Prosinec 2014 | |||
Zvířata mají sny stejně jako lidé! Víte, o čem se zdá tomu vašemu? Vědci jsou přesvědčeni, že zvířata sní stejně jako lidé. Pozorováním spících živočichů a zkoumáním jejich mozkové činnosti zjistili, že jejich spánek je velmi podobný lidskému. Střídají se v něm periody hlubokého spánku a takzvané fáze REM, při níž právě vznikají sny. Více (Zdroj ČRo). |
Tajemný život korálů a mořských hub Tento ekosystém zástupců mořské fauny jsou ve skutečnosti velmi mobilní tvorové, jejichž pohyb je zjistitelný jen v jiných časových měřítcích ve srovnání s našimi. Jejich svět je naprosto strhující a hypnotizující. Například na time-lapse klip "Slow Life" bylo zapotřebí 150 000 fotografických snímků na poskládání tříminutového videa. Zde video nebo foto. |
Žížala nemá plíce, zato disponuje pěti páry srdcí Žížala je snad nejznámějším tvorem z kmene kroužkovců. Na jednom metru čtverečním orné půdy nalezneme až 300 žížal. Díky své schopnosti kypřit a zvyšovat kvalitu půdy se těší velké oblibě u drobných zahrádkářů, ale i velkých zemědělců. Žížala nemá plíce, dokáže přežít, přijde-li o zadní část svého těla, a některé její druhy se dožívají až 12 let. Více (Zdroj ČRo). |
|
Listopad 2014 | |||
Nové sondy u planety Mars Jen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila. Dále |
Vesmírná videa: září a říjen 2014 Začátek podzimu patřil jednoznačně dění na Slunci, které překvapilo obří skvrnou. Se sluneční aktivitou souvisí i polární záře, na které se pochopitelně také podíváme. V kosmo- nautice nás nejvíce zajímá sonda Rosetta u komety. Závěrem se podíváme na ISS, červené skřítky v úžasném detailu a na naše místo ve vesmíru. Dále |
Nová studie dokládá hrozivý úbytek běžných druhů ptáků V posledních 30 letech jsme v Evropě byli svědky prudkého úbytku ptáků, zejména těch nejběžnějších druhů. Naopak některé vzácnější ptačí druhy přibývají. Studie dokumentuje úbytek 421 milionů jedinců běžných ptačích druhů za posledních 30 let v Evropě. Přibližně 90% těchto ztrát představuje jen 36 nejběžnějších široce rozšířených druhů, jako jsou například vrabec domácí, skřivan polní, koroptev polní nebo špaček obecný. Více (Zdroj ČRo). |
Nejvyšší strom v Česku roste na Jablonecku Vlastiboř je malá a nenápadná vesnice na Jablonecku. Může se ale pyšnit jedním unikátem. V nedalekém lese totiž roste oficiálně nejvyšší strom v České republice. Je to douglaska tisolistá. Strom, který pochází původně ze Severní Ameriky, odborně za dohledu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů přeměřil stromolezec. Od špičky po patu je douglaska vysoká 64 metrů. Více (Zdroj ČRo). |
Říjen 2014 | |||
Kamenné umění Není to nic složitého, často jde jen o nápad. Kamenné zídky, schody, domy, obrazce... Inspirujte se na Flickru nebo Pinterestu (2). |
Jak rychle bubnuje datel? Jeho hlava tisíckrát překonává sílu gravitace! Panuje představa, že datlí bubnování souvisí s vytesáváním hnízda do kmene stromů či hledáním hmyzu pod kůrou. Ve skutečnosti jde však o zvuk, který datel vydává k vábení samičky a obhajobě vlastního teritoria v době jarního páření. Hlava datlů se během bubnování pohybuje rychlostí šest až sedm metrů za vteřinu. V době nárazu do stromu, kterých je více než 10 za sekundu, hlava tohoto drobného ptáka překoná zhruba tisíckrát sílu gravitace. Více (Zdroj ČRo). |
Proč chránit v Česku velryby „Cože? My platíme za velryby?“ - rozčiloval se onehdy Andrej Babiš, kvůli členství Česka v Mezinárodní velrybářské komisi (IWC). Instituci, která po kampani Greenpeace skoro před 30 lety zastavila vybíjení velryb a tyto tvory navzdory klice pro-velrybářských států v čele s Japonskem chrání dodnes. A to hlavně díky státům jako je Česko, které vždy stojí na straně velryb. To se potvrdilo se to i na letošním 65. jednání IWC. Dále (Zdroj ČRo). |
