Na zahrady domů a balkony se po několika- měsíční pauze vrací krmítka. Pro přikrmování ptáků jsou vhodná především semena a v přírodě nasbírané bobule. Lidé v dobré víře chtějí často ptákům přilepšit, taková snaha ale může skončit katastrofou. Jednou z nejčastějších chyb je krmení zbytky od oběda. (Zdroj ČRo.cz). Více
Fotografické klání Czech Press Photo se každorožně snaží vybrat nejlepší fotografie, které nějakým způsobem především dokumentují českou zemi, krajinu, náladu. Ani letos tomu nebylo jinak a ocenění si odneslo 31 fotografů (digiarena.cz).
Výstava na Staroměstské radnici v Praze je pro veřejnost otevřena do 31.1.2014, a to denně od 10 do 18 hodin. Více
v hnízdech
Kukačka obecná úspěšně parazituje v hnízdech jiných ptačích druhů. Nejenže klade svá vejce do cizích hnízd a přenechává jim veškerou péči o své potomky, je navíc schopna si hostitelská hnízda aktivně vybírat. Zjistili to vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Každá samice kukačky snáší vejce jednoho typu, jenž se více či méně podobá vejcím hostitelského druhu, na který se daná samice specializuje. Vejce jsou podobně zbarvená jako vejce hostitele (mimikry). Tím se zvyšuje šance, že je hostitel nerozpozná a neodstraní.
(Zdroj lidovky.cz). Více
Brazilským vědcům se podařilo identifikovat dosud neznámý druh malé kočkovité šelmy oncily. Objevili jej spíše náhodou při zkoumání historie jihoamerických koček rodu Leopardus, mezi které patří například ocelot, kočka slaništní, pampová či takzvaná magray.
(Zdroj ČRo.cz). Více
Pěnice malá žije na východ od Kaspického moře a dosud nebyla nikdy pozorována v České republice. Její první výskyt u nás byl zaznamenán v sobotu 16. listopadu
v keřích u Hradeckého rybníka v Tovačově. Jde o jednu z nejmenších pěnic na světě, měří pouze 11 až 12 cm. Je velmi čilá a obvykle na sebe upozorní pocukáváním rezavým ocáskem, čímž připomíná chování našeho rehka domácího.
(Zdroj ČRo.cz). Více
Lovečtí psi, lišky, jezevci. To všechno jsou podle nové studie dravci, kteří občas zahynou v boji s jedním z největších hlodavců – evropským dikobrazem obecným. Tým italských a kanadských vědců po dobu 18 měsíců pozoroval dikobrazy obecné v Toskánsku, kteří se musí bránit liškám, jezevcům i loveckým psům. Identifikovali přitom čtyři různé obranné techniky, které dikobrazi používají v závislosti na míře ohrožení. (Zdroj ČRo.cz). Více
Odlesňování brazilských deštných pralesů letos oproti loňsku nabralo na intenzitě. Podle údajů zveřejněných brazilskou vládou byla letos vykácená plocha v Amazonii o 28 procent vyšší než v minulém roce. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu zvažuje posílení kontrol ilegálního mýcení pralesa. Plocha vykácená od loňského srpna do konce letošního července činí 5843 kilometrů čtverečních, zatímco v předchozích 12 měsících to bylo 4571 kilometrů. (Zdroj denik.cz). Více
Nové zvláště chránění území Housina má rozlohu přibližně 185 hektarů a nachází se v katastrech obcí Libomyšl, Neumětely a Želkovice na Berounsku. „Předmětem ochrany přírodní památky Housina jsou evropsky významná stanoviště hercynské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy a polopřirozené suché trávníky křoviny na vápnitých podložích. Přírodní památka Housina zahrnuje větší část stejnojmenného vrchu. Více
Soužití člověka a slona má dlouhou historii a sahá daleko za obecně známé nasazení slonů kartaginským vojevůdcem Hanibalem v punských válkách. Odhaduje se, že lidé využívají slony nejméně 4000 let. Možná je ale naše soužití s těmito tlustokožci dvakrát tak dlouhé a trvá už 8000 let. Za celou tu dobu jsme nedokázali slona plně domestikovat. Nikdy se nestal domácím zvířetem jako třeba pes, kůň nebo prase. Přesto nás chápe dokonaleji než jiná zvířata, s nimiž nás vážou mnohem pevnější pouta. (Zdroj ČRo.cz). Více
Kometa ISON bouří, už je vidět i bez dalekohleduDlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima. (Zdroj astro.cz). Více
Hypermarkety Globus, jako poslední z velkých potravinářských řetězců, přestanou dávat zdarma zákazníkům plastové tašky. Zákazníci od příštího roku za tašku zaplatí korunu. Evropská komise v pondělí předloží návrh nových pravidel, která omezí používání plastových tašek na jedno použití v obchodech.
