---

Na závěr letních prázdnin proběhl náš poslední „tábor.“ Tábor je uvozovkách proto, že tyto tradiční tábory bývají ve všech směrech nevšední. Je to vlastně akce, kde děti pronikají do tajů vesmíru a dozvídají se mnoho o kosmonautice, která k vesmíru patří.

Letošní program byl oproti minulým koncepčně hodně upravený. První dva dny jsme se věnovali jen vesmíru, tedy astronomii, jak se odborně říká. Děti poznávaly souhvězdí, což je základ pro orientaci na obloze. K znalostem noční oblohy patří i vědomosti o jasnostech objektů, nebo co vše se dá na obloze pozorovat. A to nejen na obloze noční, ale i na obloze denní. Některé objekty jsou vidět pro změnu jen při soumraku nebo rozednění.

Z astronomického programu jsme se věnovali struktuře vesmíru – jak je vše ve vesmíru rozložené, přes speciální filtry se pozorovalo Slunce, pokročilý se věnovaly exoplanetám nebo si zkoušely optické pokusy, začátečníci poznávali sluneční soustavu nebo jaké jsou principy zatmění. Děti se učily, jak vlastně funguje hvězdářský dalekohled a jaké máme optické konstrukce. Zkoušeli jsme také vyrobit model Měsíčního povrchu a vznik kráterů. Tolik jen namátkou, bylo toho samozřejmě více.   

Další část tábora byla věnována kosmonautice. Mezi nejoblíbenější program patřily čtyři díly Vývoje kosmonautiky. Tedy jak začaly létat skutečné rakety. Děti si také vyrobily své rakety a to rovnou dvě. Vodní a vzduchové. Pouštění raket nám zabralo téměř dvě odpoledne. Hodně zajímavý byl také program o tom, jak se ve vesmíru žije. Spousta věcí ve stavu beztíže nejde prostě dělat jako doma. Ale i astronauté mají své úklidové dny. 

Hrála se samozřejmě spousta her, včetně tematických nebo soutěžních. Například Planetární stezka, vědomostní běhačka, astro riskuj aj. Večerní táborák je na každém táboře samozřejmostí, ale lanový park nikoliv. Návštěvu lesního lanového centra jsme letos uskutečnili poprvé a stezku v korunách stromů si prošla většina dětí. Večerní programy byly poměrně variabilní. Před večerkou se pouštěly „timelapse večerníčky,“ ale to letos nebylo příliš potřeba. Tento tábor měl štěstí na velký počet jasných nocí, a proto se hodně pozorovalo. Děti měly k dispozici dalekohledy, se kterými se učily pracovat a vyhledávat objekty na noční obloze.

A kdo byl Vladimír Smolík? Technicky nadaný klučina z maďarského animovaného seriálu Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka, který vznikl na počátku v sedmdesátých let devatenáctého stolení. Vladimír Smolík létal po planetách a jeho sci-fi dobrodružství jsme sledovali na konci poledního klidu. Čtyři vesmírná družstva – Vesmírný guláš, Vesmírná sedmička, Omega unicorns a Vesmírný archanděl – si získávala body na cestě vesmírem dobrovolnými ztvárněnými artefakty ze seriálu o Smolíkovi. Většinou se jednalo o povedené kresby, ale také křížovku nebo papírové modely.

VESMÍRNÁ SEDMIČKA	VESMÍRNÝ GULÁŠ	VESMÍRNÝ ARCHANDĚL	OMEGA UNICORNS
Pavlína K. Monika K. Martin K. Vlaďa O. Jakub V. Matěj Z. Míša S.	Dan D. Adam L. Katka H. Gloria P. Emilie Č. Slávek R.	Katarína H. Tadeáš P. Zuzka P. Matěj Š. David K. Vítek Z.	Tom R. Klára S. David K. Honza H. Martin K. Zdeněk Ř. Prokop R.
66 bodů	61 bodů	57 bodů	33 bodů
1. místo	2. místo	3. místo	4. místo

