Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons informoval na stránkách astronomického časopisu Sky & Telescope o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015. Dále
Jezdí velryby na hory?
Ačkoli kytovci neholdují ani lyžím ani horolezení, slabost pro hory – aspoň ty podmořské - je v jejich chování jasně patrná. Populace velryb hrbounů dlouhoploutvých čili keporkaků žijící v oceánu kolem Nové Kaledonie, podniká pravidelné tahy k Antarktidě. Mnohé ale zastaví i na několik týdnů u podmořských hor. Dále (Zdroj ČRo)
Strom s největším obvodem kmene na světě se nachází ve městě Santa María del Tule, ležícím v mexickém státě Oaxaca. Jde o tisovec Montezumův, jehož kmen má obvod přes 42 metrů a průměr kolem 11 metrů. Odhady jeho stáří se pohybují v rozmezí 1100 až 2000 let. V České republice se za nejširší strom považuje Vejdova lípa u Pastvin na Žambersku. Obvod jejího kmene činí přes 12 metrů, tedy méně než třetinu obvodu kmene mexického rekordmana. Více
(Zdroj ČRo)
Žralok se může chlubit jedním unikátem. Za svůj život použije několik desítek tisíc zubů. Ale ne najednou. Žralokovi totiž zuby neustále dorůstají. Nejsou pevně ukotveny v čelistech jako u savců, naopak – snadno se ulomí a vypadnou. Přední řada opotřebovaných a chybějících zubů je postupně nahrazena další řadou s novými ostrými zuby. Náhradní řady rostou těsně za tou první. Podle druhu žraloka jich může být až patnáct za sebou. Více (Zdroj ČRo)
Seznam s více než osmi stovkami chráněných druhů rostlin, živočichů a hub letos projde velkou aktualizací. Významněji přitom nebyl změněn od svého vzniku v roce 1992. V seznamu se nově objeví například zubr evropský, karas obecný a čejka chocholatá. Přírodu stále zatěžují invazní a nepůvodní druhy, nedaří se dostatečně obnovovat mokřady a druhy vázané na unikátní stanoviště. Jiná chráněná zvířata jsou naopak zabíjena pytláky, jde zejména o velké druhy šelem: vlka, medvěda a rysa nebo dravce - orla královského, skalního nebo raroha velkého. Druhy ubývají i kvůli hospodaření člověka a dopravě. Více (Zdroj iDnes.cz)
Rodí sameček koníka mořského. Vývoj potomků této malé ryby probíhá v těle samečka. Samička vloží ve správnou chvíli vajíčka do kapsy umístěné v hrudním koši samečka, kde dojde k oplodnění. Toto předání je spojeno s rituálním pohybem, který připomíná tanec a trvá asi osm hodin. Více (Zdroj ČRo)
Barvy semaforů mají své historické i psychologické opodstatnění. První světelnou signalizaci začali už ve 30. letech 19. století užívat Britové, a to na železnici. Červená pro vlaky už tehdy znamenala „stopku“, zelená ale plnila roli dnešní oranžové – byla výstražným znamením. Volný průjezd vlaků v těchto dobách totiž signalizovalo bíle zářící světlo. A to byl také kámen úrazu: strojvedoucí si v noci bílé světlo semaforu občas pletli se svítícími hvězdami nebo jinými světly a docházelo k nehodám. Více (Zdroj ČRo)
Do české přírody se po staletích vrací pratuři. Novým domovem předchůdců dnešních krav je ode dneška část někdejšího vojenského prostoru v Milovicích na Nymbursku, kde bylo vypuštěno stádo původem z Nizozemska. Více (Zdroj ČRo)
Kýchající opice, chodící ryba. To jsou dva nejvýraznější zástupci z víc než dvou stovek zcela nových druhů, které vědci mezi lety 2009 až 2014 objevili v Himálaji. Oblast se tak stala jednou z biologicky nejrozmanitějších na světě. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody zde však zdejší biotopy ohrožuje celá řada problémů. Dále (Zdroj iDnes).
Živého šakala v Čechách dosud nikdo nespatřil. Přestože na naše území prokazatelně proniká již několik let. Až nyní se podařilo šakala vyfotit díky fotopasti. Všichni zatím nalezení jedinci byli zastřelení nebo přejetí, jeden se našel v roce 2006 na jižní Moravě, dalšího přejetého šakala našli také v roce 2011 na Benešovsku. Dále (Zdroj ČRo).
