery, přiměl vědce z Univerzity Karlovy k vydání osvětové knihy s názvem „O parazitech a lidech“. V ní si můžete přečíst, co paraziti jsou, jak žijí a jak se promítli třeba do umění Paraziti, kteří v Evropě zůstali, jako vši, toxoplazma, zákožka svrabová nebo roup dětský, jsou běžní, ale naštěstí nám nezpůsobují vážné zdravotní komplikace. Dále (Zdroj ČRo)
V oblasti Novohradských hor na Českobudějovicku a okolí Třeboně na Jindřichohradecku se pravidelně začali objevovat vlci. Jejich populace ve střední Evropě narůstá a jednotlivá zvířata obsazují nová teritoria, kde nacházejí dostatek vhodných podmínek pro život. Vlk je relativně velká šelma a vlčí rodina potřebuje pro svůj život rozlehlé území, takže není předpoklad, že by se u nás stal vyloženě početným zvířetem. Dále (Zdroj Ekolist.cz)
Před 55 lety byla na Šumavě díky obrovskému úsilí a nadšení několika osobností vyhlášena chráněná krajinná oblast a začal se odvíjet pozoruhodný příběh, jehož nedílnou součástí jsou velké šelmy a lidé, kteří se zasloužili o jejich návrat do šumavské přírody.
Klíčovou úlohu na výstavě hrají lidé: šumavští obyvatelé, lesníci, ochranáři a milovníci svérázné šumavské krajiny. Výstava trvná do 31.10. 2018 v muzeu Šumavy v Kašperských horách. Více (Zdroj Šelmy.cz)
Použití fólií na záhony a pole vypadá na první pohled jako skvělý počin. Sníží se totiž potřeba různých přípravků, které bychom museli jinak do půdy dávat. Snižuje se odpařování vody, zvyšuje se výnos, neboť černé fólie půdu prohřívají, což se uplatňuje zejména u jahod a naopak bílé ji pro změnu chladí, což má smysl u chřestu. Tyto skvělé možnosti mají ovšem svůj velký háček. Více (Zdroj instory.cz)
Zimní období viróz a chřipek přímo vybízí k pití vylouhovaných bylin a čajových směsí ve snaze preventivně přispívat k utužení zdraví. Některé bylinné směsi však mohou mít na lidský organismus naopak negativní účinek. Třetina testovaných čajů propadla kvůli přítomnosti pesticidů a jedovatého plevele včetně dvou čajů pro děti. Dále
(Zdroj iDnes)
Velryby grónské se v extrémních případech dožívají až dvou set let. Celou dobu přitom plavou mrazivým arktickým mořem a zpívají si. Vědci teď navíc zjistili, že velryby grónské patří taky mezi vášnivé skladatele hudby. Autoři studie zveřejněné v časopisu Biology Letters u nich identifikovali 184 různých písniček. Dále (Zdroj ČRo)
Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody, a to doslova, protože začátek většiny akcí je naplánován na ranní hodiny, kdy ptáci nejvíce zpívají. A věřte, že stojí za to si přivstat. Termíny
Zatímco v minulosti byli Češi známí jako národ kutilů, kteří si sami opraví v podstatě cokoliv, dnes je tomu přesně naopak. Téměř polovina lidí v tuzemsku raději koupí nové věci, než aby opravila rozbité výrobky. Bojovat s tím chce projekt Opravme Česko, který má za cíl vyškolit nové opraváře a nalákat ke zmírajícímu oboru především mladé lidi. Více
(Zdroj iHned.cz)
Zcela jistě patří mezi nejméně oblíbené živočichy u nás – stromy nakažené kůrovcem hynou a mění se v nevzhledné pahýly. Jenže kůrovec si své neoblíbenosti vědom není a jako každý správný zahrádkář si hlavně hledí svého záhonku. Co na něm pěstuje a jak se o zahrádku stará? Dále (Zdroj ČRo)
V sypkém saharském písku se pohybuje ladně jako gymnastka, svou noru si však buduje jako zkušený stavitel s diplomem z prestižní inženýrské školy. Marockého pavoučka prazvláštních vlastností objevil německý konstruktér robotů, který v něm okamžitě rozpoznal ideální předobraz pro jeden ze svých strojů. Do té doby neznámý pouštní pavouk dostal jméno maloočka Rechenbergova. Dále (Zdroj ČRo)