Přesně před 40 lety vědci upozornili na to, že s freony není něco v pořádku Před 40 lety, 25. září 1974, upozornili vědci Mario Molina, Sherwood Rowland a Paul Crutzen na negativní účinky freonů. Jejich varování však nenacházela přílišného ohlasu až do počátku 80. let. Až v roce 1981 vědecká skupina Josepha Farmana zjistila, že nad Antarktidou vzniká oblast se zásadně poškozenou ozonovou vrstvou. V minulosti se látky, označované jako freony, těšily veliké popularitě a hojně se používaly jako hnací náplň ve sprejích či jako chladící prostředek v ledničkách a klimatizacích. Dále (ekolist.cz). |
Září 2014 | |||
Proč kočky žerou trávu? Mezi odborníky neexistuje shoda na jednom důvodu, proč kočky žerou trávu. Jako nejčastější důvod se udává možnost vyzvracet nestravitelné prvky. Venkovní kočky často sežerou kosti nebo peří drobných živočichů. Všechny kočky spolykají větší množství vlastních chlupů, když se čistí olizováním. Tyto chlupy se jim shromažďují v žaludku v klcích, které nemohou projít střevy. Protože také tráva je pro kočky nestravitelná, velmi často ji velmi rychle vyzvracejí zpátky a při tom vydáví také další nestravitelné části ze svého žaludku, čímž ho pročistí a uleví se jim. Více (Zdroj ČRo). |
Jsou snad lední medvědi neviditelní? Neodhalí je ani termokamera! Víte, proč ledního medvěda nevidí infrakamera? Povrchová teplota jeho těla je totiž skoro stejná jako teplota okolního prostředí! Vědci se kdysi pokoušeli o sčítání populace ledních medvědů v Arktidě a narazili na problémy. První z nich byl očividný: lední medvědi jsou bílí a žijí na ledu a sněhu, jsou tedy samozřejmě těžko zpozorovatelní. Vědci se proto rozhodli použít termokamery, které zachycují vyzařované teplo, ale ke svému překvapení zjistili, že lední medvědi se pro ně stali v infračerveném spektru téměř neviditelnými. Zblízka mohli spatřit jejich oči, nos a dech, ale ne celého medvěda na dálku. Více (Zdroj ČRo). |
Metody proti slimákům na zahradě Na zahradě se často musíme potýkat i s nezvanými návštěvníky, kteří mají velký zájem o naši úrodu. Jedněmi z nejvíce nepříjemných jsou slimáci, mezi nimiž díky své žravosti zvláště vyniká invazivní plzák španělský. Jelikož dokáže napáchat velké škody, ukážeme si, jak ho můžeme potlačit... Dále (Zdroj priroda-zahrada.cz). Vesmírná videa: květen a červen Úvod krátce věnujeme fotbalu na ISS a aerodynamice míče pro letošní Mistrovství světa ve fotbalu, ale nebojte se, máme tu i klasický přehled dění v kosmonautice a astronomii. Například další testy SpaceX a jejich spolupráce s amatérskými nadšenci, nebo snímky asteroidu a fascinující projekt snímání Jupiteru švédskými astronomy. Připraven je i pohled na Merkur z Marsu a konečně nádherné foto- grafie noční oblohy. Dále |
CHKO Kokořínsko se od září rozšíří o Máchův kraj Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se od září rozšíří o Máchův kraj v okolí Doks. Oficiální vznik oblasti s názvem Kokořínsko - Máchův kraj přináší vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Rozšíření má umožnit lepší ochranu přírody a krajinného rázu oblasti včetně bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Její výjimečnost dokládá i návrat vlka po 100 letech, který potvrdily fotopasti. V lokalitě se nachází 163 zvláště chráněných druhů živočichů a téměř stovka zvláště chráněných druhů rostlin. Více (Zdroj ekolist.cz). |
Červenec 2014 | |||
Včely mají v hlavě mapu Vědcům se zdálo, že nervová soustava hmyzu nemá pro vytvoření myšlenkové mapy dostatečnou kapacitu. I když jsou včely mistryněmi v orientaci a vyhledávání cílů v krajině, vědci byli přesvědčeni, že základy včelí orientace stojí a padají se sledováním Slunce. Ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences dokázal německý neurobiolog Randolf Menzel z Freie Universität Berlin se svými spolupracovníky, že včely najdou cestu zpět do svého úlu i bez Slunce. Řídí se přitom podle myšlenkové mapy vytvořené z jednotlivých „snímků“ krajiny ukládaných do paměti. Více (Zdroj ČRo). |