V první řadě může mít nevhodné jídlo pro zvířata zdravotní následky. V některých případech dokonce zvířata po požití velkého množství pochutin uhynou. Náchylní jsou k tomu především býložravci. Druhý důvod se pak týká psychického stavu zvířat. Pokud se totiž naučí, že si můžou jídlo kdykoli vyžebrat u návštěvníků, odvyknou si stravu aktivně vyhledávat, což se negativně podepíše na jejich psychice. Více
(Zdroj ČRo).
Poslanci schválili zrušení vojenského újezdu a následnou proměnu na CHKO. Dokument ovšem nevešel v platnost ihned. Důvodem je mj. to, že danou oblast je nejprve potřeba odborně zbavit zbylé munice. Od 1. ledna roku 2016 je tato lokalita vyhlášena jako CHKO. Oblast zaujímá plochu 330 km čtverečních. Areál bude veřejnosti zpřístupňován postupně, a to z důvodu likvidace munice. Více (Zdroj Příroda.cz).
Kýchající opice, chodící ryba. To jsou dva nejvýraznější zástupci z víc než dvou stovek zcela nových druhů, které vědci mezi lety 2009 až 2014 objevili v Himálaji. Oblast se tak stala jednou z biologicky nejrozmanitějších na světě. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody zde však zdejší biotopy ohrožuje celá řada problémů. Dále (Zdroj iDnes).
Určitě jste se už mockrát pokoušeli chytit nebo zabít otravnou mouchu. A ona vám dokázala dlouho unikat. Velkým pomocníkem jí v této situaci byly její zvláštní složené oči. Tvoří je tisíce malých oček s vlastními sítnicemi. To mouše umožňuje vidět do všech stran. Její zorné pole se blíží 360 stupňům. Pro srovnání: zorné pole člověka je jenom 180 stupňů. Z dosavadních vědeckých výzkumů také vyplývá, že vidění mouchy je až pětkrát rychlejší než u lidí. Dále (Zdroj ČRo).
Rozsáhlé kolonie bochnatky americké se objevily na jihu Čech. Vodní živočich připomíná slizkou gelovou kouli a dosahuje až velikosti fotbalového míče. Pro člověka není podle biologů nebezpečný. Naopak, bochnatka zlepšuje čistotu vody. Dále (Zdroj ČRo).
NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku vody. Za novým objevem stojí sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která brzy oslaví výročí deseti let své práce na dráze okolo Rudé planety. V roce 2010 si tehdejší student University of Arizona Lujendra Ojha všiml na snímcích z MRO podivných tmavých proužků, které se v letním období v rovníkových oblastech planety objevovaly na svislých stěnách kráterů či kopců a na zimu, po ochlazení, zase mizely. Dále
V posledních letech se výhodné dotace na výměnu kotlů týkaly
jen oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším a byly financovány z národních zdrojů. Nyní se otevírají pro všechny kraje a jsou financovány z EU. Není tak již nutné žádat v programu Nová zelená úsporám. Kdo, kdy a jak o ně může zažádat? Dále (Zdroj příroda.cz).
I když školní rok končí, hnízdění rorýsů je v plném proudu. Mnozí z nich právě krmí svá mláďata pod střechou nebo v budkách na budovách Rorýsích škol — takových škol, které se rozhodly aktivně chránit tyto ptáky a do jejich ochrany zapojit i děti. Ty mají jedinečnou šanci sledovat rorýse hnízdící na škole i novinky z hnízdění na novém webu Rorýsích škol www.rorysi.cz/rorysiskoly.
Více (Zdroj ČRo).
Křiklavější barva v přírodní říši většinou upozorňuje, že je dané zvíře nebo rostlina jedovatá. Platí to například pro plody některých keřů a stromů, kterým se hlavně ptáci zdaleka vyhýbají. Berušky jsou na tom obdobně. Pokud se jich totiž dotknete, začnou vylučovat tělní tekutinu. Ta je pro ptáky nestravitelná a pro mnohé také jedovatá. Tekutina, odborně hemolymfa, může zabít menšího ptáka, ale také ještěrku. Pro člověka nebezpečná není. Tedy pokud nesníte stovky berušek najednou. (Zdroj ČRo).
z liberecké ZOO se podařilo objevit loskutáka, o kterém se už roky soudí, že vyhynul
Ochránci z liberecké zoologické zahrady objevili v Indonésii loskutáka niaského. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby tohoto ptáka nepovažovali přírodovědci už několik let za vyhynulého. Týmu z Liberce se podařilo dokázat, že největší a nejvzácnější z loskutáků ve volné přírodě ještě žije, jde už ale jen o několik málo kusů. Více.
(Zdroj ČRo).