Liška obecná je naší nejběžnější divoce žijící psovitou šelmou vyznačující se vysokou mírou inteligence. Přestože jsou stavy tohoto našeho predátora dlouhodobě vysoké, existuje jen malé procento běžných návštěvníků lesa, kteří jej mohli za svého života spatřit. Málokteré zvíře totiž myslí tolik na svou bezpečnost. Obezřetnost při každém svém pohybu a důmyslné využívání okolního terénu dělá z lišek takřka neviditelné lovce. Dále (Zdroj Ekolist)
Mysleli jste si snad, že bedla je vždycky jedlá? Bedla česká (též zahradní či jedovatá) taktéž patří do čeledi pečárkovitých, ale na rozdíl od ostatních příbuzných bedel obsahuje jedovaté látky, které nám po požití způsobí zažívací obtíže až otravu. Více. (Zdroj příroda.cz)
Neradno mouchy podceňovat jako obyčejný a ošklivý hmyz, jejich svět je neuvěřitelně bohatý a pozoruhodný. Jeden ze zástupců rozsáhlé říše much je dokonce přeborníkem v potápění. Jak to dělá? Břežnice vleze do vody a i v hloubce dvou metrů je schopná požírat vodní řasy a klást tam vajíčka. Muším larvám se v mrtvé vodě kupodivu dobře daří. To ale není jediná podivnost této mouchy. Podobně jako akční hrdina z béčkového filmu totiž vylézá z vody zcela suchá! Více
(Zdroj ČRo)
Do balicího papíru s vánočními motivy zvířata své dárky nebalí. Experty na hory odpadů tak zůstávají lidé. Zvířata si dávají dary napřímo, většinou bez obalu. I když i v tom jsou výjimky. Dáreček pro svou vyvolenou partnerku balí samci dravé mouchy kroužilky, v balíčku ze speciálních vláken se ukrývá svačinka, kterou muška hltá před pářením (či při něm). Svatební dary svým nevěstám nosí i další druh hmyzu – srpice. Výsledky dlouhodobého výzkumu potvrdily nedávno obdarovávání i u delfínů. Zjistilo se, že samci nabízejí svým vyvoleným partnerkám jako dar mořskou houbu. Dále (Zdroj ČRo)
Staroměstská radnice hostí do konce ledna to nejlepší z Czech Press Photo 2017. Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií a videí 23. ročníku soutěže Czech Press Photo v Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice představí téměř 500 fotografií a videí od více než 100 autorů. Více
Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Navzdory svému jménu není psík mývalovitý příbuzným medvídka mývala. Dále.
(Zdroj ČRo.cz)
Není králík jako zajíc
Králík versus zajíc: jaké jsou mezi nimi rozdíly? Někdo možná tuto otázku pokládá za zbytečnou. Mezi těmito druhy ale najdeme hned několik základních odlišností – a to nejen ve vzhledu, ale především ve způsobu jejich života. Dále.
(Zdroj zoo magazín)
Unikátní objev hnízda papouška nočního, jednoho z nejtajemnějších ptáků světa, ohlásili přírodovědci z Austrálie. Jde již o čtvrtý australský stát, který v posledních několika letech potvrdil výskyt papouška, jenž byl po více než 100 let považován za vyhynulého.
Více. (Zdroj Ararauna.cz)
Život na ekologický dluh se stal synonymem 21. století. Odborníci se sice přesně neshodnou na tom, kdy dojdou fosilní zdroje energie, ale shodují se, že jejich nedostatek se blíží a může dojít k ekolo- gickému bankrotu. Ne všechny státy ale žijí v ekologickém dluhu, mají naopak přebytky a tak s energiemi obchodují. K čemu to celé může vést? Více. (Zdroj ČRo.cz)
Krab palmový dostal své jméno podle jeho schopnosti lézt stromy. Už delší dobu se o tomto druhu ví, že dokáže též rozbíjet kokosové ořechy. Podle vědců vlákno po vláknu narušuje strukturu obalu ořechu a následně se silnými údery klepet dostane k potravě uvnitř. Více.
(Zdroj Lidovky.cz)
Poznáte bez kompasu, kde je sever? Bez nápověd a pomůcek asi ne. Přitom ptáci, ale i některé jiné živočišné druhy, to umějí. Jak vlastně jejich kompas v hlavě funguje? A je vůbec v hlavě? Dále.
(Zdroj rozhlas.cz)
Vítězem 16. ročníku ankety Strom roku 2017 se stal 230 let starý ořešák z Kvasic ze Zlínského kraje, který v hlasování veřejnosti obdržel více než 10 tisíc hlasů. Více.