Někteří pavouci dokáží zabít a pozřít i větší ryby Vědci z univerzity v Basileji spolu s kolegy ze Západoaustralské univerzity shromáždili a zdokumentovali celou řadu případů, kdy pavouci ulovili ryby. Zjistili, že pět čeledí pavouků zabíjí ryby v přírodě, další tři čeledi jsou toho schopny v laboratorních podmínkách. Někteří pavouci dokážou plavat nebo se potopit, případně jsou schopni pohybu po vodní hladině. Většinou jsou vybaveni silným jedem, který ochromí nervový systém ryb, a enzymy, které jim umožní strávit rybí kořist mnohem větší a těžší, než jsou sami predátoři. Pavouci ryby příležitostně zabíjejí na všech kontinentech planety, kromě Antarktidy. Více (Zdroj Týden). |
Sčítejte a fotografujte s námi čápy V celé Evropě probíhá v roce 2014 sčítání čápů bílých. Cenný je každý údaj. Každé pozorování pomůže porozumět změnám v čapí populaci a vlivům, které působí na počet mláďat a jejich přežívání. V České republice se ke sčítání čápů bílých přidává po 10 letech i třetí celostátní sčítání čápů černých. V ČR je kolem 1000 čapích hnízd. Která z nich jsou letos obsazená? Kolik čápů se v nich letos narodilo? Počítejte je, fotografujte je! Více (Zdroj ČRo). |
Sněmovna schválila rozšíření CHKO Kokořínsko o Máchův kraj Návrh předpokládá, že by už na začátku září měla oficiálně vzniknout nová CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Rozšíření má umožnit lepší ochranu přírody a krajinného rázu oblasti včetně bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Ministerstvo životního prostředí pokládá tuto lokalitu za jedinečnou. Její výjimečnost dokládá i návrat vlka po 100 letech, který potvrdily fotopasti. V lokalitě se nachází 163 zvláště chráněných druhů živočichů a téměř stovka zvláště chráněných druhů rostlin. Více (Zdroj ekolist.cz). |
Červen 2014 | |||
Poznej ptáky (hra) Hra je určena dětem i dospělým, kteří mají zájem si zábavnou formou rozšířit znalosti o přírodě a naučit se rozeznávat naše ptáky. Cílem hry je správně přiřadit k obrázkům české názvy, hlasy, nebo odborné názvy ptáků. Spustit hru. (Zdroj Ornita). ................................................. V liberecké zoo se narodilo mládě bílého tygra Pavilon šelem v liberecké zoologické zahradě má od konce května nový, vzácný přírůstek. Mládě bílého tygra je zdravé a má se k světu. Samice Surya Bára se o černobíle pruhované mládě stará s láskou a péčí. Více (Zdroj ČRo). |
V oboře u Nového Strašecí se zabydlují čtyři zubři evropští Myslivci vypustili do obory Libeň u Nového Strašecí na Rakovnicku čtyři zubry evropské. Obora se tak zapojila do mezinárodního programu na záchranu zvířete, které je ohroženo vyhynutím. Zubři přijeli z Polska, dosud žili v Bělověžském pralese. Cesta jim trvala 13 hodin. V České republice žije pouze několik dalších zubrů, a to v oborách nebo zoologických zahradách. Majitel obory Libeň doufá, že samec a tři samice založí nový chov. Jsou to striktně chráněná zvířata zanesená v Červené knize ohrožených druhů. Více (Zdroj ČRo). |
Šumavská divočina pro odvážné: vydejte se do rašelinišť či temných kaňonů Pokud byste chtěli vidět tu nejdivočejší přírodu, která u nás je, pak můžete využít příležitosti na Šumavě. Národní park Šumava uspořádá pro omezený počet zájemců několik málo výprav do lůna šumavské divočiny. Akce je vhodná jen pro fyzicky zdatné turisty. Výpravy se konají za každého počasí. Letos je možnost zaregistrovat se do jedné ze 129 výprav. Registrace je možná na www.npsumava.cz. Více (ekolist.cz). |