Tým specialistů Kriminálky Hubenov si nevěděl rady se zapeklitým případem,
a proto si přizval 23 mladých detektivů, aby mu s jeho vyřešením pomohli. Na břehu rybníka Hubenov se na začátku srpna stala vražda.Byla nalezena mrtvola s nožem od krve v ruce. Naším úkolem bylo vyřešit, jak a proč oběť zemřela a kdo byl pachatelem. Hned první večerjsme na místě činu zajistili stopy a soudní lékař potvrdil naši hypotézu, že šlo o vraždu střelnou zbraní. Druhý den ráno dorazil dotábora anonym, že vrahem naší oběti je někdo z oddělení Kriminálky Hubenov. Jaké překvapení! Navštívil nás kolega z oddělení zjišťovánítotožnosti a sdělil nám, že díky fotkám oběti a sejmutým otiskům víme, že se zavražděný jmenoval Hippolyte Exitus.

Dále jsme se dozvěděli, že byl již několikrát trestaný kvůli krádežím.Protože příští ráno do tábora vtrhne dotěrná užvaněná novinářka z místního bulvárního plátku, dozvíme se, že den před vraždou bylo vBlatné vykradeno klenotnictví dvěma neznámými pachateli. Hned nás napadne, že to může souviset s naším případem. Navíc se večer vtáborové poště objeví obálka s fotkami, které usvědčují některé z členů našeho kriminalistického týmu, že se se zavražděným znali. Tábornavštívil známý detektiv Hercule Poirot. Doslechl se, že řešíme zapeklitý případ a rozhodl se nám pomoci.

Díky němu se dostaneme k místnímu překupníkovi se zbraněmi. I přes svůjhandicap – slepotu, nám je velmi užitečný. Dozvíme se, že v poslední době prodal pistoli, historickou zbraň a brokovnici. Z balistiky víme,že vražedným nástrojem byla pistole. Protože se ale na místě činu našel i náboj z brokovnice, navštívíme myslivce, který si od překupníkabrokovnici koupil. Ten nám potvrdí, že poblíž místa činu v inkriminovanou dobu byl a že viděl, jak se dvě osoby hádají u mola, pakslyšel ránu a viděl, jak jedna postava táhla těžký pytel směrem k umývárkám, zatím co druhá padla na zem. U umývárek najdeme v hlíněotisk veliké boty. Tím se nám okruh podezřelých zužuje. Vrahem je někdo s velikou nohou, případně člověk, který má k tak velkým botám přístup az nějakého důvodu si je vypůjčil.

Ve čtvrtečním vydání Blatenských listů nás zaujme inzerát: Koupím vzácnéšperky. Zn: platím hotově. Kupci zavoláme a domluvíme si s ním schůzku v Blatné. Ozval se mu totiž člověk, co nabízí prodej vzácných kusů,které by (dle našeho mínění) mohly pocházet z vykradeného klenotnictví. Že bychom chytili našeho vraha? Bohužel, takové štěstí nemáme. Koupěšperků proběhne dřív, než se stihneme na místo předání dostavit. Od kupce se navíc dozvíme, že prodávajícího ani neviděl, mluvili spolu jentelefonicky. Výměna šperků za peníze proběhla přenecháním obojího ve skrýši v lese. Do telefonu mluvil prodejce šperků anglicky, ovšem bylozcela jasné, že to není jeho rodná řeč. Tou je podle přízvuku jistojistě čeština. Z našeho okruhu podezřelých vypadávají ti, co neumíanglicky.

Příští ráno se v táboře objeví další návštěva – agenti Mulder a Scullyová.Byli navštívit známého ufologa, který přebývá v lese nedaleko tábora a ten jim řekl zajímavé informace. Od něj zjistíme, že v den vraždy bylna druhé straně rybníka a při svém pravidelném rituálu zaslechl jak výstřel, tak zřetelné klení vraha, který běžel k umývárkám. Prý si přisvém úprku roztrhl oblečení.  Hned se dáme do prohledávání křoví v okolí mezi místem činu a umývárkou. A jsme úspěšní, nalezneme kuslátky. Díky našim technikům se dozvídáme, že se jedná o maskáčovinu. Vida, další stopa! Zároveň dorazí i výsledky rozboru krve na noži, který se našel v ruceoběti. Krev je skupiny 0. Večer se seběhne nečekaná událost. Do tábora se vřítí auta, z nich vyskočí maskovaní muži, začnou na nás mířitpistolemi, házet dýmovnice a spoutají a odvezou našeho policejního prezidenta. Hned se mu vydáme pomoci. Naštěstí je naše mise úspěšná apodaří se nám ho osvobodit.