(Zdroj moderniobec.cz)
Letní měsíce nám přinesly především nejedno ohlédnutí se za zajímavými událostmi ve výzkumu Sluneční soustavy. A tak se hned v úvodu podíváme k trpasličí planetě Pluto a zhodnotíme si výzkum Marsu v posledních dvaceti letech. V dalších ukázkách se zaměříme na dvě nesrovnatelně odlišné hvězdy. Jednou bude veleobr Antares a druhou naše Slunce. Dále se podíváme, jak družice snímkují ledovce na Zemi a stavíme se na návštěvě u Blue Origin... Dále
Na začátku října v Bavorsku někdo vypustil šest vlků, kteří byli chovaní ve výběhu Národního parku Bavorský les. Dva z nich již byli zastřeleni. Proč museli být zastřeleni? Proč nestačilo zvířata uspat? Protože to není snadné. A protože Bavorsko si pamatuje, že v minulosti v podobném případě málem došlo k tragédii.
Dále. (Zdroj ekolist.cz)
a pomozte je zachránit!
Děje se to nenápadně, ale může to vést až k úplnému vymizení evropských jelenů. Po kontinentě se pohybují stáda původně asijského jelena sika, který se s těmi našimi úspěšně kříží. Plíživé hybridizace si zpočátku nevšimli biologové ani myslivci... Jelen evropský troubí hlubokým hlasem, zatímco jelen sika spíše jakoby píská. Zvukové projevy obou druhů jelenů se velmi liší. Rozeznat křížence podle hlasu už ale tak snadné není...
Dále. (Zdroj ČRo)
V roce 1874 zastřelili posledního, ale znovu se tam usazují. „Na Šumavě byly záznamy vlků asi od roku 2013, 2014, a byli to vlastně jen migrující jedinci. Až v roce 2015 byl vyfocen první vlk na Lipensku. Letos už byl vyfocen vlčí pár a došlo k rozmnožování jednoho páru v horském lese. Byla nafilmována tři štěňata, takže je tady minimálně pět vlků,“ vysvětluje zoolog Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Dále. (Zdroj iRozhlas)
Pamatujete si, jak vypadal váš dětský pokoj? Já mám v paměti pevně zarytou fialovou látku s medvídky. Stejně tak si zřetelně vybavím „univerzálový“ nábytek nebo drsnost chlupatého koberce. Dnešní děti tráví v interiérech dvakrát více času než my, jejich rodiče. Co se vryje do paměti jim? Když začnete zařizovat nebo upravovat dětský pokoj a shánět informace, všude narazíte na „hlavně bezpečně“ a „děti milují barvy“. Myslím, že to nestačí. Vytvořme zdravé pokojíčky ohleduplné k dětem i planetě. Dále.
(Zdroj Sedmá generace)
První říjnový víkend (letos připadá na 30. 9. a 1. 10.) je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody!
Získáte mnoho informací jak o jednotlivých druzích, jejich životě, ohrožení a možnostech ochrany, tak o fenoménu ptačí migrace obecně. Na mnoha místech organizátoři připravili ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pro děti bývají nachystané různé hry a kvízy s ptačí a ekologickou tématikou.
Termíny a místa
Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace pro všemožné legendy napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit... Dále
S rozvojem rybolovu, podmořské těžby, ale i turismu se tamní příroda začala měnit a upadat. Vytvoření, respektive rozšíření, mořské rezervace má v první řadě vést k tomu, aby se fauna i flora obnovily. Neznamená to ale úplný zákaz ekonomických aktivit na území celé rezervace. Více
(Zdroj Rozhlas.cz)
Podle čínské legendy se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n. l.. Vypráví se, že Chuang-Ti požádal svou ženu Si Ling-Š´, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Si Ling-Š´ objevila bílé housenky, které snovaly lesklé zámotky. Později jeden zámotek náhodou upustila do horké vody a zjistila, že z něj může vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. Podle všeho tak objevila technologii výroby hedvábí, která zůstala po více než 2000 následujících let čínským tajemstvím. Výroba hedvábí sestává ze čtyř částí: pěstování morušovníku, chov bourců morušových, namotávání hedvábných nitek ze zámotku na cívky, tkaní hedvábných látek. Více.