Více (Zdroj eurozpravy).
Delfíni, kteří plavou u severní Austrálie, představují samostatný, dosud neznámý druh. Delfínům rodu Sousa se v angličtině přezdívá hrbatí delfíni (humpback dolphins) kvůli hrbolku, který se nachází hned za hřbetní ploutví. Dalším význačným znakem je barva jejich pokožky, které se pohybuje od tmavě šedé přes růžovou až k bílé.
(Zdroj ČRo.cz). Více
Dovedete si představit těžbu železné rudy v zemi, kterou pokrývá silná vrstva ledovce? V Grónsku s tím problém nemají. Nejenže se tu chystají těžit, oni tu dokonce chtějí otevřít přímo obří důl.Těžit chce konsorcium London Mining, které má sídlo v Británii. Slibuje si od toho zisk, který bude mít z koncentrátu ze železné rudy, který tam chce vyrábět a toho koncentrátu chce ročně vyrobit 15 milionů tun. Grónsko je pokryté ledem ze 4/5 a v některých místech ten led dosahuje výše až 4 kilometrů. (Zdroj ČRo.cz). Více
LADEE – nová sonda k MěsíciV 60. a 70. letech minulého století pozorovali astronauti při výpravách v rámci programu Apollo zajímavý úkaz, který je stále vědeckou záhadou. Přibližně 10 sekund před východem či po západu Slunce vytryskly nad šedý horizont slabé zářící paprsky. Tyto „soumrakové paprsky“ byly svědecky potvrzeny posádkami kosmických lodí Apollo 8, 10, 15 a 17.
Na Zemi pozorujeme obdobné úkazy pokaždé, když sluneční paprsky pronikají skrz večerní oblaka či vrstvu mlhy. Ovšem na Měsíci, který nemá prakticky žádnou atmosféru, by neměli astronauti nic podobného pozorovat.
Tuto záhadu bude zkoumat kosmická sonda NASA s názvem Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (zkráceně LADEE), jejíž start se uskutečnil v září 2013. Více
Ozubené převody jsme pokládali za výhradně lidský vynález, který v živočišné říši nemá obdoby. A byl to omyl – má je i některý hmyz. Kornatka hnědá je známá svými „balistickými“ skoky a je rozšířená po celé Evropě. Larva neboli nymfa má na vnitřní straně zadních nohou řady deseti až dvanácti zoubků, které připomínají okraj ozubeného kolečka.
V tomto místě jsou nohy těsně přiblížené, takže zoubky jedné nohy zapadají mezi zoubky na druhé noze. Důsledkem toho je, že jedna končetina se nemůže pohybovat bez druhé. Více (Zdroj ČRo.cz).
Společenské vazby mezi žirafami v národním parku Etosha připomínají sociální sítě propojující lidská společenství. Žirafí společenstva jsou organizována podobně jako společenstva lidí. Jednotlivé skupiny se neustále dělí a splývají. Jednotlivci se připojují k různým skupinám a zase z nich mizí. Žirafám to výrazně usnadňuje život. (Zdroj ČRo.cz). Více
Karolinum, Praha 1.
Nejlepší novinářské fotografie světa. Devatenáct porotců vybralo a ocenilo z celkového počtu 5 666 přihlášených profesionálních fotografů z celého světa 54 žurnalistů. Více než dvěstě snímků mapuje všechny důležité momenty roku 2012. Byl to rok válečných konfliktů, ale byl to také rok Olympijských her v Londýně. Kromě „velkých“ věcí se děly i věci menší – v přírodě, v rodinách a všechny stály za snímek... Více
Malostranské nám. 21, Praha 1
Exponáty jsou nástroje, z nichž tvůrčí dílo vzniká teprve po zapojení aktivní fantazie diváka. Jsou to tedy jakési biostroje na kreativitu. Základem projektu, jsou interaktivní expozice Brána do světa tvořivé lidské fantazie, Labyrint světla, Leporelohra, Golem, PLAY a Sensorium inspirované dílem humanistického myslitele Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Více
Slunéčka sedmitečná mají před vývojáři chytrých materiálů pořádný náskok.Velký počet hmyzích druhů dokáže chodit hlavou dolů nebo po hladkých svislých površích. Čemu za tuto schopnost vděčí, zkoumají vědci z Univerzity v Kielu. Nyní v časopise Nature Communications zveřejnili výsledky zkoumání adhesivních struktur na končetinách slunéček sedmitečných (Coccinella septempunctata). Spodek každé z nich je posetý jemnými vlásky, které přilnou téměř k jakémukoli povrchu. Více
(Zdroj ČRo.cz).