Vesmírná videa: březen a duben Další pokračování seriálu plného videoukázek a krátkých komentářů nás zavede opět ke Slunci a planetám, ale chybět nemůže ani kosmo- nautika, ve které se toho hodně událo. Květen je zasvěcen astronomickým dnům pod sluncem a pod hvězdami, takže na závěr nechybí malý výlet do míst, kde to všechno v roce 2010 začalo. Dále |
Květen 2014 | |||
Indičtí vědci objevili nové druhy 'tančících žab' Celkem 14 nových druhů takzvaných tančících žab objevili indičtí vědci v pralese na jihu země. Objev zveřejnili po dvanáctiletém výzkumu v této oblasti. Tato skupina žab dostala svou přezdívku podle nezvyklých kopavých pohybů nohama, které samci provádějí v období páření. Smyslem jejich protahování a vykopávání je přilákat pozornost samičky. Dále (Lidovky). |
Do Beskyd a na Šumavu se zřejmě vrátila kočka divoká Kočka divoká se podobá mourovaté domácí kočce, ale je mohutnější, má silnější huňatý ocas a odlišné pruhování. Poslední spolehlivě doložený kus byl zastřelen v Krušných horách v roce 1952. Už v roce 2011 byla kočka zachycena fotopastí při výzkumu savců na Šumavě. Více (Zdroj ihned.cz). |
Rostlina, která požírá nikl Botanikové z Filipínské univerzity objevili nový druh rostliny s neobvy- klými schopnostmi. Dokáže akumulovat nikl ve stokrát až tisíckrát větším množství než většina jiných rostlin. Schopnost hromadit kov nikl bez toho, aby se jím rostlina otrávila, je poměrně vzácným fenoménem. Více (Zdroj ČRo). |
Pozvánky na Vítání ptačího zpěvu 2014 Tažní ptáci přilétají ze svých zimovišť a s nimi opět další ročník Vítání ptačího zpěvu. Česká společnost ornitologická zve tímto všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Akce se konají od 19. 4. do 31. 5. po celé republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Dále (Zdroj ČSO). |
Do Čech se po sto letech vrací vlci. Snímek z fotopasti pořízený v minulých dnech v národní přírodní rezervaci nedaleko Doks na Českolipsku potvrdil, že se do Čech po více než sto letech vrací vlci. Vlci byli v českých zemích vystříleni koncem 19. století. Vracet se začali až v posledních letech. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci. Více (Zdroj ČRo). |
Malý krok pro Beskydy, obrovský skok pro tmu Ve světě zářivek, neonů a pouličních lamp se tma stává nedostatkovým zbožím. Již druhá česká rezervace temné oblohy vznikla právě před rokem v Beskydech. Nebe poseté hvězdami tam láká astronomy i turisty. Dále (Zdroj 7g.cz). |
Japonsko se podřídí verdiktu a omezí lov velryb u Antarktidy Japonská vláda dala najevo, že přehodnotí svůj plán lovu velryb k "vědeckým účelům" u Antarktidy, aby tak vyhověla rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Nemíní se ale vzdát lovu v severních oblastech Tichého oceánu. Nejvyšší soudní instance OSN koncem března Tokiu nařídila přestat s lovem v Jižním ledovém oceánu, protože podle něj jde o komerční, nikoli vědeckou aktivitu, jak Japonci tvrdí. Více (Zdroj ceskenoviny.cz). |
Vesmírná videa: leden a únor Tentokrát se podíváme, co dokáží amatéři, když nejen kvalitně snímají Jupiter, ale i spojí své síly. Následovat bude pěkný zákryt Saturnu Měsícem. Z kosmonautiky vybíráme probuzení Rosetty, pěkný noční start rakety Atlas V a test SpaceShipTwo. Ovšem nechybí ani klasické time-lapse video na závěr a tentokrát je to opravdu nádhera. Dále |
Duben 2014 | |||
Proč má zebra pruhy? Kvůli bodavému hmyzu! Otázka, proč má zebra výrazné černé a bílé pruhy, zaměstnává vědce už déle než jedno století. Kupodivu ji až dosud nikdo neprozkoumal systematicky. Dnes je uznáváno pět hlavních teorií... Dále (Zdroj ČRo). |
Ztracená léta mořských želv O "ztracených letech" mořských želv se hovoří z jednoduchého důvodu: od okamžiku, kdy čerstvě vylíhlé želvičky vstoupí do moře až do doby, kdy se vrátí na stejnou pláž, aby nakladly vajíčka, se o nich prakticky neví. První přímý pohled nyní zprostředkovali vědci, kteří na záda 17 mláďat ohrožených karet obecných přilepili zařízení pro satelitní sledování o velikosti chytrého telefonu, které napájely solární články. Dále (Zdroj ČRo). |