(Zdroj Rozhlas.cz)
V bývalém vojenském prostoru Milovice se rozmnožují šakali.„Poprvé jsme šakala nafotili roku 2015, ale nevěděli jsme, jestli se jedná o trvale usazeného jedince, nebo jen procházející zvíře,“ uvedla v Magazínu Leonardo Klára Pyšková z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vědci později zjistili, že jde o usazeného jedince. Šakala není důvod se bát. Není nebezpečný, zvíře je to plaché a při kontaktu s člověkem uteče. Takže kdyby ho někdo viděl ve volné přírodě, tak to může považovat spíše za štěstí než za nebezpečí. Dále
(Zdroj Rozhlas.cz)
Chřesťýšovitý had zvaný křovinář patří se třemi a půl metry délky k největším jedovatým druhům na západní polokouli. Kolonisté i domorodci v Amazonii si mezi sebou tradovali, že zpívá. Nová vědecká studie to ale vyvrací. Zvuk, který hadovi s českým jménem křovinář němý místní lidé přisuzovali, ve skutečnosti vydává stromová rosnička. Mezinárodní autorský tým popsal dva její nové druhy. Na žábu zpívají dost netypicky, jejich skřehotání zní spíš trochu jako by zpíval pták. Více (Zdroj ČRo.cz)
Metod pro uchování bylinek je vícero. Určitě nejjednodušší a nejužívanější postupem je sušení bylinek na vzduchu, případně pomocí tepla v sušičkách, na kamnech nebo v troubě. Bylinky pro sušení používáme vždy čerstvé a čisté. Proto vás může napadnout otázka, zda je nutné je před sušením osprchovat? A odpověď zní: „To záleží na situaci“... Více. (Zdroj priroda-zahrada.cz)
Jak se rybí společenstva vyvíjí bez zásahů člověka. To zkoumají ochránci přírody na úsecích řeky Senice a Černé Ostravice v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vyhlásili tam rybí rezervace a už před časem se s místními rybáři dohodli, že tam ryby nebudou nejen lovit, ale ani třeba nově vysazovat. Více
(Zdroj Rozhlas.cz)
Sonda Cassini se už pomalu chystá na svůj závěrečný sestup do atmosféry Saturnu, ale teprve nyní se můžeme podívat na první barevné snímky z blízkých průletů mezi planetou a jejími prstenci. Jsou velice působivé. Zveřejněné fotografie jsou pochopitelně upravené, ale rozhodně jsou zajímavější než dosud zveřejněné černobílé snímky detailů na planetě Saturn, které byly pořízeny při blízkých průletech. Dále
(Zdroj svethardware.cz)
Datel černý dnes není na našem území bezprostředně ohrožen. Za posledních třicet let jeho početnost mírně stoupá. Je to pravděpodobně dáno větším zalesněním, vyhlášením nových chráněných území včetně lesních oblastí a změnami směrem k šetrnějšímu lesnímu hospodaření. Vydat se do lesa za datly můžeme celý rok, ale na jaře (od února do května) máme největší šanci se s nimi setkat, protože to bývají nejnápadnější. Více, určování datla.
(Zdroj cso.cz)
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Velice zajímavé jsou snímky severního pólu – oblačnosti ve tvaru šestiúhelníku... Dále
Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. Česká společnost ornitologická zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Termíny
Počet zubrů chovaných v České republice roste. K poslednímu dni roku 2016 jich v zemi žilo 93 kusů. Ukázaly to výsledky druhého celostátního sčítání těchto celoevropsky ohrožených živočichů. Více.
(Zdroj Ekolist.cz)
Mezi mokřady patří tedy bažiny, močály, rašeliniště, ale také vodní toky, jezera, rybníky, někdy i moře. Tento typ krajiny hraje klíčovou roli při malém i velké vodním oběhu, pomáhá také proti suchům i povodním. Mokřady pomáhají regulovat vodní cyklus tak, že udržují vodu v krajině, ale mají i unikátní schopnost zpomalovat povodně. Mokřady jsou vůbec nejohroženějším prostředím na planetě. Od roku 1900 jich zmizelo 66 %, v České republice hovoří odhad až o 80 %. Více.
(Zdroj ČRo.cz)
Rak je populárním symbolem čisté vody, ale je to trochu pověra. Náš rak říční je spíš indikátorem, že voda není dramaticky špinavá. Pokud se voda dostatečně míchá a je okysličená, tak i středně organicky zatížená voda rakům nevadí. Více
(Zdroj ČRo.cz)
Když v přírodě nebo ve městě narazíte na zraněné zvíře, můžete se díky mobilní aplikaci spojit s nejbližší zvířecí záchrannou stanicí. Nemusíte tak ztrácet čas voláním hasičům či městským policistům, prostě se rovnou spojíte s odborníky. Ochránci zvířat věří, že díky aplikaci by se také mohl snížit počet mláďat, která lidé z přírody zbytečně "zachrání" a odnesou do stanice. Ne všechna zvířata potřebují lidskou pomoc. Je celá řada živočichů, která svá mláďata nechávají dlouhou dobu o samotě a vrací se k nim je nakrmit. Mláďatům nic není, jen jejich druh zvolil tuto životní strategii. Více.