Antičtí
Římané měli ve svých mapách
dnešní region horního Podunají a oblasti
kolem Vltavy označený jako Boiohaemum - zemi keltského
kmene Bójů. Z tohoto dávného názvu vzniklo
později jak
latinské jméno Čech - Bohemia, tak označení
dnešního Bavorska - Ba(io)varia. V obou regionech
nacházejí archeologové dodnes stopy
keltského osídlení. V oblasti dávného Boiohaema se nachází i významná jihočeská hora Kleť. Poblíž jejího vrcholu stojí světoznámá hvězdárna, známá výzkumem planetek a komet. Od července 2013 nese jméno Boiohaemum jubilejní 1000. kleťská planetka. Jméno připomínající prastarou keltskou historii svého regionu vybrali planetce kleťští astronomové Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer, jak slíbili už při představení této tisící planetky veřejnosti. Více
Řád šelem má nového člena. Američtí vědci popsali nový druh z čeledi medvídkovití, kam patří například mývalové a nosálové. Olinguito (Bassaricyon neblina), jak se šelmička jmenuje, pochází z pralesů Kolumbie a Ekvádoru a vypadá jako kříženec kočky a medvěda. Paradoxní na jejím objevu je, že ji vědci znají déle než 100 let: byla chována v zoo, pozorována v přírodě a v muzeích existují vycpané exempláře. Stala se však obětí chybné identifikace a byla považována za již známý druh olinga (Bassaricyon). Více (Zdroj ČRo.cz).
Čína a Ukrajina při jednáních vytvářely nejrůznější překážky a bariéry, Rusko kompletní návrh prostě a jednoduše odmítlo. Desetileté úsilí a příprava všech plánů takto přišla během pár dní vniveč. Několikadenní jednání Mezinárodní komise na ochranu živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR- Convention on the Conservation of Antarctic Marine Living Resources) ztroskotala. Zřízení největší mořské chráněnné oblasti tedy nepřichází alespoň v nejbližší době
v úvahu. (Zdroj Příroda.cz). Více
Mezinárodní tým vědců objevil na mořském dně ve vodách obklopujících Antarktidu dva nové druhy červů. Živí se kostmi mrtvých velryb, které padají na mořské dno, čímž naplňují významnou recyklační úlohu. Více (Zdroj ČT24.cz).
Největší zajímavostí planety je bezesporu jeho mohutná soustava prstenců, která je viditelná ze Země
i malými dalekohledy. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny latinské abecedy, obíhá kolem Saturnu také početná rodina měsíců. V současné chvíli se jejich počet uvádí 62, ale toto číslo se často mění. Největší z nich je Titan, který má jako jediný zatím známý přirozený satelit ve Sluneční soustavě hustou atmosféru. Více
Tvor velikosti autobusu
s největším okem v živočišné říši. Démonický vzhled a tajemný život dravce mořských hlubin.
Stále o nich nic moc nevíme. Legendární krakatice (Architeuthis) fascinuje každým coulem. Vyskytují se všude v oceánu, s výjimkou polárních oblastí. Zároveň toho ale o nich moc nevíme. Žádné desítky druhů krakatic podle všeho nejsou, po celém světě žije jenom jediný: krakatice obrovská .
(Zdroj ČRo.cz). Více
Po krvi lační pouze samičky klíšťat, podobně jako je tomu například u komárů. Samečci se spokojí pouze s rostlinnou mízou, nepotřebují tolik výživy a energie, protože nemají za úkol klást vajíčka. Více
(Zdroj ČRo.cz).
Nový ptačí druh
z Kambodži
Vědci popsali dosud neznámý druh zpěvného ptáka krejčiříka. Paradoxní je, že byl objeven v kambodžské metropoli Phnompenhu. Více
(Zdroj ČRo.cz).