Objev českých vědců na využití plastového odpadu jde do výroby Nová technologie na využití netříděných odpadních PET lahví, kterou vymysleli čeští vědci, se začne používat ve zkušební výrobě. Ústav chemických procesů Akademie věd ČR ji nechal patentovat a uzavřel smlouvu se zahraniční firmou, která buduje v Polsku závod na zpracování 10 000 tun odpadního produktu ročně. Unikátní technologie produkuje materiál, jenž se může znovu využít pro zdravotně nezávadnou výrobu plastů, například v potravinářství. Dále (Zdroj Deník.cz). |
Náš pytlácký podíl Ačkoli by se zdálo, že za vybíjením zvláště ohrožených afrických nosorožců stojí především touha pověrčivých Asiatů po rohovině, není to tak docela pravda. Takzvaní trofejní lovci z Evropy a USA zabijí každoročně stovky slonů i nosorožců a jejich kly a rohy si odvážejí domů. A to vše zcela legálně, se svolením úřadů. Dále (Zdroj 7g.cz). |
Březen 2014 | |||
Co všechno umí med? Med umí léčit mnoho nemocí. Působí také preventivně, udržuje imunitu těla a zamezuje tvorbě některých nemocí. Med je výbornou stravou pro všechny typy lidí. A má příznivé účinky na zuby na rozdíl od zžírajících sladkostí. Více |
Původ květin Pokud Vás při návštěvě květinářství zaujal téměř dokonalý, jaksi až „plastikově“ nepřirozený vzhled nabízených řezaných květin, je to první krůček k přemýšlení o environmentálních souvislostech a dopadech květinového průmyslu. Další myšlenka pak možná zabloudí k přeplněnému sortimentu květinářství v kteroukoliv roční dobu, o exotičnosti řady nabízených květin nemluvě. Dále (Zdroj Veronica.cz) |
Světelné znečištění zpomaluje obnovu pralesů Světelné znečištění a obnova pralesů jsou na první pohled dvě příliš spolu nesouvisející věci. Němečtí vědci ale našli důležitý spojující článek: noční netopýry, kteří se živí plody rostlin. Tropické pralesy celého světa ustupují ve prospěch pastvin a zemědělské půdy. Rychlost této transformace je podle vědců bezprecedentní.O to smutnější je, že získaná půda je často neúrodná a zemědělci ji z ekonomických důvodů záhy opouštějí... Dále (Zdroj ČRo). |
Nový druh antarktické ryby V moři, které nebylo zkoumáno více než sto let, objevili španělští vědci nový rybí druh i rod. Nový druh dostal jméno Gosztonyia antarctica. Vědci odchytili pouze čtyři exempláře Gosztonyia antarctica, které jsou dlouhé 25 až 30 centimetrů a jejichž lebky mají řadu unikátních znaků. (Zdroj ČRo). Více |
Kam s použitým olejem? V minulém článku jsme si řekli, proč olej do kanalizace rozhodně nepatří. Kam ale potom s takovýmto odpadem. Do kanalizace záchodovou mísou nebo dřezem není zrovna nejekologičtější řešení. Ale jak už se dotazoval Neruda, kam s ním? Když budete chytří, můžete na tom i vydělat. Více (Zdroj priroda.cz) |
Sledujte s námi postup jara Evropou Kdy u nás letos poprvé uslyšíme kukačku? Kdy poprvé spatříme vlaštovky? Na tyto i mnoho dalších otázek se snaží odpovědět kampaň Jaro ožívá, která sleduje přílet pěti tažných druhů ptáků: vlaštovky, kukačky, rorýse, čápa (bílého) a vlhy. Letos se do kampaně pod hlavičkou největší společnosti na ochranu ptactva BirdLife International zapojí již 50 zemí z Evropy, Asie a Afriky a tisíce nadšenců zaznamenají svá první jarní pozorování na www.springalive.net. Více |
Festival Jeden svět 2014 Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech, který je v současnosti největším lidskoprávním filmovým festivalem na světě. Každoročně ho navštíví více než sto tisíc diváků. Festival se koná 3. - 12.3. nejen v hlavním městě, ale i v dalších 33 českých a moravských městech. Více |