(Zdroj Ekolist.cz)
Mezi nejinteligentnější ptáky vůbec patří ti z čeledi krkavcovitých. Vrány šedivky se naučily, že než zápolit se skořápkou, je snazší nechat si ji rozbít. Využívají přitom svých zkušeností z měst a hází na příhodných místech oříšky pod kola aut. Když padne na přechodu pro chodce zelená, stačí si jen pro rozdrcený ořech znovu doletět. Více
(Zdroj ČRo.cz)
Ptáci jsou mistři letu. Přeborníkem Formule 1 po vzdušném okruhu je rorýs obecný (cca 110 km/hod), v letu střemhlav vedou sokoli (300 km/hod). Tryskáčem mezi přírodními letci ale kupodivu není žádný pták, je jím americký druh netopýra tadarida guánová. Běžně dosahují rychlosti kolem 100 km v hodině. Podařilo se měřením zachytit i rekordmana, který dokázal letět neuvěřitelných 160 km za hodinu. Více. (Zdroj ČRo.cz)
Moloch ostnitý žije v nejsušších australských pouštích. Trocha vláhy sice přichází každé ráno, když se chladný vzduch nad pouští začne ohřívat. Jenže moloch z toho nic nemá. Jeho tlama je uzpůsobena k lovení mravenců, ale nedokáže se s ní vůbec napít. Přesto se moloch nějak napít potřebuje. Dále
(Zdroj ČRo.cz)
Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Dalším tématem bude Evropská jižní observatoř (ESO) a její části z ptačí perspektivy... Dále
Jen na jediném místě na světě, v turecké obci Halfeti, rostou růže, které vždy během léta ztmavnou až do černa. Těchto vzácných černých růží je velmi málo a hrozí jim zánik. Proto turečtí vědci pracují na projektu, jehož cílem je tuto odrůdu zušlechtit a moci ji pak pěstovat ve velkém. Více (Zdroj Ekolist.cz)
To, že dítě skočí do kaluže, není zlobení. Je to jeho životní potřeba. Stejně jako sebrat klacek nebo kámen. A je potřeba jim v tom nebránit. V posledních letech v našich městech vyrostlo velké množství dětských hřišť. Jsou krásná, certifikovaná, dobře udržovatelná. A děti je využívají, vylezou, sklouznou, vylezou, sklouznou. To ale není prostředí pro spontánní hru. Dnešním dětem přirozený pohyb chybí, mají pohybové manko. A je nutné je vzít do prostředí, které je bude inspirovat k pohybu. Do přírody. Dále
(Zdroj ekolist.cz)
Šestý ročník soutěže Nikon Small World in Motion zná své vítěze. Podívejte se na dechberoucí záběry, které odhalují krásu života na mikroskopické úrovni. Dále Originální zdroj videa. (Zdroj Příroda.cz)
Výstava Czech Press Photo 2016
Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií a videí 22. ročníku soutěže Czech Press Photo představí v Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice 460 fotografií a videí od 100 autorů. Výstava trvá do 31.1. Více
Sloni mají podle okřídlené představy skvělou paměť. Je toto tvrzení přehnané, nebo se zakládá na pravdě? Velká paměť není jedinou mentální předností největších suchoze- mských savců. Sloni si dokážou osvojit až desítky povelů. Na sociálních sítích se stalo hitem video, na němž slon maluje obraz stylem, že by se za něj nemusel stydět ani leckterý člověk. Největšími pamětníky v říši zvířat patrně nejsou sloni, ale delfíni, kteří dokážou rozeznat zvuky, které 20 let neslyšeli. Více (Zdroj ČRo.cz)
Nevhodnou potravou v krmítku můžeme drobné ptáky i zabít. Největším problémem je záměna loje za sádlo. Sádlo je produkt vepřový a lůj hovězí. Sádlo je pro ptáky naprosto nevhodné a způsobuje průjem. Pro ptáčka je pak dost velký problém, aby vůbec přežil. Nejvhodnějším krmením pro vodní ptáky je chléb, housky a rohlíky. Pečivo může být i celozrnné, obsahuje totiž vlákninu a pomáhá tak lepšímu trávení. Naopak ochránci přírody apelují, aby lidé nedávali labutím a kachnám zbytky vánoček nebo cukroví. Sladké a tučné pečivo jim dobře nedělá. Více.