Vrah se nejspíš bojí a chtěl nás tímto zastrašit, abychom v pátránínepokračovali. O našem případu se dozvídá i proslulý Sherlock Holmes a přijíždí se svým pomocníkem Dr. Watsonem. Cestou zachytí šifrovanouzprávu, kterou od nás z tábora někdo vysílá. My si s Morseovkou poradíme. Ve zprávě není nic důležitého, pouze nám díky faktu, že sejedná o Morseovu abecedu, usnadní pátrání. Tu totiž všichni podezřelí neovládají. Aby těch návštěv nebylo málo, přikodrcá se ve svém starémpolorozpadlém autě i věhlasný detektiv Colombo. Poradí nám, abychom se vydali na černý trh, kde si náš vrah určitě najal muže na únospolicejního prezidenta.

Klára Weiss

Hola!, Buen Día!, Buen Provecho! To není hodina španělštiny, ale účastníciexpedice Xapatan 2016 konverzují mezi sebou, aby si procvičili španělská slovíčka. Měli totiž namířeno do Mexického města Sant Rickos. Po „chvilkovém“ zdržení AŽK – Aerolinie Žlutého květu vzlétly s 42 účastníky a 2 profesory do Mexického města Sant Rickos. Po příjezdubyli ubytováni v pětihvězdičkovém hotelu Ski chata s plnou penzí.
 

Po večeři se šlo na seznamovací hry. Když přišlo stmívání, z dálkypřikráčel prošedivělý pán. Vysvětlil nám legendu o Xapatanu, kdy chamtivá dívka, která si šla pro jednu ochraňující sošku, chtěla vzítvšechny. Bohové se rozzlobili a zajali jí. Úkolem účastníků expedice 2016 je vysvobodit dívku a nalézt v cíli správnou sošku, která jimpřinese bohatství v podobě dobrodružných zážitků, nového přátelství, legrace, pohody a něco na zub. Tajemný pán jim zadal první zatěžkávacízkoušku. Pomocí karetní hry kvarteto zjišťovali jeho jméno. Byl to profesor Grégory alias Grég.

Velké putování na malých táborech

Víte, kolik států má Afrika? Umíte postavit věž? Zažili jste tu pravou zimu na Aljašce? Zkusili jste si pohybovat se jako klokani nebo se potápět pro perly v moři? Děti po letošním táboře mohou na všechny tyto otázky odpovědět – ano!

Tentokrát se tábor v Říčkách neomezoval jen na Orlické hory – cestovali jsme pocelém světě. Každý den jsme navštívili jeden světadíl. Abychom se v tom, kde se zrovna nacházíme, lépe orientovali, v klubovně nám viselamapa, po které s námi putovaly dvě postavičky dětí. Než vyrazíme, bylo ale třeba zabalit si na cestu vše potřebné a děti si tak dle vlastníhouvážení vymyslely a zabalily (tedy nakreslily) řadu potřebných věcí – stanem počínaje a mečem či vývrtkou konče.

Pak už nám nic nebránilo vydat se na cestu. Za pouhý týden jsme tohozvládli opravdu požehnaně – navštívili jsme řadu evropských památek, podívali se do pralesa, zkusili si, jaké to je pracovat na rýžovéplantáži, postavit věž, luštit čínské znaky, jíst tyčkami či být potápěčem. Potkali jsme se také s řadou – často i méně známých –zvířat, která jsme si zkusily nakreslit tak, jak si je představujeme. Jaké pak bylo překvapení, když jsme je spatřili ve skutečnosti.

V Africe se z nás po namalování obličejů stal jeden velký africký kmen. Ti, kteří rádi tvoří, si ale na své přišli i jindy – vyráběli jsme masky pro čínské divadlo či navlékali africké korále. Zážitky jsmekaždý večer zaznamenávali do cestovatelských deníčků, ve kterých se vedle trampolíny a bazénu občas objevovaly i hry z daného dne.