Svět zažil v první dekádě nového tisíciletí bezprecedentní výkyvy počasí od vlny veder v Evropě a sucha v Austrálii po záplavy v Pákistánu. Tvrdí to zpráva Světové meteorologické organizace (WMO). Každý rok ze zmíněného desetiletí, s výjimkou roku 2008, se zařadil do desítky nejteplejších od 50. let 19. století, kdy se s takovými meteorolo- gickými záznamy začalo. Více (Zdroj Lidovky.cz).
Gepardi jsou nejrychlejšími suchozemskými zvířaty. Nová studie však odhalila, že pro jejich úspěch při lovu není rychlost tím rozhodujícím faktorem. Nejrychlejší zaznamenaná rychlost lovícího geparda byla 93 km/h, ale v naprosté většině případů šelmy běhaly za kořistí mnohem pomaleji. Ze záznamů vyplývá, že pro úspěšné ulovení antilopy jsou důležitější bleskurychlé změny směru a schopnost výrazného zrychlení
či zpomalení. Více
(Zdroj ČRo.cz).
Kamera se skládá ze 180 čoček, které jsou rozmístěny na konstrukci ve tvaru polokoule. Přístroj tak dává obrázek v úhlu až 180 stupňů. Obraz
z čoček se zachycuje na světelných čidlech a skládá se pomocí speciálního softwaru. Kromě extrémně širokého úhlu poskytuje také výjimečnou hloubku ostrosti, když dokáže najednou zaostřit na několik objektů v různé vzdálenosti. Více (Zdroj denik.cz).
Zvířecí samoléčitelé
Schopnost naordinovat si lék na nějaký zdravotní problém máme u zvířat obvykle spojenou s představou šimpanze, který cíleně hledá léčivé rostliny. Léčit se umí i ptáci – nedávno vědci zjistili, že některé druhy pěvců žijících ve městech se naučily využívat cigaretové nedopalky, které zabudovávají do svých hnízd. Nikotin, který obsahují, pak je i jejich potomstvo chrání před parazitickými roztoči. Podobné schopnosti však mají i druhy s mnohem méně rozvinutými kognitivními schopnostmi včetně housenek, mravenců nebo motýlů. Více (Zdroj ČRo.cz).
Vědci objevili nepatrné železné částice v smyslových buňkách ptačího ucha. Není vyloučené, že se tak posunuli o něco blíže k vyřešení záhady ptačí orientace. Migrace tažných ptáků je jeden z nejznámě- jších fenoménů světa zvířat. Otázka, proč se ptáci na svých dalekých cestách neztratí, však stále nebyla uspokojivě zodpovězena. Víme, že se pravděpodobně orientují podle magnetického pole Země, ale nevíme jak. V buňkách u kořene zobáku holubů vědci sice našli částice obsahující ionty železa, které by teoreticky mohly sloužit jako magnetometr. Více (Zdroj ČRo.cz).
V Česku se po 100 letech vylíhlo mládě orla skalního
Ve vojenském prostoru Libavá se po sto letech narodilo první mládě orla skalního na českém území. Rodiče malého dravce přiletěli ze Slovenska. O návrat orlů skalních do volné přírody se snaží záchranná stanice
v Bartošovicích. Více (Zdroj ČRo.cz).
Na rok 2013 jsou avizovány dvě patrně opravdu jasné komety. První z nich, kometa C/2011 L4 PanSTARRS, má zazářit na březnové obloze, zejména v druhé dekádě měsíce nad západním obzorem za soumraku. Tou druhou pak bude na přelomu listopadu a prosince již nyní velmi intenzivně sledovaná a na své poměry beztak jasná kometa C/2012 S1 ISON. Ta by se měla dát malými dalekohledy či očima sledovat již v průběhu října 2013 na ranní obloze, na konci listopadu se pak vytratí na denním nebi a pokud přežije svůj průlet kolem Slunce, bude od počátku prosince pozorovatelná na ranní i na večerní obloze jako velmi výrazná vlasatice. Nutno si však stále připouštět fakt, že vývoj jasnosti komet se nikdy nedá s jistotou předpovědět, čili nás každá z komet může zklamat či naopak ještě více překvapit... Více
Quinoa: svízelný zázrak z polopouště
Už jste si smlsli na quinoi? Není divu, pokud ano. V poslední době se stalo docela módou ozvláštnit si touto tradiční jihoamerickou plodinou vegetariánský talíř. Dobře chutná, je zdravá a hodí se i pro bezlepkaře. Zatímco v zápaďáckém jídelníčku quinoa pořád ještě představuje relativně okrajovou libůstku, na druhém konci světa hraje po staletí mnohem zásadnější roli. Proto současné rostoucí globální chutě mění životy milionů Peruánců a Bolivijců s až nečekanou razancí. Vítejte v zašmodrchaném spotřebitelském dilematu jako ušitém pro letošek, který OSN vyhlásila právě „rokem quinoy“. Dále (Zdroj Sedmá generace).