(Zdroj ČRo.cz)
Volby jako lidský vynález? Kdepak! I v říši zvířat se konají volby lídrů, kteří určují ostatním směr. Své lídry si vybírají například holubi a volební tanečky najdeme i u včel. Některá zvířata skutečně rozhodují o tom, co kolektiv podnikne. Dá se říct, že demokraticky hlasují a docházejí ke společnému konsensu. Dále
(Zdroj ČRo)
Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozoro- vatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění může vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá? Dále
Tlustší a pomalejší včely? Ani náhodou. Čmeláci představují svébytný rod čítající více než 250 různých druhů! Nejnovější výzkumy navíc ukazují, že čmelák není jen tak ledajaký hmyz – je velice učenlivý, chytrý a dokonce citlivý. Dále
(Zdroj ČRo)
Aktuální výzkum týmu holandských geofyziků přináší zásadní změnu pohledu na Antarktidu. Jejich výprava ke „kráteru“ na východě kontinentu, v lokalitě nesoucí jméno belgického Krále Baudoina, totiž potvrdila, že zmíněná prohlubeň vůbec není kráter, ale „jezero“. Jedny i druhé uvozovky jsou na místě, už proto, že se pohybujeme v krajině věčného ledu. Po dlouhá léta se spekulovalo o tom, že tato sníženina je kráterem, stopou zanechanou meteoritem. Dále (Zdroj ekolist.cz)
Jíst denně po celý život stejné jídlo? Strašná představa. Přesto jsou živočichové, kterým to vyhovuje. Třeba panda velká. Ke štěstí jí stačí pořádná dávka bambusu. Živočichům, kteří se živí výhradně jedním druhem jídla, se říká „monofágové“. Monofágní bývají některé druhy hmyzu. Známým příkladem monofágního živočicha je panda velká. Dále (Zdroj ČRo)
Ibuprofen i některá antibiotika se z Česka přes odpadní vody a řeky dostávají až do moře. Odtud zase v tělech ryb putují na jídelní stůl Čechů, řekl v Berlíně Miroslav Brumovský z Masarykovy univerzity v Brně, který se měřením těchto látek zabývá. Jejich množství by sice nemělo pro lidi představovat nebezpečí, dlouhodobý dopad na další organizmy zatím ale není známý. Více (Zdroj denik.cz)
V listopadu je tomu 160 let od okamžiku, kdy v tehdejším želnavském revíru na Prachaticku u Jeleních vrchů zastřelili posledního šumavského medvěda, přesněji řečeno medvědici. Lovu se v roce 1856 zúčastnilo více než sto lidí. Ránu, která drama ukončila, vypálil místní lesník Johann Jungwirth. Dále (Zdroj ČRo)
Na rozdíl od běžného kompostu tlení listí neprobíhá při vysokých teplotách, ale přirozeně jako v přírodě. Když stromy shodí listí, rozkládá se v jejich okolí a znovu vrací živiny kořenům a rostlinám. Stejně to známe i v listnatých lesích. A na zahradě to působí stejně. Jen na rozdíl od lesa nechceme mít listí všude, proto ho na podzim shrabáváme. Je plýtváním, pokud toto listí nevyužijeme zpět pro zahradu, mnozí ho dokonce pálí. Dále (Zdroj Hobby.cz)
Myš, morče, činčila nebo králík patří k nejméně náročným zvířatům chovaným doma. Poradíme vám, jak se od sebe vzájemně liší a podle čeho si mezi nimi vybrat. Dále
Viděli jste nebo slyšeli plcha velkého? Ozvěte se nám! Spouštíme pátrací akci, která pomůže přírodovědcům zpřesnit výskyt plchů u nás. Plch je lesní hlodavec, taková česká činčila. Znát ho mohou především chataři, kterým v noci nedá spát hlasité dupání pod střechou nebo v horším případě ve spíži. Třeba je to i váš případ.