Mravenci přežívají záplavy na vorech ze svých těl Kolonie mravenců, na kterou se valí záplava, ve skutečnosti nečelí nijak velkému nebezpečí. Ze zatopeného území unikne na voru postaveném z těl dělníků, kukel a larev. Mravenci Formica selysi mají fascinující schopnost přežít velkou vodu: všichni dělníci ze svých těl vytvoří jakýsi vor, na kterém zachrání královnu a její dosud nedospělé potomky. (Zdroj ČRo). Více |
Únor 2014 | |||
Mykorhiza, symbióza hub a stromů: Úspěšní houbaři znají její tajemství Pod kterými stromy hledat hřiby, kozáky, křemenáče, čirůvky? Mykorhiza je nesmírně zajímavý přírodní jev, jehož znalost se vyplatí i při sběru hub. Některé houby vyrostou leckde, třeba na zahradě nebo i na louce, za jinými však musíme do lesa nebo alespoň do parku. Není to náhoda. Zatímco třeba žampiony nebo bedly rozkládají organické látky v půdě a v principu nevyžadují přítomnost stromů, jiné houby jsou na stromech závislé, protože s nimi žijí ve zvláštním vztahu, kterému se říká mykorhiza. (Zdroj iReceptář.cz). Dále |
Loni ČR vyvezla více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti Vyplývá to z oficiálních statistických údajů, které publikoval na svých stránkách Energetický regulační úřad (ERÚ). Zatímco na export šlo loni 16,9 terawatthodin elektřiny (tedy 18,2 % čisté tuzemské výroby), všechny české domácnosti spotřebovaly dohromady 14,7 terawatthodin.Obnovitelné zdroje vyrobily v loňském roce 6,3 terrawathodin, tedy 42 % čisté spotřeby českých domácností. Více (Zdroj greenpeace.cz) |
Ryby na lovu vlaštovek Vlaštovky obecné patří k nejobratnějším letcům ptačí říše. O to větším překvapením je, že se za letu stávají kořistí afrických ryb. Vodní živočichové jsou v aktivním lovu ptáků poměrně zběhlí. U sladkovodních dravců jsou podobná pozorování vzácnější, ale existují. (Zdroj ČRo.cz). Více |
Narodilo se mládě kriticky ohroženého gibona! ZOO Liberec má po třech letech znovu mládě kriticky ohroženého gibona bělolícího. Mládě se narodilo v lednu 21 leté samici Wen-Wen a o dva roky staršímu samci Matějovi a zatím není jasné, jakého je pohlaví. U gibonů se příslušnost k samčímu nebo samičímu pokolení projeví až ve třech či čtyřech letech, a to zabarvením srsti. (Zdroj ZOO Liberec). Více |
Leden 2014 | |||
Proč není vhodné vylévat olej do kanalizace Také patříte mezi ty, kteří nevědí, jak naložit s použitým olejem z vaření a zbavujete se ho nejsnažší možnou cestou, to jest vylitím do záchodu nebo menší množství do dřezu? Asi i vás už napadlo, že to není zrovna dobrá volba vzhledem k ekologické etiketě. (Zdroj priroda.cz). Dále |
Kočky poznají pánův hlas, ale ignorují ho Kočky sice žijí s člověkem, ale jsou na něm v podstatě nezávislé. Potvrdila to i nová japonská studie. Japonští etologové navštívili domácnosti dvaceti majitelů koček a provedli tam zajímavý experiment. Majitel kočky odešel a vědci pak pouštěli „osiřelému“ zvířeti nahrávky, v kterých ho volal jménem buď jeho pán, nebo cizí lidé. Etologové pečlivě zaznamenávali reakce koček na jednotlivá volání. Všímali si pohybu hlavy, uší a ocasu. Nahrávali všechny hlasové projevy... Více (Zdroj ČRo.cz) |
Pražská zoo se rozrostla o vzácné vydry, jsou jediné v Evropě Pavilon Indonéská džungle pražské zoologické zahrady se rozrostl o pár samiček vzácné vydry hladkosrsté. Informoval o tom mluvčí zoo Michal Šťastný s tím, že kromě Zoo Praha je nechová žádná další evropská zoologická zahrada. (Zdroj denik.cz). Více |
Ježci v zimě spí a občas se probudí. Potřebují pomoc? Zimu ježek přečkává ve stavu hibernace, pravém zimním spánku, kdy jeho tělesná teplota poklesne na pouhých 5°C a tělesné funkce se zcela zpomalí. Aby úspěšně přezimoval, musí v říjnu vážit nejméně 400g. V listopadu by měl by vážit nejméně 600 g. Potkáme-li ježka uprostřed zimy, potřebuje záchranu v každém případě. (Zdroj ČRo.cz). Více |