Je dobré vědět, že pro psy je čokoláda jedovatá. Ani ne tak kvůli tuku a stejnému riziku, jaké z něj plyne i pro nás, ale kvůli látce zvané theobromin. Tento hořký alkaloid kakaovníku je pro psy nebezpečný již v dávce 100 až 150 miligramů na kilogram jejich hmotnosti, uvádí se v materiálu vydaném Centrem FDA pro veterinární medicínu. (Zdroj Osel.cz). Více
Tání rakouských ledovců pokračovalo i v loňském roce vysokým tempem. Podle Rakouského alpského spolku (ÖAV) se v průměru v roce 2012 ledovce zkrátily o 17,4 metru. Z 95 sledovaných ledovců nebyl úbytek zaznamenán na pouhých dvou z nich. Více (Zdroj Lidovky).
Vědci popsali zbrusu nový rod a druh pruhovaných netopýrů. Pomohl jim
v tom nově objevený exemplář z Jižního Súdánu. DeeAnne Reederová z Bucknell University tu zpozorovala netopýra, jehož černé a bílé pruhy a skvrny připomínají jezevce. Více (Zdroj ČRo.cz).
Novou expozici s deseti druhy nejjedovatějších hadů světa otevře před Vánocemi plzeňská zoologická zahrada. Plazy dostane zoo zadarmo od českých chovatelů, kteří jich mají mnoho. Existují kluby chovatelů jedovatých hadů, například karlovarský, který je největší, kde soustřeďují asi 100 českých chovatelů, kteří jich mají plné byty, řekl. (Zdroj Ceskenoviny.cz). Více
Super- a hypermarkety uštědřily v minulém desetiletí drobným prodejcům poměrně silnou ránu. Ti se přesto v jisté formě udrželi a dnes se snaží najít a prošlapat nové cesty ke spotře- bitelům. No schválně: po čem zákazník touží, ale v hypersuper marketech to nenajde? Že na tuto otázku nenajdete odpověď? Existuje však ještě další možná cesta: nabízet stejné zboží jako jinde, ale za podstatně nižší ceny. Dále
Německá technologická firma Festo představila stroj, který kromě letu vpřed umí couvat, vznášet se na místě i létat do strany. Umělá napodobenina vrcholového hmyzího predátora není žádný drobeček. Na délku má měří 48 cm a rozpětí má téměř 70 centimetrů. (Zdroj Osel.cz). Více
Masožravé rosnatky (Drosera) lákají hmyz na lepivé kapičky tekutiny, které se blyští na stopkách na povrchu listů. Jakmile hmyz usedne a přilepí se, začne se list kolem něj stáčet. Vytvoří tím jakýsi „vnější žaludek“, v němž je kořist strávena. Více (Zdroj ČRo.cz).
Jaro je konečně po dlouhé zimě tady, tažní ptáci přilétají ze svých zimovišť a s nimi opět další ročník Vítání ptačího zpěvu. Česká společnost ornitologická zve tímto všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Akce se konají do 14. 5. po celé republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Dále
Zúčastnit se projektu Jaro ožívá je jednoduché a zábavné. Jaro ožívá je jednoduchý projekt sledování ptáků. Vše co musíte udělat je zaznamenat on-line Vaše první pozorování vlaštovky, čápa bílého, kukačky, rorýse a vlhy. Dále
Na jihu Ruska byly objeveny ostatky vzácného mamuta jižního, jehož kly dorůstaly délky přes jeden metr. Jde teprve o osmý nález celé zachovalé kostry tohoto druhu a čtvrtý na ruském území. (Zdroj Denik.cz). Více
Angličtí vědci zjistili, že kytky
s opylovači komunikují mnohem květnatější mluvou, než jsme si mysleli. Kromě vůní, tvarů a barev
k předání informace využívají
i elektrického pole. Nejen včelám,
i čmelákům je tato řeč srozumitelná
a podle „elektricky“ sdělovaných podrobností hmyz mění své chování. Více (Zdroj Osel.cz).