Dále (Zdroj ČRo)
Povrch Země tvoří ze tří čtvrtin oceány! Pro život na Zemi jsou klíčové – vyrábějí dvě třetiny kyslíku na světě. Oceány se ale dramaticky mění. Jen za posledních 40 let zmizela polovina mořských obratlovců! A to není všechno... Dále
(Zdroj ČRo)
Můžete ji vysušit, převařit, topit v kapalném heliu, trápit mrazem nebo vyslat do vesmíru - všechno přežije. Želvuška. Osminohé, ani ne milimetr velké mikrozvířátko. Říká se jim „mechová prasátka“, v angličtině „vodní medvídci“ a Slováci je znají pod názvem „pomalky“. Více
(Zdroj ČRo)
Žralok grónský (nebo také malohlavý) je zdroj otrav tažných psů i nezkušených polárníků. A také tvor obdivuhodně přizpůsobený svému prostředí. Dále (Technet)
Slunečnice se za sluncem otáčí od východu na západ a v noci zase zpátky. Ale jenom ta, která ještě roste. Vědci ukázali, proč dospělé slunečnice s otáčením přestanou a místo toho hledí všechny na východ. Dále (Technet)
Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce... Dále
První říjnový víkend je již tradičně zasvěcen Festivalu ptactva. Během něho, ale i jiné termíny organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Termíny
V Javořích horách na Broumovsku zoologové rozmístili 150 budek pro ptáky. V těch by měli hnízdit především dravci, kteří následně loví přemnožené hlodavce. Jak jsem se se ale přímo na místě přesvědčil, některé budky obsadili i zpěvní ptáci. Dále (Zdroj ČRo)
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. CHKO Moravský kras byla vyhlášena 4. července 1956. Starší je jen CHKO Český ráj, která byla vyhlášena v roce 1955. CHKO, která je z 60 procent pokryta lesy, je místem výskytu řady vzácných rostlin a živočichů, mimo jiné zde bylo popsáno více než 50 nových druhů z různých zoologických skupin. Více (Zdroj ČRo)
V České republice žije 84 druhů slunéček. Tento drobný hmyz je velkým pomocníkem zahrádkářů. Za den totiž podle entomologa Oldřicha Nedvěda z Jihočeské univerzity dokáží slunéčka spořádat desítky mšic. „Odhadujeme tak dvacet až čtyřicet kusů za den na jedno slunéčko. To ale stále nestačí, protože mšice se dokáží množit závratnou rychlostí,“ doplňuje. Dále
(Zdroj ČRo)
Staví se do cesty těžařským a stavebním společnostem a brání přírodní bohatství nebo životy domorodých obyvatel v odlehlých oblastech. Ušlý zisk pak mnoho z nich zaplatí vlastním životem. Ekologičtí aktivisté, ochránci životního prostředí nebo jen lidé, kteří odmítají opustit svůj domov a nechat na své půdě vystavět přehradu, dálnici nebo důl, umírají. Loni jich podle zprávy organizace Global Witness bylo zabito 185, což je nejvyšší číslo za posledních několik let. Více (Zdroj Aktuálně.cz)
Mezi nejkrásnější posly jara patří motýli. Možná jste si všimli, že jich ale ubývá. Některé druhy u nás dokonce zcela vymizely, u jiných se snížila početnost. Velký vliv na to má zemědělství, ale motýlům můžeme pomoci i my, kdo máme zahrádky! Dále (Zdroj ČRo)
Až 10 metrů do dálky a 3 metry do výšky doskočí klokaní rekordmani. Co se týče rychlosti a vytrvalosti pohybu, klokani směle konkurují jiným vyhlášeným běžcům. Rozhodně to nejsou nemotorná zvířata. V čem spočívá tajemství klokaního pohybu? Více (Zdroj ČRo)
Historické prameny uvádějí případy, kdy vorvaň potopil lodi pětkrát větší, než je sám. Je to v možnostech tohoto zvířete? Právě tyto případy inspirovaly amerického spisovatele Hermana Mevillea k románu Bílá velryba vydanému poprvé v roce 1851. Kniha vyvolala kromě jiného velmi čilou diskusi o tom, zda hlava vorvaň skutečně snese tak silné nárazy. Dále (Zdroj ČRo)
Agentura NASA nedávno dokončila revizi postupu příprav projektu Asteroid Redirect Mission (ARM), v rámci kterého robotická loď „uštípne“ kus skály z povrchu blízkozemního asteroidu a přepraví ho k Měsíci astronautům. Jak to celé proběhne? A jak daleko jsou nyní přípravy? Dále
Malé žirafy si chodí pro mateřské mléko jako do cukrárny. Pijí ho od své matky, ale i od matek svých spolužáků. Žirafám se rodí zpravidla jedno mládě po 14timěsíční březosti. Kojeno je zhruba rok a půl. Žirafy jsou velmi společenská zvířata, rády se scházejí v různých skupinkách podle momentálních potřeb. A jak se ukazuje, jsou ochotny dělit se spolu dokonce o mateřskou péči. Více (Zdroj ČRo)
Chuť savců včetně člověka sídlí na jazyku. Jiní živočichové však mají chuťové receptory i na jiných částech těla; v ústním ústrojí, ale také na nohou, křídlech a samičky mají chuťovými receptory vybavené také kladélko, kterým kladou vajíčka. Například octomilky poznají vhodný zdroj potravy, když na něj stoupnou. Nohama vnímají sladkou chuť a ta řídí jejich další chování.
Více (Zdroj ČRo)
Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody. Během vycházky ukazují vedoucí exkurzí co kde létá a zpívá, povídají o určování ptáků, o jejich životě a ochraně. Na mnoha místech jsou exkurze doprovázeny i ukázkami kroužkování ptáků. Jinde organizátoři zpestřují své akce přednáškami, výstavkami peří, různými hrami a soutěžemi pro děti, ukázkami a kontrolami ptačích budek, návštěvami záchranných stanic živočichů apod.