Rosetta nyní obíhá ve vzdálenosti asi 200 km od jádra komety, ale protože dříve ještě jádro nebylo tak aktivní, mohla obíhat blíže a díky tomu kamera OSIRIS pořídila množství velmi detailních snímků povrchu komety. Nově uveřejněná studie v časopisu Astronomy & Astrophysics se zaměřila na mnoho jasných skvrn vodního ledu, viditelného na různých místech jádra. Dále
Zdá se vám nadpis článku poněkud zvláštní? Myslíte si, že aby se člověk stal kosmonautem, musí se dostat minimálně na oběžnou dráhu Země? Jak je to s definicí pojmu kosmonaut a zda existují lidé, kteří se tak nazývají a přitom oběžné dráhy nedosáhli, se pokusíme rozebrat v následujícím textu. Hned na začátku je třeba upozornit, že kromě slova „kosmonaut“ se používají dva podobné výrazy. Prvním je „astronaut“, kterým se označují američtí kosmonauté, druhým pak „tchajkonaut“, jenž se někdy používá u kosmonautů čínských. Dále
Dnes vědci přijímají radikálně nový model, podle kterého vesmír neměl žádný počátek ani konec a existoval vždy. Jejich teorie přijímá prvky kvantové mechaniky i obecné relativity a bere v úvahu i temnou hmotu a temnou energii – dvě kosmologické záhady, se kterými současné hypotézy nedokážou pracovat. Více (Zdroj procproto).
i jasně osvětlený bulvár, pokud za ním najde temný úkryt
Výzkumníci z Univerzity v Birminghamu potvrdili, že pohyb netopýrů ve městech je do značné míry závislý na rozmístění tmavých koutů a úkrytů, které jim poskytují zejména stromy. V místech, kde netopýři nemají dostatek úkrytů před predátory a silným větrem a kde je také příliš světla, se raději nepohybují. K tomu, aby města mohla být obývána nejen lidmi, ale i netopýry, je zapotřebí optimální rozmístění zeleně a pouličních lamp. Více. (Zdroj ekolist.cz).
Skupina ruských a australských vědců přišla s objevem, který klokanům přidává další netradiční charakteristiku – většina z nich jsou leváci. Vědci dlouhodobě pozorovali klokany při jejich každodenních činnostech, tedy když jedli, odpočívali nebo pečovali o svůj vzhled. Všimli si toho, že většina klokanů používá při těchto činnostech levou přední tlapu. Dále (Zdroj ČRo).
Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická zve tímto všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Akce se konají od 11. 4. do 12. 6. (nejvíce jich je o víkendu 2.–3. 5.) po celé republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Termíny zde.
Znovu použít se dá dnes téměř cokoliv, stačí jen chtít. Například prasklé plastové poklice na disky kol automobilů se nemusí složitě čistit, drtit, tavit a znovu lisovat. Stačí dostatek fantazie a odpadního plastu za pár korun se doslova zrodí jedinečná umělecká díla inspirovaná živou přírodou. Dále (Zdroj příroda.cz).
- většinou opuštěné není!
Možná jste již při jarních procházkách pozorovali nově narozená mláďata a hlavou se vám honilo, zda náhodou nejsou opuštěná. Záchranářské touhy a snahy pomoci ale raději držte na uzdě. Ve většině případů jde o zdravá mláďata, kterým nejvíc pomůžete tím, že si jich nebudete všímat. Jejich rodiče o nich dobře vědí, ale nechtějí je prozradit predátorům. Dále
(Zdroj ČRo).
Chtěli byste poznat tajuplné krásy přírody, vidět nevšední scenérie, zažít kouzlo nepoznaného? Hnutí DUHA připravuje již po osmnácté dobrovolnické pobyty v nejdivočejších koutech naší krajiny. Přidejte se k tradiční akci Týdny pro divočinu, v jejímž rámci se budete moct aktivně zapojit do praktické ochrany biodiverzity. Kromě práce čekají účastníky zajímavé odborné exkurze do oblastí mnohdy nepřístupných veřejnosti. Navíc nabízíme ubytování a stravu zdarma. Více.
(Zdroj Hnutí Duha).
Čeští biologové shodou okolností a díky nestandardním záznamům přišli na nečekanou chybu v ornitologii. Zjistili, že v případě pozorování ptáků až nečekaně hodně záleží na tom, zda ptáci výzkumníky zahlédnou.
(Zdroj technet.cz). Více.
Emoce budí lov divoké zvěře v Africe. Zabíjení zvířat pro trofeje se v zámoří považuje skoro za sportovní disciplínu. Lovy propaguje dost neotřele Michaela Fialová. Češka s tváří pomazanou krví loví zebry nebo lvy v Africe. Její fotky vyvolala pozdvižení nejen na českých internetových diskusích. Dále (ČRo).
V přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi. Dále
Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická zve tímto všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Akce se konají od 11. 4. do 12. 6. (nejvíce jich je o víkendu 2.–3. 5.) po celé republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Termíny zde.
O některých lidech se s posměchem tvrdí, že slyší trávu růst. Růst takovou kostřavu luční asi těžko někdo uslyší, avšak u jiné rostliny z čeledi lipnicovitých se traduje, že roste tak rychle, až je to skutečně slyšet. Jedná se o bambus, rostlinu řadící se do stejné čeledi jako běžné traviny a zároveň nepřekonatelného rekordmana, co do rychlosti růstu. Více (Zdroj ČRo).
V obcích začíná platit povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu, který podle vyhlášky musejí města a obce svým občanům zajistit. Do bioodpadu patří například slupky z ovoce a zeleniny, větve a tráva. Více (Zdroj ihned.cz).
Právě v tomto období migrují žáby na svá trdliště. Putování je to pro ně často nebezpečné, protože musí překonávat i frekventované vozovky. Každoročně skončí mnoho obojživelníků pod koly aut. V místech, kde žáby migrují, je dobré jet opatrně a zpomalit. Nejen kvůli žábám, ale i kvůli bezpečnosti řidičů.
(Zdroj ekolist.cz). Více.
Lidé mohou do 7. dubna navrhnout kandidáty na antiekologické ceny Ropák a Zelená perla za loňský rok. Ropáka za nejhorší antiekologický počin udělí ekologické sdružení Děti Země potřiadvacáté a Zelenou perlu za nejhorší antiekologický výrok podvacáté. Více
(Zdroj České noviny).
Pouhé dny nás dělí od velmi vzácného úkazu na českém nebi - výrazného částečného zatmění Slunce 20. března 2015. Ten den se v dopoledních (pátečních) hodinách Měsíc postaví před sluneční disk a skryje z něj na některých místech naší země přes 73 procent průměru. Na nebi tak při maximální fázi úkazu spatříme přes bezpečný filtr či dalekohledy na hvězdárnách jen líbezný srpek. Na co se při pozorování úkazu ještě těšit? A kam se v za jevem vydat na území České republiky? Více.
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2015 potápku černokrkou. Tento krásný a elegantní pták je ztělesněním problémů, ve kterých se nacházejí české a moravské rybníky. Nádherně a nápadně zbarvená potápka černokrká je veřejnosti téměř neznámá. Ještě nedávno hojný ptačí druh z Česka již téměř vymizel. Na jeho záchranu ale rozhodně není pozdě. Více (Zdroj ČRo).
Vlčí vytí jsme v Čechách neslyšeli téměř dvě staletí. V posledních letech se tu vlci znovu zabydlují. Co je k nám vábí? Asi před deseti lety se začala vlčata rodit i v bývalém východním Německu. Několik kilometrů severně od Šluknovského výběžku vznikla populace takzvaných lužických vlků... Více (Zdroj ČRo).
Lidská výška se totiž během dne mění, a to v průměru o 1 až 2 centimetry. Vysvětlení nalezneme ve stavbě lidské páteře, která představuje asi 35 % celkové délky člověka. Přesněji jde o meziobratlové ploténky, měkké útvary s vysokým obsahem vody, které fungují jako „tlumiče“ mezi obratli a zajišťují pružnost páteře. Více (Zdroj ČRo).
Žížala je snad nejznámějším tvorem z kmene kroužkovců. Na jednom metru čtverečním orné půdy nalezneme až 300 žížal. Díky své schopnosti kypřit a zvyšovat kvalitu půdy se těší velké oblibě u drobných zahrádkářů, ale i velkých zemědělců. Žížala nemá plíce, dokáže přežít, přijde-li o zadní část svého těla, a některé její druhy se dožívají až 12 let. Více (Zdroj ČRo).
Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo z Velké Británie. Jejich novým domovem bude rezervace ve středočeských Milovicích, odkud na začátku 90. let odešla sovětská armáda. Divocí koně patřili po celá tisíciletí ke klíčovým druhům evropské přírody, spolu se zubrem a praturem. Spásání velkými kopytníky pomáhalo udržovat v řadě lokalit otevřenou krajinu. Více (Zdroj ČRo).
Sněhové vločky mohou mít tisíce různých tvarů, ale dají se rozdělit na několik základní typů krystalů. Dokážete je správně rozeznat? Vyzkoušejte si to v poznávacím testu.
Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě, tak testovací let lodi Orion. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Dále