Ochránci přírody objevili na východě Bornea stopy, které zřejmě patří nosorožci sumaterskému, kriticky ohroženému druhu, o němž se usuzovalo, že v oblasti před zhruba 20 lety vymizel. Informoval o tom britský zpravodajský server BBC. Experti Světového fondu na ochranu přírody (WWF) objev učinili v únoru v provincii Východní Kalimantan při pozorování orangutanů. Více
(Zdroj Lidovky).
Prostorovým viděním či stereofonním sluchem vládnou mnozí živoči- chové. Čichat stereo však umí nejspíš jen krtek. Dále (Zdroj ČRo).
...............................................
Ptáci rozumí svým partnerům
Samečci sojek dokážou vycítit přání své družky. Prokázaly to experimenty britských vědců. Evropské sojky obecné žijí v monogamních párech a o mláďata
se starají oba rodiče. Partnerské chování těchto vysoce inteli- gentních ptáků zkoumají vědci z oddělení psycho- logie na Cambridgeské univerzitě. Více (Zdroj ČRo).
Břehule říční je jediným druhem břehulí, pěvců z čeledi vlaštovko- vitých, hnízdících v České republice. Dříve obývaly především říční břehy, do kterých si hrabaly až metr dlouhé nory. S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely
a břehule si musely hledat nová hnízdiště. Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště. Jejich početnost se ale trvale snižuje. (Zdroj Ekolist). Více
Antarktida už dávno není člověkem nedotčené území. Naopak. Nejkřiklavějším příkladem je ostrov krále Jiřího, na kterém je několik stálých vědeckých základen a malé letiště. Rýhy po stopách automobilů, vytlačené do tenké vrstvy vegetace, se táhnou kilometry a kilometry. Chaty a zbytky vědeckého vybavení pomalu podléhají zubu času. Hromady odpadů, často obsahující i nebezpečné složky, prázdné barely od pohonných hmot nebo baterie, se povalují volně v přírodě. Pobřežní vody a pláže u vědeckých stanic jsou pokryté lesklým filmem ropných látek – jako důsledek ledabylého nakládání s pohonnými hmotami na základnách. Více (Zdroj Ekolist).
Estonsko se vzorně stará o svou dopravu. Kromě toho, že v tamní metropoli funguje od Nového roku veřejná doprava pro místní zcela zdarma, stalo se Estonsko první zemí na světě, která instalovala celonárodní síť rychlonabíjecích stanic pro elektrické automobily. Projekt je součástí snah Evropy snížit emise oxidu uhličitého.Více (Zdroj ČT).
Vrubounům se lidově říká hovniválové, některé druhy jsou známé i pod vznešenějším označením skarabeové. Prosluli tím, že před sebou valí kuličky hnoje, které sami zformovali. To však není jejich jediná pozoruhodná schopnost – tým vědců ze Švédska a Jihoafrické republiky prokázal, že v noci se vrubouni orientují podle hvězd v Mléčné dráze. Více (Zdroj ČRo).
Broumovsku se objevuje rys
Rysa u nás téměř vyhubili pytláci v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tato šelma se k nám znovu dostala ze Slovenska a postupně se usadila na několika místech republiky. Nedávno mohli návštěvníci Krkonoš objevit jeho stopy v čerstvém sněhu. Rys tam žije asi tři roky, ale podle Radka Drahného ze Správy Krkonošského národního parku je téměř nulová šance ho ve volné přírodě vidět. (Zdroj ČRo). Více
V rámci svých osvětových a vzdělávacích aktivit vyhlašují Lesy ČR již řadu let jednu z lesních dřevin jako dřevinu roku, kterou v daném roce přibližují široké veřejnosti. Pro letošní rok byl v pořadí již patnáctou dřevinou roku vybrán jeřáb. Mezi domácí druhy jeřábů náleží bezmála 20 druhů dřevin stromovitého anebo keřovitého vzrůstu. Nejznámější, nejrozšířenější je jeřáb ptačí. Více (Zdroj Lesu zdar).
o výlety na sněžnicích je zájem
Turisty láká na Šumavu nový fenomén, kterým jsou poznávací výlety na sněžnicích. Loni se na ně vydalo necelých 200 lidí, letos organizátoři počítají s výrazným navýšením zájmu. V porovnáním
s loňským rokem se uskuteční více než dvojnásobný počet výletů. Zatímco loni se turisté mohli vydat jen na trasu kolem Kvildy, nyní bude program pestřejší. Zájemce čekají také výlety kolem Stožce, Svinných Lad nebo Kašperských Hor. Více
(Zdroj Lidovky.cz).