Termíny
Zatímco se uprostřed Tichého oceánu bezútěšně točí plovoucí plastová kaše složená z milionů částeček plastiku, které někdy byly něčí kelímek od jogurtu, dóza od šamponu či obal od bonbonu, v Praze, v Brně a Opošenicích se učí, jak říkat ono kouzelné: Hrnečku dost! Více (Zdroj Sedmá generace)
Jak dlouho to trvá, než takový obojživelník překoná silnici, která je široká 5 až 6 metrů? Takové ropuše obecné to může trvat klidně až hodinu. Takže při vetším provozu je prakticky nemožné, aby ta žába ve zdraví tu silnici překonala. Více
(Zdroj ČRo)
................................................
Vychutnejte si klenoty zimní oblohy
Na co se těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v článku... Dále
Zvonkům zeleným zvoní hrana. Mohou za to dobré skutky a zároveň i nevědomost lidí. Na malé pěvce totiž čeká smrt v krmítku. Jsou skleslí, nepřijímají potravu, hubnou a mají výrazně načepýřené peří, to jsou příznaky takzvané krmítkové nákazy. Zdrojem nákazy bývají nejčastěji krmítka. Je nebezpečné, když do zásypů na krmítku například prší nebo tam zůstane vlhko. V tomto prostředí se mohou někteří parazité namnožit. Prevence je velmi jednoduchá. Pokud se krmí do zásypů a není mráz, tak by měl být tento zásyp po čase, asi 14 dnech, vydesinfikován a důkladně vysušen.
Více (Zdroj ČRo)
Je to hezký příklad sebeposilující zpětné vazby. Rodičům se zdá, že každé ráno se jejich děti musí před školou proplétat velkou spoustou aut. A protože se jim to nezdá bezpečné, raději své dítě do školy odvezou autem. Čím sami přispívají k tomu, že dopravní situace před školou je nebezpečná. Centrum dopravního průzkumu (CDV) se připojilo k mezinárodní kampani a od roku 2014 organizuje pro školy dopravně motivační hru „Oblékáme hada Edu“. Jejím cílem je naučit rodiče a děti používat k cestě do školy jiné prostředky než auto. Více
(Zdroj Ekolist)
Rekordmanem mezi cestovateli živočišné říše je rybák dlouhoocasý. Ptáci hnízdící v Nizozemí se po vyvedení mláďat vydávají na dlouhou cestu, která je zavede až k břehům Antarktidy. Za rok nalétají neuvěřitelných 90 000 kilometrů. Mezi hmyzem byl za rekordmana dlouho považován tažný severoamerický motýl danaus stěhovavý. Ten se na podzim stěhuje na zimoviště vzdálená až 8000 kilometrů. Vážka Pantala flavescens měří jen čtyři centimetry, ale při pátrání po místě, kde by nakladla vajíčka, urazí až 18 000 kilometrů. Více (Zdroj ČRo)
Lidé mohou v mrazivém počasí pomoci přikrmováním, ale je potřeba mít na paměti důležitá pravidla. Například ptáčkům často škodíme nevhodným výběrem jídelníčku. Lidé si pletou lůj se sádlem. Syrové vepřové sádlo nebo i to přeškvařené je naprosto nevhodné. Ptáci ho neumějí zpracovat. Musíme jim dávat lůj. Stejně tak jsou nevhodné zbytky vánočního cukroví. Ideální je nasypat do krmítka ptačí zob, který se dá koupit v obchodě.
Více (Zdroj ČRo)
Paúhoř elektrický je ryba, která má spíš než k úhořům blíže k sumcům. Vědci ji dlouho považovali za takovou primitivní rybu zajímavou snad jen tím, že je schopna uštědřovat svému okolí silné elektrické šoky. Ukazuje se ale, že je daleko schopnější. Svým elektrickým nástrojem umí kořist nejen omráčit, ale i přesně vyhledat. A v případě zmítající se oběti dokáže výkon své zbraně zdvojnásobit. Více
(Zdroj ČRo)
v zimě
Blíží se chladné období s nedostatkem potravy a tak mnozí z vás uvažují nad tím, jak by se dalo zvířatům žijícím ve volné přírodě pomoci. Přinášíme vám několik základních rad a tipů, jak byste zvířatům mohli pomoci a ne spíše ublížit. Více
(Zdroj Příroda.cz).
Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu. Česká společnost ornitologická tak upozorňuje na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí - například prosklené zastávky hromadné dopravy. Více (Zdroj ČSO)